Ministr vnitra Vít Rakušan v reakci na písemnou interpelace místopředsedy výboru pro obranu Pavla Růžičky formálně potvrdil, že student FFUK při útoku uvnitř 4. patra budovy použil netlumenou brokovnici. Tato skutečnost po expertním pokusu na VŠCHT dále posouvá pohled na pozměňovací návrh, který směřuje na zavedení zákazu tlumičů pro krátké zbraně.
Ilustrační foto: brokovnice Francolin Guardian.
Interpelace P. Růžičky
Poslanec Pavel Růžička položil prostřednictvím interpelace V. Rakušanovi následující otázky:
- 1-A – Byly uvnitř budovy FFUK (tj. mimo terasu/ochoz) zajištěny stopy svědčící o použití brokovnice pachatelem?
- 1-B – Vlastnil pachatel tlumič kompatibilní s na místě útoku zajištěnou brokovnicí?
- 1-C – Byl tlumič kompatibilní s na místě útoku zajištěnou brokovnicí při zajištění brokovnice nasazen na této brokovnici?
- 2-A – V případě schválení „zákazu tlumičů“, jaké alternativy legislativních změn nahrazujících tlumiče a cílících k zajištění dlouhodobého zachování střelnic Ministerstvo vnitra identifikovalo?
- 2-B – Považujete k další debatě za potenciálně vhodné řešení v podobě korekce hlukových limitů, které se aplikují na dopravní stavby umístěné před 1. lednem 2001?
- 2-C – Jste připraven se zavázat k hledání a prosazování řešení zachování střelnic v časovém horizontu, který je relevantní z hlediska navrhovaného počátku „zákazu tlumičů“?
Odpověď V. Rakušana
Ministr vnitra Vít Rakušan poskytl následující odpovědi na výše uložené otázky (plné znění zde):
- 1-A: Uvnitř budovy Filozofické fakulty byly nalezeny stopy svědčící o použití brokové zbraně pachatelem; tyto stopy nebyly s ohledem na povahu spisu policejním orgánem blíže specifikovány.
- 1-B: V rámci prověřování okolností spáchání útoku nebylo zjištěno, že by pachatel byl vlastníkem tlumiče hluku výstřelu určeného pro použití se zajištěnou brokovou zbraní.
- 1-C: S ohledem na informaci uvedenou v odpovědi na otázku 1-B je i odpověď na tuto otázku negativní.
- 2-A: V této fázi lze jen obtížně předvídat jeho dlouhodobé dopady na provozování střelnic, konkrétní změny právní úpravy proto aktuálně neplánujeme. Vzhledem k relativně omezenému počtu tlumičů pro krátké zbraně (přibližně 23 tisíc držených tlumičů, toto číslo zahrnuje tlumiče pro krátké i dlouhé zbraně) v porovnání s počtem držených krátkých zbraní bude mít případné omezení jejich používání na provoz střelnic spíše okrajový vliv.
- 2-B: Stanovení limitů hluku a způsobů jeho měření náleží do věcné působnosti Ministerstva zdravotnictví. Proto si dovolím ohledně eventuální korekce limitů hluku vznikajícího při provozu střelnic odkázat na tohoto věcného gestora.
- 2-C: Problematiku provozování střelnic považuji za podstatnou, a to např. i z hlediska služební přípravy ozbrojených složek státu. Přitom nepochybně nelze vycházet jen z kontextu vytržených dílčích problémů či absolutních čísel, nebo tuto problematiku hodnotit izolovaně, ale je třeba zahrnout do úvah také rozsah a způsob využití provozovaných nebo plánovaných střelnic, podporované způsoby střelby, situaci v daném území, širší bezpečnostní hlediska apod. Diskuze v tomto ohledu budou nepochybně pokračovat a já se do nich samozřejmě podle potřeby zapojím.
Známé souvislosti
Ministr vnitra dále v rámci odpovědi na interpelaci relativizuje spojení navrhovaného zákazu tlumičů s prosincovými útoky. Faktem nicméně je, že samotný pozměňovací návrh č. 5426 (Rakušan, Letocha) k tisku 695, kterým má dojít k restrikcím tlumičů, obsahuje následující úvodní odstavec:
“V návaznosti na zjištění v souvislosti vyšetřováním tragických událostí v Klánovickém lese, Hostouni a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, ke kterým došlo v prosinci 2023, se navrhuje zpřísnění právní regulace tlumičů hluku výstřelu.“
Také ve veřejné debatě je přitom zákaz tlumičů uváděn jako konkrétně vycházející ze zjištění z útoků na FFUK, nikoliv jako návrh řešící obecné připomínky policie.
Časová osa prosazování tohoto návrhu přitom byla následující:
1. Zcela v počátku byl rozsah následků útoku spojován s tvrzeným užitím moderní sportovní pušky pachatelem (tzv. “zlá velká černá puška“), a média na přelomu roku volala po jejich zákazu. Již na počátku ledna vyšlo najevo, že pachatel pušku uvnitř budovy nepoužil (střelbou z terasy s ní tři osoby zranil). Počet obětí jde primárně na vrub skutečnosti, že se k nim policisté dostali až 29 minut po počátku útoku. Restrikce pušek v současnosti na české politické scéně prosazuje pouze prezident Pavel.
2. Následně bylo tvrzeno, že počet obětí je důsledkem užití tlumiče, protože osoby ve 4. patře střelbu neslyšely. To tvrdily například Seznam Zprávy s odkazem na usnesení o odložení věci, byť samotné usnesení opakovaně uvádí, že svědci popisovali hluk střelby.
3. Následně došlo opět ke změně jádra zdůvodnění zákazu tlumičů. Nově měl pachatelův tlumič být důvodem, proč policisté přešli do vyhledávacího módu pomalého postupu budovou namísto přímé zteče 4. patra. Expertní pokus na VŠCHT nicméně vede k jasnému závěru, že policisté nemohli při příchodu do přízemí střelbu slyšet, i kdyby pachatel byl v době jejich vstupu do budovy stále aktivní uvnitř 4. patra (tato otázka patrně už nebude nikdy objasněna).
4. Zbývalo tedy poslední veřejně prezentované odůvodnění zákazu tlumičů: Že v jeho důsledku osoby nacházející se ve 3. patře o útoku nevěděly a nemohly adekvátně reagovat. V rámci expertního pokusu v budově VŠCHT právě brokovnice vycházela pro figuranty jako “nejhlučnější” a nejlépe identifikovatelná jako zvuk výstřelu. Pokud tedy studenti a vyučující ve 3. patře FFUK nezaznamenali výstřely z netlumené brokovnice, na čemž je založen poslední argument pro zákaz tlumičů, jde tato skutečnost na vrub prostorově – stavebnímu uspořádání budovy, nikoliv výběru zbraně pachatelem.
Co víme, že nevíme
Jedinou jistou informaci o užití brokovnice představuje skutečnost, že s ní pachatel spáchal sebevraždu. Nyní dále nově odpověď ministra vnitra na interpelaci výše.
V průběhu času ke mne postupně došly následující protichůdné informace, které se mi do této chvíle nepodařilo ověřit:
- Že měl pachatel brokovnici nabitou jednotnými střelami speciálně určenými k překonávání zámků a pantů dveří. A naopak, že použil výhradně brokové náboje.
- Že z ní vystřelil pouze do do jakési vitríny (zřejmě cíleně, což by mohlo být významné z hlediska posuzování motivu). A naopak, že z ní vystřelil pouze do dveří. A ještě jiná informace, že s ní byla zasažena jedna oběť (snad při střelbě skrz dveře).
- Že z ní vystřelil dvakrát (vitrína, sebevražda). A naopak, že z ní měl vystřelit asi šestkrát (dveře, sebevražda).
Závěr
Ministerstvo vnitra dezinformaci definuje jako “systematické a úmyslné klamání”. S tím, jak postupně vycházejí najevo další a další podrobnosti, lze odůvodňování návrhu zákazu tlumičů “v návaznosti na zjištění v souvislosti vyšetřováním” prosincových útoků považovat za dezinformační kampaň.
Pokud nicméně policie zákaz pistolových tlumičů považuje za tak zásadní téma, může jej přece dosáhnout i bez této kontroverze a se souhlasem většiny střelecké veřejnosti. A to úpravou hlukových limitů střelnic po vzoru úpravy “starých” dopravních komunikací. Takové řešení by bylo přiměřené, neboť směřuje k zajištění základních potřeb a povinností státu (bezpečnost a obrana), přičemž již je v existující legislativě obsaženo ve vztahu k z hlediska významu nižším potřebám (dopravní obslužnost).
Zachování střelnic je z hlediska občanských práv v oblasti civilního držení zbraní i národní obrany nepoměrně významnější než samotné tlumiče. A v současnosti střelnice nejvíce ohrožuje vedle bruselského zákazu olova právě hluková legislativa.
