Domácí

Počet zbraní v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU: v okolních zemích převažují nelegální zbraně

Small Arms Survey loni vydala novou zprávu o počtu zbraní držených civilisty. Shrnutí SAS v této oblasti byla vždy dosti nepřesná. Ve vztahu k zemím Evropské unie nicméně statistika z ročenky za 2017 poskytuje poměrně zajímavý zdroj informací. Novelizace zbraňové směrnice v roce 2008 totiž všem státům EU (a také Schengenu) uložila za úkol do roku 2014 vytvořit elektronické registry zbraní. Na rozdíl od předchozí ročenky (2007) tedy máme poměrně přesný přehled počtu legálně držených zbraní.

Srovnání

Seznam přináší následující zajímavá srovnání:

  • Česká republika je nejvyzbrojenější dříve socialistickou zemí s výjimkou Chorvatska.
  • Češi mají jen třetinu zbraní ve srovnání se zeměmi na špici Světového indexu demokracie (Norsko, Island, Švédsko).
  • V ČR a na Slovensku převažuje legální držení zbraní. V ostatních sousedních státech (Německo, Rakousko, Polsko) převažuje nelegální držení zbraní.

Legální zbraně

V mezinárodním měřítku jsou srovnávání velmi obtížná pro rozdíly ve vymezení toho, co je “střelná zbraň”, a řadu dalších rozdílů v právní úpravě. Na území Evropské unie by však po roce 2014 registry zbraní měly poskytovat vzájemně porovnatelná data. Určité odchylky mohou existovat například co se týče definice historických zbraní (nepodléhajících registraci), jinak by ale počet registrovaných zbraní měl odpovídat počtu střelných zbraní držených legálně v jednotlivých zemích EU.

Zatímco počty jsou poměrně jasné, výrazně nižší vypovídací hodnotu mají co do “kvality” typu zbraní. Kypr například tabulkově vychází jako země porovnatelná se Švýcarskem (při zohlednění zřejmě pozdní implementace povinnosti registrovat zbraně). Ve skutečnosti je ale na Kypru téměř nemožné legálně držet jinou zbraň než jedno či dvourannou brokovnici, zatímco ve Švýcarsku nejtypičtější zbraň představují armádní pušky, které si občané berou s sebou domů po absolvování vojenské služby.

Podobně Česká republika se může zdát být na stejné úrovni jako Německo. U nás je ale nejtypičtější zbraní samonabíjecí pistole, zatímco v Německu půjde o zalamovací brokovnice a opakovací pušky.

“Kvalita typů zbraní” přitom víceméně odpovídá převažujícímu pohledu na civilní držení zbraní v dané zemi. Ve většině zemí jsou zbraně vnímány jako volnočasový nástroj (pro lov nebo sport), jen výrazně nebezpečnější než třeba golfové hole.

Výjimku z tohoto pohledu představuje vnímání legálních zbraní v rámci individuální (ČR, Rakousko, Slovensko, Estonsko, Chorvatsko) nebo kolektivní (Švýcarsko, Finsko, Estonsko) bezpečnosti.

Nelegální zbraně

Komplikovanější situace nastává ve vztahu k “neregistrovaným zbraním”, a to jak co se týče vymezení jejich definice, tak i co se týče výzkumu jejich počtu. Je přitom docela rozdíl mezi nelegálními expanzními zbraněmi (v řadě států EU) či vzduchovkami (ve Skotsku podléhají registraci) a plně automatickými puškami.

Ve vztahu k Rakousku a Švýcarsku (méně také k Belgii) je nutné poznamenat zcela zjevné odmítnutí povinnosti dříve nesledované zbraně registrovat. V Rakousku šlo především o brokovnice, ve Švýcarsku především o původně armádní zbraně.

Počet nelegálně držených zbraní SAS ve vztahu k zemím EU zkoumala především na základě průzkumů (ve většině zemí) a na základě expertních odhadů (častěji v zemích střední a východní EU). U průzkumů SAS poukazuje na to, že v některých zemích (např. USA) roste trend odmítání respondentů na otázky týkající se zbraní odpovídat.

Zatímco počty registrovaných (“legálních”) zbraní v EU lze po roce 2014 považovat za poměrně spolehlivé, tak ve vztahu k neregistrovaným, resp. nelegálním je nutné vycházet z toho, že jde o pouhé odhady a domněnky. Proto je taky v grafu uvádím méně znatelně šedou barvou.

Vražednost a zbraně

Nakonec ještě seřazení podle míry vražednosti. V roce 2016 byla ČR v tomto ohledu třetí nejbezpečnější zemí Evropské unie.

Zdroje: SAS 2017 – přehled, SAS 2017  metodologie, SAS 2007,


Související:

10 Replies to “Počet zbraní v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU: v okolních zemích převažují nelegální zbraně

    1. To je pravda, nicméně (1) co do registrovaných zbraní jde o jasná čísla, (2) lepší zdroj nemáme – koukal jsem na OSN, ale když jsem zjistil, že mi bude déle trvat pochopení jejich metodologie než sepsání článku, tak jsem si to nechal na jindy s cílem porovnat SAS A UN někdy příště a (3) cíleně jsem vytáhl pouze evropské země, protože nabízejí díky směrnici nejporovnatelnější data.

      Mmchd. JPFO ve Vámi odkazovaném článku bohužel trpí velmi zkresleným americkým viděním civilního držení zbraní v Izraeli a Švýcarsku. K Izraeli vizte Izrael: vývoj legislativy upravující civilní držení zbraní

      1. Se vším souhlas*; ale v kontextu mi přišlo vhodné upozornit na to, že v SAS nejspíše nejsou pouze „nedostatečně přesní,“ ale daleko spíše „biased“.

        * Možná až na ten Israel/Švajc; oni tam přece neřeší „civilian ownership“, ale „ownership“, což myslím zahrnuje i ty domobrany. Každopádně to asi není příliš důležité. Ostatně osobně mám za to — možná mylně, zajisté — že na kriminalitu má mnohem větší vliv míra nošení, než jen samotné množství zbraní.

  1. Pokud vyloučíme Švýcarsko a Rakousko, kde je velká část nelegálních zbraní tvořena zbraněmi dříve legálními, které byly změnou legislativy “znelegálněny”, tak mi z toho plyne, že rizikové z pohledu vražednosti je mít hodně zbraní nelegálních a málo legálních. A opatření jdoucí proti legálním nepovedou z pohledu vražednosti k lepšímu (spíš k horšímu)

  2. Mám dotaz ke grafu “Míra civilního držení zbraní v EU*. Omlouvám se předem, že jsem to nepochopil.
    Počet registrovaných zbraní na 100 obyvatel tedy znamená, že jde o počet zbraní, které je nutné dle legislativy platné v příslušném státě “registrovat” (bez ohledu o jakou zbraň se jedná)?
    Počet neregistrovaných zbraní na 100 obyvatel tedy znamená, že jde o počet zbraní, které je nutné dle legislativy platné v příslušném státě “registrovat” a nejsou tedy v rozporu s touto legislativou registrovány (bez ohledu o jakou zbraň se jedná)? Nebo se jedná o zbraně u nichž není žádná povinnost registrace? Protože jsou v článku kombinovány pojmy neregistrovaná a nelegální. Děkuji

    1. Jaké zbraně mají být registrovány primárně určuje směrnice EU, která dopadá také na státy Schengenu. Existují sice lokální výjimky (např. ve Skotsku se registrují i vzduchovky), ale jinak by měla být statistika vzájemně porovnatelná.

      U neregistrovaných zbraní už to je mlhavější, obzvlášť když hlavní metody jsou průzkum a odhady odborníků. Mezi neregistrovanými i některé legální (historické, derringery) zbraně, ale s ohledem na nastavení evropské legislativy by mělo jít především o nelegální zbraně.

  3. Omlouvám se,, úplně to sem nepatří, ale je to důležité:
    Info – byl stanoven termín jednání ve věci ČR – v. Parlament a Rada ve věci zrušení Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.
    Termín úterý 05/03/2019 09:00
    Bližší viz https://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_17661 č. věci C-482/17

        1. Nemáte se za co omlouvat, jsem rád za podobné podněty. Děkuji.

          Na FB stránce je více obsahu, bohužel čas na psaní článků mám omezený, takže krátké noticky a odkazy na zprávy, které nepřevezmu do článků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *