Čestná zmínka: Zdeňka K. (zastavení pachatele v ostravské tramvaji)

Zdeňka K. se 9.12.2017 večer vracela ostravskou tramvají domů z nákupu. Už při nastoupení do tramvaje si všimla, jak agresivní opilec obtěžuje pár sedící v řadě před ním. Zdeňka se posadila a tvářila se, že si situace, o které moc dobře věděla, příliš nevšímá.

Úvodní foto: Zdeňka K. na střelnici.

Útočník bez skrupulí

S narůstající mírou verbální agrese opilce si Zdeňka rozepnula kabát a poposedla si, aby měla lepší přístup ke své pistoli Glock 26.

Zbraň jsem si pořídila na svou obranu. Ne kvůli nějakým špatným zkušenostem, spíše preventivně. V té tramvaji to bylo poprvé, co jsem ji použila…

Netrvalo dlouho a agresor přešel od slov k činům.

Pachatel dvakrát zezadu pěstí udeřil do obličeje muže, který se bezvládně sesunul ze sedačky na zem. Útočník se následně postavil nad oběť a s rázným švihem mu rozrazil láhev alkoholu o temeno hlavy. Křičící družku napadeného uzemnil ránou do tváře a opět se obrátil ke své původní oběti, napřahuje se ke kopu.

V té chvíli se už do věci vložila Zdeňka K. Tasila zbraň a s rázností mnohokrát nacvičovanou na kurzech krav maga pachateli hlasitě přikázala, ať zanechá svého jednání. Když si získala jeho pozornost, ještě natáhla závěr.

Z vlka v mžiku beránkem

Jakkoliv byl opilý v míře, až se následně u soudu hájil, že si z incidentu nic nepamatuje, KLIK-KLAK závěru pistole v pachateli podvědomě probudilo silný pud sebezáchovy. Jakožto zločinec, který si dříve odpykal trest za těžké ublížení na zdraví, tento zvuk totiž důvěrně znal. Z věznice dobře věděl, že to, co následuje po natažení závěru, by už slyšet nemusel.

Kdyby to bylo nutné, vystřelila bych. Věřila jsem ale, že to nebude zapotřebí. Brala jsem to jako úplně poslední řešení.

Urostlý zločinec se s naprosto překvapeným výrazem v obličeji podíval do hlavně Glocku, kterým na něj mířila 150cm vysoká, drobná blondýna. Zvedl ruce, opáčil “jsem v klidu, jsem v klidu” a poodešel si sednout dál do tramvaje.

Pachatel byl v lednu 2019 odsouzen za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví k trestu odnětí svobody v délce šesti let.

Zdroj: novinky.cz, idnes.cz, deník.cz

Poděkování od napadeného

Napadený v důsledku útoku několik měsíců trpěl výpadky paměti, kvůli čemuž přišel o práci. Zdeňce K. prostřednictvím médií vzkázal:

Já si nic nepamatuju. Pro mě to končilo tím, jak jsem dostal lahví přes hlavu. Pak už vůbec nic, ani to, že ta paní vytáhla zbraň. Vím, že jsem se probral až na zastávce. Každopádně té paní děkuji, možná mi tím zachránila život.

Rozhovor Davida Karáska se Zdeňkou K. si můžete přečíst na stránkách LEX.

Legislativa skrytého nošení zbraně v České republice

Podrobně: Trendy civilního držení zbraní: ZP sk. E – ozbrojená veřejnost

Zatímco držení zbraní zůstávalo po staletí přirozeným právem, jejich nošení pro sebeobranu od roku 1852 podléhalo vydání zvláštního povolení. Půl milénia dlouhou tradici civilního držení a nošení zbraní narušily až nacistická okupace a komunistická totalita. To se změnilo již v březnu 1990 přijetím zákona č. 49/1990 Sb., který opět umožnil občanům držet zbraně – nyní již za předpokladu předchozího získání zbrojního průkazu. Vydávání průkazu opravňujícího k držení a nošení zbraní pro sebeobranu zprvu podléhalo správnímu uvážení a od roku 1995 se následně stalo nárokovým. “Divoká devadesátá” vedla k velmi rychlému nárůstu počtu zbrojních průkazů této skupiny. Trend postupného mírného nárůstu v delším časovém období pokračuje dodnes.

Počty zbrojních průkazů jednotlivých skupin.

Zatímco česká právní úprava se v 90. letech vrátila k předkomunistickým/přednacistickým kořenům, pro zbytek Evropy bylo typické “utahování šroubů”. O možnost bránit se se zbraní občané v jiných zemích obvykle přišli ve dvou vlnách. Nejprve přechodem na nenároková povolení (pokud je vůbec dříve měli nároková) a následně postupným sešněrováváním správního uvážení při vydávání povolení, podobně jako se to v ČR stalo u sběratelských výjimek pro zbraně kategorie A.

Nároková povolení na držení a nošení zbraně pro sebeobranu jsou dnes v Evropě česko-estonsko-litevským unikem. Co do permisivnosti se české úpravě podobá také polská a slovenská. Tamější držitelé se ale nemohou spoléhat, že se praxe vydávání povolení neposune směrem k Rakousku (v závislosti na části země jsou v detailně odůvodněných případech povolení vydávána, byť pro průměrné obyvatele zůstávají nedostupná), nebo až k Francii, kde povolení neudělili ani šéfredaktorovi Charlie Hebdo, byť byl vysoko na kill listu Al Kájdy.

Zajímavostí řady evropských států je existence “dvojí legislativy” upravující držení a nošení zbraní pro sebeobranu. Zatímco občané se bránit nesmějí, pro politiky a vybrané státní zaměstnance jsou dostupná zvláštní povolení pro nošení zbraní. Tuto dvojkolejnost, známou například z Německa nebo Francie, se na pozadí nových restrikcí nyní snaží zavést politici například v Portugalsku. Hovoří přitom o snaze “dosáhnout evropského standardu“.

Komentář zbrojnice.com

Obranné užití střelné zbraně v prostředku hromadné dopravy patří k nejtěžším scénářům vzhledem k riziku prostřelení pachatele a zasažení osob za ním v prostoru tramvaje nebo za oknem na ulici.

Moment natažení závěru představuje nejnebezpečnější chvíli z hlediska rizika vzniku závady na zbrani.

Užití zbraně z bezprostřední blízkosti proti neozbrojenému pachateli (“vždyť už láhev neměl“) představuje extrémně sebeobětavý postup z hlediska přezkumu českých soudců odkojených na Old Shatterhandovi, který přece dokáže puškou s otevřeným hledím na 200 metrů vystřelit zbraň z ruky, aniž by kohokoliv zranil.

Lidem, kteří o zbraních nic neví, se to mohlo na první pohled jevit jako jednoduchá situace. Ve skutečnosti patří k nejtěžším.

O to větší si Zdeňka K. zaslouží uznání.

Příklady zásahů ozbrojených civilistů:

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů při násilném přepadení v obydlí

2 Replies to “Čestná zmínka: Zdeňka K. (zastavení pachatele v ostravské tramvaji)”

Jan H napsal:

17/03/2018 (13:02)

Pokud si dobre pamatuji a informace byla pravdiva, Ostrava dala te zene oceneni.
Info by melo byt k dispozici na radnici ( narok na informace)

Odpovědět
1. Karel T napsal:
  
  17/03/2018 (21:00)
  
  Ocenění ji nedalo město Ostrava. Vyznamenal ji krajský policejní ředitel, takže informaci má Krajské ředitelství policie v Moravskoslezském kraji – ovšem bez záruky, že ji poskytnou.
  
  Odpovědět