Izraelský ministr vnitra Itamar Ben-Gvir se dlouhodobě zasazuje o uvolnění restrikcí na civilní držení zbraní v Izraeli. Jeho snahy narážely na nevoli ostatních politiků, což se změnilo až po ofenzivě Hamásu 7. října 2023. Ben-Gvir nyní ohlásil cíl ztrojnásobit počet držitelů zbrojních průkazů na více než 400.000. Paradoxem je, že tento extrémně pravicový politik byl svým způsobem nepřímo také u počátku restrikcí na civilní držení zbraní v 90. letech.
Tento článek navazuje na Izrael: Legislativa upravující civilní držení zbraní a liberalizace nošení pro sebeobranu v letech 2015-18 a Izrael urychleně rozvolňuje pravidla vydávání zbrojních průkazů civilistům.
Úvodní foto: Manželky předních izraelských politiků. Poznáte manželku Ben-Gvira? Nápověda – hleďte k pasu.
Ben-Gvir – aktivista
Itamar Ben-Gvir je celoživotním aktivistou proti dvojstátnímu řešení Izraelsko-Palestinského konfliktu. Slávu si vydobyl už jako 19letý, když při protestu proti mírovým Dohodám z Osla urval emblém z Cadillacu premiéra Yitzhaka Rabina. Se znakem Cadillacu v rukou v televizním vysílání prohlásil, že se protestující dostanou k samotnému premiérovi stejně, jako se dostali k jeho autu.
Rabin byl o několik týdnů později zavražděn, což mělo zásadní dopad na probíhající pětiletý mírový proces. Ben-Gvir nebyl do atentátu zapojen, následně byl nicméně aktivní ve snahách o propuštění atentátníka.
Atentát znamenal zásadní předěl v izraelské politice, a byl zneužit k de facto likvidaci civilního držení zbraní v zemi. Počet legálních držitelů zbraní byl osekán z více než 300.000 na méně než polovinu. Základní podmínky legálního držení zbraně pro sebeobranu byly nově založeny na propojení se službou v ozbrojených složkách (časem začaly přibývat plošné výjimky, zejména pro oblasti považované za zvlášť ohrožené). I tito šťastlivci byli omezeni na držení jediné pistole s pouze 50 náboji. V souvislosti s Izraelem je tedy po roce 1995 na místě hovořit spíše o pseudocivilním držení zbraní.
Sám Ben-Gvir podle Washington Post na své období aktivismu vzpomíná s tím, že byl “zatčen ve stovkách případů, obviněn 53krát a odsouzen sedmkrát, a to včetně obvinění za podněcování rasismu proti Arabům, zasahování do výkonu policejní činnosti, a podpory teroristické skupiny (Kach).”
Ben-Gvir – advokát chaosu
Ben-Gvir samotný neabsolvoval povinnou vojenskou službu a na období protipalestinského aktivismu navázal advokátní praxí, v jejímž rámci si vydobyl slávu jakožto obhájce izraelských osadníků v případech střetů s Palestinci či ozbrojenými složkami.
Jeden z jeho klientů, Raphael Morris uvedl, že jej Ben-Gvir zastupoval ve více případech, než si dokáže vzpomenout, a že mu vděčí za schopnost “být zatčen, avšak nedostat se do problémů“. Základní poučka, kterou ho Ben-Gvir naučil, zní: Pokud tě zatknou, buď zticha, ledaže by ti upírali základní práva. Pokud do tebe začne policista strkat, dej si ruce za záda, abys neměl potřebu do něj strkat taky. A vždy z toho udělej mediální scénu.”
Vedle obhajoby práv osadníků se Ben-Gvir stal známým také snahami o omezení práv Palestinců. Zasazoval se například o zavedení zákazu palestinské vlajky v zemi.
Ben-Gvir politik a civilní držení zbraní
Ben-Gvir byl známý mj. tím, že měl v obývacím pokoji portrét americko-izraelského teroristy, který v roce 1994 zavraždil 29 a zranil 125 modlících se palestinských muslimů. Ten odstranil až při přípravě na volby v roce 2020. Jako člen Knessetu se začal hlasitě zasazovat o uvolnění restrikcí na civilní držení zbraní. Při volbách v listopadu 2022 výrazně navýšil volební úspěch a od ledna 2023 se stal ministrem vnitra v koaliční vládě Benjamina Netanyahua.
Už v únoru 2023, v návaznosti na útok palestinského teroristy v Neve Yaakov, Ben-Gvir oznámil první změny. Rozhodl o navýšení počtu úředníků řešících žádosti o zbrojní průkazy na dvojnásobek. Vedle toho mělo dojít k zjednodušení procesu vydávání zbrojních průkazů pro členy bezpečnostních složek, aby mohli být ozbrojeni i mimo službu. To vše s cílem zvýšit kapacitu úřadů z 2.000 na 10.000 žádostí měsíčně (v té době na úřadech leželo 17.000 nevyřízených žádostí).
Snahy o širší rozvolnění zbraňových restrikcí nicméně patrně narážely na neochotu koaličních partnerů. Ben-Gvirovo vyzdvihování přínosu ozbrojených civilistů k ochraně měkkých cílů před teroristy, jako například po zastavení teroristy ozbrojeným civilistou Kobi Yekutielem v červnu 2023, nemělo konkrétní odraz v legislativě.
Skokový nárůst žádostí o zbrojní průkazy
K dalším úpravám procesu vydávání zbrojních průkazů tak došlo až po teroristických útocích 7. října 2023, při nichž zástupci palestinské samosprávy v Gaze pronikli do Izraele, kde zavraždili přes 1.400 civilistů, 3.890 zranili, na mnoha místech oběti hromadně mučili a znásilňovali, a přes 200 zajmuli jako rukojmí.
Během necelých dvou následujících týdnů žádost o zbrojní průkaz, a tedy i možnost mít jedinou pistoli a nově k ní 100 nábojů (oproti dřívějším 50), podalo 40.000 Izraelců. To je přibližně stejný počet žádostí, jako za celý rekordní rok 2021 (z čehož bylo vyhověno 27.000), oproti průměru 16.000 žádostí ročně mezi lety 2016 – 2020.
Vedle toho se Ben-Gvir zavázal zapůjčit 10.000 zbraní, včetně 4.000 útočných pušek, osadníkům v osadách na Západním břehu Jordánu. Pravidla pro držení zbraní na okupovaných územích se liší od samotného Izraele, jedná se o de facto státem podporované a vyzbrojené židovské milice.
Na pozadí těchto nárůstů Ben-Gvir držitelům zbraní vzkázal: “Noste zbraně, zachraňují životy.”
Zdroje: Times of Israel, Times of Israel, i24News, Times of Israel, Times of Israel, Business Insider, Haaretz, Financial Times, New Yorker, Haaretz, WaPo, Telegraph
Komentář zbrojnice.com
Bezprecedentní bezpečnostní selhání přišlo v době, kdy se stát soustředil na Západní břeh Jordánu v souvislosti s prosazováním rozvoje izraelských osad, což bylo celoživotní prioritou ministra vnitra (a nejen jeho). Volání části izraelské veřejnosti po dovození osobní odpovědnosti přichází vniveč. Ben-Gvir se nechal slyšet: “Stát Izrael prochází jedním z nejsložitějších období své historie. Toto není čas na otázky, zkoušení a vyšetřování.”
Paradoxně tak lze očekávat, že Ben-Gvir bude mít na civilní držení zbraní v Izraeli trojí dopad. V prvé řadě půjde o legislativní změny. Dále se ozbrojí část veřejnosti, která mohla mít i dříve tendence tomuto politikovi naslouchat. A za třetí, zásadní ztráta důvěry ve státní moc obecně i v odpovědné politiky moci se držící jistě povede také k vyzbrojování jeho ideových odpůrců.
Nezbývá než doufat, že tento vývoj zásadním způsobem napomůže tomu, aby se v budoucnu izraelskými městy nemohli volně pohybovat zkurvysyni, kteří tu háží batolata do ohně, či tam posadí do kruhu svázané rodiče s dětmi a jednotlivým členům začnou zaživa odřezávat kusy těla.
