Souhrn faktů k masové vraždě v Kerchi na Krymu

Dne 17. října 2018 před polednem vešel do školní budovy Kerčského polytechnického institutu na Krymu student 4. ročníku, umístil v přízemí výbušné zařízení a po jeho explozi v druhém patře zahájil střelbu do vybíhajících studentů a učitelů. Zavraždil 20 osob (všechny zahynuly na střelná zranění) a dalších 70 zranil.

Foto: NPR.
Foto: NPR.

Škola byla vybavena detektory kovů

Masová vražda v Kerči se stala pátým útokem, k němuž došlo tento rok v ruských školách. Předchozí byly páchány především noži a vedly k zraněním, nikoliv usmrcením. Právě v návaznosti na rostoucí násilí byly v Rusku v posledních letech do budov škol umísťovány detektory kovů a ochranka.

Kerčský polytechnický institut detektory kovů a další zábrany ve vstupu do budovy umístil teprve letos a do provozu byly uvedeny 20. září. Podle studentů ale pípaly neustále kvůli mobilům, mincím a klíčům v kapsách, a provádění detailních kontrol příchozích nebyla věnována přílišná pozornost. Tomu ostatně odpovídá také informace o tom, že pachatel byl již dříve ve škole přistižen s bajonetem.

Podle učitele Vladislava Miroshnikova se navíc škola soustředila pouze na umístění detektorů u hlavního vchodu – bez zabezpečení ostatních přístupových cest, a kdokoliv tak mohl jednoduše přelézt plot a dostat se dovnitř například oknem v přízemí.

Kontroly byly ponechány na školníkovi a škola nenajala žádného pracovníka zvlášť na zajišťování bezpečnosti. I kdyby však u vstupu byla profesionální ochranka, musela by patrně být v souladu s přísnými ruskými zbraňovými zákony neozbrojená. Efektivní kontroly by mohly zabránit pronesení nože, ale nemohly by zastavit odhodlaného pachatele se střelnou zbraní.


Seriál masové vraždy v USA:


Ruská zbraňová legislativa je velmi přísná, přesto pro pachatele nepředstavovala překážku

Pachatel při útoku použil legálně drženou opakovací brokovnici Hatsan Escort Aimguard na 7+1 náboj, která byla vybavena pistolovou rukojetí. Zbraň si pořídil 8. září a následně 13. října koupil 150 nábojů, které použil při útoku.

Aby si mohl legálně pořídit zbraň, pachatel v souladu s ruskou legislativou musel:

  • absolvovat šest a půl hodiny dlouhý kurz bezpečného zacházení se zbraní poskytovaný akreditovanou organizací,
  • absolvovat federální test znalostí v oblasti držení zbraní,
  • mít čistý trestní rejstřík,
  • předložit lékařské osvědčení,
  • předložit osvědčení, že nebyl léčen pro duševní chorobu nebo závislost na alkoholu či drogách,
  • předložit prohlášení místního policejního důstojníka, že jeho bydliště splňuje nároky na bezpečné uložení zbraní,
  • předložit lovecký lístek a zaplatit příslušný poplatek.

Výroba a držení improvizovaných výbušných zařízení je v Rusku zcela zakázána. Bomba použitá při útoku byla domácí výroby a kromě ní měl pachatel u sebe několik dalších menších náloží, které nestačil použít. Všechny na sobě měly kovové prvky (patrně hřebíky a ložiska). Zranění v důsledku exploze tak zahrnovala amputace končetin a kovové prvky zaražené hluboko do tkáně obětí.

Časová souslednost ukazuje, že pachatel si loveckou zbraň pořídil právě s cílem s ní spáchat útok; také příprava výbušnin mu musela zabrat poměrně dlouhou dobu. To odpovídá faktu, že pachatelé podobných útoků typicky plánováním a přípravou stráví delší dobu, většinou mezi půl rokem a dvěma lety.

Foto: ABC News.
Foto: ABC News.

Opakovací brokovnice jsou často doporučovány jako ideální zbraně pro sebeobranu pro nezkušené držitele zejména pro jednoduchost jejich použití, vysoký ranivý účinek a výbornou spolehlivost. Pro ruského pachatele se nicméně jednalo především o jedinou účinnou legální možnost ozbrojení se – zbraň s drážkovaným vývrtem by si mohl pořídit až po pěti letech bezproblémového vlastnictví zbraně s hladkým vývrtem.


Motiv není jasný, zůstává jen podoba s Columbine

Motiv pachatele není jasný – nezanechal za sebou žádný dopis na rozloučenou, zprávy na sociálních sítích a údajně i v průběhu útoku nic nekřičel.

Evidentní je ale podoba způsobu spáchání se školním útokem spáchaným v roce 1999 v Columbine, USA. Stejně jako jeden z amerických pachatelů, také ruský útočník měl opakovací brokovnici, a navíc si oblékl nápadně podobné tričko. Pachatelé v Columbine také rozhodili podomácku vyrobené bomby v budově a stejně jako ruský útočník spáchali sebevraždu v knihovně.

Podle výzkumníků bylo jen v USA plánováno 79 útoků motivovaných snahou napodobit pachatele z Columbine, přičemž v 21 případech došlo k dokonání. Snaha napodobit útok v Columbine není typická pouze pro americké pachatele: z devíti útoků, které se staly v Německu po Columbine, tři útočníci byli Columbine přímo inspirováni, přitom jeden z těchto německých pachatelů útočníky z Columbine ve svých zápiscích nazývá „Bohem“. Na školu zaútočil v oblečení podobném jeho vzorům a kromě brokovnice a pistole použil také deset doma vyrobených výbušnin.

Nejasnosti ohledně policejní reakce

Nejbližší policejní stanice se nachází přibližně 250 metrů daleko od školy, prakticky přímo naproti na ulici. Přesto na místo údajně nejprve dorazily sanity 10 minut po začátku útoku a policie až za dalších pět minut.

Podle některých svědectví zasahující policisté omylem stříleli také na utíkající studenty.

Foto: Pressform.
Foto: Pressform.

Předvídatelná politická reakce

Ruští politici reagovali poměrně předvídatelně:

Nepříjemná realita – podobným útokům se nedá zabránit

Incident v Kerči ukazuje nepříjemnou realitu toho, že podobným útokům se prostě zabránit nedá. Odhodlaného pachatele, který svůj čin plánuje roky dopředu, nemohou přísné zbraňové zákony zastavit. Ostatně pokud si dokáže opatřit nelegální výbušniny, tak by pro něj neměl být zásadní problém opatřit si také nelegální zbraň.

Pokud už by nějaký konkrétní cíl měl být dostatečně chráněný, prostě si pro spáchání vybere jiný, jako se to stalo například při útoku v Townsville. Ostatně v USA si 98% útočníků za cíl vybírá právě místa, o nichž ví, že je zde zakázáno se účinně bránit, resp. být ozbrojen.

Zatímco v individuální rovině se dá na podobné situace v omezené míře připravit, v obecné rovině zůstávají tři hlavní účinné reakce:

  • identifikace potenciálních pachatelů a dlouhodobá práce s nimi (k tomu v detailu v článku: Vražedná subkultura a intervence)
  • zavedení a výcvik účinných taktických postupů směřujících k okamžitému zásahu a nikoliv k obklíčení a vyčkávání, jak se to stalo například v Uherském Brodě, Bataclanu nebo Parklandu, a
  • změna způsobu referování o masových vraždách, neboť dle výzkumů jsou až dvě třetiny vrahů primárně motivovány snahou dosáhnout vlastní proslulosti skrz následné mediální pokrytí jejich činů (k tomu v detailu v článku: Symbióza mezi masovými médii a vrahy).

Související:


Pod čarou

Útočníkova matka pracuje jako zdravotní sestra v jedné z nemocnic v Kerči. Nejprve zraněným poskytovala první pomoc, a když zjistila, že pachatelem byl její syn, pokusila se o sebevraždu.

Zvláštní poděkování patří Alexandrovi S. za vyhledání ruskojazyčných zdrojů pro tento článek.

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *