Seriál o nelegálních zbraních v Evropské unii se bude postupně věnovat jejich jednotlivým zdrojům na černém trhu. Z hlediska účinnosti jsou nejnebezpečnější zbraně, které jsou do Evropské unie pašovány ze zahraničí – často se jedná nejen o útočné pušky, ale také o granáty, a výjimkou dnes už nejsou ani ruční protitankové granátomety.
Pachatelé útoku na Charlie Hebdo vybavení nelegálními puškami Zastava M70, které byly do EU propašovány z Balkánu. Foto: NBC News.
Hlavní zdroje pašování
Západní Balkán
Nelegální zbraně jsou do Evropské unie pašovány hlavně ze zemí Západního Balkánu, a to především dvěma cestami: severní, kdy jsou zbraně hlavně v menších počtech převáženy či přenášeny jednotlivci přes maďarské hraniční přechody (případně obdobně přes Itálii nebo Rakousko). Další hlavní směr je západní, skrz Středomoří do Itálie, kde jde často o sofistikované pašerácké operace: pašeráci například používají vodotěsná “torpéda”, která táhnou na provaze za rychlou lodí, a toto “torpédo” vypustí na hranici italských námořních vod, kde si je převezmou pašeráci na italské lodi.
V případě severní cesty je obchod se zbraněmi často spojen s obchodem s drogami. Zbraně jsou obvykle používány jako komodita, která je dopravena například do Švédska, přičemž recipient za ně zaplatí drogami, které následně směřují stejnou cestou zpátky na Balkán. Obdobně v případě obchodu s drogami směřujícími z Balkánu do Itálie se ustálila praxe, že albánští pašeráci drog společně s jejich předáním italským kupcům odevzdají své zbraně, které s sebou mají primárně na ochranu zboží pouze jedním směrem. Ostatně domů se vracejí jako poctiví turisti, takže při případné kontrole by jim zbraně už byly jen na obtíž.
Antverpský přístav. Hlavní brána pro pašování zbraní a drog z Ameriky do Evropy. Foto: Wikimedia.
Z Ameriky do Antverp
Dalším velkým zdrojem nelegálních zbraní jsou velké námořní přístavy. Belgická policie je přesvědčena, že do země proudí velké množství zbraní především přes přístav v Antverpách, který je známým místem pro pašování nelegálních drog. S osmi a půl miliony kontejnerů ročně, 8.200 zaměstnanci, 140.000 lidmi procházejícími přístavem denně a plochou 130 km2 se jedná o ráj pro pašeráky. Úřady zkontrolují pouze 2% dovážených komodit, přičemž dle odhadů policie mezi 100 a 1.000 kontejnery ročně obsahuje nelegální zboží jako drogy a zbraně.
USA
Specificky do Británie je řada zbraní a jejich komponentů pašována z USA, odkud pochází až polovina zbraní odhalených při hraničních kontrolách.
Rusko
Britské, nizozemské a dánské úřady zaznamenaly nárůst pašování zbraní z Ruska a Podněsterské moldavské republiky. Ruské zbraně jsou dále pašovány také na finské hranici, ale zde jde často o převoz zbraní jednotlivci pro osobní užití bez spojitosti s kriminálním podsvětím.
Ukrajina
Konflikt na Ukrajině vedl nejen k významnému nárůstu legálního držení zbraní, ale také především k ještě většímu objemu zbraní na černém trhu (blíže v článku: Ukrajina: snaha o reformu restriktivní zbraňové legislativy). Byť špatná bezpečnostní situace v zemi vede k významné místní poptávce, která přispívá k cirkulaci nelegálních zbraní především v rámci hranic země, tak již byl zaznamenán také nárůst pašování zbraní za hranice.
V dubnu 2017 Europol podpořil operaci proti pašování zbraní přes ukrajinsko-moldavskou hranici. Výsledkem pouhé měsíc trvající operace bylo zadržení 758 zbraní, pěti výbušnin, a dokonce i balíku s radioaktivním materiálem.
Vysoká místní poptávka zatím zabránila většímu pronikání libyjských zbraní do Evropy. Foto: Vice.
Severní Afrika a Blízký východ
V návaznosti na převrat v Libyi se tato země také stala jedním z potenciálních zdrojů zbraní pašovaných do Evropy. Při pádu Kaddáfiho režimu došlo k vyrabování státních skladů, z nichž zmizel přibližně milion tun zbraní. S tím, jak se bezpečnostní situace v zemi postupně zhoršila, ale zatím nebyly zásadní toky zbraní ze země směrem do Evropy vysledovány. Právě naopak – poptávka po zbraních v Libyi je tak velká, že se spíše stala cílem pro pašování zbraní do země ze zbytku Afriky, především z krizí zmítané Mali a z Centrální africké republiky.
Sýrie a Turecko
Konflikt v Sýrii a propustnost syrsko-turecké hranice nahrávají pašování zbraní tímto směrem. Ani z tohoto směru zatím nebyly vystopovány zásadní toky zbraní, jde spíše o obavu ohledně toho, co bude následovat po stabilizaci situace v zemi.
Dynamika pašování
Organizované gangy
Naprostá většina odhalených případů pašování zbraní se týká jedné nebo několika málo zbraní. Největší odhalené případy zahrnují méně než dvacet zbraní. Specificky například v Antverpách, u nichž se předpokládají velké bezpečnostní mezery, policie žádné velké zásilky odhalit nedokázala.
Jak již bylo zmíněno, tak obchod a pašování nelegálních zbraní jde většinou ruku v ruce s obchodem s nelegálními drogami. Jde především o obchod s tvrdými drogami jako je heroin, kokain nebo pervitin, v případě gangů specializovaných na marihuanu propojení se zbraňovým zločinem nebylo vysledováno. V EU nebyly zaznamenány žádné trasy či skupiny zaměřené výhradně na pašování zbraní, což patrně souvisí především s relativně nízkou marží u nelegálních zbraní.
V prvním díle jsem uvedl, že analýza SATFE bližším způsobem nesledovala Českou republiku, která patří k významným zdrojům pervitinu v Evropě. Ten ovládají především vietnamské zločinecké struktury. Nepodařilo se mi nicméně nalézt zdroje, které by spojovaly českovietnamské drogové gangy s obchodem se zbraněmi.
Jednotlivci
Kromě organizovaných zločineckých struktur specializovaných na pašování drog se zbraním věnují v malé míře především kriminálníci – jednotlivci, kteří oportunisticky využívají osobních vazeb především v zemích Balkánu. To se projevuje tím, že nelegální zbraně proudí do zemí, kde má balkánská diaspora významné zastoupení, jako je například Švédsko, a ne tolik do zemí, kde je méně početná, jako Dánsko nebo Nizozemí.
Zvláštním případem jsou pak jednotlivci, kteří kupují zbraně v zahraničí legálně a následně je jednotlivě pašují do Evropské unie a prodávají na černém trhu, aniž by měli širší vazby na podsvětí. Takto například v roce 2010 americký občan do Británie v zavazadlech postupně dovezl nejméně 79 zbraní, především pistolí Glock, které legálně kupoval v různých obchodech v Severní Karolíně. Podobně britský licencovaný obchodník se zbraněmi do země dovezl stovky zbraní vedených jako historické, které následně, společně s tisíci nábojů, prodával na černý trh.
Internet
Od roku 2012 policejní orgány v jednotlivých zemích Evropy zaznamenaly nárůst nákupu nelegálních zbraní nebo zbraňových komponentů po internetu a na darkwebu. Ty si většinou kupující nechávají doručit poštou (ať už z EU nebo ze zemí mimo EU), případně dochází k osobnímu předání. Na darkwebu mimochodem zřejmě prodávali zbraně a výbušniny také dva Slovinci, kteří od ČR požadovali zaplacení výkupného pod pohrůžkou kontaminace vodních zdrojů ebolou.
Podle dánské policie nicméně většina obchodu se zbraněmi na darkwebu probíhá mezi jinak zákonadbalými občany, kteří si z důvodů místní legislativy zbraně nemohou pořídit legálně. Zločinci jej nevyhledávají, protože mají strach z odhalení policejními orgány, které na darkwebu často operují s cílem odhalit kupce.
Policejní zátahy v Belgii vedly k výraznému nárůstu cen nelegálních zbraní. Foto: Quartz.
Cena nelegální útočné pušky v jednotlivých zemích
Na černém trhu jsou z útočných pušek nejdostupnější Zastava M70, zbraň pašovaná z Balkánu, a vz.58 pocházející ze Slovenska (k tomu v dalším dílu). Jejich ceny se dle policejních orgánů pohybují v níže uvedených relacích:
- Francie: €1.000 – €2.500 / specificky v Marseille pro kupce s kriminálními konexemi pouze €300 – €500
- Belgie: €2.000 – €2.500 (cena se na tuto hladinu dostala po teroristických útocích v Paříži, dříve byly od € 500)
- Chorvatsko: €100 – €500 (zbraně jsou obchodovány především mezi jednotlivci bez vazeb na kriminální podsvětí a ve větším měřítku nepronikají dále do Evropy)
- Dánsko: není známo
- Itálie (Řím): není známo (v Itálii se ustálila praxe leasingu útočných pušek. Zločinci si zbraň v podsvětí půjčí za poplatek pouze na konkrétní akci; předpokladem půjčení zbraně je existence reputace a konexí, což zásadním způsobem omezuje dostupnost zbraní pro potenciální teroristy.)
- Nizozemí: od €1.500 (nárůst dostupnosti zbraní v posledních letech vedl k výraznému poklesu cen)
- Velká Británie: GBP 5000
Bezpečnostní riziko
Zbraně pašované ze zemí mimo Evropskou unii představují zásadní bezpečnostní riziko, protože se jedná především o vysoce účinné vojenské zbraně. Kromě útočných pušek, které se v západo- a severoevropských městech v posledních letech staly statusovým symbolem pro členy kriminálního podsvětí a také účinným nástrojem teroristů, takto do Evropy proudí také granáty a protitankové raketomety. Zachycení protiletadlové řízené střely při raziích proti drogovým gangům už také nepatří k neslýchaným událostem.
V dalším díle se podíváme na druhé zásadní bezpečnostní riziko, tzv. “slovenskou spojku”.
Zdroj: Nils Duquet & Kevin Goris, Firearms acquisition by terrorists in Europe. Research findings and policy recommendations of Project SAFTE
Nelegální zbraně:
- 1. Nová zpráva SATFE a SAS
- 2. Pašované zbraně
- 3. Nedostatečné konverze
- 4. Původně legální zbraně
- 5. Upravené plynovky, flobertky a poplašňáky
- 6. Nelegální manufaktury
