Domácí

30 let po konci totality čeští civilisté opět drží více zbraní kategorie B než C

V Českých zemích je civilní držení zbraní historicky nerozlučně spjato s kolektivní a individuální ochranou, o čemž svědčí jeho zakotvení pro tyto účely ve Svatováclavské smlouvě (1517) a Zřízení o ručnicích (1524). Plejáda kompaktních a subkompaktních sebeobranných pistolí vyráběných během první republiky ukazuje, že tato tradice přetrvala více než půl tisíciletí. Přetrhly ji až nacistické a komunistické restrikce. S koncem komunismu byly zbraně především v rukou osob, které měly důvěru režimu. V naprosté většině se jednalo o dlouhé lovecké zbraně spadající do dnešní kategorie C. Méně obvyklé sportovní samonabíjecí zbraně byly často v majetku státu a střelcům pouze zapůjčeny.

Trvalo dlouhých třicet let, než se totalitně nastolené vychýlení převažujícího typu soukromě držených zbraní podařilo napravit. Na přelomu června a července 2020 počet registrovaných zbraní kategorie B poprvé překročil počet registrovaných zbraní kategorie C. Zlom přitom nastal na pozadí tažení Evropské unie proti legálnímu civilnímu držení zbraní.

Dlouhodobý trend civilního držení zbraní v ČR

Výchozí “myslivecké” držení zbraní v průběhu devadesátých let rychle překonal prudký nárůst zájmu české veřejnosti o držení zbraní pro osobní ochranu a v menší míře také pro účely sportu.

V letech 1990-1995 vydávání povolení k držení a nošení zbraně pro sebeobranu podléhalo správnímu uvážení. Návrat k historickým kořenům a úpravě, která na českém území platila v letech 1852-1939, přinesla nová legislativa v roce 1995, díky níž se také zbrojní průkazy pro účely ochrany života, zdraví a majetku staly nárokovými.

Lovci již přibližně 25 let představují v rámci českých civilních držitelů zbraní menšinu. Dědictví desetiletí nepřetrženého nabývání loveckých zbraní nicméně způsobilo jejich poměrně vysoký počáteční počet v roce 1990.

Jejich řady dále rozšiřovaly zbraně kategorie C nabývané především pro účel domácí obrany (např. opakovací brokovnice) nebo sportu (sportovní brokovnice nebo opakovací pušky).

Přesto, dlouhodobý trend výrazně vyšší popularity zbraní kategorie B v polovině roku 2020 konečně přinesl také jejich vyšší zastoupení co do registrovaných zbraní v rukou držitelů českých zbrojních průkazů.

Změna počtu registrovaných zbraní kategorie B a C

Dlouhodobě počty zbraní jednotlivých kategorií v ČR příliš dobře sledovat nejde. Zákon o zbraních z roku 2002 přinesl změnu kategorizace, která do registrů přinesla menší zmatky. Ty lze dobře vidět v historické tabulce LEX.

Data se postupně podařilo vyčistit až s nástupem centrálního registru zbraní, díky kterému vyšlo najevo například dřívější duplicitní vedení zbraní v případě změny bydliště držitele.

Graf výše vychází z policejních dat posledních dvou let – lze přitom předpokládat, že dlouhodobý trend je obdobný. V letech 2018-2020 v každém pololetí v rukou českých držitelů přibývá přibližně 9.000 zbraní kategorie B a pouze kolem 3.000 zbraní kategorie C. V případě zbraní kategorie A jsou počty v zásadě neměnné (v jednotlivých pololetích přibývají či ubývají jednotky kusů).

Co do konečného počtu vypadal vývoj od roku 2018 následovně:

K 1.7.2020 počet zbraní kategorie B v rukou držitelů zbrojního průkazu dosáhl 420.604 kusů, čímž předčí zbraně kategorie C o počtu 420.213 kusů. Zbraní kategorie A je v soukromých rukou 1.167.

Jedná se čistě o počty zbraní. Vedle toho mají držitelé zbrojních průkazů také hlavní části zbraní, a to 71 kat A, 5.002 kat B a 40.138 kat C.

Držitelé zbrojních licencí mají dlouhodobě setrvalý počet zbraní. K 1.7.2020 šlo o 1.447 zbraní kat A, 17.562 zbraní kat B a 6.269 zbraní kat C.

Zdroj dat: Policie ČR pro zbrojnice.com


Zbraně v České republice

Současnost

Historie

Budoucí legislativa

Praktické

Rozhovory

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *