Ozbrojená veřejnost a ochrana měkkých cílů III: Bezpečnostní rámy a ochrana vstupu

Tato série článků se věnuje širším souvislostem prosincových útoků a společenského hledání cesty, jak se s věcí vyrovnat a, v ideálním případě, znesnadnit její opakování.

Ozbrojená veřejnost a ochrana měkkých cílů:

• I. Mentalita obležení
• II. Zabij si svého vraha
• IIb. Odhodlání ke střetu se smrtí
• III. Bezpečnostní rámy a ochrana vstupu
• IV. Systematické zapojení
• V. Změny zbraňové legislativy

Jen dvě cesty, jak ochránit měkké cíle

Ronald Noble, toho času generální tajemník Interpolu, v souvislosti s teroristickým útokem ve Westgate v roce 2013 shrnul:

Jak můžete ochránit měkké cíle? To je opravdová výzva. Nemůžete mít ozbrojenou policii úplně všude. (…) Jedna cesta je mít ozbrojené občanstvo; snad je vám jasné, proč. Druhá je vytvořit enklávy, které jsou tak chráněny, že předtím, než se kdokoliv dostane k měkkým cílům, tak bude muset projít extrémními bezpečnostními opatřeními.

Bezprostředně po prosincových útocích se rozvinula veřejná debata právě v souvislosti s onou druhou cestou ochrany měkkých cílů. V prvé řadě musím poukázat na bod této debaty, který považuji za pomýlený. A to pozastavování se nad tím, že pachatel mohl do nechráněné budovy bez povšimnutí vnést něco, co média označovala jako arzenál.

• Je logické, že v nechráněné, veřejnosti přístupné budově, v době hromadných odjezdů z kolejí, pachatel se sebevětší brašnou pozornost nevzbudí.
• Z bezpečnostního hlediska je důležitá zbraň č. 1, specificky v případě zásadní změny způsobu útoku (vnitřní prostory x ostřelování ze střechy) potenciálně také zbraň č. 2. Všechny ostatní zbraně jsou nevýznamné. Také lze konstatovat, že od určitého množství je z bezpečnostního hlediska nevýznamný také rozsah doneseného střeliva. Výjimku by předtavoval skupinový, například teroristický útok, zahrnující zabarikádování. Je pravděpodobné, že pachatel si toho byl vědom, a „arzenál“ donesl primárně k zajištění větší mediální pozornosti.[Pozn. 1][Pozn. 2]

Zabezpečení vstupů provést lze

Jak Ronald Noble správně poznamenal, měkké cíle lze zabezpečit vytvořením účinného vnějšího perimetru. Žijeme ve svobodné společnosti a v jako takové se každá samospráva, kterou vysoké školy jsou, může rozhodnout, že dá přednost právě této ze dvou možných cest zabezpečení. Stejně tak obdobné rozhodnutí mohou učinit provozovatelé obchodních domů, autobusové a železniční dopravy, představitelé církví ve vztahu ke svým kostelům, ad.

Debata o tom, že „přece může útočník útočit jinde“, je mimoběžná. Odpovědnost ve vztahu k vlastnímu okruhu činnosti, „ke svým“, tedy zodolnění vlastního měkkého cíle, není nijak dotčena absencí zodolnění měkkého cíle vedlejšího. Každý může působit jen na určitý okruh svého vlivu, a o to by měl usilovat, bez ohledu na to, co činí jiní.

Každý proponent a podporovatel zodolnění „svého“ měkkého cíle by ale měl učinit jednu zásadní věc. Podrobně se seznámit s tím, jak to  v současnosti funguje na místech, která tato opatření již v ČR mají účinně zavedená. Věnujte jedno dopoledne tomu, že navštívíte dva nejbližší okresní soudy a nejbližší krajský soud. Jde o budovy veřejnosti volně přístupné. Nepotřebujete zvláštní důvod ke vstupu dovnitř, stačí, že jste zvědaví, jak vypadá libovolné soudní řízení. Podrobte se bezpečnostní prohlídce na vstupu; a to včetně uložení nějaké zbraně, kterou si vezmete s sebou (například nůž a pepřový sprej). Všimněte si rozdílů v přístupech v jednotlivých budovách a zamýšlejte se nad reálnou účinností těchto opatření u nejlépe chráněného volně přístupného typu budov u nás.

Pokud vás tato zkušenost přesvědčí o správnosti tohoto postupu a patří to do okruhu vaší působnosti, jistě se můžete obrátit na předsedu soudu či velení justiční stráže se žádostí o konzultaci ohledně praktických otázek a problémů zavedení obdobných opatření ve vaší instituci.

Zabezpečení vs placebo

Lze konstatovat následující minimální požadavky na efektivní vstupní bezpečnostní opatření:

• Ochranu vstupu nelze svěřit špatně placeným, špatně motivovaným osobám.
• Výzbroj a výstroj. Ochrana při vstupu netvoří účinný deterent, pokud není schopna sama útočníka účinně zastavit.
• Vybavení. Profesionální detekční rám a rentgen zavazadel intuicí nahradit nelze.
• Dvojstupňovost. V případě odhodlaných útočníků představuje vstupní ochrana pouze první cíl útočníka (srov. např. Aaron Salter Jr., útok v Riverside, ad.), reálnou šanci jej zastavit mají až ochrankáři, kteří jsou v rámci periodické rotace právě na jiném místě budovy (nejlépe v kamerové místnosti poblíž).
• Důslednost. Nelze úspěšně kontrolovat jeden vstup, když se lze do budovy z jiné strany například snadno dostat služebním vstupem nebo oknem.
• Důslednost. Čím více výjimek, tím nižší účinnost.
• Důslednost: “Podle studentů ale detekční rámy pípaly neustále kvůli mobilům, mincím a klíčům v kapsách, a provádění detailních kontrol příchozích tak nebyla věnována přílišná pozornost.” (Souhrn faktů k masové vraždě v Kerchi na Krymu).

Unavený a špatně motivovaný držitel průkazu ZTP u vstupu možná bude mít šanci rozpoznat osobu ve stavu akutního psychotického bludu, ale odhodlaný a cílevědomý pachatel jeho přítomnost zohlední a jeho snahy obejde. Případně bude takový bezpečák zcela k ničemu, podobně, jako tomu bylo v Parklandu, kdy tito pracovníci utekli a schovali se ještě v době, kdy pachatele mohli snadno zastavit (poznali, že má brašnu se zbraní).[Pozn. 3]

Zabezpečení vstupů lze provést dobře a špatně. Ta druhá možnost je přitom ještě horší, než se zdá, neboť v mnohých může vzbuzovat falešný pocit bezpečí, a tím je vystavit o to většímu riziku.

Doprovodná opatření inspirovaná doporučeními pro neveřejné budovy

Tato série článků se týká především veřejnosti volně přístupných budov, mezi něž tradičně patří vysoké školy. Jinou kategorii představují budovy s omezenými možnostmi vstupu, k nimž patří především školky (notorický cíl masových vražd ve zcela odzbrojeném Japonsku a Číně), základní školy a střední školy. Zásadní shrnutí dvou dekád podrobných analýz a doporučení k zabezpečení těchto typů institucí jsem popsal v článku: USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol.

Ve vztahu k veřejným budovám, především univerzitám, z těchto doporučení lze vyzdvihnout zejména:

• Zavedení programů zaměřených na sdílení informací studenty, neboť ti mají největší pravděpodobnost vědomosti o chystaném útoku pachatele.
• Standardizovaná terminologie se zvláštním významem určená pro praktiky, plánovače a bezpečnostní složky (např. co přesně znamená a jak se všichni chovají v případě vyhlášení “poplachu”, “evakuace” nebo pokynu k zabezpečení “úkrytu”).
• Možnost zajištění dveří zevnitř (samotný zámek nestačí, některé doplňky jsou relativně levné).
• Bezpečnostní školení pro veškeré zaměstnance školy.
• Stanovení konkrétní osoby, která má na starost zavádění a plnění bezpečnostních opatření.
• Umožnění bezpečnostním složkám okamžitě získat živý přenos ze školních kamer.

A finálně, nejkontroverznější doporučení parklandské vyšetřovací komise: zapojení do ochrany zaměstnanců – legálních držitelů zbraní, kteří projdou stanovenými školeními. K tomu podrobně v další části série.

Pozn. 1: Dosažení mediální proslulosti patří k typickým motivům pachatelů masových vražd; podrobně viz články 1, 2, 3 a zdroje v nich uvedené.  ýzkumy prokazují, že média věnují mnohem více pozornosti vraždám páchaným palnými zbraněmi než jiným způsobem. Dlouhodobě plánující pachatelé si toho jsou vědomi, což patří k důvodům upřednostnění palných zbraní (oproti např. výbušninám nebo žhářství). Ostatně srovnejte, že v souvislosti s prosincovými útoky jsou zmiňovány předchozí útoky v roce 2015 a 2019 spáchané palnými zbraněmi, a zcela zapadá dosud nejhorší masová vražda spáchaná v roce 2020 s pár litry benzínu.

Pozn. 2: V době sepsání tohoto článku policie neuvolnila informace, ze kterých by bylo možno dovodit, zda-li „arzenál“ představuje hyperbolu, nebo pachatel do školy opravdu donesl většinu svých zbraní a tisíce nábojů.

Pozn. 3: Nejenže utekli, ale navzdory tomu, že měli vysílačky, nevyhlásili poplach.