Vyšetřovací komise sněmovny by měla mít širší záměření než jen útok studenta FF UK

Někteří členové Bezpečnostního výboru PSP ČR vyjádřili údiv nad způsobem, jakým byli seznámeni se zprávou z vnitřní kontroly policie týkající se útoků studenta Filosofické fakulty Univerzity Karlovy ve dnech 15. a 21. 12. 2023. Míra začernění posunula debatu o možném vzniku sněmovní vyšetřovací komise (viz § 48 z. č. 90/1995 Sb. & příloha č. 1) z teoretické na velmi prakticky činorodou. Jakkoliv je jasné, že středobodem pro případnou komisi budou a musí být prosincové útoky, je na místě, aby zaměření bylo širší a zahrnulo všech sedm-plus (7+) masových vražd spáchaných v poslední dekádě.

Úvodní foto – útok v Bohumíně, 2020, 11+15 obětí. Foto Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, Wikimedia

Začernění jako policejní standard

Úvodem je potřeba se krátce vyjádřit k černění samotnému.

Po nahlédnutí do zprávy z vnitřní kontroly POLICIE … mi začíná být jasno. 📷 pic.twitter.com/MM1iAT6xDD

— Jiří Mašek (@MasekJir) February 6, 2024

Je jasné, že informace vztahující se k běžícímu trestnímu řízení budou začerněny, a to i v podkladech předkládaných členům bezpečnostního výboru. Pachatel je sice mrtvý, ale v případu evidentně existuje spousta slepých míst, jejichž vyšetření by ještě mohlo být zmařeno. Dle statistik školních útoků v USA v 81% případů nejméně jedna další osoba znala v předstihu pachatelův plán vraždit, přičemž tímto směrem se zřejmě nyní ubírá také vyšetřování. Nadto existuje celá řada otevřených otázek ohledně postupu samotné policie, kdy při existenci alespoň špetky dobré víry v šanci na objektivní posouzení lze konstatovat důvodnost neveřejnosti probíhajícího šetření.

Vedle toho ale nemůžeme ignorovat skutečnost, že rozsáhlé černění a utajování informací je policejním standardem i ve vztahu k již uzavřeným případům. Příkladem budiž usnesení k útoku v FN Ostrava. S ohledem na to, že jde o dlouhodobou praxi policie, je tedy otázka, proč v aktuálním případu očekávat jiný postup ke chvíli ukončení vyšetřování.

Sedm “plus” masových vražd během deseti let

V České republice jen v poslední dekádě došlo ke spáchání 7+ masových vražd. Při jen velmi letmém dohledání okolností si nelze nevšimnout některých společných znaků, s nimiž se pojí logická otázka: mohlo jim být předejito?

• 2013, Frenštát pod Radhošťem, 6+10 obětí. Pachatel byl známý a v okolí obávaný.
• 2013, Brno, 4 oběti. Pachatel se dva dny před vraždou procházel kolem domu obětí s “taseným” nožem v ruce.
• 2015, Uherský Brod, 8+1 obětí. Pachatel byl známý a v okolí obávaný.
• 2019, FN Ostrava, 7+2 oběti. Pachatele se v důsledku jeho postupného pádu do duševní nemoci před útokem okolí stranilo.
• 2019, Lenora. Bylo velkým štěstím, že zahynul pouze útočník; známý a v okolí obávaný, dříve vyhrožoval, že bytovku odpálí, což splnil. [Toto je ten výše zmiňovaný “plus” případ.]
• 2020, Bohumín, 11+15 obětí. Pachatel byl obávaný a v době útoku policie vedla řízení pro jeho předchozí vyhrožování usmrcením jedné z obětí.
• 2020, Vejprty, 9+30 obětí. Nepříčetný pachatel; k pokusu o podpálení budovy došlo již dříve.
  • V podstatě stejný scénář jako v případě nejhorší české masové vraždy (1984, Měděnec, 26 obětí).
• 2023, Klánovice a FF UK, 17+25 obětí. Policie v 12:45 našla v domě pachatele mrtvolu s třemi dírami v hlavě a nástražné výbušné zařízení, přesto je teze o správnosti následujícího postupu (zejm. opuštění hlavní budovy FF UK v 14:20) založena na tom, že hledala pouze sebevraha.

Vyšetřovací komise by měla pracovat komplexně a v souvislostech

Útok studenta FF UK ve dnech 15. a 21. prosince odpovídá spíše masovým vraždám známým ze zahraničí. V mezinárodním srovnání je obvyklé, že aktivní útočník plánuje po dobu přibližně roku, jako tomu patrně bylo v tomto případě. Přinejmenším částečné kopírování lesního vraha, který do této sorty také zapadá, a který plánoval spáchat masovou vraždu v Praze v roce 2005, je zjevné.

Ostatní čeští pachatelé útoky plánovali patrně spíše v řádu “pouze” týdnů. V ostravském případu jde o přímý závěr policie, v řadě dalších to plyne z okolností.

Nejparadoxnějším aspektem současné veřejné debaty je tvrzení o naprosté unikátnosti a neočekávatelnosti útoku na FF UK. Byť to platí v konkrétní rovině, tak obecně, při veškerém respektu k obětem a pozůstalým, to není pravda.[Pozn. 1]

Pokud má být hlavním cílem poslanecké vyšetřovací komise nejen vhled do prosincového útoku, ale také hledání cest jak dalším podobným útokům předcházet, pak je potřeba otevřeně říci, že “jsou mezi námi”. Za posledních deset let nejméně osm.[Pozn. 2] A vyšetřovací komise by se jim měla věnovat komplexně a v souvislostech.

Pozn. 1: Nejpřekvapivějším aspektem prosincového útoku je výběr místa s nejvyšší koncentrací bezpečnostních složek v republice – na dohled úřadu vlády, hradu, sněmovny a senátu, na hranici Josefova.

Pozn. 2: Pokusů bylo jistě více, jen bez takové mediální odezvy a obecné známosti jako útok v Lenoře.