V souvislosti s právě probíhající zbraňovou amnestií (1.1.2026 – 30.6.2026) jsem zaznamenal názory, podle nichž po dobu amnestie v podstatě neplatí trestný čin nedovoleného ozbrojování dle § 279 trestního zákoníku. Není tomu tak, předpokladem splnění podmínek amnestie je dobrovolné odevzdání, za které se nepovažuje mj. situace, při níž policie zbraň odhalí u jejího držitele.
Zákonné ustanovení
§ 150 odst. 23 zákona č. 90/2024 Sb., uvádí:
Trestní odpovědnost za trestný čin nedovoleného ozbrojování zaniká, jestliže pachatel dobrovolně ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předá policii zbraň nebo střelivo, které neoprávněně přechovával; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud zbraň nebo střelivo není nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, je ten, kdo je podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy krajského ředitelství policie požádat o vydání příslušného oprávnění k nakládání s takovou zbraní nebo střelivem nebo je převést do vlastnictví státu; jinak se použije § 125 obdobně.
Výklad Nejvyššího soudu
Právní věta z usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu uvedená ve sbírce stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 20/2018 tr. (15 Tdo. 1740/2016) zní:
Ustanovení čl. II bodu 1. věty první zákona č. 170/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, lze považovat za zvláštní okolnost způsobující zánik trestní odpovědnosti, resp. za zvláštní případ účinné lítosti. To znamená, že při splnění podmínek zde stanovených zanikají trestněprávní důsledky, které by jinak byly spojeny s tím, že pachatel spáchal trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku.
K zániku trestní odpovědnosti pachatele za tento trestný čin v případě nepovoleného přechovávání střelné zbraně ovšem nemůže dojít jen tím, že podle čl. II bodu 1. věty první zákona č. 170/2013 Sb. počala běžet lhůta 6 měsíců k dobrovolnému předání takové zbraně, ani tím, že nelegálně přechovávanou zbraň zajistil policejní orgán v průběhu domovní prohlídky konané ještě před uplynutím uvedené lhůty. Podmínkou zániku trestní odpovědnosti je totiž aktivní jednání pachatele spočívající v dobrovolném a faktickém odevzdání nelegálně přechovávané střelné zbraně do úschovy policie nebo v jejím přenechání ve prospěch státu, anebo alespoň jednání, z něhož jednoznačně vyplývá úmysl pachatele dobrovolně odevzdat nelegálně přechovávanou zbraň do úschovy policie či přenechat ji ve prospěch státu.
Rozhodnou právní skutečností tedy není běh lhůty určené k dobrovolnému jednání pachatele, protože do doby odevzdání bez povolení přechovávané zbraně je její přechovávání nadále trestným činem. Trestní odpovědnost pachatele zde totiž nevzniká teprve marným uplynutím lhůty stanovené pro dobrovolné odevzdání střelné zbraně. Ze samotné okolnosti, že ještě neuplynula lhůta určená k dobrovolnému odevzdání nelegálně přechovávané zbraně, nelze z hlediska hmotného práva vyvozovat závěr o trestní neodpovědnosti pachatele. Z hlediska procesního práva pak tato okolnost nezakládá nepřípustnost trestního stíhání ani jiný důvod nestíhatelnosti.
Proto ani skutečnost, že pachateli zajistil jím nelegálně přechovávanou střelnou zbraň orgán policie v rámci domovní prohlídky konané ještě před uplynutím lhůty podle čl. II bodu 1. věty první zákona č. 170/2013 Sb., nevylučuje jeho trestní odpovědnost za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže tuto střelnou zbraň pachatel dobrovolně nevydal při provádění domovní prohlídky.
Dále v řízení II. ÚS 2121/17 Ústavní soud odmítl přezkoumat stížnost spočívající na tvrzení, že pachatel nedovoleného ozbrojování chtěl v průběhu trestního řízení využít amnestie (tj. přenechat zbraně státu po té, co již byly orgány činnými v trestním řízení zajištěny).
Praktické důsledky
V praxi to znamená, že vyhlášené zbraňové amnestie se může držitel dovolávat pouze v případě jejího dobrovolného odevzdání. Trestní odpovědnost pachatele tak nadále trvá v situaci, kdy zbraň policejní orgán odhalí, a to například:
- V rámci domovní prohlídky (držitel se nemůže přistoupit k odevzdání po jejím zahájení).
- V rámci jiného vstupu do obydlí, např. po vpuštění policistů dovnitř jiným členem domácnosti ze zcela jiného důvodu (prověřování jiného trestného činu).
- V rámci prohlídky vozidla, pokud nelze věrohodně tvrdit, že je držitel zrovna právě na cestě na policejní stanici.
Jediné, co je ještě děsivější, než ta šílená míra totality, jež vůbec připouští něco tak strašlivě despotického jako „trestný čin nedovoleného ozbrojování“, je morální degradace národa, jemuž něco takového připadá normální a samozřejmé 🙁 🙁 🙁