Citát dne – soudce C. Thomas: nejméně oblíbené právo

Soudce Nejvyššího soudu USA Thomas J. Clarence v odlišném stanovisku k odmítnutí přezkumu případu Jeffa Silvestera a Brandona Combse, kteří tvrdili protiústavnost desetidenní čekací lhůty pro koupi zbraně v Kalifornii pro osoby, které už drží zbraně, resp. které mají povolení ke skrytému nošení zbraně, následujícím způsobem popsal vztah soudu k právu držet a nosit zbraně:

Nemám pochybnost, že by tento [Nejvyšší soud USA] zasáhl, pokud by nižší soudy přistupovaly podobně přezíravě k jinému právu. Avšak jak dokazuje naše nečinnost v této oblasti, druhý dodatek [zaručující právo držet zbraně] je neoblíbeným právem tohoto soudu. (…) Zdá se, že u devátého odvolacího soudu [pro Kalifornii a přilehlé oblasti] práva, která nemají základ v ústavě, dostávají větší ochrany než druhý dodatek, který je v textu přímo uveden. Naše přetrvávající odmítání projednání případů týkajících se druhého dodatku umožňuje podobnou vzpurnost.

Žádný případ týkající se druhého dodatku jsme nerozhodovali již téměř osm let. Taky jsme již téměř deset let neurčili základní kritéria pro rozhodování případů týkajících se druhého dodatku. Přitom jen v tomto roce jsme rozhodovali nejméně pět případů týkajících se prvního dodatku (svoboda projevu) a čtyři případy týkající se čtvrtého dodatku (nedotknutelnost osoby, obydlí a majetku) – a to přestože rozhodovací praxe v těchto oblastech je mnohem propracovanější. (…)

Domnívám se, že čtyři členové tohoto soudu by podpořili přijetí případu týkajícího se desetidenní čekací lhůty k publikaci rasistických proslovů, a to bez ohledu na státem tvrzený zájem na tom, aby se jeho autor mohl uklidnit [stejně jako Kalifornie tvrdí u čekací lhůty na koupi zbraně] (viz Forsyth County v. Nationalist Movement, podle nějž první dodatek zakazuje úřadům požadovat byť i malý poplatek za policejní doprovod v průběhu rasistického pochodu; Virginia v. Black, podle nějž první dodatek poskytuje ochranu zapálení 7,5metrového kříže v průběhu demonstrace Ku Klux Klanu, Brandenburg v. Ohio, podle nějž první dodatek chrání film, v němž členové Klanu mávají zbraněmi, pálí kříže a prozpěvují „pohřbi negra“). Podobně, čtyři členové tohoto soudu by hlasovali pro přijetí případu týkajícího se byť i jen desetiminutového zdržení v průběhu silniční kontroly (viz Rodriguez v. United States, podle nějž čtvrtý dodatek brání policii zdržovat silniční kontrolu byť i jen o sedm či osm minut za účelem prohlídky vozu psem cvičeným k hledání drog).

Soud by se těmito kauzami zabýval, protože potraty, projev či čtvrtý dodatek jsou třemi jeho nejoblíbenějšími právy. Právo držet a nosit zbraně je evidentně pro tento soud ústavním sirotkem.

Soudce Thomas Clarence, foto: Steve Petteway / wikimedia.
Soudce Thomas Clarence, foto: Steve Petteway / wikimedia.

Komentář

Nejvyšší soud USA pravidelně odmítá rozhodovat případy, které se týkají druhého dodatku. Přijetí k rozhodování musí podpořit alespoň čtyři soudci z devíti a pro rozhodnutí ve prospěch žalobce je pak potřebná většina pěti z devíti.

Protože soud je tradičně v otázce zbraní názorově rozdělen, od třicátých let rozhodoval pouze tři zásadní případy týkající se druhého dodatku. To má následující důsledky:

  • Americké právo je dotvářeno soudními precedenty. Při jejich absenci řada států USA omezuje držení zbraní především nesystematickými a populistickými kroky, které často  ani nemohou dosáhnout zamýšleného cíle snížení zneužívání zbraní k trestné činnosti.
  • Nižší soudy si při absenci rozhodnutí Nejvyššího soudu druhý dodatek vykládají různě, v posledních letech přibývá případů výkladu i v přímém rozporu s existujícími rozhodnutími Nejvyššího soudu.
  • Řada států (Kalifornie, Havaj, New York, New Jersey, atd.) přišla s drastickými omezeními legálního držení zbraní, která jsou v řadě oblastí přísnější než ve většině Evropy. Tato omezení navzdory druhému dodatku soudy nekorigují.
  • Držitelé zbraní při pohledu na tyto státy mají reálnou obavu, že jakýkoliv ústup požadavkům na regulaci povede k extrémním důsledkům, jako např. v Kalifornii, či dokonce jako v Mexiku či Brazílii, kde bylo civilní držení zbraní ve svých praktických důsledcích zakázáno.

Právě proto je pro budoucnost civilního držení zbraní v USA naprosto klíčové obsazování míst soudců Nejvyššího soudu.


Související:

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *