Mexiko III: jediný obchod se zbraněmi v celé zemi

Mexiko má velmi restriktivní zbraňovou legislativu. Určitou liberálnost projevuje alespoň v tom, že umožňuje vlastnit jednu pistoli v rámci obydlí. I tehdy si ale Mexičané mohou vybírat pouze mezi kalibry, které jsou na hraně či za hranou účinnosti pro sebeobranné užití, a takovouto zbraň nejsou oprávněni nosit ani přepravovat mimo obydlí.

Aby to ale neměli příliš jednoduché, je v celé zemi pouze jeden jediný obchod se zbraněmi. Vede ho armáda a navštívit se dá pouze po předchozí domluvě. Pokud se tedy například občan Tijuany (1,7 mil. obyvatel, 1.744 případů vražd v 2017) rozhodne pořídit si ne příliš účinnou zbraň, čeká ho 30 hodin dlouhá jízda do hlavního města.

Foto: Daily Mail


Mexiko:


Monopol na prodej nových zbraní drží stát, a jediný legální obchod se zbraněmi se nachází uprostřed vojenské základy v Mexico City. Pokud už se podaří zájemci splnit všechny náležitosti, může se v předem určený čas dostavit k výběru své ne příliš výkonné zbraně. Na základnu musí vstoupit bez mobilu či nahrávacích zařízení. Už jen najít jeho polohu v nepopsané budově na základně je obtížné samo o sobě, a fakt, že údaje o své existenci nikde veřejně neuvádí, jeho nalezení nijak neulehčuje.

I vedoucí obchodu, plukovník Eduardo Tellez Moreno, preferuje, když si zájemce zbraň nakonec nekoupí. V zemi, kde vražedné běsnění zločinců dosahuje úrovně porovnatelné s válečnými zónami, k tomu dodává:

Je lepší zbraň nemít. Držet zbraň doma může vést k nehodám či ještě k něčemu horšímu v souvislosti se zneužitím zbraně. Je to jako mít sirky poblíž ohně. Je povinností státu poskytovat lidem ochranu, lidem nenáleží brát spravedlnost do vlastních rukou.

Prodej zbraní v obchodě se zvýšil z 549 v roce 2000 na 10.115 v roce 2015. Obvykle obchod navštíví 70-100 osob denně. Aby si to ale příliš neužívali, musí strávit dlouhé hodiny sezením na nepohodlných židlích a postupným procházením jednotlivých úředních okýnek, než konečně dostanou svolení jít si vybrat svou novou zbraň. Musí přitom prokázat splnění všech náležitostí popsaných v předchozím článku. Výběr mají omezen pouze na modely několika málo výrobců.

AR 15 si Mexičan v obchodě koupit nemůže, ale aspoň si ji smí ve vitríně prohlédnout. Foto: MSN

Pro koupi zbraně musí zájemce splnit všechny předpoklady uvedené v předchozím článku a navíc také předložit šest dokladů:

  • rodný list,
  • dobrozdání zaměstnavatele,
  • výpis z rejstříku poskytnutý státním zastupitelstvím v místě bydliště,
  • účet za elektřinu (dokazující setrvávání na adrese trvalého pobytu),
  • občanský průkaz,
  • rodné číslo.

Když už vše dobře dopadne a Mexičan si koupí zbraň, tak si k ní může koupit maximálně 200 nábojů.

Shrnuto a podtrženo: 30 hodinová cesta, jediná krátká zbraň ne příliš účinného kalibru a počet nábojů, který v ČR obvykle nestačí na jedinou návštěvu střelnice. A to vše v zemi, kde rozsáhlé oblasti ovládají zločinecké gangy, a i v těch zbývajících jsou státní ozbrojené složky neúčinné kvůli kombinaci korupce, nízké motivace a chabé morálky.

Není se pak co divit, že si většina i jinak zákonadbalých občanů zbraně raději pořizuje na černém trhu. A na některých místech vytváří nelegálně vyzbrojené milice, které kartelům čelí mnohem úspěšněji, než státní policie a armáda. O tom v příštím díle.

Zdroje: The Daily Mail, MSN,

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *