Zahraničí

USA: novinářům se nelíbí registry novinářů

Americké ministerstvo vnitra oznámilo, že pracuje na vytvoření registru novinářů, blogerů a influencerů, což u mnoha novinářů vytvořilo velmi výrazné zděšení. To by samo o sobě nebylo tak zajímavé, kdyby americká mainstreamová média dlouhodobě nepodporovala registraci držitelů zbraní.

Foto: Ben Fisher / Wikimedia

Registr novinářů

Ministerstvo vnitra konkrétně hledá dodavatele, který by vytvořil databázi více jak 250.000 novinových zdrojů a jejich autorů způsobem, aby se v ní dalo rychle a jednoduše vyhledávat a monitorovat mediální pokrytí konkrétních událostí. Cílem má být schopnost identifikovat hlavní influencery veřejného mínění v konkrétních oblastech.

Platforma by současně měla být schopna okamžitě překládat z více než stovky jazyků, včetně ruštiny a čínštiny, a poskytnout informace o tom, jaký sentiment mají konkrétní zprávy, a jak rychle se šíří.

Řada novinářů si toto dala do spojení s Trumpovou rétorikou namířenou proti médiím, která nazývá nepřáteli lidu, “lying press” nebo “fake news”. A vůbec se jim to nelíbí. V reakci na to se někteří novináři začali nazývat “disidenty”, případně to začali označovat počátkem cesty, která v mnoha zemích vedla k věznění a mučení politických oponentů.

Tiskový mluvčí ministerstva vnitra nicméně uklidňuje s tím, že jde o standardní pomůcku.

Souvislost s debatou o registraci držitelů zbraní

V rámci debaty o změně amerických zbraňových zákonů se pravidelně vynořují návrhy na registraci držitelů zbraní, kterým se americká zbraňová komunita velmi usilovně brání. V současnosti jsou federálním úřadům hlášeny všechny koupě zbraní, které proběhnou v licencovaných obchodech, ale podobná povinnost se nevztahuje na prodeje mezi soukromými osobami, případně domácí malovýrobu zbraní. Mainstreamová média přitom v této debatě stojí pravidelně za zastánci univerzálního registru držitelů zbraní, přičemž obavy z jeho zneužití zlehčují.

Tyto obavy nicméně vycházejí z reálných historických případů, kdy byly registrace pouhým předstupněm následujících konfiskací, jako se tomu stalo například:

  • v Hitlerově Německu, které zavádělo povinné registrace v 30. letech, a následně konfiskovalo zbraně obyvatelům, kteří nebyli považováni za dostatečně loajální nacistické politice,
  • v Brazílii, kde došlo k registraci zbraní v roce 1999 a následně k zavedení konfiskací zákonem z roku 2003 (K tomu blíže v článku Brazílie: uvolnění zbraňové legislativy předmětem volební kampaně),
  • v Evropské unii, kde směrnice z roku 2008 přikazovala do roku 2014 zavést centrální registry zbraní, a následně byla v roce 2017 přijata zákazová směrnice,
  • v Kalifornii, kde jsou registrovány zbraně od roku 2014, a kde v současnosti někteří politici navrhují konfiskace samonabíjecích pušek.

Američané říkávají, že druhý dodatek (právo držet zbraň) chrání ten první (svoboda projevu). Tak snad tomu argumentu budou nyní trochu lépe rozumět i novináři, když se ocitnou v databázi ministerstva vnitra.

 

Zdroj: Huffington Post

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *