Trump zvítězil nad Harris a republikáni získali většinu v Senátu. Dosavadní výsledky také naznačují, že republikání budou mít většinu i ve Sněmovně reprezentantů.
Pokud se tak stane, lze očekávat návrat legislativního návrhu reciprocity skrytého nošení, který jsem v roce 2018 nazval Nejdůležitější zbraňový zákon posledních desetiletí. A tentokrát snad i s dobrým koncem.
Druhým zásadním dopadem těchto voleb bude posun k důslednému uplatňování druhého dodatku nižšími federálními soudy. Ty doposud v rámci zpolitizovaného aktivistického rozhodování namnoze ignorovaly jednoznačný závazný výklad Nejvyššího soudu podaný v precedentech Heller (2006) a McDonald (2010).[1] Populistický protizbraňový aktivismus ve federální justici nyní nedostane žádného zastání v legislativní ani exekutivní rovině, což povede k návratu k právní čistotě.
Třetím zásadním dopadem bude postupné umrtvení populistického slibování flagrantně protiústavního zákazu moderních sportovních pušek, což bylo jedním z předvolebních témat Kamaly Harris. S ohledem na rozšíření tohoto typu zbraní také mezi mladší generaci levicových voličů od dob léta “převážně pokojných prostesů” na toto volání slyší s postupem času stále méně příznivců demokratů. Za další čtyři roky už s trochou štěstí půjde o nepopulární téma i v tomto táboře.
Volby budou mít zásadní dopad i na Českou republiku. V mezinárodně bezpečnostní perspektivě lze očekávat, že se USA zahledí především samy do sebe, jako tomu bylo v počátku první i druhé světové války. A s Rusem posedlým mapou rozdělení Evropy z roku 1989 se musím nutně ptát: Bude se i nadále prezident Pavel snažit sebrat mou moderní sportovní pušku?[2]
[1] Bruen (2022) už pak co do výkladu představoval v zásadě pouze repetici a prohloubení těchto dřívějších rozhodnutí.
[2] V současnosti Kancelář prezidenta republiky představuje jedinou relevantní politickou sílu zneužívající útoky z 15. a 21.12.2023, při nichž pachatel vraždil pistolí, k prosazení restrikcí legálního držení moderních sportovních pušek.
