Útočníci lžou. Nejde o žádnou výjimku z pravidla, ale notorietu případů nutné obrany. Lhát ale může i Vaše paměť. Jde o další aspekt problematiky, na který je potřeba se v souvislosti s nutnou obranou připravit.
Řešení tohoto případu je v přímém protikladu k výsledku útoku na parkovišti v Olomouci, jehož soudní závěry jsem kritizoval v monitoringu #34.
Skutek, z jehož spáchání byl obránce obviněn
V době od 22:12 do 22:17 hodin dne 11.01.2024 na tramvajové zastávce Lehovec u ulice Poděbradská, Praha 9 – Hloubětín, po předchozím vzájemném sporu s poškozeným [XXXX], který se dobýval do tramvaje linky č. 25, kterou řídil obviněný, poškozeného udeřil železnou tyčí do levé ruky, čímž poškozenému způsobil [XXXX], tj. poranění, které vedlo k výraznému omezení v obvyklém způsobu života spočívajícím v delší dobu trvající poruše zdraví poškozeného, tedy jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví.
Rozhodnutí v této věci dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytla Policie České republiky, přičemž při poskytnutí informací došlo k začernění ve výrazně větším rozsahu, než je to obvyklé, včetně přímých souhrnů či citací jednotlivých svědeckých výpovědí či expertních posudků. Shrnutí skutkového stavu níže je tedy obecnější, než je v sérii Monitoring nutné obrany obvyklé.
Základní informace o řízení
- Útok se odehrál 11.1.2024 v čase mezi 22:12 do 22:17 hodin, na tramvajové zastávce Lehovec u ulice Poděbradská, Praha 9 – Hloubětín.
- Usnesení PČR KŘP Praha, 1. OOK SKPV OŘP Praha III ze dne 27.3.2024 o zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin těžké ublížení na zdraví dle ust. §145 odst. 1 trestního zákoníku. Obránce ohrožen trestní sazbou 3 – 10 let odnětí svobody.
- Návrh PČR KŘP Praha, 1. OOK SKPV OŘP Praha III ze dne 30.6.2025 č.j. KRPA-22706-158/TČ-2024-001371-BORD (komisař por. Ing. Michal Bordovský LL.M.), na zastavení trestního stíhání, neboť jde o jednání v nutné obraně.
- Usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 ze dne 18.9.2025 č.j. 2 ZT 71/2024-53 (státní zástupkyně Mgr. Petra Hanzálková), o zastavení trestního stíhání, neboť jde o jednání v nutné obraně.
- Usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 10.10.2025 č.j. 0 KZT 998/2025-17, (státní zástupkyně Mgr. Hana Vrbová), stížnost poškozeného proti zastavení trestního stíhání zamítnuta jako nedůvodná.
Skutkové otázky:
- Obranná zbraň:
- 79 cm dlouhá a 2,8 kg vážící stavěcí tramvajová tyč.
- Obránce:
- Přijel k zastávce, útočník se nacházel u vnitřní koleje a ke dveřím tramvaje se přesunul až ve chvíli, kdy se tramvaj chystala odjet.
- Útočník kopal a bušil do tramvaje, obránce zastavil a vyšel ven, aby mu v tom zabránil – bez kontaktu. Neumožnil jim nastoupit.
- Po rozjetí tramvaje útočník opět zaútočil na tramvaj a obránce opět vystoupil ven.
- [Pozn. TG: Státní zástupkyně OSZ P9 výslovně píše, že “… poškozený na tramvaj zaútočil …“]
- Poškozeného, který byl agresivní a přiblížil se na kontaktní vzdálenost, odstrčil tyčí, kterou držel obouruč, následně před ním ustupoval.
- Odstrčil pouze rukama, vyloučil odstrčení prostřednictvím dynamického pohybu celého těla, vyloučil vedené úderů tyčí či jiné další aktivní jednání.
- Byl přesvědčen, že útočník nebyl vůbec zraněn.
- Útočník (též jako “poškozený”) a jeho manželka.
- Obránce je přivezl na konečnou tramvají a vyhodil je z tramvaje ven.
- Spořádaně stáli na zastávce.
- Řidič tramvaje na ně zaútočil teleskopickým obuškem, přičemž vedl švih do oblasti hlavy, a tento švih útočník vykryl levou rukou.
- Následoval druhý a třetí úder do žeber a hýždí.
- Hlídka MěPo i PČR doporučovala na místě lékařské ošetření, to bylo odmítnuto.
- Svědci:
- Nikdo neviděl přímo útok.
- Popisují agresivní, vulgární a opilecké chování útočníka a manželky před útokem.
- Záznam hovoru na MěPo:
- Řidič jiné tramvaje považoval útočníka a jeho manželku za agresivní, proto ještě před incidentem prostřednictvím dispečinku na místo přivolal hlídku MěPo.
- Rekonstrukce na místě činu:
- Poškozený a jeho manželka popisují věc v rozporu s dalšími důkaz.
- Oba trvají na tom, že poškozený byl napaden teleskopickým obuškem, tramvajový stavěcí klíč na místě jednoznačně jako zbraň obránce vyloučili.
- Obviněný při rekonstrukci nepředvedl při odstrčení poškozeného dynamický pohyb (tj. míru síly, která by dle znalce na sebeobranu mohla vést k způsobenému zranění).
- “Byť obviněný v rámci svého výslechu, tak v rámci rekonstrukce uvedl, že si dynamického pohybu není vědom, pokládá státní zástupkyně toto vnímání situace ze souladné se závěry psychologického znaleckého posudku, který se obšírně zabýval tím, že se poškozený nacházel v silném stresu a došlo k tzv. tunelovému vidění, proto státní zástupkyně (ve shodě se znalci) nevyhodnocuje toto sdělení obviněného jako úmyslnou snahu o bagatelizaci svého jednání, ale o přirozený proces vnímání určité neobvyklé a velmi stresující situace …” [OSZ P9]
- V průběhu rekonstrukce vyšlo najevo, že útočník a svědkyně (manželka útočníka) vzájemně sladili výpovědi.
- Kamerový záznam z palubní desky tramvaje:
- Zachytil, že oproti tvrzení poškozeného a jeho manželky tito již na zastávce stáli v době jeho příjezdu.
- Nezachytil celý incident, pouze jeho pozdější část, kdy obviněný vcouvává před tramvaj z její pravé strany, zjevně se snaží dostat dál od poškozeného, před sebou drží “tyč”, přičemž poškozený jde proti němu a pěstí ho zasáhne do levé části hlavy, na což obviněný reaguje otočením hlavy a těla vpravo a zvednutím levého ramene a ruk za stálého držení předmětné tyče. Poškozený se levou rukou dotýká hrudníku obviněného, který zvedne pravou ruku a rotací těla ruku odendá. Když se poškozený posléze opět otočí k obviněnému čelem, ten uchopí tyč jako basebalovou pálku před sebou a vyčkává. Následně celý incident končí.“
- Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství (MUDr. Olga Plocková Tatičová):
- Poškozený utrpěl těžké poranění loketní kosti, čímž byl omezen v běžném způsobu života po dobu nejméně sedmi týdnů.
- Vznik poranění lze vysvětlit úderem tupým předmětem, např. i železnou tyčí, vedeným velkou silou na malíkovou stranu levého předloktí do rozhraní horní a střední třetiny těla levé loketní kosti, jak jej popsali útočník a jeho manželka.
- Vznik poranění nelze vysvětlit tím, jak úder popsal obránce.
- Doplněk: Ke zranění mohlo dojít též prudkým úderem – nárazem – stranou levého předloktí do vyčnívajícího tupého předmětu.
- Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie (MUDr. Bohumil Navrátil & Mgr. Denisa Dokulilová):
- Chování obviněného se zásadním způsobem nevymyká obvyklé lidské reakci na situaci obdobného typu.
- Byl vystaven náhlé, konfliktní a potenciálně ohrožující situaci.
- Reagoval ve stresové situaci v souladu s aktivací obranných mechanismů.
- Došlo k tzv. “tunelovému vidění”.
- Znalecký posudek z oboru sport, odvětví sport – provozování, specializace sebeobrana, bojové umění, bojové sporty (znalec v zpřístupněných rozhodnutích nejmenován):
- Zranění lze vysvětlit dynamickým odstrčením poškozeného tramvajovým stavěcím klíčem tím způsobem, že současně s pohybem celého těla a vystrčením rukou vpřed dojde ke kontaktu tramvajového stavěcího klíče s minimálně levým předloktím poškozeného.
- Popis obviněného v rámci rekonstrukce odpovídá chování a jednání člověka, který je po verbálním napadání bezprostředně ohrožován i fyzickým napadením.
- Video prokazuje snahu o deeskalaci a způsob úchopu stavěcího tramvajového klíče ve snaze poškozeného pouze odstrčit do bezpečné vzdálenosti.
- Popis poškozeného a svědkyně neodpovídajíc zjištěním a popisu znalce.
- Svědkyně – prodavačka na benzince (ca 20 minut po incidentu):
- Útočník s manželkou viditelně pod vlivem alkoholu přišli na čerpačku a “dělali bordel”, přivolala policejní hlídku.
- Z bodycamu přivolaných policistů je vidět, že zde má útočník viditelně poraněnou levou ruku.
Právní posouzení
Existence útoku
Orgány činné v trestním řízení správně posoudily bušení a kopání do tramvaje jako útok ve smyslu § 29 trestního zákoníku, a to útok proti majetku. Následné agresivní přibližování útočníka bylo správně vyhodnoceno jako přímo hrozící útok proti fyzické integritě obránce.
Z dostupných materiálů není jasné, proč vlastně došlo k vznesení obvinění proti obránci (když mezi útokem a obviněním uběhly 2,5 měsíce). Vedle lživých výpovědí útočníka a jeho manželky situaci obránce značně ztížil původní znalecký posudek z oblasti zdravotnictví, který vyloučil možnost vzniku zranění útočníka dle popisu jednání obráncem, což bylo následně překlenuto až znaleckým posudkem z oblasti sebeobrany a následným doplňkem zdravotnického znaleckého posudku. S ohledem na dataci se ale jeví nepravděpodobné, že by lékařský znalecký posudek byl již k dispozici v době vznesení obvinění.
Státní zástupkyně MSZ výslovně odmítla odkazy na subsidiaritu ze strany útočníka: “Je pravda, že obviněný mohl konflikt vyřešit tím, že by zůstal v kabince, avšak za těchto okolností mohlo dojít k poškození majetku, za který nesl odpovědnost, a tak se tomuto snažil zabránit konfrontací poškozeného a jeho jednáním.” [Odst. 9 usnesení MSZ]
Přípustná intenzita obranného jednání
Orgány se ve svých usneseních věnují především otázce přípustné intenzity obranného jednání, resp. vyloučení možného intenzivního excesu. V hodnocení OSZ P9 vyčnívá velmi silně kladený důraz na užití tyče jakožto provizorního prostředku obrany:
- ” … uchopil instinktivně stavěcí tyč (tedy nástroj, se kterým běžně pracuje a který měl v tu chvíli ve dle sebe) … ” [Odst. 14 usnesení OSZ P9]
- “V daném případě obviněný použil jako zbraň jemu blízký předmět, běžně používaný v rámci zaměstnání, a to k odstrčení poškozeného, jenž mu narušil jeho osobní prostor.” [Odst. 15 usnesení OSZ P9]
Obdobně policejní komisař:
- “Způsob úchopu a použití tramvajového stavěcího klíče svědčí o snaze od sebe poškozeného pouze odstrčit do bezpečné vzdálenosti, kdy během konfliktu nedošlo k jeho jinému použití.” [Usnesení SKPV PIII]
Užití provizorního prostředku obrany pouze k odstrčení patrně vedlo k zastavení trestního stíhání. Z čistě právního hlediska by na výsledku neměl činit rozdíl ani aktivní postup obránce (např. rozdrcení lokte aktivním švihnutím teleskopickým obuškem vůči agresivní osobě, která útočila na majetek a následně se ve zjevném úmyslu útočit na fyzickou integritu přibližuje k obránci), v praxi by to ale mohlo skončit všelijak.
Právní věta
Nutná obrana může a v některých aspektech i musí být nepřiměřená či zjevně nepřiměřená způsobu útoku, tak aby ho bylo možno úspěšně odvrátit. [MSZ Praha, 0 KZT 998/2025-17]
Praktický komentář
Případ plný zvratů i bez soudu, role znalce
Řízení ve věci ukazuje, že i relativně jednoduchý případ nutné obrany může být plný zvratů, byť ani nedojde k soudu: Zprvu prověřování bez obvinění, následně obvinění o dva měsíce později, a pak zase jeho zrušení.
Vedle notoriety v podobě lží útočníka a svědků na jeho straně (v tomto případě manželky) zde do popředí vystupuje význam znaleckých posudků: Zprvu posudek lékařský, který zcela vyloučil způsob zranění dle popisu obránce. Následně posudek z oblasti sebeobrany, jehož prostřednictvím došlo k dovození verze, která umožnila vznik zranění s podstatou výpovědi obránce, a také vedla k následné úpravě lékařského znaleckého posudku. Znalecký posudek z oblasti psychiatrie a psychologie následně vysvětlil mezery v popisu ze strany obránce jako přirozené, a nikoliv účelové.
K dopadům akutní stresové reakce na schopnost vnímání, zapamatování a vyvolání vzpomínek, viz Nutná obrana v právní praxi, kapitola 21.3, marg. 593 – 601.
Teleskopické obušky, tramvajové tyče a obdobné předměty
Byť oproti tvrzením útočníka teleskopický obušek užit nebyl, způsobení těžkého zranění prostřednictvím kovové tyče skrz její vcelku banální užití (odstrčení útočníka při jejím třímání obouruč) je poměrně typické.
Ze své praxe teleskopické obušky považuji za extrémně nevhodný obranný nástroj, obzvlášť pro osoby, které k jejich užívání nejsou detailně vycvičeny, neboť:
- Často vedou k vzniku těžkých zranění, bez ohledu na to, zda-li to obránce zamýšlel. = Zvýšené právní riziko.
- Adrenalinem nabuzené útočníky způsobené těžké zranění obvykle nezastaví ani nezpomalí. = Relativně nízká efektivnost.
“Po předchozí vzájemné rozepři…“
Po předchozí vzájemné rozepři a obměny této floskule patří k nejnadužívanějším slovním obratům v případech nutné obrany. Policie, státní zastupitelství a soudy jimi uvádějí své skutkové popisy situace téměř vždy, bez ohledu na jejich relevanci v daném případu.
Faktickým důsledkem je relativizace postavní obránce, a to i pokud ve finálním závěru šlo o nezpochybnitelnou nutnou obranu. Právním důsledkem je ztížení práce obhajoby skrz její zatížení potřebou řešit na věc nedopadající aspekty nutné obrany. Tato floskule totiž implicitně vede k řešení otázek pretextu a vzájemného napadení (souboje), jakožto možných okolností vylučující nutnou obranu.
Celé to vypadá, že poškozený si mohl nakládačku vykoledovat i někde jinde a na tramvajáka se to pokusil jen hodit.
Zajímavé. Osobně teleskop (či lépe, špacírku; ale kdo ji dnes nosí) považuji za nejlepší — nebo, chcete-li, nejméně špatné — řešení pro kohokoli, kdo z libovolného důvodu nemůže nosit palnou.
Protože
– nůž je jako obranná zbraň absolutně nanic (s výjimkou možného odstrašujícího efektu a vyřešení problému pouhou hrozbou, kde je ale šance malá), navíc risiko byť i neúmyslného těžkého zranění, ba i smrti útočníka je u něj ještě daleko horší;
– kasr má zanedbatelně nízký zastavovací účinek, obzvláště je-li útočník sjetý až na ráfky, což je dnes risiko nemalé — jediný rozdíl je v tom, že zatímco bude obránce ubíjet (obránkyni znásilňovat), potečou mu slzy a bude, s prominutím za tu franštinu, ukrutně nasraný;
– různé yawary, taktická pera apod. obránce většinou nedokáže uplatnit vůbec, protože fungují až na blízký kontakt, kdy má obvykle útočník navrch, protože si málokdy vybere někoho silnějšího…
Mohu poprosit o Váš názor stran dooporučení lepší varianty? Díky moc!
Sebeobranný prostředek pro někoho, kdo netrénuje, je těžké. Své paní jsem pořídil pepřák s účinnou látkou CS. Oproti OC (kapsaicin) vyvolává při nadechnutí dráždivý kašel. Když jsem si ho vyzkoušel na sobě, tak jsem myslel, že si vykašlu plíce. Ale přiznávám, že na někom pod drogami jsem to nezkoušel.
Díky. Jeden problém je, že kašel omezí akceschopnost poměrně málo (mnohem méně, než zlomenina velké kosti či kloubu). Druhý u plynů je velmi problematická obrana v protivětru (to do jisté míry řeší gely).
Nicméně je asi pravda, že z hlediska případné soudní dohry je libovolný kasr poměrně nejmenší risiko, že idiot soudce zamítne zřejmou NO na základě nějakého nekonečně hovadského „byl ozbrojen, tedy je agresivní a NO nepřipadá v úvahu“ (alespoň zatím a v ČR). Jen aby se toho ale obránce dožil a ve zdraví…
Před odpovědí bych měl vytknout před závorku následující:
– Jsem odborník na nutnou obranu, nikoliv sebeobranu. Řeším to tedy především v právní rovině, cvičitel sebeobrany na to může mít jiný pohled.
– Je možné, že případy, které znám, nejsou typické, protože se ke mě dostávají jen ty problémové.
Můj základní komentář k teleskopickým obuškům je:
– Naprostá většina uživatelů není vycvičena k jejich užití. Byť se zdá, že je to jednoduchá tyč, ve skutečnosti je to obtížnější než OC.
– Uživatelé si představují vysokou účinnost teleskopu, ve skutečnosti je zastavovací účinek mizerný.
– Navzdory mizernému zastavovacímu účinku následky bývají v rovině na pomezí lehkého a těžkého zranění, tj. v horší variantě sazba 3 – 10 let.
Takto z praxe:
– Obránce udeřil útočníka teleskopem, čímž mu způsobil zlomeninu v oblasti lokte. Útočník přesto obránce přemohl.
– Obránce udeřil útočníka teleskopem do hlavy, čímž mu způsobil zlomeninu lebeční kosti. Útočník přesto obránce přemohl.
V obou případech po prvním úderu již byl útočník zaklesnut do obránce a svedl ho na zem, teleskop byl v zásadě nepoužitelný a pouze představoval riziko z hlediska jeho uzmutí a následného užití útočníkem.
Z hlediska škály na to mám následující náhled:
– OC jako šetrnější prostředek než bezbranná obrana, a v případě 90% obránců také účinnější (za předpokladu očekávání zpomalení, nikoliv zastavení útočníka, a schopnosti se z místa útoku vzdálit).
– Teleskop je extrémně nejistý prostředek jak právně tak i prakticky, v obou směrech se naprosto míjí s očekáváními obránce.
– Nůž je vysoce funkční, byť s sebou nese také vysoké riziko po právní stránce (jak jste správně zmínil) a neumožňuje zachování nekontaktní vzdálenosti od útočníka (tj. zvyšuje riziko vlastního zranění). Jelikož teď řeším druhý případ v krátké době, v němž si útočník zcela zjevně spletl pistoli s plynovkou, tak i míra deterence může být vyšší než u střelné zbraně.
Díky moc za podrobnou reakci!
Obávám se však, že je-li útočník s to obránce přemoci i se zlomeninou lokte, jež fakticky výrazně snižuje pohyblivost a použitelnost paže (nejde zde „jen“ o bolest, jež je značná, ale o fysické omezení), pak by to s OC v téže situaci bylo ještě horší. Samozřejmě, jakékoli „kdyby“ je vždy zatíženo značnou nejistotou, o tom není sporu.
Stran kontaktní vzdálenosti obecně a nože obzvláště bych ještě nezapomínal na další zvýšené risiko — pokud obránce i útočník krvácejí na kontaktní vzdálenost, a pokud útočník má AIDS (nebo i „jen“ hepatitidu apod.), může poměrně snadno dojít k přenosu.
Ze sledování tisíců záznamů reálných obranných situací si dovolím říct, že to tak není.
Typické použití teleskopu vypadá tak, jak popisuje pan Gawron. Obránce vede úder tyčí, útočníka to výrazně neovlivní a ten následně učiní zbraň efektivně nepoužitelnou. Buď ji přímo odebere, nebo se dostane do postavení, kdy už teleskop nemůže být užit. Dál to pokračuje, jako by tam teleskop vůbec nebyl, s tím že obránce je chvíli v nevýhodě, protože jednu ruku má zaneprázdněnou teleskopem, případně se dostane na zem do velmi nevýhodné pozice.
Marně se snažím vzpomenout na případ, kdy byl teleskop účinný v zastavení útoku. Občas byla tyč (typicky improvizovaná, ne teleskop) účinná zezadu, když útočník napadal někoho jiného, nebo při hromadném použití více obránci. Viděl jsem případ, kdy dva strážníci MP vyrazili člověku teleskopem nůž z ruky, ale to je velmi riskantní, i když byli strážníci v užití teleskopu viditelně dobře vycvičení. Ten člověk na ně navíc neútočil, snažil se dostat jinam.
Oproti tomu OC typicky během pár vteřin naprosto mění chování útočníka. Ten ztrácí orientaci (nevidí) a ztrácí zájem o obránce. Časem začne kašlat a nadávat, ale to je méně podstatné. Občas se stane, že i tak pokračuje v útoku, ale s viditelně sníženou schopností – pořádně nevidí a má horší schopnost vést údery i bránit se protiúderům. Největší nebezpečí je přechod do kontaktní vzdálenosti, kde zrak tolik nepotřebuje. V tom pomáhá, že oproti teleskopu má OC výrazně větší dosah. OC funguje dobře i proti útočníkům pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, většina jeho účinku nezávisí na vnímání bolesti, je to automatická reakce sliznic. Použití OC také prakticky nikdy nevede k závažným následkům. Je méně zraňující, i než obrana holýma rukama.
Jsou i případy, kdy má OC malý nebo žádný efekt. Většinou je to použitím nekvalitního spreje, špatným použitím (netrefí obličej), a na některé lidi má prostě menší účinek. Je to ale menšina případů. A selhání vás nestojí tolik, jako u teleskopu – nenutí vás přiblížit se tak blízko a nezpůsobuje zranění, která by zhoršila právní situaci.
Proti větru velmi dobře funguje styl tekutá střela (stream). Gel také, ale ten má pomalejší nástup efektu.
Překvapuje mne, že p. Gawron popisuje nůž jako účinný. Tam vidím také spíše situace, že člověk zasažený nožem nejprve nereaguje o nic víc, než kdyby byl zasažen holou rukou. I po skončení útoku si často nějakou dobu neuvědomuje, že je třeba vážně zraněn. Následně může i zemřít, ale dokud trvá boj, není to na něm poznat.
Mnohokrát děkuji, velmi zajímavé!
My máme jednu zcela konkrétní zkušenost s plynovkou v situaci nikoli obranné, kde vinou hlouposti majitele (a mizerné technické kvality toho krámu) dostala má paní zásah do obličeje ze značně malé vzdálenosti, cca metr. Slzy jí tekly proudem a byla (nepřekvapivě) neobyčejně rozladěna, avšak její schopnost v zásadě k čemukoli to nesnížilo ani v nejmenším. Vypráví, že mít toho idiota při ruce, patrně jej na místě zaškrtila.
Možná ale bylo jen velké štěstí, že kromě mizerné zbraně měl zmíněný idiot i mizerné střelivo.
Stran teleskopu, přímou zkušenost s ním nemám vůbec žádnou, ale řadu let jsem v rámci aikida cvičil s krátkou tyčí („jo“), a proto se domnívám, že zbraň velmi podobná by měla být dosti účinná. Pravda je, že princip teleskopu asi bude značně omezovat bodné techniky, jež jsou naopak s jo zvláště účinné. (Sám proto při těch poměrně výjimečných příležitostech, kdy nemám palnou, nosívám špacírku, jež je samozřejmě oproti teleskopu lepší.)
> Překvapuje mne, že p. Gawron popisuje nůž jako účinný. Tam vidím také spíše situace, že člověk zasažený nožem nejprve nereaguje o nic víc, než kdyby byl zasažen holou rukou. I po skončení útoku si často nějakou dobu neuvědomuje, že je třeba vážně zraněn. Následně může i zemřít, ale dokud trvá boj, není to na něm poznat.
Mířil jsem na skutečnost, že nůž je prakticky způsobilý přivodit přímé fyziologické ztížení/znemožnění pokračování útoku. Pokud nevede k zásahu místa vedoucího k přímým následkům (přetnutí šlachy, zasažení nervu, rychlý pokles krevního tlaku), pak je okamžitá účinnost samozřejmě podobná stříkání OC mimo obličej (byť následky nastupující později jsou naprosto nepoměrné). Pro průměrnou osobu je ale v dynamické situaci zuřivé obrany účinný výsledek užití nože dosažitelný (pokud jde o jeho frenetické užití v obraně, nikoliv pouze vystrašené napřažení, či poloochablé nabodnutí).
Právní stránka obranného užití nože je samozřejmě někde úplně jinde.
Pokud máte pokročilý trénink boje s teleskopem nebo podobnou zbraní, jste na tom výrazně lépe, než naprostá většina lidí, kteří ho zkouší použít. Máte lepší předpoklad k tomu ho použít úspěšně. Hlavně si dejte záležet na dobrém pohybu a kontrole vzdálenosti a počítejte s tím, že boj nekončí jedním zásahem, a tedy pokračujte v taktickém pohybu. Pokud tohle máte natrénováno a dokážete využít výhody teleskopu, může to pro vás být vhodná zbraň. Jen pamatujte na to, že to znamená riziko zranění protivníka, a to není vždy vhodné. I proto bych stále doporučil i OC. Ne plynovou pistoli s pepřovými náboji, ale kvalitní sprej.
Pohyb je důležitý i u OC, jako ostatně u jakékoliv obrany, ale zde pomáhá větší dosah a to, že sprej v ruce nepřekáží tak jako tyč, když se útočník dostane příliš blízko.
Já si jen dovolím poděkovat za rozbor situace, i za následnou poučnou diskusi.
Totiž z prvotního nadpisu nějakého novinového článku o události člověku většinou naběhne nějaká stereotypní situace. Pokud následuje po nějaké době rozhodnutí soudu/policie, a člověk si ty případy vůbec dá dohromady, většinou je to zase jakési “deus ex machina” ve formě interpretace plně poplatné tomu, co určil soud. Tj. člověk z toho v podstatě nikdy nezíská plastický obraz toho, co se skutečně stalo a tím přichází o vhled a ponaučení.
Tyhle rozbory, co hlásil ten, onen a tamten, jak to zprocesovala policie a jak asi vypadala (a vyvíjela se) situace s přihlédnutím k výpovědím, považuji za extrémně důležité právě pro veřejnost. Protože tyhle věci se nestávají jen někomu jinému a nezačínají většinou nijak spektakulárně. Dává to také občas možnost se zamyslet, jak bychom situaci vyhodnocovali, pokud bychom se tam objevili již v průběhu.
Velmi dobrá práce .. vaši knihu samozřejmě mám také.
A k diskusi… asi by stálo za hlubší rozbor a sdílení zkušeností, co komu doporučit za nástroj k nutné obraně. Asi i s nějakým povídáním o psychologické stránce věci. Protože to je podle mě často klíčová věc – rozpoznat nebezpečí a být odhodlán použít předmět/zbraň efektivně. A poté se včas odpoutat.
Samozřejmě, pro někoho to bude znamenat volbu podřízení se, protože není psychologicky schopen provést pohyb proti útočníkovi. Ale může to být i tak lepší, než útočníka vybavit vlastní zbraní nebo jen vydráždit. Pro ostatní pak návod , na co si dát pozor, jak je to s intenzitou obrany atd.