“Považuji za extrémně nepravděpodobné, že by tvůrci Ústavy Druhý dodatek vnímali jakožto zaručující jen o něco málo více, než pouhé nošení zbraně z ložnice do kuchyně.” Tímto způsobem soudce Clarence Thomas vyjádřil v roce 2020 svou nevoli nad desetiletí dlouhým odmítáním Nejvyššího soudu USA přijmout k přezkumu případy týkající se práva držet a nosit zbraně. Jen v roce 2020 Nejvyšší soud odmítl přezkoumat 10 žalob na zbraňové restrikce, z nichž se šest týkalo zákazů skrytého nošení zbraně pro osobní ochranu. Posun nastal o rok později, kdy soud přijal případ týkající se restrikcí v New Yorku. Následně v červnu 2022 soud shledal omezení přijatá státem New York za protiústavní. Současně ale připustil možnost přijímání jiných specifických restrikcí. Tento článek rozebírá zásadní části rozhodnutí NYSRPA v Bruen.
Úvodní foto: Soudci Clarence Thomas a Antonin Scalia († 2016). Scalia sepsal odůvodnění rozhodnutí ve věci Heller (2008), na které Thomas podrobně navázal v klíčových částech MacDonald (2010) a při sepisování odůvodnění ve věci NYSRPA (2022).
Situace před rozhodováním Nejvyššího soudu
V prvním díle této trojdílné série článků bylo podrobně rozebráno:
- Jaké byly historické kořeny zbraňových restrikcí v USA.
- Vývoj legislativy skrytého nošení zbraní.
- Dlouhodobé odmítání Nejvyššího soudu přezkoumávat zbraňové případy.
- Zásadní závěry plynoucí z rozhodnutí Heller (2008) a MacDonald (2010).
- Pozadí případu NYSRPA.
Restrikce na skryté nošení pro sebeobranu v New Yorku a jinde
Zatímco ve 43 státech občané USA mohli nosit zbraně na základě objektivně nastavený kritérií, v šesti státech vydávání povolení k nošení podléhalo správnímu uvážení rozhodujícího úředníka. Praxe vydávání byla v těchto státech různá: na Havaji povolení de facto nebyla vydávána vůbec, zatímco v Kalifornii a New Yorku se praxe velmi lišila napříč jednotlivými okresy. Možnost široké diskrece rozhodujícího úředníka přirozeně vedla k vzniku celé řady korupčních skandálů.
Konkrétně v New Yorku bylo vydání povolení podmíněno prokázáním “řádného důvodu”. Ten dle výkladu místních soudů představovalo “prokázání zvláštní potřeby k sebeobraně, která je odlišná od potřeb komunity obecně.” Pokud tedy někdo žádal o povolení s odkazem na zvýšenou kriminalitu v místě, kde žije, povolení neobdržel.
Ve výsledku mělo ve státě New York povolení k nošení zbraně pro osobní ochranu pouze 0,57% dospělých obyvatel, oproti přibližně 2,9% dospělých obyvatel ČR.
Rasistické útoky americké levice na Clarence Thomase
V souvislosti s letošními rozhodnutími Nejvyššího soudu, jejichž závěry bezprecedentně unikly na veřejnost ještě před oficiální publikací, se v amerických progresivních kruzích začalo soudci Clarenci Thomasovi přezdívat “strýček Clarence“. Jde o urážku navazující na americkou nadávku “strýček Tom“, což je “slušnější” verze pro označení “domovní negr“. Za toho je v americké kultuře považován černý otrok, který se chová extrémně podřízeně vůči svému bílému pánovi. Přitom očekává lepší zacházení, než jakému jsou vystaveni otroci na plantáži.
Pejorativní oslovení “strýček Clarence” má přitom co do práva držet a nosit zbraně širší souvislosti. Clarence Thomas totiž už v roce 2010 sepsal klíčové části rozsudku ve věci MacDonald v Chicago. Žalobu podal černoch, kterému chicagská legislativa znemožňovala držení pistole. 76letý MacDonald přitom bydlel v části města s vysokou mírou násilné kriminality a chtěl mít pistoli pro případ, že by se k němu domů vloupal násilník.
Heller (2008) shledal ochranu práva držet zbraně před zásahy federální moci (případ se týkal zákazu přímo na federálním území města Washington). MacDonald (2010) následně konstatoval, že ochrana individuálních práv před zásahy jednotlivých států, zaručená v 14. dodatku, se týká také práva držet zbraně.
Byť je 14. dodatek sepsán obecně, přijímán byl po občanské válce s cílem chránit práva osvobozených černých otroků. Klíčová část rozsudku MacDonald, kterou sepsal Clarence Thomas, podrobně popisuje rasistické kořeny přijímání zbraňových restrikcí v USA.
V roce 2010 tedy černošský soudce sepsal podstatnou část rozsudku týkajícího se porušení práv černošského žalobce, přičemž odůvodnění se opíralo o dodatek přijatý k ochraně práv černochů a podrobně rozebíralo rasistickou historii omezování držení zbraní. Tento člověk si od americké levice vysloužil přezdívku “strýček Clarence“.
Vždyť už jsme to přece řekli jasně!
V rámci této veřejné atmosféry Clarence Thomas sepisoval odůvodnění rozsudku NYSRPA. Při jeho čtení se nelze ubránit dojmu určitého nedostatku trpělivosti nad tím, jak se judikatura nižších soudů vyvinula v předcházející dekádě. Rozsudek v zásadních částech neustále odkazuje: “Jak už bylo shledáno v rozsudku ve věci Heller …” Při podrobném čtení si nelze mezi řádky nevšimnout jasného podtextu: “Vždyť už jsme to přece jednou řekli jasně!”
Druhý dodatek nelze relativizovat účelností restrikcí
Rozsudek shrnuje, že v návaznosti na Heller a MacDonald se v praxi federálních odvolacích soudů vyvinul dvoustupňový standard posuzování zbraňových restrikcí.
V prvním stupni je posuzováno, zda-li se přijaté restrikce vztahují na oblast, která je za hranicí původního chápání práva držet zbraně. Tedy například typy zbraní, které nejsou “veřejností běžně užívané”, nejsou považovány za chráněné Druhým dodatkem.
Pokud se omezení týká práva držet zbraně zaručeného druhým dodatkem, pak federální odvolací soudy posuzují, zda-li je toto omezení navrženo úzce k dosažení důležitého veřejného zájmu. Zjednodušeně, zda-li účel restrikce přebíjí záruku uvedenou v Druhém dodatku.
Druhý krok Nejvyšší soud v rozsudku NYSRPA zavrhnul jako odporující rozhodnutí Heller. Jádrem aplikace Druhého dodatku totiž není účelnost omezení. Jedná se o absolutní právo, jehož hranice jsou vymezeny tím, jak toto právo bylo chápáno v době přijetí a následně na základě dlouhodobé tradice civilního držení zbraní.
Ústavní záruka, která by podléhala posouzení budoucího soudce ohledně míry užitečnosti, není vůbec žádnou ústavní zárukou.
Sebeobrana je ústředním prvkem Druhého dodatku
Nejvyšší soud s odkazem na Heller konstatoval, že ústředním prvkem druhého dodatku je obrana jednotlivce. Proto moderní restrikce nemohou klást na výkon ozbrojené sebeobrany nepoměrně větší nároky, než tomu bylo historicky. Je přitom možné přijímat restrikce, které jsou analogické restrikcím majícím v americkém právu dlouhou historii. Přitom soud výslovně odkázal na zákazy týkající se nošení zbraní v “citlivých prostorách”, například školách či vládních budovách (tomu se bude blíže věnovat třetí článek série).
Současně ale soud zcela odmítl výklad, podle nějž by bylo možné za citlivé prostory považovat celé území státu New York, či i jen celé území konkrétních městských částí.
Neúspěšná argumentace New Yorku
V souvislosti se současnou veřejnou debatou v USA je jistě zajímavé, jaké argumenty neúspěšně uplatňoval New York. V prvé řadě je na místě vyzdvihnout, že ze strany New Yorku nezazněla snaha tvrdit, že by snad právo držet zbraně mělo náležet pouze členům domobrany. Jde o tvrzení, se kterým se lze nezřídka setkat v českých médiích.
Naopak, stát New York v rámci své argumentace souhlasil, že občané státu New York mají individuální právo zbraně nosit. Avšak toto právo dle New Yorku mohlo být omezeno přijatými restrikcemi.
Odkazy New Yorku na tvrzené historické precedenty soud odmítl. Anglické zvykové právo soud shledal nejednoznačným. V zákonech 13 kolonií byly pouze tři restrikce, a ty se navíc týkaly zákazu nošení zbraní způsobem, který by vyvolával strach a teror v přítomných lidech, případně nošení nebezpečných a neobvyklých zbraní. K většímu rozšíření restrikcí došlo až po přijetí druhého dodatku, avšak dle názoru soudu žádné z těchto restrikcí nebyly obdobné úpravě platné v New Yorku.
Vícero zákazů nošení zbraní, které se podobaly New Yorské legislativě, bylo přijímáno na území Západních teritorií. V tomto směru ale soud poukázal , že Západní teritoria před připojením k USA měla pouze přechodnou povahu a dané zákazy byly často po vzniku států rušeny. Navíc tyto restrikce nebyly předmětem přezkumu soudů, a tedy neexistuje přesvědčivá historická argumentace, proč by v dané době měly být považovány za souladné s ústavou.
Závěr
Soudu nečiní potíže dospět k závěru, že prostý text Druhého dodatku chrání [žalobci] navrhované chování – tedy nošení zbraní veřejně pro sebeobranu. Nic v Druhém dodatku nečiní rozdílu mezi domácím a veřejným co do práva držet a nosit zbraně, a definice “nosit” přirozeně zahrnuje veřejné nošení. Navíc, Druhý dodatek chrání ‘individuální právo držet a nosit zbraně pro případ konfrontace’ [jak bylo shledáno v Heller], a ke konfrontacím jistě může dojít i mimo domov.
Další díl série se bude věnovat způsobu implementace rozsudku NYSRPA v dotčených státech.
Civilní držení zbraní v USA
Společnost a legislativa
- Federální
- Jim Smith: Legálně ozbrojené a řádně trénované obyvatelstvo pomáhá státu se zajištěním bezpečnosti a stability
- Celoživotní zákaz držet zbraně za méně závažné trestné činy je protiústavní
- Rozšíření databáze NICS pro zbraňové prověrky
- Univerzální bezpečnostní prověrky nepřinášejí kýžený efekt
- Roste počet jurisdikcí označujících se za azylové místo pro legální držitele zbraní
- Brett Kavanaugh – zastánce civilního držení zbraní kandidátem na soudce NS
- Soudce Clarence Thomas: Držení zbraní představuje pro Nejvyšší soud nejméně oblíbené právo
- Miliony Američanů poprvé kupujících zbraně vyděšeně zjišťují pravdu o zbraňové legislativě
- Státní
- Texas: Aktuální změny zbraňové legislativy v souvislostech
- Kalifornie: Soudce Kenneth Kiyul Lee, aneb jak kultura střešních Korejců přispěla k zrušení zákazu standardních zásobníků
- Nejvyšší soud přezkoumá zákaz transportu legálně držených zbraní ve městě New York
- Virginie: Rozsáhlý občanský odpor proti návrhu zbraňových restrikcí, demokraté vyhrožují nasazením armády
- Soudce Roger Benitez: K čemu vedou omezení kapacity zásobníků
Nošení zbraně pro sebeobranu
- Nejdůležitější zbraňový zákon posledních desetiletí
- Nejpřísnější legislativa v zemi nezastavila kalifornského vraha, mnozí se chtějí bránit sami
- Jižní Dakota se stala 14. státem USA, kde bude možné nosit krátké zbraně bez zvláštního povolení
- Oklahoma se stala 16. státem USA, kde bude možné nosit zbraně bez zvláštního povolení
- Texaská legislativa skrytého nošení zbraně
- Havaj: faktický zákaz nošení zbraní shledán protiústavním
- RIP Kate Nixon: Oběť útoku ve Virginia Beach byla neozbrojena, protože nechtěla porušit zákaz zbraní
Držení zbraní a kriminalita
- Statistiky civilního držení zbraní a vražednosti
- Fact check: střelné zbraně loni (ne)zabily 40 tisíc Američanů
- Země v plamenech, rabování a civilní držení zbraní – výběr videí s komentářem
- Nová univerzální definice bezpečí – kalašnikov, třicetiranný zásobník, vysílačka a sousedská soudržnost
- Masové vraždy:
- Vražedné útoky ve školách:
- Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol
- Parkland: Vyšetřovací komise doporučila zrušit zákaz nošení zbraní pro zaměstnance škol
- Virginie: Krajská školní rada se domáhá možnosti nošení zbraní pro vybrané zaměstnance
- Florida: Navzdory změně legislativy většina škol nadále zakazuje učitelům zapojení do ochrany studentů před aktivními vrahy
- Fact check: rekordní vražednost na amerických školách, info.cz
- Fact check – Střelba v americké škole co 60 hodin, ČRo
- Kansas: rok se zbraněmi na univerzitách
- Texas: dva roky se zbraněmi na univerzitách
