Christchurch: Zélandská policie proti pachateli zasáhla až po 36 minutách, občany, kteří by se chtěli bránit, obvinila z porušení zákona o zbraních

Rozhovor – Dita Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní

Interview – MEP Dita Charanzová: I don’t understand how the EU Commission managed to avoid responsibility for its past failure to deliver legislation on deactivation of firearms

Rozhovor – Dita Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní

Dita Charanzová je poslankyní Evropského parlamentu a také vedoucí kandidátky ANO v květnových volbách. Byla prohlášena za jednu z čtyřiceti nejvlivnějších osob bv Evropském parlamentu v roce 2017. Také byla časopisem Politico označena za jednu z dvaceti nejvlivnějších žen v Bruselu opakovaně v letech 2017 a 2018. Čeští držitelé zbraní ji znají především díky neúnavné práci na zbraňové směrnici. V exkluzivním rozhovoru pro zbrojnice.com Dita Charanzová přibližuje proces jejího přijetí a hovoří také o budoucnosti civilního držení zbraní v Evropské unii. You can also read this interview in English: MEP Dita Charanzová: I don’t understand how the EU Commission managed to avoid

Interview – MEP Dita Charanzová: I don’t understand how the EU Commission managed to avoid responsibility for its past failure to deliver legislation on deactivation of firearms

Dita Charanzová is a Member of European Parliament and also the leader of the Czech ANO party’s EU Parliament election campaign. She was declared one of forty most influential people in the EU Parliament in 2017. She was also declared one of twenty most influential women in Brussels by the Politico Magazine in 2017 and 2018. Czech firearms owners know her primarily due to her effortful work on the EU Gun Ban Directive. In an exclusive interview with zbrojnice.com, Dita Charanzová talks about the process of its adoption and future of gun rights in the EU. Rozhovor v češtině si můžete přečíst

Několik otázek protizbraňovým komentátorům případu vraždy ve Vinohradské nemocnici

Nerad komentuji případy, o kterých není známo příliš informací. K případu vraždy údajně spáchané legálním držitelem střelné zbraně ve Vinohradské nemocnici se vyrojila spousta článků. Mnoho se jich vezlo na populistickém: "musíme zakázat zbraně, aby se něco podobného nemohlo opakovat". Jednotliví autoři se ve svých návrzích zákazů liší od povinných psychotestů až po vzhlížení se v bezzbraňové utopii - aniž by explicitně ukázali na výsledky podobných legislativ v Británii, Mexiku či Brazílii. Možná je mé vnímání těchto článků pouhým nedorozuměním. Proto si takto neadresně dovolím autorům položit několik otázek, abych se v jejich argumentaci lépe vyznal. V prvé řadě vyjadřuji upřímnou soustrast

Christchurch: Zélandská policie proti pachateli zasáhla až po 36 minutách, občany, kteří by se chtěli bránit, obvinila z porušení zákona o zbraních

Přestože je nejbližší policejní stanice vzdálena pouze dvě minuty jízdy od mešity, v níž pachatel v pátek spáchal masovou vraždu, policie proti němu nezasáhla. Stejně tak proti němu nezasáhla ani o přibližně čtvrt hodiny později, když zaútočil na osoby v druhé mešitě, kde jej nakonec zahnal Abdul Aziz, neozbrojený muž, kterému se podařilo zmocnit pachatelovy brokovnice. Někteří občané poměrně předvídatelně mohli nabýt přesvědčení, že zbraně potřebují, policie je neochrání. Jakkoliv byla novozélandská policie o pár hodin dříve naprosto bezzubá proti masovému vrahovi, na občany legálně držící zbraně, kteří je ale podle místní legislativy nesmí držet ani nosit pro vlastní obranu, si

Teroristický útok v Christchurch: Naeem Rashid pachatele srazil k zemi, přitom zahynul [aktualizováno]

15.3.2019 byl ve městě Christchurch spáchán teroristický útok. Pachatel ve dvou místních mešitách zavraždil 49 osob a nejméně 40 dalších zranil. Průběh útoku živě přenášel na sociálních sítích. Pachatel byl během útoku sražen k zemi Naeem Rashidem a spíše náhodou než cíleně ho zastřelil. Podobně jako ve většině Evropy občané Nového Zélandu nesmí vlastnit ani nosit zbraně pro účel sebeobrany. Lidé se snaží bránit, ale stát jim to znemožňuje. Většina pachatelů masových vražd je primárně motivována snahou dosáhnout mediální proslulosti. Způsob, jakým média v současnosti referují o podobných případech k jejich spáchání motivuje více jak polovinu pachatelů. K tomu v detailu na

Británie: Před 22 lety zakázali zbraně, nyní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích

Britové v 90. letech uvěřili příslibu bezpečnější společnosti založené na de facto zákazu civilního držení střelných zbraní. Protože se kýžený výsledek nedostavoval, navázaly na zákaz střelných zbraní další zákazy chladných zbraní. Pak zákazy elektrických paralyzérů, pepřových sprejů - a dnes už prakticky všeho, co by šlo použít jako nástroj útoku - nebo sebeobrany. Nyní, když už téměř nezbývá, co dalšího by ještě šlo zakázat, dosahuje kriminální násilí takových rozměrů, že Britové začínají vážně debatovat o nasazení armády v ulicích. Britská zbraňová legislativa Pokud odhlédneme od Severní Korey, pak Velká Británie patří celosvětově k zemím s nejrestriktivnější zbraňovou legislativou. Podobně jako v Brazílii

Zvrácený a lživý článek Českého rozhlasu se posmívá odzbrojeným obětem teroristů

Redakční politika Českého rozhlasu je dlouhodobě citelně zaměřená proti občanským právům v oblasti civilního držení zbraní. Kromě řady fakticky nesprávných článků (viz 1, 2, 3) také pravidelně uveřejňuje zaujaté články a komentáře. Ty nabídne posluchačům na svých vlnách i v promovaných článcích na webu. Aby se Rozhlas vyhnul obvinění ze zaujatosti, umožní samozřejmě také uveřejnění protinázoru. To provede pouze online a připsáním na konec původního článku v době, kdy jej už nikdo nebude číst (např. zde). V nedávném článku Českého rozhlasu se autor domněle vysmívá prezidentu Zemanovi, poslankyni Černochové a držitelům zbraní. Při znalosti faktů ale článek nelze brát jinak, než jako zvrácený

Fact check: Příliš volná česká zbraňová legislativa umožňuje výcvik německých extrémistů, Deutschlandfunk

Německý rozhlas (Deutschlandfunk) 27.2.2019 zveřejnil článek, který, ačkoliv krátký, hned na třech místech operuje s tezí, že výlety německých extrémistů na české střelnice jsou motivovány příliš volnou českou zbraňovou legislativou. Související: Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní Původní tvrzení Toto tvrzení v německém článku vyvěrá ze slov Jana Charváta, politologa a odborníka na extremismus: Jde o standardní nabídku soukromých střelnic. Protože tady zákony upravující přístup ke zbraním nejsou tak přísné jako v Německu. Německý rozhlas si dále všímá: Stačí pouhý průkaz totožnosti, a každý si může půjčit zbraň a pod dozorem instruktorů začít pálit. Nabídka je rozsáhlá od browningu

Fact check: Výzva Evropského parlamentu k zákazu nošení nožů, Evropská komise & aktuálně.cz

Masmédia se zpožděním zaregistrovala zprávu Zvláštního výboru pro terorismus navrhující zákaz nošení nožů a zákaz držení vybraných typů nožů, kterou v prosinci 2018 schválil Evropský parlament. V návaznosti na článek serveru deník.cz Evropská komise vydala noticku, že jde o "hloupost" a "nesprávné tvrzení". Toho se okamžitě chytili eurofilní čeští novináři s články tvrdícími, že jde o fake news a dezinformace, v čele s aktuálně.cz. Tématu jsem se podrobně věnoval v článku: Evropský parlament: bojujte proti terorismu zákazem nošení nožů, úplným zákazem zombie nožů a motýlků. Podívejme se na tento fake fest ve větším detailu. I. K čemu přesně byly vyzvány členské státy

Zbraně & Jim Smith, člen speciální jednotky Delta Force sestřelený v prvním “černém jestřábu”

Jim Smith dosáhl proslulosti jako člen Delta Force, který byl na palubě Super 61, první helikoptéry sestřelené v Mogadišu, Somálsku v roce 1993. Jim následně statečně bránil trosky helikoptéry se svými kolegy před náporem nepřátelských bojovníků, přičemž byl ranou z AK 47 postřelen do levého ramene. Dnes Jim působí prostřednictvím své společnosti Spartan Tactical jako střelecký instruktor. Trénuje americkou armádu a policii a také civilisty všude na světě, včetně pravidelných lekcí na Slovensku. V druhé části rozhovoru Jim hovoří o svém osobním vztahu ke zbraním. You can also read this interview in English original: Firearms & Jim Smith, Delta Force operator

Zbraně & Vítor Teixeira, portugalský sportovní střelec, policejní instruktor a zbraňový soudní znalec

V třetí části exkluzivního rozhovoru pro zbrojnice.com Vitor Teixeira hovoří o svém osobním vztahu ke zbraním. You can also read this interview in English original: Firearms & Vítor Teixeira, Portuguese sport-shooter, police instructor and court expert on firearms Rozhovor s Vítorem Teixeirou: Aplikace salámové metody k postupnému odzbrojení Portugalců po roce 2006 Současný stav zbraňové legislativy v Portugalsku - dokonce i povolení na pepřové spreje se stávají nedostupnými Zbraně & Vítor Teixeira, portugalský sportovní střelec, policejní instruktor a zbraňový soudní znalec Vitore, jaká byla tvá první zkušenost se zbraněmi? Jaký jsi k nim měl vztah, než jsi se stal sportovním střelcem? Sportovním střelcem jsem

Zbraně & Pia Clerté, čtyřnásobná mistryně Švédska v dynamické střelbě

Pia Clerté je čtyřnásobnou mistryní Švédska ve sportovní dynamické střelbě. Vyhrála také několik mezinárodních soutěží včetně jihoafrického šampionátu a francouzského šampionátu. V druhé části exkluzivního rozhovoru pro zbrojnice.com PIA hovoří o svém osobním vztahu ke zbraním. You can also read this interview in English original: Interview - Pia Clerté: It is not possible to have any tool for the purpose of self-defense in Sweden První část rozhovoru: Rozhovor - Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany Pio, jak jsi se dostala ke zbraním? Jaký jsi k nim měla vztah, než jsi se stala profesionální sportovkyní? Průkaz k dynamické střelbě

Počet zbraní v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU: v okolních zemích převažují nelegální zbraně

Small Arms Survey loni vydala novou zprávu o počtu zbraní držených civilisty. Shrnutí SAS v této oblasti byla vždy dosti nepřesná. Ve vztahu k zemím Evropské unie nicméně statistika z ročenky za 2017 poskytuje poměrně zajímavý zdroj informací. Novelizace zbraňové směrnice v roce 2008 totiž všem státům EU (a také Schengenu) uložila za úkol do roku 2014 vytvořit elektronické registry zbraní. Na rozdíl od předchozí ročenky (2007) tedy máme poměrně přesný přehled počtu legálně držených zbraní. Srovnání Seznam přináší následující zajímavá srovnání: Česká republika je nejvyzbrojenější dříve socialistickou zemí s výjimkou Chorvatska. Češi mají jen třetinu zbraní ve srovnání se zeměmi na

USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol

Česká masmédia pravidelně přinášejí fake news týkající se míry vražedného násilí v USA. Ta je reálně násobně horší než v Evropě (k tomu v detailu v článku USA: Statistiky civilního držení zbraní a vražednosti), avšak z mediálního pokrytí neznalý člověk může nabýt dojem, že dosahuje úrovně Mexika či Brazílie - což není ani zdaleka pravda. V případě dezinformací o USA je přitom vždy zmíněna relativně volnější zbraňová legislativa (což taky v řadě států USA neplatí, viz Kalifornie, New Jersey nebo New York), při informování o Mexiku a Brazílii už extrémní přísnost místní zbraňové legislativy nezmiňuje takřka nikdo. Média přinášejí fake news

Počet držitelů zbrojních průkazů se v roce 2018 zvýšil o 0,3% – stále je jich ale o 8.359 méně než v roce 2010

V roce 2018 pokračoval trend velmi mírného nárůstu celkového počtu držitelů zbrojních průkazů na celkových 303.936. Neopakují se tak výkyvy z let 2013 (pokles o téměř 5%) a 2016 (nárůst o 2,8%). Byť ze zpráv mainstreamových médií může člověk nabýt dojem o neustálém růstu počtu držitelů, ve skutečnosti bylo k 31.12.2018 o 8.359 držitelů méně než v  roce 2010. V prvním pololetí loňského roku přibylo 527 držitelů, v druhém již jen 419. Trend zpomalování už i tak pomalého růstu lze tedy vysledovat nejen meziročně, ale i během samotného roku 2018. Rychleji přibývají sportovní střelci a sběratelé Zatímco celkový počet držitelů v podstatě stagnuje

Fact check: střelné zbraně loni zabily 40 tisíc Američanů, Seznam zprávy

Seznam zprávy přišly 14.12.2018 s článkem, podle nějž loni zemřelo "kvůli střelným zbraním" 39.773 Američanů, což má být nejvíce od roku 1979. Jaká je realita? Související: Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní 1. Zbraně zabíjejí V článku se postupně objevují následující slovní spojení: "střelné zbraně zabily", "úmrtnost vlivem střelných zbraní" a "lidé zemřeli kvůli střelným zbraním". Toto tvrzení je nepravdivé neboť: nezabíjejí zbraně. Zabíjejí lidé, zbraně jsou jedním z nástrojů, který k zabíjení používají. Článek v tomto směru hodnotím jako lživý. 2. Arbitrární kritéria Článek vychází ze součtu osob, které byly zavražděny střelnou zbraní, spáchaly sebevraždu střelnou zbraní, zemřely v

Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní

Neuplyne měsíc, kdy z masmédií neslyšíme o dezinformacích a fake news. Mluvící hlavy nás neustále varují před nebezpečím manipulací a změn veřejného mínění činěných v zájmu cizích mocností. Přitom informování o tématech souvisejících s civilním držením zbraní českými masmédii mnohdy vypadá, jako by bylo vytvářeno podle příručky z petrohradské fake news továrny. V tomto článku se podíváme na nejtypičtější znaky dezinformací cílených proti civilnímu držení zbraní a jak je rozklíčovat. Tento článek je pokračováním k textu: USA: statistiky civilního držení zbraní a vražednosti 1. Zbraně x makety zbraní Koloritem českých médií je nízká schopnost rozlišení mezi střelnými zbraněmi, jejichž držení a nošení je podmíněno

USA: statistiky civilního držení zbraní a vražednosti

V českých médiích se s železnou pravidelností objevují články, které jsou ve své podstatě převzatými zprávami americké hoplofobní lobby. Dají se shrnout v následujících intencích: "zbraně = zlo", případně "civilní držení zbraní = nebezpečí" či "zbraně = vraždy". Co do obsahu jde obvykle o manipulativní selekci reálných dat. Příkladem může být třeba toto shrnutí od aktuálně.cz z loňského roku nebo tento výplod seznam.cz z minulého týdne či kterýkoliv z řady článků uvedených v sekci Fact check. Způsobem manipulace s daty jde přitom přesně o ten styl fake news, před nímž v souvislosti s ruskou hybridní válkou masmédia tak často a