USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol

Česká masmédia pravidelně přinášejí fake news týkající se míry vražedného násilí v USA. Ta je reálně násobně horší než v Evropě (k tomu v detailu v článku USA: Statistiky civilního držení zbraní a vražednosti), avšak z mediálního pokrytí neznalý člověk může nabýt dojem, že dosahuje úrovně Mexika či Brazílie – což není ani zdaleka pravda. V případě dezinformací o USA je přitom vždy zmíněna relativně volnější zbraňová legislativa (což taky v řadě států USA neplatí, viz Kalifornie, New Jersey nebo New York), při informování o Mexiku a Brazílii už extrémní přísnost místní zbraňové legislativy nezmiňuje takřka nikdo.

Média přinášejí fake news také ve specifické oblasti útoků v amerických školách. V sekci Fact check jsem se věnoval například lživému tvrzení Českého rozhlasu o tom, že v amerických školách dochází ke střelbě co 60 hodin, nebo lživému článku info.cz, který 3,2x nadsadil počet zavražděných školáků. Copak situace v USA není dost tragická sama o sobě, že s ní čeští novináři cítí potřebu takto manipulovat?

V tomto článku se podíváme na realitu útoků páchaných v amerických školách. Půjde přitom o souhrn informací zveřejněných v závěrečné zprávě vyšetřovací komise k útoku v Parklandu, jejíž první část na deseti stranách shrnuje předchozí případy a změny, které byly v návaznosti na ně provedeny. Na závěr srovnáme počet incidentů v USA s těmi, které se v posledních 20 letech udály na území dnešní Evropské unie.

Související: Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní

Anthony Borges, který vlastním tělem držel dveře od jedné ze tříd a zabránil tak pachateli vniknout dovnitř. Přitom byl postřelen. — Anthony Borges, který vlastním tělem držel dveře od jedné ze tříd a zabránil tak pachateli parklandského útoku vniknout dovnitř. Přitom byl postřelen.

Zahrnuté případy

Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě identifikovala 46 případů z let 1998 – 2018. Zlomovým byl přitom útok v Columbine v roce 1999, k tomu více v článku Vražedná subkultura a intervence. Zkoumané případy byly definovány jako plánované cílené útoky proti neurčenému počtu osob na základních a středních školách (K-12 schools). Zpráva tedy nezahrnuje útoky na univerzitách či v rámci jiných veřejných míst.

Sledovaných 46 případů mělo tyto následky:

Při 25 útocích nikdo nepřišel o život (číslo zahrnuje pouze provedené útoky, nikoliv plánované a pokusy o ně, které byly překaženy dříve, než došlo k dokonání).
Při 16 útocích bylo zavražděno 5 nebo méně osob.
Při 5 útocích bylo zavražděno 9 až 26 osob.

Oproti období před rokem 1998 lze vysledovat následující rozdíly:

Dříve byly útoky na školy výrazně vzácnější.
Dříve nebývali pachateli žáci a studenti, zatímco v posledních 20 letech byli pachateli téměř výhradně studenti (33x) nebo bývalí studenti (10x).
- V případě útoků na druhý stupeň základní školy byli pachateli výhradně studenti.
- V případě útoků na střední školy byli ve všech případech kromě jednoho pachateli studenti; výjimku tvořil 56letý nelegálně ozbrojený pachatel, který ve třídě zajal studentky, které v průběhu vyjednávání s policií sexuálně zneužil (jednu zavraždil).

Věk pachatelů byl následující:

< 13 = 6x
14 – 19 = 39x
20 = 1x
22 = 1x
32 – 56 = 6x

Užité zbraně

Nejčastěji použitou střelnou zbraní byla samonabíjecí pistole, pušky a brokovnice byly méně časté. Někteří pachatelé používali také výbušniny. Zpráva poznamenává, že pachatelé v Columbine instalovali výbušniny, které by v případě exploze měly na svědomí nejspíše stovky obětí; až když výbušniny neexplodovaly zamýšleným způsobem, přistoupili k vraždění za pomoci střelných zbraní, které drželi patrně nelegálně.

Ve dvou případech pachatelé “úspěšně” použili nože, v jednom případě pachatele s mačetou zastavili zaměstnanci školy. Automobily, které bývají užívány při teroristických útocích (včetně jednoho na americké univerzitě), v případě útoků na základní a střední školy použity nebyly.

Většina pachatelů s ohledem na věk nemohla zbraně legálně pořídit. Přibližně polovina zbraní byla ukradena příbuzným nebo známým. U pachatelů stáří 16-19 let se mísí ukradené zbraně s legálně drženými, od 18 let věku začínají převažovat legálně držené zbraně. V jednom případě si samonabíjecí pušku pachatel vyrobil sám ze zakoupených součástek, byť jakožto odsouzený zločinec zbraně držet nesměl.

Duševní zdraví

Z 46 sledovaných případů byl pouze jeden pachatel v průběhu následného soudního řízení shledán nepříčetným z důvodu psychické poruchy. V případě pachatelů útoků na střední školy u více než poloviny byly dříve shledány duševní problémy nebo poruchy chování, ty ale nedosáhly intenzity, která by je činila nepříčetnými.

Podle FBI v 81% případů nejméně jedna další osoba v nějaké míře v předstihu znala pachatelův plán. V 59% případů toto povědomí dokonce měla více než jedna osoba, typicky známí nebo spolužáci, méně pravděpodobně rodinní příslušníci. Předstih povědomí o útoku se případ od případu lišil od několika hodin po vícero měsíců.

V 93% případů měli dospělí z pachatele obavy již dlouho před spácháním útoku.

Způsoby ukončení útoků

Řada pachatelů ukončila útok sama od sebe bez zásahu jiné osoby, byť v něm mohli pokračovat. Ukončili jej buďto útěkem z místa činu, spácháním sebevraždy, nebo prostě přestali a pasivně čekali na příjezd policie.
V případech, kdy byli pachatelé zastaveni jinou osobou, převládalo zastavení zaměstnanci školy, zastavení policisty bylo méně časté.
- Zaměstnanci školy obvykle patřili k první obětem.
- Civilista bez vztahu ke škole zastavil jednoho pachatele (zpráva nekonkretizuje, pravděpodobně jde o Jamieho Brocka).
- V jednom případě pachatele zastavili rodiče, kteří ke škole vyrazili, když zjistili, že jejich syn ukradl zbraň.
- Jeden pachatel byl zastřelen policistou, který byl zrovna na pochůzce v místě útoku.
- Několik pachatelů spáchalo sebevraždu v průběhu zásahu policie.
- Několik pachatelů se policistům vzdalo bez odporu po té, co utekli z místa činu.

V případech středních škol:

Zaměstnanci zastavili pachatele v 11 případech.
Policisté zastavili pachatele v 5 případech.

V případě druhého stupně základních škol:

Zaměstnanci pachatele zastavili v 5 případech.
Třetí osoba – civilista, který se na místo dostal rychleji než policie, pachatele zastavil v 1 případě.
Policisté pachatele zastavili v 1 případě.

V případě útoků na první stupně základních škol:

Civilisté pachatele zastavili ve 3 případech (zřejmě šlo o zaměstnance).

Doporučená bezpečnostní opatření

V návaznosti na útok v Columbine (1999) došlo k následujícím změnám:

Změna policejních předpisů týkajících se zásahu – namísto obklíčení důraz na okamžité nalezení a zastavení pachatele.
Zavedení jednotného velení (policie, hasiči, záchranná služba) a společného tréninku.
Zavedení programů prevence školního násilí zahrnujících také spolupráci s rodiči a sdílení informací (vzájemně mezi školami, sociálními úřady, policií, soudy a psychiatrickými zařízeními).
Zavedení programů směřujících k idenfitikaci možných hrozeb, včetně anonymních telefonních linek.
Vycvičení a vybavení zasahujících policistů a záchranářů k pomoci pro veškeré oběti a vytvoření systému sdílení informací mezi nemocnicemi pro rychlejší identifikaci pacientů.

V roce 2002 americká Národní akademie věd přišla s následujícími doporučeními:

Zavedení programů zaměřených na sdílení informací studenty, neboť ti mají největší pravděpodobnost vědomosti o chystaném útoku pachatele.
Lepší zabezpečení škol.
Zdůraznění významu policistů přidělených k ochraně školy jakožto osob, kterým se studenti mohou svěřovat se svými obavami.
Zvýšení úrovně zabezpečení zbraní v domácnosti, neboť krádeže zbraní příbuzných jsou hlavním zdrojem zbraní pachatelů.
Prosazování kultury bezpečných škol vedoucí k snížení obecné míry násilí a šikany.

V roce 2014 stát Oregon ustanovil pracovní skupinu, která přišla s následujícími doporučeními:

Celostátní linka pro anonymní podněty podáváné jak telefonickým hovorem, tak i SMS a emailem.
Zavedení specializovaných týmů školních pracovníků, sociálního úřadu, policie, atd. na každé škole. Zavedení standardizovaného dvouúrovňového postupu vůči potenciálním hrozbám.
Celostátní databáze plánků školních budov rychle dostupná bezpečnostním složkám.
Celostátní standardizovaná terminologie se zvláštním významem určená pro praktiky, plánovače a bezpečnostní složky (např. co přesně znamená a jak se všichni chovají v případě vyhlášení “poplachu”, “evakuace” nebo pokynu k zabezpečení “úkrytu”).

Vyšetřovací komise po útoku v Sandy Hook přišla s následujícími doporučeními (dříve zmíněná doporučení vynechávám):

Změnit legislativu tak, aby kteříkoliv příslušníci bezpečnostních složek mohli na místě zasáhnout v míře, v jaké to je potřebné.
Zavedení jednotných dispečinků pro bezpečnostní složky a záchranný systém.
Zavedení tříd a jiných možných míst úkrytu, která se dají bezpečně uzamknout zevnitř.
Vnější vstupy do budovy školy musí umožnit úplné znemožnění přístupu nepovolaným osobám.
I zastupující učitelé u sebe musí mít všechny potřebné klíče.
Vedení a aktualizování seznamu osob s přístupem do školy.
Bezpečnostní školení pro veškeré zaměstnance školy.
Učebny a místa s vysokým počtem osob umísťovat v co největší vzdálenosti od míst vstupu do budovy školy.
Stanovení konkrétní osoby, která má na starost zavádění a plnění bezpečnostních opatření.
Zavedení řady omezení v oblasti civilního držení zbraní.
Zavedení řady změn v oblasti péče o duševní zdraví (jak na úrovni školy, tak i obecně).

V roce 2016 Centrum pro předcházení násilí přišlo s řadou návrhů obdobným výše uvedeným, a nadto také:

Zajištění toho, aby každý student považovaný za potenciálně rizikovou osobu měl důvěrný vztah s alespoň jedním dospělým zaměstnancem školy.

Parklandská komise ve své zprávě samotná přišla s celou řadou doporučení, mimo jiné:

Zrušení zákazu nošení zbraní v případě zaměstnanců, kteří projdou příslušným školením. K tomu v detailu v samostatném článku (v následujících dnech).
Zavedení lepšího dohledu nad policisty přidělenými k ochraně škol (policista v Parklandu se namísto zásahu schovával na parkovišti).
Umožnění bezpečnostním složkám okamžitě získat živý přenos ze školních kamer.
Zavedení pracovní skupiny na státní úrovni, která se problematikou zajištění bezpečnosti škol bude zabývat dlouhodobě.
Celou řadu dalších doporučení, která zainteresovaným doporučuji přečíst v podrobnostech v originále.

Závěr

V posledních 20 letech v USA docházelo ročně průměrně k 2,3 plánovaným cíleným útokům proti neurčenému počtu osob v základních a středních školách, přičemž průměrně jednou ročně docházelo k útoku se ztrátami na životech.

Ve stejném období na dnešním území Evropské unie došlo k 10 útokům na základní a střední školy s oběťmi na životech, tedy k útokům v EU docházelo průměrně jednou za dva roky:

1999 Gulbene, Litva (sekáček na maso)
2002 Erfurt, Německo (pistole Glock 17)
2002 Freising, Německo (pistole Tokarev TT-33, granát)
2007 Jokela, Finsko (pistole Sig Mosquito .22 LR)
2008 Kauhajoki, Finsko (pistole Walther .22 LR, molotov)
2009 Winnenden, Německo (pistole Beretta 92 FS INOX)
2009 Dendermonde, Belgie (nůž, sekera)
2012 Toulouse, Francie (puška AK 47)
2015 Trollhättan, Švédsko (meč)
2015 Barcelona, Španělsko (kuše, mačeta)

V letech 1998 – 2018 byla pravděpodobnost spáchání smrtelného cíleného útoku proti neurčenému počtu osob na základní nebo střední škole v USA dvakrát vyšší než na území Evropské unie. Při zohlednění útoků také na vysokých školách by nejspíš porovnání vycházelo více v neprospěch USA (zde je ale porovnání méně vypovídající v důsledku toho, že americké vysokoškolské kampusy mají vlastní samosprávu, která co do pravomocí i územního rozsahu odpovídá spíše evropským obcím).

Z mediálního pokrytí by se nicméně mohlo zdát, že se vražedné útoky na amerických základních a středních školách dějí s mnohem vyšší frekvencí než dvojnásobek oproti těm v Evropské unii. Jak ukazují výzkumy z posledních let, je to právě mediální pokrytí, které pro většinu pachatelů představuje hlavní motiv jejich činu. Média způsobem informování o pachatelích a jejich činech vytvářejí svůj budoucí obsah prostřednictvím motivace dalších a dalších pachatelů.

Z hlediska civilního držení zbraní se v souvislosti se školními útoky zdá být nejvýznamnější zabezpečené uložení zbraní – a to nejen v domácnostech s dětmi (či mladými dospělými), ale také v domácnostech, do kterých mají přístup potomci příbuzných.

Dalším významným závěrem je pak fakt, že naprostou většinu pachatelů v USA zastavili zaměstnanci školy a nikoliv bezpečnostní složky. Pak je logický závěr, že ve společnosti, kde a) existuje zvýšená obava z vražedných útoků ve školách, b) vysoké procento vyučujících představují veteráni (zejména v tělocvičných předmětech) a c) relativně vysoké procento obyvatel, tedy i učitelů, je oprávněno k nošení zbraně mimo školu (tj. mimo státy jako je Kalifornie, NY, NJ, atd.), je na místě přehodnotit existující zákazy nošení zbraní nejen bezpečnostními pracovníky (i ti musí být v současnosti ve většině USA odzbrojeni, viz případ v Parklandu) a případně i učiteli. K tomu v detailu v článku pozítří.

Související:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů:

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů při násilném přepadení v obydlí

2 Replies to “USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol”

Vojta napsal:

28/01/2019 (09:44)

Zdá se mi, že v tom výčtu útoků v EU chybí útok nožem na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou z roku 2014, viz

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/pobodani-na-obchodni-akademii-ve-zdare-nad-sazavou.A141014_090808_jihlava-zpravy_mv

Nebo ten do toho výčtu nepatří?

Odpovědět
Ondřej H napsal:

28/01/2019 (10:02)

Skvělý článek, díky

Odpovědět