Zahraničí

Jižní Afrika I: země na pokraji občanské války

Jižní Afrika je dlouhodobě známá jako země zmítaná extrémním kriminálním násilím. Pro řadu obyvatel, ať už v metropolitních oblastech, nebo na odlehlých farmách, představuje držení a nošení zbraní jediný spolehlivý způsob ochrany. Nyní nicméně statisícům legálních držitelů zbraní hrozí jejich konfiskace v důsledku změny zákonné úpravy v roce 2004, kterou nyní konečným rozsudek posvětil místní ústavní soud. V tomto a následujících článcích se blíže podíváme na legální držení zbraní v Jižní Africe.

Úvodní díl shrne vysokou míru zločinnosti, která nejenže od roku 2013 velmi rychle narůstá, ale nově se rozšiřuje také do rurálních oblastí, které zasáhla vlna vyvražďování především bělošských vlastníků farem a zemědělských usedlostí. Tato vlna přitom probíhá na pozadí vládních příprav rozsáhlého vyvlastňování farmářské půdy s cílem ji přerozdělit mezi černošské obyvatelstvo. Zatímco mnozí obyvatelé se snaží zemi opustit, dokud ještě mohou, jiní se začínají připravovat na odpor – ať už by si pro ně přišli vrazi, policie s cílem zabavit legální zbraně, nebo půdu konfiskující úředníci.

Foto: change.org

Kriminalita v Jižní Africe

Jižní Afrika nebyla nikdy příliš bezpečným státem. Zatímco obecné statistiky kriminality se v delším časovém období obtížně porovnávají (liší se jak metoda zaznamenávání, tak i míra ohlašování občany), tak poměrně jasným dlouhodobým ukazatelem je počet vražd.

Míra vražednosti v zemi narostla z přibližně 25 vražd na 100.000 obyvatel na konci 70. let až k téměř 90 vraždám na 100.000 obyvatel v průběhu vrcholícího boje proti apartheidu na počátku devadesátých let. Doba, pro kterou bylo charakteristické upalování zaživa černochů, o kterých si jiní černoši mysleli, že kolaborují s bělošskou vládou, tím, že je zabalili dovnitř automobilových pneumatik, už je pryč. Od konce nepokojů míra vražednosti setrvale klesala až do roku 2013, i tak nicméně zůstala nad hladinou vražednosti v Brazílii nebo Mexiku. (zdroj)

Graf: Brandsouthafrica

Od roku 2013 počet vražd v zemi začal opět postupně narůstat. Stejně tak výrazně rostou případy ozbrojených přepadení (s přibližně stejným zastoupením přepadení s noži a přepadení se střelnými zbraněmi), loupeže vozidel a přepadení vozů převážejících peníze a ceniny. Současně ale v posledních pěti letech došlo k mírnému poklesu sexuálních napadení včetně znásilnění, loupeží beze zbraně a těžkých ublížení na zdraví. Mimochodem, četnost zaznamenaných znásilnění je v současnosti v Jižní Africe na 70 na 100.000 obyvatel, tedy stejně jako v Anglii, resp. desetinásobku v ČR. (zdroj 1, zdroj 2)

Graf: Quartz

Míra kriminality se liší regionálně. Nejhorší je v oblasti kolem Kapského města, kde z důvodu nárůstu násilných vražd v posledních letech pozůstalí musejí velmi dlouho čekat s pohřby svých blízkých, protože soudní patologové nestíhají dostatečně rychle prozkoumávat těla. (zdroj) I tak, v „nejbezpečnější“ oblasti země je míra vražednosti stále 24x vyšší než v ČR, což je stále mnohem lepší než v regionu kolem Kapského města – 80x. (zdroj)

Vraždění bílých farmářů

Nárůst kriminality v posledních letech je v Jižní Africe neobvyklý tím, že se neomezuje jen na velká města, ale zasahuje také venkovské oblasti a především bílé rodiny živící se zemědělstvím. Při debatě na toto téma v jihoafrickém parlamentu byla vlna těchto případů označena za odlišující se od ostatních v tom, že jsou motivovány především nenávistí, doprovázeny extrémním násilím a často také barbarským mučením obětí. (zdroj) O stěží uvěřitelné brutalitě si můžete přečíst zde.

Podle policie bylo ve fiskálním roce 2016/17 při 638 útocích na zemědělské usedlosti zavražděno 74 osob, což je významný nárůst oproti 49 v předchozím období (do statistiky se nepočítají usmrcení v důsledku trestných činů mezi obyvateli navzájem nebo například v důsledku opilosti apod.). (zdroj) To podle organizace Afriforum znamená 156 zavražděných na 100.000 farmářů, nebo-li 4,5x vyšší pravděpodobnost než je Jihoafrický celostátní průměr (resp. 240x vyšší než průměr ČR). (zdroj) Toto číslo nicméně není příliš přesné – policie nevede zvláštní kategorii „farmářských vražd“ a je možné, že následné dopočítávání mnoho obětí opomíjí. (zdroj) Pocitu bezpečí také nijak nepomáhá nízká objasněnost vražd a případy stažení obvinění v důsledku špatné policejní práce (zdroj).

Situace si všímají i v zahraničí. Austrálie, která je obecně známá svou protiuprchlickou politikou, nabídla pro bílé jihoafrické farmáře vydávání humanitárních víz ve zjednodušené a zrychlené proceduře, což vyvolalo hněv jihoafrické vlády. (zdroj)

Protest proti vraždění farmářů. Foto: Al Jazeera

Vyvlastňování

V únoru jihoafrický parlament přijal ústavní zákon, podle nějž mají být pozemky vlastněné bílými farmáři, kterým v současnosti patří 72% zemědělské půdy, vyvlastňovány bez náhrady. Ten mimochodem prosadil šéf marxistické strany Bojovníci za ekonomické svobody (Economic Freedom Fighters). O ústavnosti nového zákona bude rozhodovat ústavní soud, který by měl svůj verdikt vynést do 30. srpna 2018. Mezitím se prezidentského úřadu ujal Cyril Ramaphosa, který vyvlastňování půdy bílých farmářů považuje za základní pilíř svého programu. (zdroj)

Zatímco vyvlastňovací zákon čeká na ústavní přezkum, řada bílých Jihoafričanů se připojuje k různým iniciativám připravujícím se k odporu. Ty mají různou povahu, od organizace Suidlanders, která očekává občanskou válku a cvičí své členy na masivní evakuaci a přežití v prostředí rozvráceného státu, až po vznik polovojenských miličních organizací se zaměřením ať už na výcvik proti vražedným útokům kriminálníků, nebo na vytvoření hnutí odporu proti očekávané násilné konfiskaci zemědělské půdy.

Do toho všeho minulý měsíc přišlo rozhodnutí ústavního soudu, v důsledku kterého by přibližně 300.000 legálním držitelům měly být konfiskovány jejich zbraně. O tom v detailu v příštím díle.


Seriál  Jižní Afrika:



Související:


 

3 Replies to “Jižní Afrika I: země na pokraji občanské války

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *