Monitoring nutné obrany #19 – Praha Žižkov, 2020 [šest shodných svědeckých výpovědí v rozporu s kamerovým záznamem]

Skutek, z jehož spáchání byl obránce obžalován: “dne 4. 7. 2020 v době mezi 03.30 hod. a 04.00 hod., provozovatelka baru [BAR] v ulici [ADRESA], poškozená [PROVOZOVATELKA], narozená [DATUM], uzamkla dveře baru, aby zabránila návratu obžalovaného, který si šel ven zakouřit, dovnitř, neboť se předtím choval v baru nevhodně – slovně agresivně ke své bývalé přítelkyni [PŘÍTELKYNĚ], narozené [DATUM], která souhlasila, aby již do baru vpuštěn nebyl, obžalovaný, když zjistil, že je zamčeno udeřil třemi ranami pravou pěstí do skleněné výlohy, kterou rozbil a způsobil tak škodu ve výši 3 466 Kč poškozené [PROVOZOVATELKA], která ihned vyběhla před bar a po obžalovaném požadovala úhradu škody, což obžalovaný odmítl s tím ať klidně zavolá policii, což poškozená učinila a zároveň požádala hosty, aby obžalovaného na místě nějak zadrželi, neboť utekl na druhou stranu silnice, kde se jej nejméně tři osoby, snažily zadržet, kdy poškozeného [POŠKOZENÝ 1 – NOHA], narozeného [DATUM] který proti němu vykopl chytil za levou nohu, chvatem mu jí zkroutil, až poškozený upadl na zem, a ucítil velkou bolest v kotníku, následně se jej pokusil zastavit poškozený [POŠKOZENÝ 2 – ČELIST] se slovy „Co děláš, počkej tady na policii“, kdy obžalovaný se otočil a dal mu dal silnou ránu pěstí na levou stranu obličeje do oblasti spodní čelisti, poškozenému upadly na zem dioptrické brýle, začal plivat krev, byl v šoku, čehož obžalovaný využil a z místa utekl a tímto jednáním způsobil poškozenému [POŠKOZENÝ 1] zranění, ze soudně lékařského hlediska kvalifikovaného jako ublížení na zdraví, spočívající v podvrtnutí levého hlezenního kloubu s otokem a krevním výronem, a které ho omezovalo svou bolestivostí a obtížemi při chůzi v běžném způsobu života po dobu okolo dvou týdnů, a poškozenému [POŠKOZENÝ 2] obžalovaný rozbil dioptrické brýle a způsobil mu tak škodu ve výši 1 300 Kč, a dále mu způsobil zranění, ze soudně lékařského hlediska kvalifikované jako těžká újma na zdraví, spočívající v otevřené zlomenině těla dolní čelisti vpravo mezi 3. a 4. zubem s posunem kostních úlomků a druhou zlomeninu v oblasti úhlu dolní čelisti vlevo s posunem kostních úlomků, s otokem měkkých tkání v oblasti úhlu dolní čelisti vlevo, což si vyžádalo velice akutní, složitý operační zákrok s vložením kovového materiálu do lomných linií, z něhož byly kortikální šrouby odstraněny po 11 dnech, a zbylý kovový materiál byl v čelisti ponechán, a které poškozeného [POŠKOZENÝ 2] omezovalo obtížností mluvení, příjmu potravy, bolestivostí, v obvyklém způsobu života po dobu nejméně šesti týdnů, přičemž uvedeného jednání se dopustil i přesto, že byl za přečin výtržnictví v minulosti již opakovaně odsouzen, naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 50T 31/2017, ze dne 23. 5. 2017, pravomocným dnem 29. 8. 2017, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. 7To 292/2017, mimo jiné i za přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, trestem odnětí svobody ve výměře 12 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a který vykonal dne 26. 10. 2018.”

Základní informace k řízení

• Útok spáchán 4.7.2020 v době mezi 3:30 a 4:00 ráno.
• Konečné osvobození dne 14.4.2022:
  • Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15.11.2021 č.j. 15T 59/2021 – 340 (předsedkyně JUDr. Markéta Polanecká), obránce osvobozen, neboť zranění poškozeného 1 nezpůsobil, jednání vůči poškozenému 2 bylo v rámci nutné obrany.
    • Státní zástupkyně se při vynesení rozsudku na místě odvolala v neprospěch obžalovaného.
  • Dne 14.4.2022 soudu doručeno zpětvzetí odvolání Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3.

Skutkové otázky

• Popis skutkového průběhu děje svědky a obžalovaným se zásadním způsobem lišily. Svědci, kteří se vzájemně znali, svědčili v zásadě shodným způsobem v rozsahu, v jakém byl ten který svědek schopen popsat ten který moment. Obžalovaný přitom již byl dříve za násilné jednání obdobného charakteru odsouzen, v době incidentu byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Objektivní důkaz pro rozhodnutí soudu však představoval záznam pořízený poněkud vzdálenou pouliční kamerou, doplněný o podrobný rozbor jednotlivých záběrů znalcem na sebeobranu Ing. Zdeňkem Maláníkem; výpověď obžalovaného byla v souladu s kamerovým záznamem.
• Svědci pod vlivem alkoholu, poškozený 2 také pod vlivem kokainu.
• Před incidentem:
  • Obžalovaný byl se svou bývalou přítelkyní v baru, kde čekali na příjezd taxi pro expřítelkyni. Zde vedli poměrně agitovanou diskusi, dle některých svědků oboustranně agitovanou, dle jiných jednostranně obžalovaným.
  • Obžalovaný vyšel na ulici, kam osazenstvo běžně vycházelo kouřit. Provozovatelka zamknula vstupní dveře. Dle původního svědectví, protože chtěla zavřít bar, dle následného svědectví, protože chtěla zabránit dalšímu kontaktu obžalovaného s ex, která s uzamčením měla souhlasit.
  • Obžalovaný se po chvíli chtěl vrátit dovnitř, měl zde své věci. Provozní jej gestikulací odháněla od dveří, načež třikrát zabušil pěstí do skleněné výplně. V místě úderu došlo k poškození výplně. Další údery nenásledovaly, k vysklení nedošlo. Obžalovaný uvedl, že předpokládal, že výplň je bezpečnostní, proto při bušení nečekal následek v podobě poškození. Naopak kdyby dveře chtěl poškodit, nic by mu nebránil je zcela vysklít.
• Řešení rozbité výplně:
  • Dle svědků provozní vyšla ven, obžalovaný odmítl uhradit škodu a okamžitě začal utíkat pryč, štamgasti se jej pokoušeli dohnat, aby neutekl. Dle provozní ji k zavolání policie vyzval sám obžalovaný.
  • Dle obžalovaného tento setrval na místě, chvíli řešil záležitost s barmankou, ta chtěla uhradit více, než kolik byla dle jeho názoru výše škody, proto ji vyzval k zavolání policie s tím, že škodu uhradí po přesném vyčíslení. Následně začali vycházet štamgasti, kteří jej obklopili a začali verbálně napadat, včetně rasistických urážek pro jeho romský původ. Po chvíli se rozhodl přejít silnici a čekat na policii na druhé straně. Obžalovaný uvedl, že viděl, že situace eskaluje k fyzickému konfliktu, kterému se chtěl vyhnout, a to také protože byl podmíněně propuštěn z vězení. Ostatně asertivní přístup v obdobných dřívějších situacích vedl k jeho uvěznění. Škodu na dveří považoval za banální věc, která by na výkon podmíněného propuštění sama o sobě vliv neměla, proto také vyzval provozní k zavolání policie.
  • Kamerový záznam odpovídal výpovědi obžalovaného. Tedy neutíkal – šel, nešlo o okamžité vzdálení se, ale až po chvíli. Nikoliv od samotné provozní, ale od skupiny osob.
• Přechod na druhou stranu silnice:
  • Dle svědků obžalovaný utíkal, nikdo na něj nic neházel ani jej nenapadal.
  • Dle kamerového záznamu obžalovaný běžnou chůzí přecházel silnici. Jedna osoba (patrně poškozený 1) se jej pokusila zezadu napadnout (patrně skopnout), ke kontaktu ale nedošlo. Následně po něm tato osoba hodila sklenici s pivem (nezasažen sklem, polití zad). Pak se poškozený 1 rozeběhl a z rozběhu a výskoku směřoval kop vůči horní polovině hrudníku/krku/hlavě obžalovaného, který byl v té chvíli vůči poškozenému 1 otočen zády.
• Zranění poškozeného 1:
  • Dle svědků obžalovaný chytil poškozeného 1 za nohu, a tu mu zkroutil, načež poškozený 1 spadl na zem a dále už jen kulhal.
  • Dle kamerového záznamu se obžalovaný ve chvíli výkopu poškozeného 1 částečně otočil, čímž jej kop minul či pouze lehce tečně zasáhl v oblasti hrudníku. Poškozený 1 dopadl na druhou nohu, přičemž při dopadu si zjevně vymknul kotník.
  • K aktivnímu jednání obžalovaného vůči poškozenému 1 nedošlo ani v průběhu kopu, ani následně když skončil na zemi.
  • Dle vyjádření znalkyně z oboru zdravotnictví by takto vedený kop v případě zasažení krku mohl přivodit těžké zranění i smrt obžalovaného.
• Zranění poškozeného 2:
  • Dle svědků obžalovaný utíkal, dle kamery odcházel.
  • Dle svědků poškozený 2 předběhl obžalovaného a postavil se mu do cesty. Obžalovaný jej bezdůvodně udeřil do obličeje, což vedlo k těžkému zranění.
  • Dle kamery poškozený 2 dobíhal obžalovaného. V místě zakrytém dopravním značením obžalovaného buďto zezadu chytil nebo jej zezadu zachytil při současném nápřahu. Obžalovaný současně s otočením jedenkrát udeřil poškozeného 2 do obličeje. Následně odstrčil svědkyni, která jej doběhla spolu s poškozeným 2.
• Útočník se značkou:
  • Dle kamerového záznamu společně s poškozeným 2 a svědkyní obžalovaného dobíhal další muž (v řízení nezjištěn). Tento muž dříve vytrhl dočasnou dopravní značku a běžel s touto značkou v rukou (lze považovat za improvizovanou zbraň).
  • Svědci si ničeho takového nevšimli, žádnou takovou skutečnosti si nepamatovali.
  • Dle kamerového záznamu až v této chvíli obžalovaný začal utíkat.
  • Muž odhodil značku a sprintoval za obžalovaným mimo záběr kamery.
• Zadržení expřítelkyně:
  • Zatímco obžalovaný utekl, svědci na místě při čekání na policii zadrželi expřítelkyni obžalovaného, která patrně z baru vyšla, až “bylo po všem”.
  • V průběhu zadržení expřítelkyně zazněly poznámky se zjevně rasistickým podtextem (expřítelkyně obžalovaného je Asiatka, zaznamenáno na video).
  • Svědci jakékoliv rasisticky motivované poznámky kdykoliv v průběhu incidentu popírali, a to s odkazem na své přesvědčení i aktivní politickou činnost.
• Následný postup obžalovaného:
  • Z pohledu obžalovaného poškození dveří představovalo ve srovnání s napadením, které vnímal jako pokus o lynč, banální záležitost. Zranění poškozeného 1 a 2 mu nebylo známo, věc už dále řešit nechtěl.
  • Policie jej vyhledala následně (expřítelkyně jej svědkům identifikovala na místě ještě před jejím příjezdem).

Právní otázky

Občanské zadržení

Obžalovaný nijak nepopíral odpovědnost za poškození dveří. Ve vztahu k poškození dveří lze obžalovaného považovat za útočníka. Jednalo se přitom o útok ukončený, nadto útok zjevně nízké intenzity. Pokud by se místo škodní události obžalovaný opravdu snažil opustit, pak přítomné osoby měly právo jej zadržet. V úvahu by přicházela možnost postupu dle § 14 občanského zákoníku či § 76 odst. 2 trestního řádu.

• Mezím občanského zadržení dle trestního řádu se podrobně věnuje článek Monitoring nutné obrany #16 – Praha 3, 2018 [prodavač provádí občanské zadržení zákazníka, který rozbil dveře].
• Mezím občanské svépomoci dle občanského zákoníku se podrobně věnuje článek Monitoring nutné obrany #14 – Písek, 2018 [vybočení z mezí dovolené svépomoci vyhazovačem klubu Canal la Manche].

V obou případech se uplatní zásada subsidiarity (tedy, že takový postup není na místě, kde lze účelu dosáhnout postupem jiným) a zásada proporcionality (je třeba zásadně užít takové míry a prostředků donucení, které jsou k úspěšnému provedení zadržení ještě potřebné).

Lití pivem zjevně není prostředkem k zastavení osoby, a kop z rozběhu a výskoku do krku jistě není přiměřeným postupem.

Okruh útočníků a možnosti vedení nutné obrany

Jednáním poškozeného 1 v trestněprávním smyslu jednoznačně došlo k zahájení útoku proti obžalovanému. Moment útoku poškozeného 1 je zásadní ze dvou hledisek:

• Obžalovaný měl objektivní důvod pokládat jednání ostatních svědků za pokračování útoku poškozeného 1. Kopu do krku (či zad/zátylku) se vyhnul pouze náhodně, následně čelil výrazné početní přesile, kdy jedna z pronásledujících osob se nadto vybavila provizorní zbraní (dopravním značením).
• Bylo na pronásledujících osobách, aby zaznamenaly útok poškozeného 1 a správně jej vyhodnotily. Z hlediska práva obžalovaného se bránit pak bylo nerozhodné, zda-li ostatní osoby jednaly v právním omylu (nevěděly, že obžalovaný čelil útoku, pouze jej chtěly zadržet) nebo cíleně (šlo o pokus o lynč).

Zadržení expřítelkyně

Svědci na místě zadrželi expřítelkyni obžalovaného, přičemž někteří se vůči ní chovali verbálně značně agresivně (zatímco jiní ji před agresivními chránili).

V souvislosti s tím je na místě poznamenat, že neexistuje žádné výslovné zákonné oprávnění zadržovat přítomné nezúčastněné osoby, přičemž jej doposud nedovodila ani judikatura. Naopak, takové jednání může představovat páchání trestného činu omezování osobní svobody dle § 171 trestního zákoníku.

Právní věta

Obžalovaný se ocitl sám vůči skupině naštvaných hostů z baru, kteří se jej rozhodli pronásledovat a zadržet, což sice nelze z hlediska institutu zadržení dle § 76 odst. 2 tr. řádu považovat za jednání protizákonné, ovšem způsob, kterým tak ve zjevné přesile (oproti jediné osobě) učinili, zcela důvodně v obžalovaném mohl vzbudit pocit ohrožení pokud se jedná o jeho tělesnou integritu. Pokud poškozený 1 vede útok proti obžalovanému, pak obžalovaný oprávněně vnímá další tři pronásledovatele jako dosud neprojevující se útočníky. (OSP3 15T 59/2021)

Výše uvedená právní věta je výtahem z následujícího odůvodnění soudu: “Obžalovaný se ocitl sám vůči skupině naštvaných hostů z baru, kteří se jej rozhodli pronásledovat a zadržet, což sice nelze z hlediska institutu zadržení dle § 76 odst. 2 tr. řádu považovat za jednání protizákonné, ovšem způsob, kterým tak ve zjevné přesile (oproti jediné osobě) učinili, zcela důvodně v obžalovaném mohl vzbudit pocit ohrožení pokud se jedná o jeho tělesnou integritu. Bez ohledu na důvody, pro které obžalovaný na místě nesetrvával (nechtěl vyčkat příjezdu a konfrontace s policií, nechtěl riskovat fyzický konflikt na místě, neb se nacházel ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu nepodmíněného trestu, jednoduše nechtěl hradit škodu, atd.) z místa před barem po verbálním konfliktu s barmankou a hosty jednoznačně odchází a nic z jeho chování nenaznačuje, že by mohl vůči komukoli zaútočit. Naproti tomu později zraněný [POŠKOZENÝ 1] hned na počátku vůči obžalovanému nejprve zezadu činí nekonkrétní fyzický atak (byť neúspěšný) a poté na něho chrstne tekutinu ze sklenice. V horizontu pouhých několika dalších sekund se za ním společně rozběhnou přes celou ulici celkem čtyři lidé, tedy zjevná převaha osob, z nichž první (opět [POŠKOZENÝ 1]) při doběhu k němu vyskočí a vykopne pravou nohu vůči tělu obžalovaného. Další z přibíhajících jej vzápětí (zezadu) chytí za ruku, či tělo, a proto je obžalovaný v důsledku takto po sobě jdoucích ataků ze strany pronásledujících osob oprávněn vyhodnotit situaci tak, že na něho bylo první osobou zaútočeno a útok ze strany dalších tří osob i nadále pokračuje. Ve snaze tomuto zabránit, neboť vnímá další tři  pronásledovatele jako dosud neprojevující se útočníky, odráží fyzický kontakt poškozeného [POŠKOZENÝ 2] (bez varování) jednou ranou pěstí do oblasti obličeje, po otočení k němu, razantně odstrkává svědkyni [JMÉNO] a z místa utíká. Za takto odehrávající se situace na místě byla dle názoru soudu obrana obžalovaného přiměřená povaze a způsobu možného hrozícího útoku skupiny osob vůči němu.”

Praktický komentář

Pomoc v nutné obraně a správné vyhodnocení situace na místě

Tento případ lze pro pravidelné čtenáře zbrojnice.com považovat za velmi přínosný zejména s ohledem na problematiku pomoci v nutné obraně, či pomoci při občanské svépomoci či občanském zadržení, a správné vyhodnocení situace na místě.

V druhém článku série je podrobně rozvedeno, že proti nutné obraně nelze postupovat v nutné obraně. Obdobně proti osobě postupující v nutné obraně nelze vést občanské zadržení či provádět občanskou svépomoc.

To je obzvlášť zásadní v případě dynamicky se vyvíjející situace. Například v pátém díle série jsou podrobně rozepsány možné situace nutné obrany v souvislosti s rvačkou. Obdobně hrozí, že původně napadená osoba svou obranu povede excesivně (příliš dlouho nebo příliš silně), čímž se v právním smyslu z obránce stává útočník a naopak.

Pokud chcete někomu například na ulici pomoci, nestačí vědět, kdo byl v právu na začátku. Je potřeba vnímat vývoj situace i v jejím průběhu.

Šest spravedlivých proti jednomu recidivistovi … a kameře

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 v tomto případě navrhovalo obžalovanému uložit nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 6,5 let.

S ohledem na shodná svědectví a trestní minulost obžalovaného šlo o téměř jasný případ. Až na ten kamerový záznam, který dokazoval verzi obžalovaného, a který státní zastupitelství naprosto ignorovalo.

Nesouladnost či i zásadní vzájemné rozpory výpovědí jsou pro trestní řízení běžné. Obzvlášť, když se výslech před soudem koná se značným časovým odstupem po samotné události… nebo když se svědci vzájemně znají a jsou si blízcí. Obžalovaní to často vnímají obzvlášť úkorně. Soudy pro to ale obecně mívají velkou míru pochopení a shovívavosti:

“Pokud se jedná o výpovědi svědků, tyto v konfrontaci s objektivním kamerovým záznamem v hlavním líčení provedeným příliš věrohodně a konzistentně nevyznívají, ovšem soud rozhodně nenabyl přesvědčení, že by se jednalo o vysloveně účelově nevěrohodné výpovědi, činěné ve snaze přivodit obžalovanému odsouzení za jednání, kterého se nedopustil, nýbrž spíše o výpovědi ovlivněné vypjatou situací, kterou svědci prožili, a to zejména v kontextu následně vzniklých zranění obou poškozených, ale též časné ranní hodiny, v níž se incident odehrál, míry ovlivnění alkoholem a návykovými látkami některých z nich (viz níže bod 5. odůvodnění), jakož i pochopitelných negativních emocí vůči obžalovanému, který nejprve bezdůvodně poškodil dveře baru, nebyl ochoten komunikovat, ani zaplatit škodu, z místa utíkal, a zásadně tak narušil do té doby poklidně plynoucí večer a noc společnosti.”

Další články k tématu naleznete na portálu nutná obrana.