USA: Brett Kavanaugh – zastánce civilního držení zbraní kandidátem na soudce NS

Po té, co se soudce Nejvyššího soudu USA Anthony Kennedy rozhodl rezignovat na svou doživotní pozici, byl na jeho místo Trumpem navržen soudce Brett Kavanaugh. Držení zbraní bylo jedním ze zásadních témat prezidentských voleb, zejména v situaci, kdy se Hillary Clintonová nezdráhala vyslovovat obdiv ke konfiskacím proběhnuvším v Británii a v Austrálii.

A právě pravomoc navrhovat soudce Nejvyššího soudu patří k nejzásadnějším, které prezident USA v oblasti držení zbraní má. O to více po desetiletích, kdy NS odmítal případy týkající se civilního držení zbraní rozhodovat, což je jedním z hlavních důvodů současného rozkolu americké společnosti v v tomtu pro bezpečnost naprosto zásadním tématu.

Brett Kavanaugh s rodinou při nominaci D. Trumpem.

Brett Kavanaugh v DC

Brett Kavanaugh je nyní soudcem federálního odvolacího soudu pro oblast hlavního města. Přestože co do území jde o nejmenší působnost, tak co do významu je tento soud považován za nejdůležitější z „nižších“ soudů, protože přezkoumává rozhodnutí a nařízení většiny federálních úřadů majících sídlo ve Washingtonu D.C.

Soudu je přezdíváno jako „druhý nejdůležitější v USA“, čemuž odpovídá také fakt, že tři současní soudci Nejvyššího soudu dříve působili právě zde.

Kavanaugh je znám zejména jako osoba vyznávající doslovný výklad předpisů. Při přednášce v roce 2016 se nechal slyšet, že:

Prací soudce je interpretovat právo, nikoliv právo vytvářet nebo utvářet politiku. Takže čtěte slova zákonů, jak byla napsána. Čtěte text ústavy, jak byl napsán, s ohledem na historii a tradici. Nevytvářejte nová ústavní práva, která nejsou v textu ústavy. Nebojte se prosazovat ústavní práva, která jsou v textu ústavy. Měnit ústavu přísluší pouze ústavodárnému procesu. Provádět politiku v rámci ústavních omezení přísluší legislativě.

Ústavnost zákazu AR-15

V roce 2011 federální odvolací soud pro hlavní město podpořil ústavnost zákazu moderních sportovních zbraní na území Washingtonu D.C.

Brett Kavanaugh, který byl v rámci rozhodnutí přehlasován, k tomu napsal rozsáhlé odlišné stanovisko, ve kterém uvedl:

Dotčené zbraňové zákony hlavního města, stejně jako zákaz v případu Heller, jsou anomálie, které nejsou tradiční ani obvyklé v USA. Stejně jako v případu zákazu pistolí [který NS v případu Heller shledal neústavním], shledat neústavnost těchto zákonů by nevedlo k celoamerickému rozkolu. Naopak, takové rozhodnutí by zachovalo rovnováhu, kterou historicky a tradičně Spojené státy přijaly mezi veřejnou bezpečností a individuálním právem držet zbraně – historii a tradici, kterou rozhodnutí Heller utvrdilo jakožto zásadní pro vymezení rozsahu práv dle druhého dodatku.

Toto rozhodnutí přitom stálo na domněnce, že poloautomatická civilní AR-15 je v podstatě shodná s vojenskou M-16. Tímto tvrzením, po jehož přečtení se asi každý držitel zbrojního průkazu nevěřícně poškrábal na hlavě, si soud vytvořil oslí můstek k případu Heller, v němž právě Nejvyšší soud mimo jiné řekl, že „neobvyklé a nebezpečné zbraně jako je puška M-16 a podobné“ nejsou chráněny druhým dodatkem.

Kavanaugh ve svém disentu pečlivě rozebírá nesmyslnost závěru většiny soudců o shodnosti těchto dvou zbraní. V současné Americe jsou hlavními tématy v oblasti civilního držení zbraní otázky obecných podmínek pro pořízení a držení zbraní, možnost jejich skrytého nošení pro účely sebeobrany a konečně ústavnost případného zákazu moderních sportovních pušek.

Co se týče toho posledního, Kavanaugh svůj postoj už lépe dát najevo nemohl.

Rozhodování senátu o nominaci

Aby se stal soudcem Nejvyššího soudu, musí být Brett Kavanaugh nyní potvrzen senátem. A protože podobně jasné názory má Kavanaugh i v dalších oblastech, jako je například svoboda slova nebo svoboda vyznání, představuje pro řadu senátorů kontroverzní osobnost.

Do kampaně na potvrzení Kavanaugha se nyní zapojila také NRA prostřednictvím reklamního spotu, který se bude vysílat zejména v oblastech, kde voliči silně podporují právo držet zbraně, a ze kterých současně pocházejí zatím nerozhodnutí senátoři.


Komentář zbrojnice.com:

Druhému dodatku se přezdívá „nejméně oblíbené ústavní právo“, protože Nejvyšší soud pravidelně odmítá rozhodovat případy, které se ho týkají. Přijetí k rozhodování musí podpořit alespoň čtyři soudci z devíti a pro rozhodnutí je pak potřebná většina pěti z devíti.

Protože soud je tradičně v otázce zbraní názorově rozdělen, od třicátých let rozhodoval pouze tři zásadní případy týkající se druhého dodatku.

Svou pasivitou Nejvyšší soud jasně nevymezil hranice práva držet zbraně, což vede k současnému stavu rozpolcenosti americké společnosti a existence naprosto odlišných úprav držení zbraní v jednotlivých státech.

Jmenování Kavanaugha může neochotu rozhodovat případy držení zbraní prolomit. Byť se tomu odpůrci držení zbraní snaží zabránit, právě tím se může paradoxně otázka regulace zbraní v USA výrazně posunout dopředu, protože Nejvyšší soud by měl šanci přesně vymezit ústavní limity zákonů v této oblasti.


Související:

Havaj: faktický zákaz nošení zbraní shledán protiústavním


Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *