Goemeone E.J. Mogomotsi, právník Univerzity v Botswaně, ve svém článku dochází k následujícímu právnímu závěru ohledně legality zabíjení domnělých pytláků (SciElo, červenec 2017):
Mezinárodní humanitární právo, stejně jako právo války, reguluje jednání států během ozbrojených konfliktů. Moderní konflikty se ale zásadně liší od těch, které převažovaly při utváření tohoto práva. Moderní konflikty, jako “válka proti terorismu” nebo “válka proti pytláctví”, se odehrávají mezi státy a nestátními subjekty, přičemž se při nich používají nové postupy, jako například cílené likvidace […]
Pokud jsou dány filosofické a morální důvody pro vyhlášení aktivit proti pytlákům za “válku” ve smyslu mezinárodního práva, pak se také aplikují válečná pravidla užití síly, včetně výjimek ze standardní trestněprávní odpovědnosti. Pokud jsou protipytlácké činnosti válkou svého druhu, pak státy mají právo použít výjimečné způsoby ochrany svých zdrojů, a to včetně divoké zvěře.
Ve válce je hlavní povinností vlády vůči občanům bránit teritoriální integritu státu. Právo války se vztahuje rovnoměrně na občany i cizince. Proto státy, pokud jednají na základě ověřených informací, musí mít možnost zlikvidovat vytyčené cíle.
Mogomotsi si v článku dále všímá toho, že míra úspěchu při zatýkání ani zvýšené tresty odnětí svobody v Jižní Africe neměly na pytláctví zásadní vliv. Ze statistik plyne, že pouze kombinace vysoké míry pravděpodobnosti dopadení společně s okamžitou popravou na místě činu vedou k efektivní ochraně zvěře v afrických zemích.
Tématu se v detailu věnuje článek: Botswana: zákaz lovu a odzbrojení ochránců přírody ohrožuje slony
