Nařízení o expanzních zbraních a potřeba nové věznice pro reenactery

Před pár dny zveřejněný návrh vládního nařízení o expanzních zbraních vzbudil poměrně značný rozruch, a to hlavně ze dvou důvodů. Prvním je, že většinu odborné a zájmové veřejnosti překvapil, a to navzdory deklarovanému postoji Ministerstva vnitra ohledně transparentnosti přípravy nové zbraňové legislativy. Druhý, principiální, souvisí s faktem, že zatímco „velká“ implementace se zastavila na odporu zákonodárce, tato „malá“, zaměřující se na znehodnocené zbraně, flobertky a expanzky, působí dojmem snahy o obejití Parlamentu. A také přináší logickou otázku pro držitele legálních „ostrých“ zbraní, zda-li tato cesta nečeká i na ně.

Celá věc má nicméně ještě jeden výrazně horší aspekt, který rozvedu v textu níže, a jenž si s mírnou mírou nadsázky dovolím shrnout jako potenciálně vyvolávající potřebu stavby nové věznice pro reenactery.

Ze Slavností svobody rovnou na Bory? Foto: U.S. Army photo/Maj. Will Griffin.
Ze Slavností svobody rovnou na Bory? Foto: U.S. Army photo/Maj. Will Griffin.

Zbraňové předpisy a jejich návaznosti

Pro pochopení toho, kde se vzal návrh vládního nařízení, je potřeba porozumět systematice zbraňových předpisů, které mu předcházejí:

Směrnice

Směrnice jsou právním aktem Evropské unie, který státům ukládá povinnost určitým způsobem změnit své národní předpisy. Nemají přímou účinnost vůči občanům, tj. policie a soudy Vás nemohou popotahovat za jejich nedodržení.

Navrhuje Komise, přijímá Rada a Parlament.

  • Původní směrnice č. 91/477/EHS – soustředila se na možnost přeshraničního prodeje zbraní (volný pohyb zboží) při současném zamezení možnosti zneužití volnější legislativy v jednom státě (tehdy např. Belgie) k nákupu zbraní osobami z jiného státu (např. Británie).
  • Novelizační směrnice č. 2008/51/ES
    • Již v roce 2008 ukládá v čl. 17 Evropské komisi povinnost přijmout pokyny k znehodnocování zbraní, protože znehodnocenky se ukazují jako zásadní bezpečnostní riziko. Komise v tomto směru následujících 7 let nědělá nic. K tomu více v článku: Fact check: zbraně teroristů v Charlie Hebdo, Právní prostor.
    • Podle článku 4 odst. 4 musí být všechny zbraně v členských státech nejpozději ke konci roku 2014 vedeny v počítačovém systému evidence údajů (pozn.: zákazy a konfiskace zbraní, které Komise navrhla v roce 2015, by bez přesného evidenčního systému nemohly být provedeny).
  • Novelizační směrnice č. (EU) 2017/853, tzv. zákazová směrnice nebo-li EU Gun Ban
    • Převádí řadu „ostrých“ zbraní současné kat. B do kat. A.
    • Zbraně znehodnocené v souladu s nařízením (EU) 2015/2403 přeřazuje do kat. C.
    • Podle článku 10a odst. 3 ukládá Komisi přijetí prováděcího aktu, který vymezí „technické specifikace pro poplašné a signální zbraně vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později.“

Nařízení

Nařízení jsou právním aktem Evropské unie, který je přímo vykonatelný. Státní orgány je na rozdíl od směrnice musí přímo aplikovat také vůči občanům. V případě střetu s národní úpravou má přednost nařízení.

Nařízení navrhuje Komise a přijímá Parlament a Rada.

Tzv. „prováděcí nařízení“ přijímá pouze Evropská komise na základě zmocnění v jiném předpise (např. zákazové směrnici). I pouze Komisí přijaté nařízení má přednost před národními předpisy, včetně české Ústavy (s výhradou „solange“ přejatou také českým Ústavním soudem, což je nicméně nad rámec tohoto článku).

  • Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403
    • Stanoví postupy znehodnocování střelných zbraní v Evropské unii.
    • Přijetí takového předpisu bylo uloženo ve směrnici v roce 2008. EK v tomto směru nic neudělala, až po zneužití reaktivovaných zbraní při útoku v Hypercacher narychlo vydala nařízení, které bylo technicky na tak „vysoké“ úrovni, že vyžadovalo velmi brzkou novelizaci.
  • Novelizační prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/337
    • Novelizuje 2015/2403.
  • Nový předpis k 14. září 2018 – zatím neznámý
    • Nyní v přípravě, má se jednat o nařízení, ale je možné, že půjde o směrnici.
    • K provedení čl. 10a odst. 3 zákazové směrnice (viz výše).
    • Kromě poplašných a signálních (jak je uvedeno zmocnění ve směrnici) se bude vztahovat zřejmě také na flobertky.

Národní předpisy

  • Ústava držení zbraní díky Senátu neupravuje.
  • Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních.
  • Nařízení vlády č. 125/2017 Sb., o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení.
  • Vyhláška č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva a o požadavcích na úpravu zbraně pro filmovou nebo divadelní činnost.
AFG Security
„Zdroj zla.“ Foto: Spiegel

Bezskrupulózní obchodníci a Komise utržená ze řetězu

V analytickém seriálu o nelegálních zbraních jsem podrobně popsal, jak se nedostatečné konverze (3. díl) a „zdařilé“ plynovky (5. díl) dostávají na černý trh v Evropské unii.


Nelegální zbraně:


V případě konverzí jde hlavně o slovenský problém. Jakmile Komise vyřešila konverze na „znehodnocené“ zbraně, bratia Slováci přišli s nápadom konverzí na plynovky a flobertky. Business as usual, jak v Košiciach (nabídka), tak i západoevropských no-go-zónách (poptávka).

Pokud jde o plynovky, problém existuje u nás. Česká republika je největším unijním dovozcem tureckých plynovek. Za což můžeme být na jednu stranu vděční, protože kriminálníci se většinou vyzbrojují právě jimi, díky čemuž klesá poptávka, a tedy i objem nelegálního trhu s ostrými zbraněmi. Jakkoliv „plynovkový zločin“ stále plní přední strany českých novin, následky nedostupnosti plynovek a potřeby jejich nahrazení nelegálními ostrými zbraněmi nebo noži by byly nesrovnatelně horší.

Současně řada tureckých plynovek dovezených k nám (a odpovídajícím českým předpisům) je následně reexportována do řady jiných evropských zemí. K tomu v detailu v 5. dílu seriálu o nelegálních zbraních.

V obou případech jde o reálně existující problém vyžadující legislativní řešení na evropské úrovni. Za normálních okolností by řešení představovalo výsledek zapojení správné kombinace odborných znalostí a legitimních politických cílů.

Okolnosti jsou ale bohužel zcela jiné. Jak se mohli přesvědčit všichni, kdo sledovali proces přijetí zákazové směrnice, evropská legislativa na poli zbraní je hnána dopředu silně hoplofobní lobby bez jakékoliv ochoty se reálně zorientovat v problematice civilního držení zbraní.

A tím se dostáváme do stavu, v němž je možné, že 14. září 2018 zřejmě bude platný (a možná i účinný) „nějaký“ předpis týkající se poplašných a signálních zbraní, a patrně také zahrnující flobertky.

Do stavu, kdy je možné, že se začnou šířit zákulisní informace, že nový předpis bude nařízení Komise. A toto bude „konverze“ a nedovolená výrobní provedení (která budou stanovena teprve v tomto předpisu) rovnou zařazovat do ostrých zbraní.

Věznice Plzeň-Bory.
Je libo vězeňský reenactment?

Od evropského nařízení do české věznice

Při logickém běhu věcí by se dalo očekávat, že se nové nařízení bude vztahovat pouze na zbraně uváděné na trh po 14. září 2018. Bohužel, jak jsme se již mohli dříve přesvědčit, na logický běh věcí se nedá spoléhat.

Současně v praktické rovině bude pro většinu držitelů nemožné dokázat, k jakému datu byla jejich konverze na trh uvedena. A pokud ano, tak určitě ne ve chvíli, kdy je například během reenactmentové bitvy „na place“ zatkne policie za nedovolené ozbrojování.

Že takový scénář není ani trochu přitáhnutý za vlasy dokazuje velmi agresivní postup orgánů činných v trestním řízení vůči nabyvatelům slovenských znehodnocenek, jak na něj v jinak nevinně vyhlížejícím článku upozornil čekatel státního zastupitelství Jakuba Matocha. Nejde přitom o zatýkání kriminálníků, kteří by zrovna se znehodnocenkami páchali jinou trestnou činnost, ale seriózní vyšetřování směřující ke zjištění českých nabyvatelů slovenských „znehodnocenek“.

Jde o trestní řízení vedená proti obyčejným lidem, které je ultimátním výsledkem výše popsané anabáze neschopnosti Komise přijmout racionální předpisy na tomto poli. Optikou orgánů činných v trestním řízení, jak napsal pan Matocha, se totiž jedná o „nedovolený dovoz vojenského materiálu“. A tak běží řízení, na která stát patrně vynaloží stovky tisíc korun, obvinění každý přinejlepším desítky tisíc na obhajobu, a která nakonec, po letech trestního stíhání, doufejme, shodí ze stolu vyšší soudní instance.

Takto lze doufat, že by soudy shodily také případná trestní řízení proti reenacterům, založená na technikálii „tak trochu“ nepovedeného evropského legislativního procesu ve vztahu k expanzním zbraním.

A za těchto okolností se uvařil návrh nového českého vládního nařízení, jehož nemalým cílem je (kromě částečné implementace ve vztahu k znehodnocenkám) poskytnout takový výklad očekávaného evropského nařízení, který by, s trochou nadsázky, předešel převážení reenacterů z plzeňských Slavností svobody přímo k výslechu na Bory.

Což je vlastně škoda, že se asi nestane. Protože symbolika by to – uznejte sami – přece byla naprosto úžasná.


K samotnému obsahu návrhu vládního nařízení si přečtěte článek Jakuba Samka v Security Magazínu.


Seriál implementace:


Sdílejte:

1 komentář on "Nařízení o expanzních zbraních a potřeba nové věznice pro reenactery"


  1. Je snad ještě někdo, kdo po přečtení toho článku nechápe, že připravované nařízení vlády není kudla v zádech našim reenactorům ze strany naší vlády, ale jen instalace ochranného obleku, který nás bude sice tížit, ale zastaví ten nůž do zad, který se nám do nich snaží bodnout evropská komise ???

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *