Zahraničí

USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol

Česká masmédia pravidelně přinášejí fake news týkající se míry vražedného násilí v USA. Ta je reálně násobně horší než v Evropě (k tomu v detailu v článku USA: Statistiky civilního držení zbraní a vražednosti), avšak z mediálního pokrytí neznalý člověk může nabýt dojem, že dosahuje úrovně Mexika či Brazílie – což není ani zdaleka pravda. V případě dezinformací o USA je přitom vždy zmíněna relativně volnější zbraňová legislativa (což taky v řadě států USA neplatí, viz Kalifornie, New Jersey nebo New York), při informování o Mexiku a Brazílii už extrémní přísnost místní zbraňové legislativy nezmiňuje takřka nikdo.

Média přinášejí fake news také ve specifické oblasti útoků v amerických školách. V sekci Fact check jsem se věnoval například lživému tvrzení Českého rozhlasu o tom, že v amerických školách dochází ke střelbě co 60 hodin, nebo lživému článku info.cz, který 3,2x nadsadil počet zavražděných školáků. Copak situace v USA není dost tragická sama o sobě, že s ní čeští novináři cítí potřebu takto manipulovat?

V tomto článku se podíváme na realitu útoků páchaných v amerických školách. Půjde přitom o souhrn informací zveřejněných v závěrečné zprávě vyšetřovací komise k útoku v Parklandu, jejíž první část na deseti stranách shrnuje předchozí případy a změny, které byly v návaznosti na ně provedeny. Na závěr srovnáme počet incidentů v USA s těmi, které se v posledních 20 letech udály na území dnešní Evropské unie.


Související: Návod: jak rozklíčovat masmediální dezinformace a fake news v oblasti civilního držení zbraní


Anthony Borges, který vlastním tělem držel dveře od jedné ze tříd a zabránil tak pachateli vniknout dovnitř. Přitom byl postřelen.
Anthony Borges, který vlastním tělem držel dveře od jedné ze tříd a zabránil tak pachateli parklandského útoku vniknout dovnitř. Přitom byl postřelen.

Zahrnuté případy

Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě identifikovala 46 případů z let 1998 – 2018. Zlomovým byl přitom útok v Columbine v roce 1999, k tomu více v článku Vražedná subkultura a intervence. Zkoumané případy byly definovány jako plánované cílené útoky proti neurčenému počtu osob na základních a středních školách (K-12 schools). Zpráva tedy nezahrnuje útoky na univerzitách či v rámci jiných veřejných míst.

Sledovaných 46 případů mělo tyto následky:

  • Při 25 útocích nikdo nepřišel o život (číslo zahrnuje pouze provedené útoky, nikoliv plánované a pokusy o ně, které byly překaženy dříve, než došlo k dokonání).
  • Při 16 útocích bylo zavražděno 5 nebo méně osob.
  • Při 5 útocích bylo zavražděno 9 až 26 osob.

Oproti období před rokem 1998 lze vysledovat následující rozdíly:

  • Dříve byly útoky na školy výrazně vzácnější.
  • Dříve nebývali pachateli žáci a studenti, zatímco v posledních 20 letech byli pachateli téměř výhradně studenti (33x) nebo bývalí studenti (10x).
    • V případě útoků na druhý stupeň základní školy byli pachateli výhradně studenti.
    • V případě útoků na střední školy byli ve všech případech kromě jednoho pachateli studenti; výjimku tvořil 56letý nelegálně ozbrojený pachatel, který ve třídě zajal studentky, které v průběhu vyjednávání s policií sexuálně zneužil (jednu zavraždil).

Věk pachatelů byl následující:

  • < 13 = 6x
  • 14 – 19 = 39x
  • 20 = 1x
  • 22 = 1x
  • 32 – 56 = 6x

Užité zbraně

Nejčastěji použitou střelnou zbraní byla samonabíjecí pistole, pušky a brokovnice byly méně časté. Někteří pachatelé používali také výbušniny. Zpráva poznamenává, že pachatelé v Columbine instalovali výbušniny, které by v případě exploze měly na svědomí nejspíše stovky obětí; až když výbušniny neexplodovaly zamýšleným způsobem, přistoupili k vraždění za pomoci střelných zbraní, které drželi patrně nelegálně.

Ve dvou případech pachatelé “úspěšně” použili nože, v jednom případě pachatele s mačetou zastavili zaměstnanci školy. Automobily, které bývají užívány při teroristických útocích (včetně jednoho na americké univerzitě), v případě útoků na základní a střední školy použity nebyly.

Většina pachatelů s ohledem na věk nemohla zbraně legálně pořídit. Přibližně polovina zbraní byla ukradena příbuzným nebo známým. U pachatelů stáří 16-19 let se mísí ukradené zbraně s legálně drženými, od 18 let věku začínají převažovat legálně držené zbraně. V jednom případě si samonabíjecí pušku pachatel vyrobil sám ze zakoupených součástek, byť jakožto odsouzený zločinec zbraně držet nesměl.

Duševní zdraví

Z 46 sledovaných případů byl pouze jeden pachatel v průběhu následného soudního řízení shledán nepříčetným z důvodu psychické poruchy. V případě pachatelů útoků na střední školy u více než poloviny byly dříve shledány duševní problémy nebo poruchy chování, ty ale nedosáhly intenzity, která by je činila nepříčetnými.

Podle FBI v 81% případů nejméně jedna další osoba v nějaké míře v předstihu znala pachatelův plán. V 59% případů toto povědomí dokonce měla více než jedna osoba, typicky známí nebo spolužáci, méně pravděpodobně rodinní příslušníci. Předstih povědomí o útoku se případ od případu lišil od několika hodin po vícero měsíců.

V 93% případů měli dospělí z pachatele obavy již dlouho před spácháním útoku.

Způsoby ukončení útoků

  • Řada pachatelů ukončila útok sama od sebe bez zásahu jiné osoby, byť v něm mohli pokračovat. Ukončili jej buďto útěkem z místa činu, spácháním sebevraždy, nebo prostě přestali a pasivně čekali na příjezd policie.
  • V případech, kdy byli pachatelé zastaveni jinou osobou, převládalo zastavení zaměstnanci školy, zastavení policisty bylo méně časté.
    • Zaměstnanci školy obvykle patřili k první obětem.
    • Civilista bez vztahu ke škole zastavil jednoho pachatele (zpráva nekonkretizuje, pravděpodobně jde o Jamieho Brocka).
    • V jednom případě pachatele zastavili rodiče, kteří ke škole vyrazili, když zjistili, že jejich syn ukradl zbraň.
    • Jeden pachatel byl zastřelen policistou, který byl zrovna na pochůzce v místě útoku.
    • Několik pachatelů zpáchalo sebevraždu v průběhu zásahu policie.
    • Několik pachatelů se policistům vzdalo bez odporu po té, co utekli z místa činu.

V případech středních škol:

  • Zaměstnanci zastavili pachatele v 11 případech.
  • Policisté zastavili pachatele v 5 případech.

V případě druhého stupně základních škol:

  • Zaměstnanci pachatele zastavili v 5 případech.
  • Třetí osoba – civilista, který se na místo dostal rychleji než policie, pachatele zastavil v 1 případě.
  • Policisté pachatele zastavili v 1 případě.

V případě útoků na první stupně základních škol:

  • Civilisté pachatele zastavili ve 3 případech (zřejmě šlo o zaměstnance).

Doporučená bezpečnostní opatření

V návaznosti na útok v Columbine (1999) došlo k následujícím změnám:

  • Změna policejních předpisů týkajících se zásahu – namísto obklíčení důraz na okamžité nalezení a zastavení pachatele.
  • Zavedení jednotného velení (policie, hasiči, záchranná služba) a společného tréninku.
  • Zavedení programů prevence školního násilí zahrnujících také spolupráci s rodiči a sdílení informací (vzájemně mezi školami, sociálními úřady, policií, soudy a psychiatrickými zařízeními).
  • Zavedení programů směřujících k idenfitikaci možných hrozeb, včetně anonymních telefonních linek.
  • Vycvičení a vybavení zasahujících policistů a záchranářů k pomoci pro veškeré oběti a vytvoření systému sdílení informací mezi nemocnicemi pro rychlejší identifikaci pacientů.

V roce 2002 americká Národní akademie věd přišla s následujícími doporučeními:

  • Zavedení programů zaměřených na sdílení informací studenty, neboť ti mají největší pravděpodobnost vědomosti o chystaném útoku pachatele.
  • Lepší zabezpečení škol.
  • Zdůraznění významu policistů přidělených k ochraně školy jakožto osob, kterým se studenti mohou svěřovat se svými obavami.
  • Zvýšení úrovně zabezpečení zbraní v domácnosti, neboť krádeže zbraní příbuzných jsou hlavním zdrojem zbraní pachatelů.
  • Prosazování kultury bezpečných škol vedoucí k snížení obecné míry násilí a šikany.

V roce 2014 stát Oregon ustanovil pracovní skupinu, která přišla s následujícími doporučeními:

  • Celostátní linka pro anonymní podněty podáváné jak telefonickým hovorem, tak i SMS a emailem.
  • Zavedení specializovaných týmů školních pracovníků, sociálního úřadu, policie, atd. na každé škole. Zavedení standardizovaného dvouúrovňového postupu vůči potenciálním hrozbám.
  • Celostátní databáze plánků školních budov rychle dostupná bezpečnostním složkám.
  • Celostátní standardizovaná terminologie se zvláštním významem určená pro praktiky, plánovače a bezpečnostní složky (např. co přesně znamená a jak se všichni chovají v případě vyhlášení “poplachu”, “evakuace” nebo pokynu k zabezpečení “úkrytu”).

Vyšetřovací komise po útoku v Sandy Hook přišla s následujícími doporučeními (dříve zmíněná doporučení vynechávám):

  • Změnit legislativu tak, aby kteříkoliv příslušníci bezpečnostních složek mohli na místě zasáhnout v míře, v jaké to je potřebné.
  • Zavedení jednotných dispečinků pro bezpečnostní složky a záchranný systém.
  • Zavedení tříd a jiných možných míst úkrytu, která se dají bezpečně uzamknout zevnitř.
  • Vnější vstupy do budovy školy musí umožnit úplné znemožnění přístupu nepovolaným osobám.
  • I zastupující učitelé u sebe musí mít všechny potřebné klíče.
  • Vedení a aktualizování seznamu osob s přístupem do školy.
  • Bezpečnostní školení pro veškeré zaměstnance školy.
  • Učebny a místa s vysokým počtem osob umísťovat v co největší vzdálenosti od míst vstupu do budovy školy.
  • Stanovení konkrétní osoby, která má na starost zavádění a plnění bezpečnostních opatření.
  • Zavedení řady omezení v oblasti civilního držení zbraní.
  • Zavedení řady změn v oblasti péče o duševní zdraví (jak na úrovni školy, tak i obecně).

V roce 2016 Centrum pro předcházení násilí přišlo s řadou návrhů obdobným výše uvedeným, a nadto také:

  • Zajištění toho, aby každý student považovaný za potenciálně rizikovou osobu měl důvěrný vztah s alespoň jedním dospělým zaměstnancem školy.

Parklandská komise ve své zprávě samotná přišla s celou řadou doporučení, mimo jiné:

  • Zrušení zákazu nošení zbraní v případě zaměstnanců, kteří projdou příslušným školením. K tomu v detailu v samostatném článku (v následujících dnech).
  • Zavedení lepšího dohledu nad policisty přidělenými k ochraně škol (policista v Parklandu se namísto zásahu schovával na parkovišti).
  • Umožnění bezpečnostním složkám okamžitě získat živý přenos ze školních kamer.
  • Zavedení pracovní skupiny na státní úrovni, která se problematikou zajištění bezpečnosti škol bude zabývat dlouhodobě.
  • Celou řadu dalších doporučení, která zainteresovaným doporučuji přečíst v podrobnostech v originále.

Závěr

V posledních 20 letech v USA docházelo ročně průměrně k 2,3 plánovaným cíleným útokům proti neurčenému počtu osob v základních a středních školách, přičemž průměrně jednou ročně docházelo k útoku se ztrátami na životech.

Ve stejném období na dnešním území Evropské unie došlo k 10 útokům na základní a střední školy s oběťmi na životech, tedy k útokům v EU docházelo průměrně jednou za dva roky:

  • 1999 Gulbene, Litva (sekáček na maso)
  • 2002 Erfurt, Německo (pistole Glock 17)
  • 2002 Freising, Německo (pistole Tokarev TT-33, granát)
  • 2007 Jokela, Finsko (pistole Sig Mosquito .22 LR)
  • 2008 Kauhajoki, Finsko (pistole Walther .22 LR, molotov)
  • 2009 Winnenden, Německo (pistole Beretta 92 FS INOX)
  • 2009 Dendermonde, Belgie  (nůž, sekera)
  • 2012 Toulouse, Francie (puška AK 47)
  • 2015 Trollhättan, Švédsko (meč)
  • 2015 Barcelona, Španělsko (kuše, mačeta)

V letech 1998 – 2018 byla pravděpodobnost spáchání smrtelného cíleného útoku proti neurčenému počtu osob na základní nebo střední škole v USA dvakrát vyšší než na území Evropské unie. Při zohlednění útoků také na vysokých školách by nejspíš porovnání vycházelo více v neprospěch USA (zde je ale porovnání méně vypovídající v důsledku toho, že americké vysokoškolské kampusy mají vlastní samosprávu, která co do pravomocí i územního rozsahu odpovídá spíše evropským obcím).

Z mediálního pokrytí by se nicméně mohlo zdát, že se vražedné útoky na amerických základních a středních školách dějí s mnohem vyšší frekvencí než dvojnásobek oproti těm v Evropské unii. Jak ukazují výzkumy z posledních let, je to právě mediální pokrytí, které pro většinu pachatelů představuje hlavní motiv jejich činu. Média způsobem informování o pachatelích a jejich činech vytvářejí svůj budoucí obsah prostřednictvím motivace dalších a dalších pachatelů.

Z hlediska civilního držení zbraní se v souvislosti se školními útoky zdá být nejvýznamnější zabezpečené uložení zbraní – a to nejen v domácnostech s dětmi (či mladými dospělými), ale také v domácnostech, do kterých mají přístup potomci příbuzných.

Dalším významným závěrem je pak fakt, že naprostou většinu pachatelů v USA zastavili zaměstnanci školy a nikoliv bezpečnostní složky. Pak je logický závěr, že ve společnosti, kde a) existuje zvýšená obava z vražedných útoků ve školách, b) vysoké procento vyučujících představují veteráni (zejména v tělocvičných předmětech) a c) relativně vysoké procento obyvatel, tedy i učitelů, je oprávněno k nošení zbraně mimo školu (tj. mimo státy jako je Kalifornie, NY, NJ, atd.), je na místě přehodnotit existující zákazy nošení zbraní nejen bezpečnostními pracovníky (i ti musí být v současnosti ve většině USA odzbrojeni, viz případ v Parklandu) a případně i učiteli. K tomu v detailu v článku pozítří.


Související:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Zásahy ozbrojených civilistů obecně

Sdílejte:

2 Replies to “USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *