Čestná zmínka: neznámí bezpečáci (Westgate II)

Mark (pseudonym, bývalý důstojník SAS) a John (pseudonym, bývalý člen irských Rangers) se 21. září 2013 nacházeli v centrále ropné společnosti, které poskytovali ochranu, když se chvíli po poledni dozvěděli, že do místního obchodního domu Westgate vrazili ozbrojenci. Když obvolávali zaměstnance společnosti, zjistili, že dva se schovávají v sushi restauraci v druhém patře obchodního domu.

Westgate. Foto Foreign Policy / Goran Tomasevic


Hrdinové z Westgate


Zatímco státní bezpečnostní složky byly paralyzovány v důsledku nesprávné domněnky, že se jedná pouze o loupežné přepadení, nabyli Mark a John přesvědčení, že v obchodním domě probíhá teroristický útok, a vyrazili zachránit dotčené zaměstnance.

Když dorazili k obchodnímu domu, zjistili, že policie budovu doposud ani kompletně neobklíčila. Vešli do prostor podzemního parkoviště a dostali se k vnitřnímu schodišti, odkud je teroristé zahnali střelbou.

Když se stahovali směrem k nákladním rampám, tak si Mark všimnul přibližně stovky lidí, kteří se krčili kolem obrněného vozu na převoz peněz. Zorganizovali tyto osoby do párů a instruovali je k postupnému útěku směrem k hlavní silnici, zatímco sami sledovali okraj střechy, ze které bylo slyšet střelbu.

Po chvíli si všimli, že někdo ze střechy mává zakrvácenou dlaní. Rozhodli se riskovat a vylézt na střechu po požárním žebříku. Přesvědčili dva policisty v civilu a další dva v uniformě vyzbrojené kalašnikovem (řadoví Keňští policisté nemají pistole, ochranné vesty ani vysílačky, pouze pušku s jedním zásobníkem), aby se společně vydali po požárním žebříku směrem ke střelbě.

Kavárna ve Westgatu. Foto: Foreign Policy / Goran Tomasevic

Ze střechy u žebříku se dostali do skladiště kavárny, kde našli další přibližně stovku ukrývajících se lidí, které přesvědčili k útěku po požárním žebříku. Zatímco jeden policista s kalašnikovem zůstal na stráži u žebříku, tak Mark s Johnem a třemi dalšími policisty vešli do kavárny, kde našli přibližně dvacet mrtvých a těžce zraněných osob, na které islamisti naházeli granáty.

Zde se Mark s Johnem rozdělili. Mark se vydal směrem k střešnímu parkovišti, kde Islamisti rozstříleli dav lidí, kteří sem přišli na dětskou kuchařskou soutěž, zatímco John pokračoval směrem k původnímu cíli, zaměstnancům olejářské společnosti v sushi restauraci.

Střešní parkoviště obchodního centra Westgate. Foto: Foreign Policy / Goran Tomasevic

Mark se snažil přítomné schovávající se mezi auty přesvědčit, aby ho následovali směrem k požárnímu žebříku, ti ale odmítali opustit své blízké, dokud je šance, že by mohli přežít. Mark tedy vzal červené ubrusy z kuchařské soutěže, a metodicky jimi přikrýval ty, u nichž se přesvědčil, že jsou mrtví. Následně spároval nezraněné se zraněnými schopnými pohybu tak, aby si mohli vzájemně pomoci dostat se směrem k požárnímu žebříku.

Mezítím se John s policisty, nyní již pod palbou islamistů, dostali k sushi restauraci. Zde našli ony dva zaměstnance a řadu dalších lidí, kterým pomohli utéct směrem ke kavárně s požárním žebříkem.

Byly přibližně dvě hodiny odpoledne, když se Johnovi podařilo dostat ony dva zaměstnance olejářské společnosti do firemního auta, zatímco Mark se snažil před obchodním domem přesvědčit policejního velitele a vojenského generála k zahájení zásahu. V té chvíli už bylo drahnou dobu jisté, že uvnitř probíhá teroristický útok, bylo mu ale řečeno, že bezpečnostní síly čekají na zásahovou jednotku, a že nebudou nic dělat, dokud nedorazí.

Mezitím se zevnitř stále ozývala střelba a výbuchy granátů. Mark s Johnem přesvědčili jednoho civilistu, Sikha, který právě zevnitř vynesl raněného, a vojáka v civilu, aby se k nim přidali a šli pomoci dovnitř dalším lidem. Snažili se přesvědčit i další policisty, ale ti se drželi svých rozkazů a vyčkávali.

Westgate. Foto: Foreign Policy / Goran Tomasevic

Dostali se zpátky na střechu, kde vládl totální chaos. Dobrovolníci keňského červeného kříže nedbali policejního zákazu a vjeli s několika záchrankami až na střešní parkoviště a snažili se pomoci kupícím se raněným. Přes veškerou snahu ale neměli ani dostatečné vybavení, ani zkušenosti s takovýmito těžkými zraněními. Mark s Johnem pomáhali záchranářům další hodinu, než se na střechu dostal první doktor.

Kolem 16 hodiny se na střechu dostali keňští vojáci. Mark s Johnem se rozhodli odejít, ale v té chvíli jednomu z nich přišla na mobil zpráva od známého, který se schovával uvnitř. Došli tedy pro něj a pomohli mu dostat se ven k požárnímu žebříku za kavárnou.

Z obavy, že by na ně mohly omylem začít střílet keňské bezpečnostní složky, se nyní již definitivně stáhli. Bylo přibližně 16:30 a policie stále neuzavřela prostranství kolem budovy. Oba se vmísili do davu a zmizeli v ulicích města.

Bezpečnostní složky s teroristy sváděly bitvu o obchodní centrum po následující dva dny. Než byli vyhnáni, stačili pachatelé zavraždit 67 a zranit 175 osob.

Řada zraněných přišla o život v důsledku neschopnosti bezpečnostních složek zajistit střešní garáž a jejich včasnou evakuaci.

Zdroj: Guardian

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *