Restrikce pušek, obrana vlasti a chucpe Petra Pavla

Prezident rovněž žádá o výrazné omezení útočných[SIC!][1] pušek. (…) Podle jeho návrhu by se měla výrazně ztížit jejich dostupnost. Zdroj: Aktuálně.cz, 20.11.2024

„Věřím, že v případě, že dojde k nejhoršímu, tak budeme ochotní vzít zbraň do ruky a bránit zemi,“ řekl prezident. Zdroj: Novinky.cz, 18.3.2025

Tento licoměrný přístup Petra Pavla ke zbraním je problematický v celé řadě rovin.

Úvodní foto z hodnocení prvního roku účasti agenta Pávka, toho času vzorného předsedy základní organizace KSČ, v kurzu 26. oddělení zpravodajské správy generálního štábu, je čistě ilustrační.

Morální rovina

Pro většinu osob s pozadím v silových složkách představuje obrana státu otázku vštěpené nezpochybnitelné povinnosti, důsledně se odvíjející od existence či absence konkrétního rozkazu v tomto směru.

Naopak pro velkou část civilní společnosti jde o otázku morálního imperativu spjatého především s ideou svobody a individuální svrchovanosti, tj. bazálního odporu proti jakémukoliv uzmutí svého čímkoliv cizím. Existence či absence rozkazu v tomto směru nehraje žádnou roli, a to v nejlepší guisanské tradici.

Občanská práva v oblasti civilního držení zbraní představují inherentní součást svobody, obzvlášť v zemi s 600letou tradicí tohoto práva, narušenou pouze nacisty a komunisty. Prezidentský útok na jeden ze základních kamenů[2] této svobody rozmělňuje morální imperativ individuální participace na národní obraně, neboť jako alternativu k externímu existencionálnímu ohrožení svobody nestaví svobodu jakožto absolutní hodnotu, nýbrž hodnotový marasmus v podobě interního partikulárního omezení svobody.

Praktická rovina

Pokud bychom chtěli býti shovívavými k morální rovině… Jelikož Petr Pavel hovoří o vzetí do ruky, patrně neměl na mysli ani tank, ani stíhačku, a můžeme se tedy bavit čistě o ručních zbraních, tj. staročesky o ručnicích.

Petr Pavel svůj výrok přednesl v roce 2025, což je příznačné, neboť letos by armáda měla plně přejít na pušky BREN 2. Těch bude k dispozici asi 20.000 pro projektovaný počet 30.000 vojáků a 5.000 aktivních rezervistů. Do rezervy nyní míří něco pod 10.000 pušek BREN 805. Kvalitu pušek BREN 2 prokazuje skutečnost, že jejich nástupce BREN 3 byl představen v roce 2024 až po devíti letech (sic!), zatímco první generace BREN 805 vydržela jen čtyři roky.

Několik desítek tisíc pušek vz.58 v záloze nepovažujme za zbraně, jako spíše za historické relikvie. Ano, jistě stále účinné relikvie, nicméně funkčně i morálně značně zastaralé, početně nedostatečné, a logisticky neperspektivní (co do dlouhodobé dostupnosti 7,62x39mm).

I pokud bychom nicméně předpokládali, že zbraně lze ve chvíli potřeby vykouzlit… Šlo by o tvrzení na úrovni “klavíry máme ve skladech, bude-li potřeba hudby, věřím, že by k nim lidé zasedli.” Doplnit to lze metaforou armádních špiček odmítajících stanovené zálohy: “Pokud bude potřeba, my je na ty klavíry hrát naučíme v základním kurzu.”

Symbolická rovina

Na tu odkazuje úvodní obrázek. Opět, v zemi s 600letou tradicí civilního držení zbraní, narušenou pouze nacisty a komunisty, nelze ideové kořeny Petra Pavla v souvislosti s jím prosazovanými restrikcemi zbraní přehlížet.

Jak říkal Karel Schwarzenberg:

Ti komunisté jsou jako vajgly v hajzlu. Spláchnete je a oni vyplavou.

[1] Útočné pušky jsou na území Evropské unie zakázány od roku 1991 (směrnice č. 91/477/EHS).

[2] Základní kameny práva nabývat, držet a nosit zbraně, na které útočí hoplofobní lobby, představují (i) rovné právo držet zbraň za pevně stanovených podmínek (absence správního uvážení), (ii) právo nosit zbraň pro osobní ochranu a (iii) právo mít moderní sportovní pušku jakožto ideální obranný nástroj.