Zbraně & Hans Deutsch, bavorský záložák, instruktor sebeobrany a sportovní střelec

Hans Deutsch je německým občanem žijícím v Bavorsku. Pracuje ve školství, je členem aktivních záloh německé armády a také vede kurzy sebeobrany pro civilisty. Současně je držitelem zbraní a aktivním sportovním střelcem. V druhé části rozhovoru pro zbrojnice.com Hans přibližuje svůj osobní vztah ke zbraním.

Ilustrační foto: Maj. Michelle Lunato/US Army.
Ilustrační foto: Maj. Michelle Lunato/US Army.

První díl rozhovoru: H. Deutsch: Držení a nošení zbraně pro sebeobranu je v Německu tabu


Hansi, jak jsi se dostal ke zbraním a střelbě?

Zbraně mne vždy fascinovaly. Jako dítě jsem si hrál nejprve s revolverem na kapsle a později s airsoftovou puškou. Jako většina lidí z mé generace (a generací předchozích) jsem se k opravdovým zbraním poprvé dostal až v rámci povinné vojenské služby. Začínal jsem s puškou H&K G36 a pistolí H&K P8. Obě jsou velmi snadné na ovládání a celkově opravdu dobré zbraně. Později jsem se dostal také ke kulometu MG3 a pušce G3 – to už byly trochu náročnější zbraně. Po ukončení povinné vojenské služby jsem se přidal k aktivním zálohám, takže jsem mohl dále trénovat a střílet z řady různých zbraní. Na rozdíl od Švýcarska si ale v Německu nesmíme vzít služební zbraně domů, takže jsem se rozhodl si pořídit civilní zbrojní průkaz.

 

Jaká byla Tvá osobní zkušenost při vyřizování německého zbrojního průkazu?

Moc se mi nelíbilo, že jsem musel splnit rok trénování v klubu, i když už jsem byl se zbraněmi podrobně seznámen v armádě. Nicméně mě to zase nějak extrémně neštvalo – jakožto Němec jsem zvyklý na byrokracii a přísná pravidla a možnost si pak pořídit vlastní zbraň mi za to stála.

 

Jak často střílíš? Jaké drily cvičíš nejčastěji?

Dříve jsem střílel alespoň jednou týdně, ale teď jsem to musel omezit kvůli pracovnímu vytížení.  Snažím se být na střelnici alespoň jednou za měsíc. Obecně je vhodné střílet pravidelně, protože kdo to nedělá, tomu úřady můžou teoreticky sebrat zbrojní průkaz a zabavit zbraně.

Co se týče drilů, je rozdíl mezi tím, co cvičím jako záložák a co jako sportovní střelec. Když střílím jako civilista, ze zákona nesmím trénovat sebeobrannou střelbu. Takže na německých střelnicích určitě nečekejte trénink obranných situací. Místo toho je typické zaměření na mířenou střelbu. Představte si, jak všichni na střelnici stojí v řadě a velmi pomalu a mířeně střílí na 25 metrů. Přidat do toho dvojstřely nebo rychlé výměny zásobníků – to už by na průměrné německé střelnici přilákalo hodně pozornosti.

Existují sice kluby zaměřené na IPSC, v nichž je možné střílet více dynamicky, ale těch je jen pár a členství je velmi drahé. Do jednoho jsem se zapsal, ale zatím jsem neměl čas v něm trénovat.

 

Jaké jsou tvé oblíbené zbraně? Mohl bys popsat jejich silné a slabé stránky?

Co se týče vojenských zbraní, mám opravdu dobré vzpomínky na G36, a to i navzdory špatné pověsti, které se jim dostalo v posledních letech. Jde o relativně levnou a solidní zbraň pro víceméně netrénované rekruty. V době, kdy většina ostatních armád měla pevná mířidla, byla zavedena s 3,5x zvětšením a kolimátorem. Já sám jsem nikdy nezažil problémy s přehřátím, i když je nutné uznat, že ukotvení hlavně přímo do polymeru asi nebyl úplně nejlepší nápad.

Co se pistolí týče, mám nejraději CZ 75. Mám radši těžké kovové pistole, střílí se mi z nich lépe než z polymerů. Při soutěžích používám velmi hodně upravenou CZ SP-01 Shadow. Nicméně kdybych mohl nosit zbraň pro sebeobranu, dal bych přednost něčemu lehčímu.


Zbraně & …


Rozhovory zbrojnice.com:


 

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *