Masové vraždy 1-5 – statistické údaje zločinnosti

V následující sérii článků se budu věnovat otázce masových vražd v USA, a to především těch, které jsou páchány střelnou zbraní. Během posledních týdnů se na nás z médií sype sada článků a komentářů, podle nichž za masové vraždy v USA mohou zbraně. Podívejme se tedy na tento fenomén zblízka. V tomto prvním dílu se zaměřím na statistiky zločinnosti v USA a zejména budu hledat odpověď na otázku, zda-li USA opravdu zažívají epidemii masových vražd.


Seriál masové vraždy v USA:


VÝVOJ POČTU VRAŽD V USA OBECNĚ

V USA od počátku 90. let dochází k postupnému poklesu kriminality, včetně počtu vražd v přepočtu na obyvatele. Zatímco v roce 1980 statistika překročila 10 zavražděných na 100.000 obyvatel (tedy podobně, jako je to v současnosti v Rusku), tak nyní postupně klesá ke 4. Pro srovnání, Česká republika byla v roce 2015 na 0.75, Francie na 1.58.

Zatímco u nás jsme zvyklí na v zásadě obdobnou úroveň bezpečnosti napříč republikou, tak pro USA je typické soustředění extrémního násilí do relativně malého prostoru. Zatímco většina USA je tedy na úrovni bezpečnosti obdobné evropské, tak v několika málo místech v USA je zločinnost extrémně vysoká.

Zatímco 54% amerických okrsků v roce 2014 nezaznamenalo žádnou vraždu, tak 54% vražd se stalo ve 2% okrsků. Nejhorších 5% okrsků má 47% populace, ale stane se v nich celkem 68% vražd.

Zdroj: Crime Prevention Research Center

Je logické, že okrsky s větším počtem obyvatel budou mít větší počet vražd (i disproporčně). Ale i v těchto samotných okrscích se většina spáchaných vražd stane ve velmi úzce vymezeném prostoru. Detaily, mapy a statistiky k tomu naleznete v článku Crime Prevention Research Centra.

Kromě místa je pro USA ještě typická jedna statistika, kterou tady nechám bez komentáře. Větší detail naleznete třeba na Wikipedii.

 

POČET USMRCENÍ STŘELNOU ZBRANÍ

V článcích ohledně držení zbraní v USA se často objevuje statistika zahrnující více jak 30.000 obětí střelby ročně (například zde). Jde o oblíbené číslo taky proto, že tak nějak zhruba vychází stejně, jako je počet obětí automobilových nehod. K tomu je ale už málokdy dodáno, že se jedná většinou o sebevraždy.

Asi je to zbytečné, ale přece: zabít se člověk může i beze zbraně, o čemž svědčí zejména statistiky z Korey a Japonska, kde je držení zbraní extrémně omezeno.

Zbraně jsou současně v USA použity při přibližně 60% vražd.

 

DEFINICE MASOVÉ VRAŽDY

FBI jako masovou vraždu definuje zavraždění tří nebo více osob na stejném veřejně přístupném místě během stejného incidentu, pokud není motivována politickým nebo náboženským terorismem. Před rokem 2012 definice zahrnovala 4 a více obětí (mimo pachatele).

 

DRUHY MASOVÝCH VRAŽD

Američtí výzkumníci masové vraždy dělí především do následujících kategorií:

  • rodinné nebo partnerské, motivované především odvetou za domnělé utrpení, potřebou ovládání jiných, chorobně blízkou vazbou nebo narušenou „loajalitou“,
  • gangové nebo jinak kriminálně motivované, které většinou souvisí s chudobou, a
  • náhodné, které pro pachatele většinou představují cestu, jak prosadit svou sílu nebo se pomstít, a to ne nutně na konkrétních osobách, ale na skupině nebo archetypu představujícím konkrétní osoby.

Pokud se výzkumníci zaměří na masové vraždy v USA obecně, tak docházejí k závěru, že se jejich četnost nezvyšuje. To souvisí s postupným poklesem zločinnosti v USA v posledních desetiletích obecně, a především s tím, že první dva druhy masových vražd od 90. let zaznamenávají výrazný pokles četnosti.

Při zaměření se na masové vraždy páchané „náhodně“ je již obrázek jiný. Jejich nárůst četnosti je jen od roku 2000 trojnásobný, přičemž počet při těchto incidentech průměrně zavražděných osob roste ještě rychleji.

Doba mezi jednotlivými masovými střelbami v USA. Zdroj: Mother Jones

Tyto případy jsou přitom vnímány jako mnohem horší ze dvou důvodů. Snížit pravděpodobnost viktimizace kriminální masové vraždy lze nezapojením se do kriminálních struktur a vyhýbáním se místům s vysokou kriminalitou. V rodinné/partnerské oblasti je do značné míry možné očekávat, od koho hrozí nebezpečí, a činit kroky k jeho minimalizaci (od odborného poradenství, přes zapojení policie až po vyzbrojení se). V případě náhodných vražd je to do značné míry pro budoucí oběti nemožné, a navíc zejména od střelby v Columbine jsou oběťmi stále častěji ti nejméně schopní se bránit – děti.

Nejúplnější statistiku k „active shooter“ incidentům (nezahrnujícím kriminální a rodinné masové vraždy) vede Advanced Law Enforcement Rapid Response (ALERRT) program Texaské univerzity, který zahrnuje také neúspěšné pokusy o masovou vraždu střelnou zbraní. Jejich data si můžete projít zde.

V příštím díle se podíváme na typický profil pachatele těchto trestných činů.

Zdroje: A Study of Active Shooter Incidents in the United States Between 2000 and 2013, FBI, 2014

Mass Shootings and the Media Contagion Effect, Jennifer Johnston, Ph.D. and Andrew Joy, BS, Western New Mexico University

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *