Texas: dva roky se zbraněmi na univerzitách

1. srpna 2016 došlo k změně texaské legislativy – veřejné univerzity nově přestaly být de lege bezzbraňovými zónami. Namísto dřívějšího všeobecného zákazu mohou univerzity nově přijmout pravidla omezující skryté nošení v rámci území školy nebo upravující bezpečné uložení zbraní na kolejích. Nesmějí však skryté nošení zcela zakázat nebo přijmout pravidla mající dopad podobný de facto zákazu.

Nová úprava byla přijata zejména v souvislosti s faktem, že masoví vrazi si z 98% pro své činy vybírají tzv. „gun free zóny“, tj. místa, kde je civilistům zakázáno být ozbrojeni.

Filozofická fakulta Technické univerzity v Texasu. Foto: Elred, Wikimedia.

Pravidla nošení zbraní

Zbraně mohou nosit pouze studenti, kteří mají státem vydané povolení k nošení. Ta se vydávají osobám starším 21 let (18 pokud jsou členy ozbrojených složek), které nebyly odsouzeny za trestný čin, nejsou závislé na drogách, prošly předepsaným kurzem a splňují další kritéria (např. vč. placení výživného na děti a daní).

Zbraně nesmí být zakázány v učebnách, nicméně vyučující mohou zakázat zbraně ve svých kancelářích. Současně je ale zakázáno zbraně nosit v univerzitních nemocnicích a při sportovních utkáních.

Povinnost povolit skryté nošení zbraní se nevztahuje na soukromé školy.

Sportovní stadiony patří k místům s typicky vysokou koncentrací měkkých cílů, v Texasu nicméně zůstávají gun free zónami. Foto: Elred, Wikimedia.

Zkušenosti na Texaské technické univerzitě

Policie Texaské technické univerzity si novinku pochvaluje. Podle poručíka Amy Ivey změna zákona dělá univerzitu bezpečnější a odrazuje případné masové vrahy od spáchání činu ve škole. Přesto univerzita nic nezanedbává a nadále pokračuje v pravidelných drilech pro případ útoku masového vraha, v jejichž rámci se studenti a vyučující učí bránit s dostupnými prostředky, barikádovat vstupy a poskytovat první pomoc.

Student Cody Wheeler k tomu dodal: „Cítím se bezpečně, protože vím, že jsou kolem mě lidé, kteří by v případě potřeby zasáhli. Pokud u sebe mají zbraň a vidí, že se něco děje, budou sami cítit potřebu zasáhnout.“

Instruktor Scott Harmon svým studentům klade na srdce, aby v případě, že se rozhodnou získat povolení k nošení, měli zbraně vždy u sebe. „Musí taky myslet na to, že pokud se rozhodnou mít zbraň v kabelce nebo batohu, tak je musí mít vždy u sebe. Nemůžete pak přijít ke stolu, sednout si a jen tak položit batoh na zem, protože pak jej nemáte u sebe a ztrácíte nad zbraní plnou kontrolu.“

Prezident školy Lawrence Schovanec k dvouletému výročí dodává: „Nechci to shazovat, ale určitým způsobem se dá říct, že se nic nestalo. Zavedení skrytého nošení proběhlo velmi hladce. Samozřejmě jsou ve škole stále lidé, kteří jsou kvůli tomu naštvaní, ale dnes už nejsou tolik slyšet.“

Žaloba profesorek na zrušení legislativy

Ne všichni jsou z nové úpravy nadšení. Tři profesorky Texaské univerzity v Austinu podaly žalobu proti novým pravidlům. V žalobě tvrdily, že možnost skrytého nošení studenty zasahuje do jejich práva na svobodu projevu. Tedy, že budou žít ve strachu z ozbrojených studentů a budou se bát během vyučování svobodně vyjadřovat.

V prvním stupni žalobu prohrály v červenci 2017, a nyní také 5. federální odvolací soud odmítl jejich odvolání. Tři soudci tohoto soudu v jednomyslném stanovisku došli k závěru, že profesorky nemohou žalobu ani podat, protože právo skrytě nosit zbraně na univerzitě nijak nezasahuje do jejich práv. Snahy o vymýšlení důvodů opaku shodili ze stolu.

Jejich další možností je dovolání k Nejvyššímu soudu. Tedy instanci, která jim v nejbližší době určitě nakloněna nebude.


Dvě zraněné osoby skrývající se při masakru v roce 1966. Foto: Wikimedia.

Masakr v roce 1966

Datum 1. srpna nebylo zvoleno náhodně – jde o výročí události, kterou mnozí označují za první masovou školní střelbu v moderní americké historii. Toho dne v roce 1966 bývalý vojenský ostřelovač ubodal svou matku a ženu, vylezl na vyhlídkové patro na věži univerzitní budovy Texaské univerzity v Austinu a zahájil střelbu do studentů a dalších osob pohybujících se v ulicích. Vzhledem k hluku z přilehlé stavby výstřelům prvních několik minut nikdo nevěnoval příliš pozornosti a pády zasažených a na zemi se svíjejících osob přihlížející považovali za svérázný protest proti válce ve Vietnamu.

Na zásahu proti pachateli se podíleli policisté i civilisté. Jednak z úrovně ulice střílejíce směrem na věž a také vstupem do věže, kdy se k patru s pachatelem společně přibližovali tři policisté (Ramiro Martinez, Dub Cowan, Jerry Day) a civilista (Allen Crum) ozbrojený vypůjčenou policejní puškou. Než byl zastaven, stačil pachatel zavraždit 18 a zranit 31 osob.

Pachatel dříve býval ostřelovačem u námořnictva a na Texaské univerzitě díky armádnímu stipendiu studoval strojírenství. Jeho známky se po prvním roce prudce zhoršily a ze školy odešel. Začal trpět návaly agresivity, přičemž neúspěšně hledal také profesionální pomoc a psychiatrovi se svěřil se „sny o tom, že z věže střílí lidi“. Při pitvě byl v mozku pachatele nalezen masivní nádor, který podle některých lékařských zpráv výrazně tlačil na amygdalu, část mozku důležitou pro jednání v emočně vypjatých situacích.

Zatímco za činem pachatele útoku v roce 1966 mohly patrně stát fyziologické důvody, pro řadu současných pachatelů hlavní motivaci představuje kombinace patologického obdivu k dřívějším masovým vrahům a snaha o získání proslulosti skrz mediální pokrytí jejich vražedného běsnění. K tomu v detailu v analytickém seriálu „Masové vraždy„.

Zdroje: Everything Lubbock, Wikipedia, University of Texas, ABC 13, KFYO, Texas Tribune


Související:


Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *