George K. Young podal v roce 2011 dvě žádosti o povolení k nošení zbraně na místně příslušné policejní oddělení na Havaji. Podle zdejších zákonů může být povolení vydáno pouze “ve výjimečných případech, pokud žadatel prokáže důvod obavy z útoku na něj či jeho majetek.” Jde o další ze systémů založených na správním uvážení, které se v průběhu let zvrhly v de facto zákaz nošení zbraní. Pro běžné Havajany je licence naprosto nedostupná – fakticky se vydává pouze policistům a někdy také členům soukromých bezpečnostních služeb.
Havaj bude muset změnit své zákony a umožnit zákonadbalým občanům viditelné nošení zbraní pro sebeobranu. Foto: Lucio Eastman, Wikimedia
[…], právo lidu vlastnit a nosit zbraně nesmí být porušeno. (Z druhého dodatku ústavy USA)
George K. Young se tím ale nenechal zastavit a proti zamítnutí žádosti bojoval soudní cestou. V první instanci soud posvětil de facto zákaz vydávání povolení k nošení zbraní s odkazem na to, že druhý dodatek zaručuje pouze právo držet zbraně doma.
Young se nicméně soudil dále a řízení se dostalo před panel 9. odvolacího federálního soudu. Ten včera rozhodl poměrem hlasů 2:1 v tom smyslu, že druhý dodatek opravdu dává občanům právo nosit zbraně pro sebeobranu. Své závěry soud ještě dovedl dále, když říká, že druhý dodatek dává právo na viditelné nošení, ale nikoliv již na skryté.
Soud tímto rozhodnutím navázal na případ District of Columbia v. Heller, kterým Nejvyšší soud USA v roce 2008 zrušil zákaz držení krátkých zbraní platný ve Washingtonu D.C. V případu Heller šlo primárně o otázku možnosti vůbec vlastnit krátkou střelnou zbraň (a o související zákonný požadavek mít dlouhou zbraň doma uschovanou buďto rozebranou, nebo uzamčenou a nenabitou), přičemž soud jasně řekl, že druhý dodatek zaručuje právo držet zbraně pro osobní ochranu bez ohledu na jakékoliv spojení vlastníka s domobranou.
Jurisdikce jednotlivých federálních odvolacích soudů. Wikimedia
9. odvolací federální soud nyní tuto logiku promítl také do otázky práva na účinnou obranu mimo domov. Lze předpokládat, že se závěry rozsudku promítnou do práva na nošení zbraně na celém území jurisdikce tohoto soudu. Na zákonadbalé obyvatele dalších restriktivních států, jako je Maryland, New Jersey nebo New York City to ale zřejmě mít vliv nebude – ti budou ještě drahnou chvíli doplácet na dekády trvající neochotu Nejvyššího soudu rozhodovat věci týkající se držení zbraní.
Neochotu, která se brzy po jmenování druhého soudce Trumpem pravděpodobně změní.
Zdroje: The Hill, Hawaii News Now
Aktualizace 19.9.2021: Velký senát 9. okrsku došel k opačnému rozhodnutí
V rámci rešerše k článku ohledně NYSRPA v. Corlett jsem zjistil, že mi uniklo, že případ Young v. Hawaii po rozhodnutí tříčlenného senátu byl přijat k opakovanému rozhodnutí velkým 11 členným senátem Federálního odvolacího soudu pro 9. okrsek.
Ten rozhodl naopak a shledal zákaz nošení zbraní na Havaji za souladný s ústavou, a to poměrem hlasů 7:4. Soud přitom odkázal především na to, že v anglické a americké historii byla omezování nošení zbraní běžná.
Všichni čtyři nesouhlasící soudci se podepsali pod odlišní stanovisko mající 87 stran (samotná nosná část rozsudku má 125 stran). Podle odlišného stanoviska:
Durhý dodatek americké ústavy zaručuje “právo lidí držet a nosit zbraně”. Většina senátu dnes rozhodla, že druhý dodatek neznamená to, co říká.”
Menšina se vyhradila také proti hlavnímu argumentu ohledně historické obvyklosti, a to s odkazem na to, že žádný z uváděných historických příkladů nebyl všeobecně považován za souladné s ústavou.
Menšina navíc poukázala na to, že většina historických omezení nošení zbraní byla přijímána po konci americké občanské války s cílem omezit či přímo znemožnit držení a nošení zbraní černochy.
Celé rozhodnutí velkého senátu: GEORGE K. YOUNG, JR. vs STATE OF HAWAII, No. No. 12-17808
Související:
- USA: Nejdůležitější zbraňový zákon posledních desetiletí
- Kansas: rok se zbraněmi na univerzitách
- USA: NRA přechází do ofenzívy
