Fact check

Fact check: Když vás nezastřelí, tak se to nepočítá, ČRo

Český rozhlas 10. srpna 2019 zveřejnil článek s názvem  Regulace střelných zbraní? Menší počet neznamená větší bezpečnost v zemi, ukazuje příklad Venezuely. Byť na první pohled jde o zbraňově neutrální článek, ty opravdu nejpodstatnější informace neobsahuje. Sice dochází k závěru, že více zbraní automaticky neznamená více vražd zbraněmi páchaných, ale vůbec nezmiňuje vražednost páchanou jinými prostředky. Podvědomě tedy zůstává zachováno spojení “zbraně = vraždy”, jen je vyvrácena přímá úměrnost.

Rozeberme si tedy data dostupná k státům uvedeným ve srovnání ČRo ve větším detailu.


Úvodní foto: Japonští policisté zakrývají plentou vchod do budovy, v níž pachatel v roce 2016 nožem zavraždil 19 a zranil 26 osob.


První manipulace: reprezentace dat v infografice

Hned první manipulace souvisí se způsobem uvedení dat v infografice:

  • Srovnává se počet zbraní na 100 obyvatel a počet vražd na 100.000 obyvatel. Toto je explicitně uvedeno v popisku grafu, tedy nejde o uvádění čtenářů v omyl, nicméně je dobré na to pamatovat.
  • Hodnoty na obou osách jsou odlišné, což není graficky dostatečně zdůrazněno. Částečně je tedy zachován dojem proporcionality mezi počtem zbraní a počtem vražd páchaných zbraněmi (byť s rozdílným výsledkem mezi jednotlivými zeměmi). Opět, nejde o přímou manipulaci, ale je dobré na to myslet.
  • Vzdálenost mezi jednotlivými zeměmi neodpovídá uváděným číslům. Zřejmě pro větší přehlednost je vzdálenost krácena (patrně proporcionálně), ale nikde v textu na to není upozorněno.

První a druhý bod působí spíše na podvědomí, ale i méně pozorný čtenář by si jich měl všimnout. V případě třetího bodu i pozornější čtenář může přehlédnout, že u zbraní zabírají stejné místo na ose země s 0 – 5 zbraněmi a země s 5 – 39 zbraněmi (a následuje USA s 120) na 100 obyvatel. Podobně v případě vražd páchaných zbraněmi stejné rozpětí zabírá 0,01 až 0,35 a 0,35 – 4,46 na 100.000 obyvatel. Prostě se v infografice ČRo míchají hrušky s marmeládou a jablka s džemem.

Je to pochopitelné, protože jinak by graf byl nepřehledný (viz níže), nicméně čtenář by na to měl být upozorněn.

Pokud se v grafu ponechá pouze zjednodušení v podobě porovnání počtu zbraní na 100 obyvatel a počtu vražd na 100.000 obyvatel, vypadá výsledek takto.

Druhá manipulace: nesprávná data

ČRo se dopustil při zadávání dat do své tabulky tří chyb:

  • V případě Řecka jsou uvedena data nikoliv pro počet vražd páchaných zbraněmi, ale vražd páchaných jakýmkoliv způsobem. Rozdíl je to podstatný: 0,19 x 0,78 na 100.000 obyvatel.
  • V případě Číny jde o stejnou chybu s tím rozdílem, že zdrojová Gun Policy vůbec data pro počet vražd páchaných střelnou zbraní nevede. Když jsem narazil na chybu u Řecka, připisoval jsem to nevědomému omylu. V případě Číny ale už musí jít o vědomou manipulaci. (Zde navíc opomíjím, že Čína je podobně jako Venezuela a Mexiko známa falšováním statistik kriminality – ale vy na to myslete při čtení grafů v tomto článku.)
  • V případě Japonska jde také o manipulaci. V posledních letech uváděných Gun Policy mělo Japonsko 0 vražd spáchaných střelnou zbraní na 100.000 obyvatel. ČRo si zde pomohl zřejmě užitím starších dat 0,01. Informace o tom, že v Japonsku vražednost střelnými zbraněmi nedosahuje ani 0,01, je ale přece zásadní.

Třetí manipulace: když vás nezastřelí, tak se to nepočítá

S ohledem na uvedenou manipulaci v případě Číny si autor musel být vědom, že lidé jsou vražděni také jinými nástroji a nejen zbraněmi. Po doplnění dalších nástrojů (a ustřihnutí grafu od největších extrémů) totiž začneme získávat ucelenější obraz o jednotlivých zemích.

Tak si to tedy zkusme srovnat podle metriky ČRo, tedy podle “zbraňové vražednosti”:

Zde již kromě zjevně absentující korelace mezi počtem zbraní a počtem vražd páchaných zbraněmi začne poměrně výrazně bít do očí nepoměr celkové vražednosti a vražednosti páchané zbraněmi. Například, že Británie sice v “žebříčku zbraňových vražd” předbíhá ČR (má jich méně), ale jinak poměrně vyčnívá. Podobný postřeh lze učinit ve vztahu i k dalším státům, např. Rusko x USA.

Zkusme tedy opustit logiku ČRo a vycházet z toho, že většina lidí chce žít bez ohledu na nástroj, kterým by je případný vrah měl zavraždit:

To už vypadá o dost jinak než původní infografika ČRo, co říkáte?

Čtvrtá manipulace: Legální a nelegální zbraně

Za jiných okolností bych to neoznačil za manipulaci, ale pokud článek o vztahu počtu zbraní ve společnosti a počtu vražd páchaných se zbraněmi zabíhá také do otázky související zbraňové legislativy, je nutné začít zbraně dělit na legální a nelegální.

Obzvlášť, pokud jde o článek zasazený do kontextu masových vražd páchaných v USA. Překvapivě velké množství pachatelů totiž zbraně drželo nelegálně. Současně si téměř výhradně pro spáchání činu vybírají místa, kde legální držitelé nesmějí být ozbrojeni, tzv. bezzbraňové zóny. Legálnost zbraní pachatelů přitom česká média téměř nikdy nezmíní, byť odkazují na “velmi volnou legislativu”.

V nyní fact-checkovaném článku výběr zemí činí velmi obtížným vytvořit srovnání oddělující legální a nelegální zbraně. V Evropské unii tuto dělicí čáru až na některé výjimky od roku 2014 činí zbraně registrované a neregistrované. Toto srovnání má navíc mnohem více vypovídající hodnotu než infografika zahrnující tak kulturně a kriminologicky odlišné země, jako je USA, Venezuela, Japonsko a ČR. Tak tedy na závěr ještě jeden graf:


Zdroj dat: gunpolicy.org, většina dat se vztahuje k některému z let 2013 – 2016 (použita poslední dostupná data u daných států).


Související:

2 Replies to “Fact check: Když vás nezastřelí, tak se to nepočítá, ČRo

  1. Může tam být ještě jedna manipulace: článek mluví o střelných, nikoli palných zbraních. Může to být neznalost terminologie, ale i možnost, že tam zahrnují kuše, luky atd…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *