Udělování výjimek k nabytí zakázané zbraně II: „provádění sběratelské činnosti“

Návrh implementační novely zákazové směrnice z pera Ministerstva vnitra počítá se zavedením správního uvážení pro vydávání výjimky k nabytí, držení a nošení nově zakazovaných zbraní. Byť je otázka vydávání výjimek u těchto zbraní navrhována mírně odlišně od výjimek pro ostatní, již nyní zakázané zbraně, je na místě detailně prostudovat současnou praxi (ne)vydávání výjimek k držení zakázaných zbraní. Z ní se dá zjistit, co můžeme očekávat, bude-li implementační novela přijata v současné verzi.

Tento článek je založen na analýze všech rozhodnutí Prezidia Policie ČR jakožto odvolacího orgánu za posledních 5 let (361 stran) a relevantních rozhodnutí správních soudů a Ústavního soudu. Zjistíte v něm, jaké požadavky byste měli splňovat, pokud byste chtěli v ČR nabýt zbraň kategorie A.

ZB.26. Foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia

Udělování výjimek k nabytí zakázané zbraně


Obecné předpoklady udělení výjimky

Současný zákon o zbraních udělení výjimky k nabytí a držení zbraně kategorie A upravuje v § 9 a následujících. Předpoklady pro udělení výjimky jsou v zásadě tři:

  • Žadatel musí být držitelem zbrojního průkazu skupiny A – ke sběratelským účelům (nebo držitelem příslušné zbrojní licence; v případě noktovizorů také ZP sk. C).
  • Žadatel musí provádět sběratelskou činnost a zbraň musí být pro tento účel způsobilá.
  • Udělení výjimky nesmí odporovat veřejnému pořádku a bezpečnosti.

Zákon uvádí, že policie může výjimku udělit. Na vydání výjimky není právní nárok. Je tedy na žadateli aby policii přesvědčil, že splňuje všechny zákonné předpoklady, a nejlépe ještě trochu více.

V tomto díle se podíváme na předpoklad provádění sběratelské a muzejní činnosti.

Sběratelská činnost

V právní terminologii „sběratelská činnost“ představuje tzv. právně neurčitý pojem. Jednoznačný výklad tohoto pojmu neexistuje. Soudy shledávají, že výklad je na správních orgánech, a správní orgány jej zase při jednotlivých rozhodnutích lehce modifikují. Celkově nicméně závěry z rozhodovací praxe směřují k následujícím klíčovým prvkům sběratelské činnosti.

Úzké vymezení termínu

Z rozhodovací praxe plyne, že pojem „sběratelská činnost“ v zákoně o zbraních se musí vykládat úžeji, než jaký význam je mu přisuzován v běžném jazyce. V rozhodnutích se objevují například následující definice:

  • [Sbírka je] soubor zbraní, které mají vzájemný vztah například k výrobci, vývojové řadě nebo použití v určitém historickém období [Z rozhodnutí PolPrez 10864/2013]
  • Systematická činnost, spočívající v hromadění souboru cenných, historicky ojedinělých, významných nebo vzácných předmětů všeho druhu, vztahujících se k určitému období se záměrem demonstrovat jejich vývoj. [Z rozhodnutí Krajského ředitelství Hl.m P sp.zn. KRPA-338578-10/ČJ-2016; cit. v PolPrez 29699-7/2016]
  • Časově neohraničená, soustavná a systematická činnost, spočívající v hromadění cenných, historicky ojedinělých, významných či vzácných předmětů všeho druhu, vzniklých lidskou činností nebo nezávisle na ní, vztahující se k určitým historickým obdobím. Záměr sběratelské činnosti pak [směřuje k] vytvoření z jednotlivých předmětů sbírky, která je ve své celistvosti významná pro historii, techniku, společenské nebo přírodní vědy. Slovo „provádí“ pak [znamená] v minulosti zahájenou, trvající a do budoucna pokračující činnost. [Z rozhodnutí Krajského ředitelství PČR Kraje Vysočina sp.zn. KRPJ-52191-4/ČJ-2016; cit v PolPrez 19011/2016]

Nejvyšší správní soud pak v rozhodnutí sp.zn. 6 As 53/2016 k definici uvedl následující:

Pro potřeby kontroly šíření nebezpečných zbraní opravdu nepostačuje vymezit sběratelství jako soustavné hromadění věcí podobného druhu […] bez stanovení jakéhokoliv záměru či cíle. Taková definice by udělala z podmínky uvedené v § 9 odst. 2 písm. a) zákona o střelných zbraních a střelivu prázdnou floskuli, neboť za sběratelskou činnost by bylo možno označit i zcela nahodilé shromažďování zbraní kategorie A určitého typu, např. zbraní samočinných. Požadavek, aby žadatel vymezil svůj záměr, tedy cíl a předpokládaný rozsah své sbírky, je z tohoto pohledu zcela legitimní. Jedině tak je správní orgán schopen posoudit, zda žádost podává skutečný sběratel, nebo zda žadatel sleduje cíle jiné, správnímu orgánu třeba i neznámé či skryté, rozhodně však nespadající pod účel vymezený v § 9 odst. 2 písm. a) zákona o střelných zbraních a střelivu.

Thompson. Foto: Hmaag / Wikimedia

Ideální žádost o udělení výjimky

Sběratelský záměr

Základním prvkem pro žádost o udělení výjimky je prokázání sběratelského záměru. Ten musí dle existující rozhodovací praxe být dostatečně konkrétní a nejlépe také tématicky úzce zaměřený. Úřady například odmítají zaměření na „zbraně Varšavské smlouvy“ nebo „druhoválečné samopaly“ jako příliš široké.

Existence dalších zbraní ve sbírce

Zákon nijak nevylučuje, aby zakázaná zbraň byla první zbraní sbírky. Stejně tak nevylučuje, aby sběratel sbíral výhradně zakázané zbraně. Rozhodovací praxe je nicméně jiná.

Nevyřčený požadavek toho, že by zájemce o zakázanou zbraň jako součást sbírky měl již ve stejné sbírce vlastnit jiné zbraně dalších kategorií (B a C) je poměrně logický. Žadatel nicméně nad rámec toho musí počítat s tím, že bude muset detailně vysvětlit, které z jím vlastněných zbraní již zapadají do jeho sbírkového záměru. Kamenem úrazu se pak stává formální držení zbraní pro jiný účel.

Pokud totiž držitel u svých dříve vlastněných zbraní nezaškrtnul jako důvod držení uskutečňování „sbírkové nebo muzejní činnosti“, tak mu policejní orgán takové zbraně jako součást sbírky čistě formalisticky neuzná. Zde je pak vhodné poznamenat, že policisté na některých místně příslušných odděleních žádosti k nabytí zbraně kat B s tímto zaškrtnutým políčkem nechávají žadatele umazat s tím, že toto políčko je pro muzeální držitele zbrojní licence, nikoliv pro obyčejné držitele zbrojního průkazu.

Vhodnost k doplnění ostatních zbraní ve sbírce

Když už máte sběratelský záměr a jiné zbraně, musíte být schopni popsat, jak Vámi vybraná zbraň do této sbírky zapadá a proč je nezbytná k jejímu doplnění. Rovnou v žádosti odpovídejte na otázku toho, podle jakých kritérií jste si danou zbraň pro zařazení do sbírky vybrali.

Sběratelská hodnota

Výše uvedenými body se dostanete do stádia, kdy je zřejmé, proč je zbraň důležitá pro Vámi budovanou sbírku.

Policejní orgán se v této fázi nicméně v některých rozhodnutích uchyluje k polemizaci o obecné sběratelské hodnotě oné konkrétní zbraně. Součástí toho je typicky otázka, kolik kusů dané zbraně bylo vyrobeno.

Je přitom zřejmé, že pokud se nejedná o sbírku zbraní domácí výroby ukrajinského hnutí odporu z období výhradně jara 1953, či podobné unikum, pravděpodobně budete žádat o výjimku na zbraň, které se vyrobily stovky tisíc či miliony kusů. A je tedy jen na Vás, sprostém občanovi, abyste se s tímto faktem v odůvodnění žádosti náležitě vypořádali. [srov PolPrez 11136/2012]

Členství v zájmovém spolku

Svazarm už je sice dávno historií a svoboda spolčovat zaručená článkem 20 Listiny inherentně obsahuje také svobodu od povinného spolčování, v případě žádosti o výjimku nicméně můžete očekávat dotazování policejního orgánu na to, jakým způsobem jste aktivní v komunitě sběratelů zbraní. Být členem sportovně střeleckého klubu nebo vlastnit druhoválečné vozidlo, uniformu a být členem klubu reenacterů americké armády není dostatečné.

Zbraň si totiž nepořizujete pro vlastní potěchu, ale ve veřejném zájmu zajištění její historické hodnoty pro budoucí generace. Tak na to pamatujte!

 

Vymezení souladu s veřejným pořádkem v příštím díle.


Související:


Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *