Fact check: české zbraně v rukou teroristů, ČRo

Český rozhlas 14.září 2018 zveřejnil anglojazyčný článek autora Toma McEnchroe na téma zbraně v rukou teroristů s názvem Czech Republic misses deadline for implementing EU Directive on Arms Control. Článek si zaslouží pozornost zejména proto, že je v něm také vyjádření Nilse Duqueta z Flemish Peace Institute, což je mimochodem spoluautor jednoho ze zdrojů analytického seriálu k nelegálním zbraním na serveru zbrojnice.com.

Hypercacher. Foto: U.S. Department of State / Wikimedia
Hypercacher. Foto: U.S. Department of State / Wikimedia

Autor v článku přímo uvádí následující větu: „Nils Duquet říká, že mezery v zákonech týkajících se deaktivovaných zbraní v České republice a na Slovensku byly přímo odpovědné za teroristické útoky v minulosti.

McEnchroe dále cituje Duqueta: „Útok na židovský supermarket v lednu 2015 v Paříži byl spáchán zbraní vyrobenou v České republice, která byla o mnoho let později znehodnocena a prodána legálně jakožto akustická zbraň na Slovensku. Nebylo tedy nutné mít legální průkaz ke koupi zbraně. Zločinci to věděli a kupovali zbraně na Slovensku a pak je reaktivovali na jiných místech.

Tak si to projděme.

1. Zbraň vyrobená v České republice

Pachatel teroristického útoku na židovský supermarket Hypercacher byl vyzbrojen zbraní československé výroby – nedostatečně znehodnocenou na Slovensku. Pachatel měl dvě pušky vz.58, přičemž nejméně jedna z nich byla zkrácena*, patrně s cílem přiblížit se podobě krátkého kalašnikova, s nímž se pravidelně fotil Bin Ládin.

Tento fakt je ale naprosto irelevantní. Stejně jako je irelevantní, že při teroristickém útoku ve Westminsteru (2017) byl použit automobil české výroby (Hyundai Tucson).

Tvrzení o výrobě zbraně v ČR je nepřesné (šlo o Československo), ale především jde o bezobsažnou informaci, která nijak nesouvisí s legálním civilním držením zbraní, s černým trhem se zbraněmi a se zdroji zbraní užívaných teroristy. Její uvedení v daném kontextu hodnotím jako manipulativní.


Pušky vz.58 použité při útoku v Hypercacher původně pocházely ze zásob slovenské armády. Byly vyrobeny v letech 1961 a 1964 a v letech 2013 a 2014 byly znehodnoceny slovenskou společností KolArms. Následně společnost AFG Security z města Partizánske jednu z nich prodala spolu s 170 dalšími zbraněmi Patrickovi H. v Belgii, a ten je pak prodával v online internetové aukci dále.

Druhá znehodnocená puška vz.58 (stejně jako dvě pistole Tokarev TT33 na Slovensku upravené na střelbu slepými náboji) se k teroristovi dostala z AFG skrz Clauda H., 53letého pravicového extremistu, který měl obchod s militariemi poblíž Lille ve Francii. Claude H. byl policejním informátorem. Claude H. tvrdí, že zbraně prodával v rámci policejní operace sledující černý trh se zbraněmi, tj. francouzská policie byla o prodeji zbraní teroristovi informována. [Zdroj: Nils Duquet, Armed to Kill, Flemish Peace Institute, 2016, s. 21]


2. Mezery v zákonné úpravě v České republice

V této části McEnchroe interpretuje citaci Duqueta a činí tak buď z vlastní neznalosti, či v horším případě cíleně, špatně. Tam kde Duquet manipulativně začal o zbrani české výroby, McEnchroe pokračuje tvrzením o mezerách v české zákonné úpravě znehodnocování zbraní.

Česká úprava znehodnocování zbraní byla dlouhodobě hodnocena jako více než dostatečná. O tom svědčí také fakt, že v ČR znehodnocené zbraně se nestaly zdrojem zbraní na černém trhu v Evropě, na rozdíl od Slovenska. Ostatně pokud by se McEnchroe seznámil se studiemi Duqueta, pak by si to v nich také mohl přečíst.

Zde je na místě připomenout, že jediný teroristický útok, při němž byly použity nedostatečně znehodnocené zbraně, byl právě ten v Hypercacher. Tedy i ona slovenská spojka, byť představovala významný zdroj nelegálních zbraní na černém trhu, nevedla k rozsáhlému vyzbrojování teroristů, jak to článek naznačuje.

Tvrzení o mezerách v právní úpravě znehodnocování zbraní v ČR tedy hodnotím jako vyloženě lživé.


Související: Fact check: zbraně teroristů v Charlie Hebdo, Právní prostor


3. Odpovědnost za mezeru v úpravě znehodnocování

Korunu článku nicméně nasazuje to, co v něm není zmíněno. A tedy prapůvod celého problému.

Evropská zbraňová směrnice z roku 1991 prošla svou první novelizací v roce 2008. Již tehdy bylo zřejmé, že nedostatečně znehodnocené zbraně, které se prodávají bez jakýchkoliv formálních požadavků (zbrojní průkaz), mohou představovat bezpečnostní riziko. Zákonodárce (Evropský parlament a Rada) tedy ve směrnici uložili Evropské komisi povinnost přijmout prováděcí předpis, tj. pravidla pro stanovení standardů znehodnocování zbraní. Těmi měla být zajištěna jejich uniformita v Evropské unii. A hlavně znemožněno snadné uvedení zpět do funkčního stavu.

Evropská komise na tomto poli ale neudělala vůbec nic. Mezitím se nedostatečně znehodnocené zbraně pocházející především ze Slovenska (dříve byl stejný problém v Německu, Británii a Rakousku) začaly používat při celé řadě trestných činů napříč Evropou.

Evropská komise ale stále pravidla nepřijala. Po té, co došlo k užití těchto zbraní při teroristickém útoku v Paříži (Hypercacher), Komise zneužila situace k představení novelizace zbraňové směrnice cílící primárně proti legálním držitelům ostrých zbraní. S dovětkem, že novelizace také znehodnocené zbraně zahrne mezi ty podléhající pravidlům pro ostré zbraně, a tím tedy reaguje na teroristické útoky.

Mezitím Komise v tichosti přijala 15. prosince 2015 nařízení 2015/2403, kterým konečně splnila povinnost z roku 2008 stanovit pravidla pro znehodnocování zbraní v Evropské unii.

Problém se „znehodnocenkami“ tedy jde zcela plně na vrub Evropské komise. A to jak co do jejich pronikání na černý trh a v konečném důsledku také do rukou pachatele teroristického útoku v Hypercacher.

Co se týče článku McEnchroa je nicméně zásadní, že znehodnocování řeší přímo aplikovatelné nařízení, nikoliv směrnice. Zákazová směrnice pouze požaduje registraci zbraní znehodnocovaných podle tohoto nového nařízení. Tolik tedy souvislost implementace a znehodnocených zbraní.

Čímž se tedy dostáváme k hodnocení třetího bodu, a to je z článku obecně vyplývající tvrzení, že ne/implementace má zásadní dopad na otázku znehodnocených zbraní. Nemá v ČR, a dokonce ani na Slovensku, pro které je zásadní právě nařízení 2015/2403 (ve znění novelizace). Opět jde tedy o lež.


Související:

Nelegální zbraně:


Edit 22.9.2018: Původní verze tohoto článku uváděla, že pachatel útoku v Hypercacher měl „patrně typ vz.58 Sporter Compact vyráběný společností Czech Small Arms v Jablůnce„. Podle důvěryhodného zdroje z prostředí bezpečnostních složek však nešlo o zbraň tohoto výrobce, ale pouze o zkrácenou standardní vz.58, patrně vybavenou předpažbím CSA či jiným nápadně podobným. Předpažbí je volně dostupným dílem a má pouze estetickou funkci. Společnosti CSA se omlouvám.

Edit 25.9.2018: Doplněna informace o přesném původu zbraní použitých v Hypercacher a o tom, jak se dostaly k pachateli teroristického útoku.


Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *