Psychopatova novela zavádí de facto domovní prohlídky bez soudního příkazu – pro nedržitele zbrojních průkazů

Vláda předložila sněmovně návrh novely současného zákona o zbraních č. 119/2002 Sb. (“starý zákon o zbraních”), který má představovat legislativní reakci na vražedné útoky studenta FF UK spáchané ve dnech 15. a 21.12.2023. S ohledem na okolnosti vzniku se pro návrh již dříve vžil název “psychopatova novela” (EKLEP 271/24, PS 9/689). Novelu lze považovat za problematickou v celé řadě směrů, které jsou naznačeny mimo jiné v dokumentu vypořádání připomínek. Ten úplně nejzásadnější, naprosto relativizující článek 12 Listiny zaručující nedotknutelnost obydlí, dopadne paradoxně především na osoby nedržící zbrojní průkaz.

Úvodem

Úvodem považuji za nezbytné shrnout několik základních informací:

• Tvrzení, že novela pouze zapracovává ustanovení již schváleného zákona č. 90/2024 Sb. (“nový zákon o zbraních”), který nabyde účinnosti v roce 2026, je lživé. Zajišťování zbraní dle starého ani nového zákona o zbraních nedopadá na zbraně nynější kategorie D (nově “NO”). “Policejní déčková nadstavba” představuje mimořádný výdobytek psychopatovy novely.
• Tvrzení, že § 123 odst. 1 písm. h) nového zákona o zbraních (“paragraf BIS”), tedy vágní ustanovení umožňující zabavování zbraní na základě “stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci”, představuje výstup podrobné odborné debaty, je lživé. Dané ustanovení bylo do návrhu nového zákona o zbraních vloženo na popud Bezpečnostní informační služby až v samotném závěru připomínkování návrhu nového zákona o zbraních.
• Kategorii D pravidelně a dlouhodobě v rámci tohoto webu označuji za “nezbraně“. Jedná se sice o střelné zbraně, ale z hlediska účinnosti (nebezpečnosti) jde spíše o makety, které jsou spíše “hračkami pro dospělé” než zbraněmi. Lze obecně konstatovat, že například kuše, která je zcela mimo zákon o zbraních, představuje mnohem nebezpečnější předmět než nezbraně kategorie D (např. “slabé” vzduchovky).
• Psychopatova novela navrhuje rozšíření oprávnění policie vstoupit do obydlí v případě nevyhovění výzvy k vydání zbraně také na kategorii D. K tomu podrobně níže.

Historický vývoj policejního oprávnění zajišťovat a odnímat zbraně a vstupovat do obydlí

1996 – 2016

Článek 12 Listiny zaručuje nedotknutelnost obydlí a úzce vymezuje situace, za nichž může státní moc toto nezadatelné individuální právo prolomit.

Speciální ustanovení upravující problematiku zajištění a odnětí legálně držené zbraně do české legislativy zavedl až zákon č. 288/1995 Sb. Uvedené oprávnění se pojilo se zahájením trestního stíhání a důvodným podezřením na ztrátu spolehlivosti. V odstavci 4 zákon stroze stanovil, že:

Pokud osoba nesplní povinnost uvedenou v odstavci 3, mohou jí být zbrojní průkaz, zbraň a střelivo odňaty.

Otázku vstupů do obydlí zákon o zbraních specificky neřešil. Lze tedy předpokládat, že pro policii existovaly následující obecné možnosti obdobné současné právní úpravě:

• Současný § 40 odst. 1 zákona o policii umožňuje vstup do obydlí bez soudního příkazu, pokud “věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti“.
• Při nesplnění výše uvedených podmínek pak alternativu představuje standardní proces odebrání zbrojního průkazu, poté v návaznosti na nevydání zbraní postup dle trestního řádu v souvislosti s obviněním z nedovoleného ozbrojování (např. zajištění věci), tedy na základě soudního příkazu.

Přestože právní úprava neobsahovala zvláštní ustanovení ve vztahu k vstupu do obydlí za účelem odebrání zbraní, toto oprávnění již policie měla (a má) v obecné rovině, byť za úžeji vymezených podmínek. To lze z ústavního hlediska považovat za žádoucí.

Z praktického hlediska také této právní úpravě není co vytknout. Pokud má policie konkrétní poznatky o tom, že osoba představuje nebezpečí pro život nebo bezpečnost, není důvod činit rozdíly mezi rozsahem oprávnění zásahu proti takové osobě na základě ne/držení zbrojního průkazu. Frenštát 2013, Lenora 2019, Vejprty 2020, Bohumín 2020 – a ostatně i nejhorší masová vražda v moderních českých dějinách, Měděnec 1984. Všechny tyto útoky představují memento, že nástroj je pro odhodlané pachatele zaměnitelný.

Od 2016

Výše uvedená úprava v mírně pozměněné podobě přetrvala až do roku 2016. Následující novelizace byla přijata jako reakce na útok aktivního vraha v Uherském Brodě. A to po podrobném vyšetření a zhodnocení veškerých nedostatků rok a půl po samotném útoku. Nové znění, které v zásadě přetrvává dodnes, rozšířilo oprávnění policie následujícím způsobem:

• Oprávnění policie zadržet zbraně pro důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob.
• Oprávnění policie vstoupit do obydlí, pokud držitel zbraně neprodleně neodevzdá  (..), nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií.

Tím byla zavedena jasná dvojkolejnost právní úpravy vůči držitelům a nedržitelům zbrojních průkazů. V případě široké veřejnosti policie může porušit nedotknutelnost obydlí, pokud věc nesnese odkladu a současně je to nezbytné pro ochranu života a bezpečnosti (ad.). U legálních držitelů zbraní postačuje důvodné podezření, jehož obsah může představovat ohrožení života (ad.).

Psychopatova novela, kategorie D a nesplnitelné výzvy

Výše uvedená dvojkolejnost je nicméně v případě legálních držitelů střelných zbraní v současnosti podmíněná. Pokud držitel výzvě vyhoví a zbraně vydá, policejní oprávnění ke vstupu do obydlí se neaktivuje.

Zásadní souvislost představuje skutečnost, že současná právní úprava, stejně jako nový zákon o zbraních s účinností od roku 2026, toto oprávnění policii přiznává pouze ve vztahu k zbraním podléhajícím registraci. Existuje tedy obecné legitimní očekávání, že policejní výzva k vydání zbraní bude směřovat vůči osobě, u níž lze obecně očekávat, že této výzvě bude schopna vyhovět. Protože jednoduše při plnění registračních povinností by tyto zbraně měla mít u sebe (případně vědět, kde jinde se nacházejí).

Stejná logika platí i pro zbraně kategorie C-I, které podléhají registraci (ohlášení), avšak pro jejich držení není potřeba zbrojní průkaz. Stát ví, kdo má, resp. měl by mít tyto zbraně u sebe, a tedy kdo může, resp. měl by být schopen vyhovět výzvě k jejich vydání – a tím také předejít možnému vzniku oprávnění policie ke vstupu do obydlí bez soudního příkazu.

Psychopatova novela nejenže chce do starého zákona zavést paragraf BIS (který sám o sobě nabyde účinnosti v novém zákoně 2026), ale hlavně už i tak silně autoritářský posun legislativy prohlubuje orwellovsko-kafkovským způsobem skrz rozšíření oprávnění policie zajišťovat nezbraně kategorie D, a především s tím spojeným oprávněním vstupovat do obydlí.

Ať už by šlo o omyl oznamovatele, omyl policie, cíleně lživé oznámení (např. v souvislosti s rozvodovým řízením), či i účelové zneužití právní úpravy. Pokud bude psychopatova novela přijata, nedotknutelnost obydlí se stane pouze teoretickým konceptem:

“Pane, dostali jsme oznámení, že jste z okna mířil vzduchovkou. Vyzývám vás dle zákona o zbraních k jejímu vydání.”

“Žádnou vzduchovku nemám.”

“Pokud ji neodevzdáte, jsme oprávnění vstoupit do obydlí.”

“Žádnou vzduchovku nemám.”

“O tom se přesvědčíme sami, uhněte ze dveří.”

Paragraf BIS

Samotný paragraf BIS, bez “policejní déčkové nadstavby“, představuje zvláštní ustanovení:

§ 123 Zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny

(1) Krajské ředitelství policie může rozhodnout o zajištění zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO, střeliva kategorie S1, S2 nebo S3 nebo souvisejícího dokladu nebo listiny, (…) h) pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.

Jeho doplnění do nového zákona o zbraních bylo odůvodňováno poměrně logicky a jako takové bylo také přijato, byť k němu došlo velmi pozdě v procesu přípravy návrhu zákona. Bezpečnostní informační služba poukázala na potřebu okamžité reakce především v souvislosti s případy radikalizace, kde ať už z operačních nebo důkazních důvodů není možné docílit zajištění zbraní skrz zahájení trestního stíhání.

Po vražedných útocích studenta FF UK se výklad tohoto ustanovení v politickém a mediálním diskursu zásadním způsobem posunul. Od původního étosu reakce na zásadní informace bezpečnostního charakteru od zpravodajských služeb je nově důraz kladen na šíři pojmu “orgánu veřejné moci”, k nimž patří mj. i školní jídelny.

Posun od špionů k vedoucím kuchařkám je vypovídající sám o sobě, i bez ohledu na skutečnost, že ještě nikdo nedokázal říci, jak přesně by toto ustanovení mohlo pomoci v případě zjevně dlouhodobé “lone-wolf” přípravy prosincových útoků.

Shrnutí

Sněmovní tisk č. 689, známý také jako “psychopatova novela“, zásadním a bezprecedentním způsobem rozšiřuje oprávnění policie ke vstupu do obydlí. Nově jej policie bude mít také za účelem odnětí nezbraní kategorie D, jako jsou například vzduchovky. Jelikož jejich držení nejenže nepodléhá zbrojnímu průkazu, ale především není nikde evidováno, tak si nikdo nemůže být jist, že nebude čelit výzvě k vydání vzduchovky, kterou nikdy nevlastnil. Nevyhovění výzvě k vydání aktivuje právo policie ke vstupu do obydlí. Přestože jde o novelu zákona o zbraních, ve svém důsledku rozšiřuje možnou svémoc policejního státu především vůči neozbrojené veřejnosti.

Vláda návrh předložila ke schválení ve zrychleném režimu již v prvním čtení, bez podrobné legislativní debaty. Je tedy možné, že bude schválen dříve, než se rozšíří povědomí o jeho dopadech a důsledcích.

Pod čarou

Policejní pravomoci týkající se zajištění a odnětí zbraní a vstupu do obydlí, které jsou rozšířené dle zákona o zbraních nad rámec obecné úpravy (podléhající bezodkladnosti a nezbytnosti pro ochranu života, bezpečnosti, ad.), by měly být podmíněny vydáním soudního příkazu. A to i za cenu, že by musela být vytvořena celá nová “legislativní větev” upravující soudní příkazy dle zákona o zbraních.

Toto jsem důsledně, dlouhodobě a marně prosazoval také v rámci expertní pracovní skupiny MV.