Fact check: zbraně teroristů v Charlie Hebdo, Právní prostor

Dne 17.8.2018 vyšel na serveru Právní prostor článek Jakuba Matochy s názvem „Riziko nákupu znehodnocené zbraně v zahraničí„. Co do vysvětlení právních rizik koupě znehodnocené zbraně v zahraničí nelze než článek doporučit k přečtení. Současně se jeho autor v úvodu ale co do okolností přijetí evropské legislativy dopustil některých nepřesností, na které bych se rád zaměřil.

Foto: Kévin Couette, Wikimedia

Zbraně teroristů v Charlie Hebdo – opravdový původ

Autor v článku spojuje útok v Charlie Hebdo se slovenskými nedostatečnými „znehodnocenkami“.

Tzv. znehodnocené zbraně se negativně dostaly do zájmů širší veřejnosti především s teroristickými útoky na redakci francouzského deníku Charlie Hebdo, kde útočníci použili i zbraně, které byly původně znehodnoceny.

Jde přitom o nesprávné tvrzení, se kterým se lze setkat velmi často, a to ze dvou důvodů:

1. Autor článku jako zdroj odkázal na článek deníku Daily Telegraph. Ten byl vydaný nedlouho po útocích a ve snaze o co nejrychlejší přinesení informací ignoruje pravidlo o nezávislém ověření tvrzení z alespoň dvou zdrojů. Daily Telegraph při své špatné novinářské práci odkazuje na špatnou novinářskou práci slovenského deníku Nový Čas, který zase odkazuje na „vyjádření kolegů z francouzských médií“.

To zase „kolegové“ měli dostat od Euronews a od nejmenované „hlavy francúzskej jednotky na koordináciu boja proti terorizmu (UCLAT)“. Do pozadí pak zapadá úvod, ve kterém se sice zmiňuje útok na Charlie Hebdo, ale dále se pak článek zaměřuje na útok spáchaný odlišným pachatelem v židovském supermarketu Hypercacher (k tomu v bodu dvě).

Tento těžko pochopitelný řetězec novinářské inkompetence se skrz Daily Telegraph stal v pozdějších zprávách hlavním citovaným zdrojem informace. Proto také asi při snaze o ověření autorovi článku v Právním prostoru právě Daily Telegraph v googlu vyskočil jako první výsledek vyhledávání.

2. Když už se později ukázalo, že se věci mají jinak, úředníci Evropské komise úmyslně zbraně teroristů v Charlie Hebdo (přičemž tento útok bezesporu vedle útoku v Nice patří k zlomovým momentům džihádu v Evropě) míchali dohromady se zbraněmi použitými při útoku v Hypercacher.

Unijní hoplofobně-propagandistická mašinérie se totiž musela nějakým způsobem vyrovnat s faktem, že při všech teroristických útocích v EU byly použity nelegální zbraně (nebo jiné prostředky), a přitom původ všech byl v pašování skrz vnější hranice EU – s jedinou výjimkou v podobě Hypercacheru, kde byly použity „znehodnocenky“ (+ 2015 Copenhagen, kde byla použita ukradená armádní útočná puška). Bez linie Charlie Hebdo – „znehodnocenky“ by se totiž nemohli dostat k linii „znehodnocenky“ – zpřísnění držení legálních zbraní

Původ zbraní použitých při teroristických útocích v EU dobře dokumentuje zpráva (protizbraňového) Vlámského mírového institutu nazvaná Armed to Kill (v detailu si dovolím odkázat na poznámkový aparát na stránkách 19-21 této zprávy).

Zbraně teroristů v Charlie Hebdo byly ve skutečnosti útočné pušky Zastava M70 AB2 vyrobené v letech 1983 a 1987 a dvě pistole M57. Všechny zbraně teroristů v Charlie Hebdo byly do Evropské unie patrně propašovány z Balkánu – stejně jako téměř všechny ostatní zbraně doposud použité při jiných teroristických útocích v Evropské unii.

Pachatel útoku na židovský supermarket Hypercacher byl nicméně opravdu vyzbrojený slovenskými „znehodnocenkami“. Jakkoliv představuje pronikání slovenských „znehodnocenek“ a nově také konverzí na černý trh reálný problém (k tomu v detailu v třetím dílu analytického seriálu o nelegálních zbraních v EU), je potřeba mít na paměti, že při teroristických útocích zatím byly použity jen v tomto jednom případě.


Nelegální zbraně:


Legislativní pozadí problému se znehodnocenými zbraněmi

Autor článku zmiňuje také legislativní pozadí problémů se znehodnocenkami. Dovolím si jej v tomto doplnit.

Evropská zbraňová směrnice z roku 1991 prošla svou první novelizací v roce 2008. Tato novelizace byla spíše technického charakteru. Kromě jiného bylo již v roce 2008 zřejmé, že nedostatečně znehodnocené zbraně, které se prodávají bez jakýchkoliv formálních požadavků (zbrojní průkaz), mohou představovat bezpečnostní riziko. Proto také zákonodárce (Evropský parlament a Rada) ve směrnici uložili Evropské komisi povinnost přijmout prováděcí předpis. Tj. pravidla pro stanovení standardů znehodnocování zbraní. Těmi měla být zajištěna jejich uniformita v Evropské unii. A hlavně znemožněno snadné uvedení zpět do funkčního stavu.

Evropská komise na tomto poli ale neudělala vůbec nic. Mezitím se nedostatečně znehodnocené zbraně pocházející především ze Slovenska začaly používat při celé řadě trestných činů napříč Evropou.

Evropská komise stále pravidla nepřijala. Po té, co došlo k užití těchto zbraní při teroristickém útoku v Paříži (Hypercacher), Komise zneužila situace k představení novelizace zbraňové směrnice cílící primárně proti legálním držitelům zbraní. S dovětkem, že novelizace také znehodnocené zbraně zahrne mezi ty podléhající pravidlům pro ostré zbraně, a tím tedy reaguje na teroristické útoky.

Mezitím Komise v tichosti přijala 15. prosince 2015 nařízení 2015/2403, kterým konečně splnila povinnost z roku 2008 stanovit pravidla pro znehodnocování zbraní v Evropské unii.

Problém se „znehodnocenkami“ tedy jde zcela plně na vrub Evropské komise. A to jak co do jejich pronikání na černý trh a v konečném důsledku také do rukou pachatele teroristického útoku v Hypercacher, ale také co do problému možného trestního stíhání v případě přeshraničního nákupu, který popisuje autor článku v Právním prostoru.


Pod čarou

Stéphane Charbonnier, šéfredaktor Charlie Hebdo
Stéphane Charbonnier, šéfredaktor Charlie Hebdo

Když se zmiňují zbraně přítomné při útoku v Charlie Hebdo, tak je na místě zmínit také zbraně, které v průběhu útoku citelně chyběly.

Stéphane „Charb“ Charbonnier, šéfredaktor Charlie Hebdo byl od roku 2013 na předním místě kill listu Al Kájdy. Už dříve nicméně redakce časopisu čelila útoku molotovovým koktejlem (2011), výhrůžkám bombovým útokem (2012) a Charb celé řadě méně vážných útoků na ulici, kdy jej náhodně poznali místní muslimové (jako například taxikář během jízdy v roce 2013). Ostatně proto byla jak redakce, tak i dům Charba na utajené adrese (teroristé původně vtrhli na oficiální adresu, až tam jim řekli, že jsou na špatném místě a nasměrovali je k opravdovému sídlu).

Charb byl sportovním střelcem a v souladu s francouzskou legislativou mohl své dvě sportovní pistole nosit nenabité v uzamčeném kufříku pouze na střelnici a zpět. Za okolností popsaných v předchozím odstavci požádal o povolení ke skrytému nošení pro sebeobranu. Povolení nedostal.

V Charlie Hebdo teroristé nelegálně vybrojení zbraněmi propašovanými ze zahraničí vraždili občany, kteří byli odzbrojeni vlastní vládou – a která jim jako prvotní reakci poslala na pomoc tři neozbrojené policisty na bicyklech. A reakcí EU je… odzbrojit více občanů.

Nicméně ve Francii se „poučili“. K tomu více v článku Francie: zavedení pomocné stráže.

A co my? Poučíme se z toho?

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *