Pachatel ze Štýrského Hradce byl dříve odmítnut armádou jako “psychicky nestabilní”

Již v úvodní noticce k útoku pachatele masové vraždy na gymnáziu ve Štýrském Hradci 10.6.2025 jsem poukázal na skutečnost, že předpokladem vydání zbrojního průkazu v Rakousku je absolvování psychologického vyšetření, a že legislativa omezuje maximální počet zbraní kategorie B, což patřilo k návrhům vznášeným v souvislosti s útoky v Praze v prosinci 2023. Nyní vyšlo najevo, že rakouský pachatel měl “modrou knížku na hlavu”, tj. že byl při armádním odvodu odmítnut jako zdravotně nezpůsobilý z důvodu “psychické nestability”.

Školní vrazi a zdravotní nezpůsobilost

V souvislosti s útoky aktivních vrahů je pravidelně nadnášeno téma jejich duševního stavu. Zatímco útoky v Evropě jsou zkoumány v zásadě izolovaně v rámci jednotlivých zemí, v USA je tento fenomén zkoumán celostátně jednotně. Zásadní data jsem dříve shrnul v článku: USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol. Z amerických případů plyne, že nějaká míra duševních problémů byla zaznamenána u o něco více než poloviny pachatelů školních útoků, avšak ty v naprosté většině nedosahovaly míry nepříčetnosti. V 46 případech (spáchaných do roku 2019) byl nepříčetným shledá pouze jediný školní útočník.

Mezi nepříčetností a zdravotní nezpůsobilostí je ale poměrně velký prostor. Pozornosti by jistě neměla ujít skutečnost, že nejhorší školní útoky palnou zbraní v USA, ČR i Rakousku byly spáchány pachateli, kteří by se dle místní legislativy ke zbrani vůbec dostat neměli:

• Pachatel útoku ve Virginia Tech jakožto psychiatrický pacient nesměl držet zbraně. Informace o jeho psychiatrické léčbě však nebyla zapsána do příslušného registru. [Pozn.: Zcela nejhorší školní útok v USA nebyl spáchán palnou zbraní, ale výbušninami. Při útoku v Bath, 1927, bylo zavražděno 44 osob, z toho 38 dětí ve věku 7 – 14 let]
• Pachatel útoků z prosince 2023 v Praze nesplňoval podmínku zdravotní způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu. V důsledku nesdílení informací mezi psychiatrem a všeobecným lékařem však došlo k vydání zdravotního dobrozdání. Uzavření této mezery v zákoně parlament odmítl v říjnu 2024, v prosinci 2024 a napotřetí v březnu 2025.

Rakousko má stále zachovánu všeobecnou povinnou vojenskou službu. Pachatel útoku ve Štýrské Hradci prošel odvody v roce 2021. Při nich byl shledán zdravotně nezpůsobilým z důvodu duševního stavu, a to konkrétně “psychické nestability” [Tagesspiel, Die Presse].

Psychologické vyšetření jako podmínka zbrojního průkazu

Rakousko má dvě úrovně civilního držení zbraní. Zbraně kategorie C nevyžadují zbrojní průkaz, k jejich pořízení postačuje pouze 18 let věku, občanka (případně pobytové oprávnění) a absence zápisu v registru osob nezpůsobilých držet palnou zbraň. Díky tomu Rakousko od roku 2015 zaznamenává výrazně vyšší nárůst civilního držení zbraní než Česká republika. Téměř kdokoliv si může zajít do obchodu a koupit zbraň, aniž by musel procházet několika měsíčním procesem získání zbrojního průkazu.

Zejména pro obranu v obydlí v Rakousku patří k oblíbeným zbraním pákové pušky, a především revolverové karabiny, tedy typ zbraní, se kterým se v Česku téměř nesetkáme. Pachatel útoku ve Štýrském Hradci si takto nejprve v dubnu 2025 pořídil brokovnici, které později protiprávně zkrátil hlaveň.

Ještě předtím, v březnu 2025, prošel psychologickým vyšetřením, které je v Rakousku povinnou náležitostí žádosti o vydání zbrojního průkazu.

“Zbraňové” psychologické vyšetření se v Rakousku sestává z dvouhodinového pohovoru s psychologem, který je zaměřen na motiv pořízení zbraně, otázky týkající se užívání léků a drog, případně jiných závislostí. Pohovor v zásadě vychází z informací, které poskytne samotný žadatel.

Následují dva dotazníkové testy, které jsou zaměřeny na schopnost sebeovládání a sklony k agresivitě. V případě, že psycholog není s výsledky spokojen, může trvat na hlubším zkoumání. Jinak po uhrazení poplatku € 283,10 vydá potvrzení pro policii o duševní způsobilosti žadatele k získání zbrojního průkazu. Negativní hodnocení není sdíleno s úřady, a žadatel tak může vyhledat jiného psychologa.

V zásadě tak rakouská praxe potvrzuje výhrady české odborné veřejnosti k zavádění plošných psychotestů. Nadto Rakousko trpí obdobným problémem jako Slovensko, tedy poměrně rozsáhlými možnostmi se na psychotesty připravit skrz online rešerši.[Die Presse]

Rakouská armáda k případu uvedla, že současná právní úprava neumožňuje sdílet informace o (odmítnutých) rekrutech pro účely databáze osob nezpůsobilých držet zbraň. Je tak nasnadě, že případná legislativní odezva by se měla zaměřit tímto směrem, byť zkušenosti z České republiky ukazují, že to nelze považovat za samozřejmé.

Povinná příprava k zbrojnímu průkazu

Po útocích v Praze bylo obzvlášť hlasité volání po tzv. “společenské kontrole” skrz zavedení povinné účasti ve střeleckých spolcích a zavedení povinnosti absolvovat konkrétní přípravu pro držení zbraně obdobnou autoškole. Toto vycházelo z předpokladu, že případný útočník se jistě musí tak vymykat obvyklému, že by na sebe v průběhu “společenského” seznamování se zbraní jistě upozornil.

Rakousko má právě takový požadavek pro vydání zbrojního průkazu (namísto naší zkoušky). Pachatel absolvoval přípravu ve střeleckém spolku od března do května 2025. Evidentně přitom “zachycen” nebyl, zbrojní průkaz mu byl vydán v půlce května. Následně si pořídil druhou vražednou zbraň, samonabíjecí pistoli (kategorie B). Třetí vražednou zbraní byl lovecký nůž. [Die Presse]

Elektronická sluchátka a sedm minut teroru

Pachatel útok podrobně plánoval. Většinu obětí, děti z páté a sedmé třídy, neznal, z dřívějška znal pouze zavražděnou učitelku.

Útok trval sedm minut, pachatel měl při něm nasazena elektronická střelecká sluchátka i střelecké brýle.[Tagesspiel] Právě elektronická sluchátka pachatele přinášejí další odkaz do české veřejné debaty po útocích v Praze. Zásadním argumentem zastánců zákazu tlumičů bylo tvrzení, že bez tlumiče by pachatel ztratil situační povědomí (při odhlédnutí od skutečnosti, že tlumiče jsou v řadě evropských zemí zcela volně dostupné). Elektronická sluchátka sice snižují míru prostorové orientace, mnohá ale při správném nastavení umožňují zaslechnout i zvuky jinak sluchem nezaznamenatelné (zejména ztišené v důsledku vzdálenosti).

Pachatel do budovy školy vešel v 9:43 hodin, dostupné zdroje otázku přístupnosti (otevřenosti) školy nerozebírají. Po chvíli na záchodech započal útok v 9:57. Vraždění trvalo sedm minut, první policisté k budově školy dorazili za minut devět. Učitelé postupovali v souladu s příslušnou metodikou, uzamknutím dveří a přesunem žáků od nich. Bohužel v sedmé třídě to nestačilo – pachatel několika výstřely zámek zničil a dostal se dovnitř. Pachatel zavraždil 10 osob, 11 zranil, další 19 utrpělo nepřímá zranění v důsledku útoku (při útěku ad.).

Rakousko se bude s tragédií vyrovnávat ještě dlouho. Z české perspektivy by se rozhodně neměly přehlížet souvislosti s legislativní debatou posledních dvou let, ať už jde o psychologická vyšetření (v Rakousku povinná), omezení počtu zbraní a povinnou klubovou přípravu (v Rakousku zavedeno), či o legalitu tlumičů hluku výstřelu (v Rakousku legální pro lovce, pachatelem nahrazeno elektronickými sluchátky).

Pod čarou: “Rakousko má nejvolnější zbraňovou legislativu“

Útok v Rakousu přinesl déjà vu mediálního pokrytí zbraňové legislativy. Zatímco po útocích v Praze měla údajně nejvolnější zbraňovou legislativu Česká republika, po Štýrském Hradci některá zahraniční média podobnou nálepku přiřkla Rakousku.