Zatímco v předchozím dílu jsem se věnoval tomu, jak původně zahraniční vojenské zbraně pronikají na černý trh v Evropské unii, tak v tomto díle se budu věnovat nedostatečným konverzím původně vojenských a policejních zbraní.
Jak analytici, tak i Evropská komise věc vzala za špatný konec, a otázku nedostatečných konverzí umožňujících jednoduchou úpravou návrat k plnohodnotné vojenské zbrani pojímají odděleně v různých kategoriích. Těmi jsou především znehodnocené zbraně, zbraně upravené na střelbu slepými náboji, a zbraně upravené na střelbu náboji typu flobert. Ve skutečnosti ale jde ve všech případech o jednotný problém nedostatečně provedených konverzí a snahu pár obchodníků se zbraněmi se obohatit využitím všech a jakýchkoliv možných legislativních skulin, bez ohledu na následky jejich jednání.
Vzhledem k tomu, že až na výjimky naprostá většina tohoto druhu zbraní na černém trhu v Evropské unii pochází ze stejného zdroje, můžeme tento díl přezdívat “slovenská spojka”.
Při útoku na supermarket Hypercacher v Paříži terorista použil reaktivované znehodnocené zbraně, v tomto případě vz.58 ze Slovenska. Foto: Wikimedia.
Legislativní pozadí
Evropská zbraňová směrnice z roku 1991 prošla svou první novelizací v roce 2008. Tato novelizace byla spíše technického charakteru. Kromě jiného bylo již v roce 2008 zřejmé, že nedostatečně znehodnocené zbraně, které se prodávají bez jakýchkoliv formálních požadavků (zbrojní průkaz), mohou představovat bezpečnostní riziko. Proto také zákonodárce (Evropský parlament a Rada) ve směrnici uložili Evropské komisi povinnost přijmout prováděcí předpis – pravidla pro stanovení standardů znehodnocování zbraní tak, aby byla zajištěna jejich uniformita v Evropské unii a hlavně znemožněno snadné uvedení zpět do funkčního stavu.
Evropská komise na tomto poli ale neudělala vůbec nic. Mezitím se nedostatečně znehodnocené zbraně pocházející především ze Slovenska začaly používat při celé řadě trestných činů napříč Evropou.
Evropská komise stále pravidla nepřijala. Po té, co došlo k užití těchto zbraní při teroristickém útoku v Paříži (Hypercacher), Komise zneužila situace k představení novelizace zbraňové směrnice cílící primárně proti legálním držitelům zbraní; s dovětkem, že novelizace také znehodnocené zbraně zahrne mezi ty, podléhající pravidlům pro ostré zbraně, a tím tedy reaguje na teroristické útoky.
Mezitím Komise v tichosti přijala 15. prosince 2015 nařízení 2015/2403, kterým konečně splnila povinnost z roku 2008 stanovit pravidla pro znehodnocování zbraní v Evropské unii.
V průběhu snahy o prosazení zákazové směrnice Česká republika opakovaně vznášela námitky proti řadě nesmyslů a hloupostí v ní navrhované. Evropský úředník ví sám nejlíp, takže nebyly brány v potaz.
V rámci zákazové směrnice tedy byl dán vysoký důraz na řešení otázky konverze zbraní na znehodnocené nebo na slepé. Ale už se zapomnělo na konverzi na flobertky.
A tak jsme zase v situaci, kdy euroúředník bije na poplach, že na černý trh proudí konverze, které jsou lehce upravitelné zpátky na plně funkční zbraně.
Stačilo se přitom inspirovat českou cestou – slovenské konverze, pokud je jejich součástí některá z původních hlavních částí zbraně, u nás byly vždy považované za nedostatečné a v očích zákona tedy za plnohodnotné zbraně. Jestli byla přidána přepážka nebo kovová vložka upravující hlaveň na náboje flobert už nikoho nezajímá – bez příslušných povolení jde o nedovolené ozbrojování.
Britské kriminální kruhy si v 90. letech oblíbily samopaly MAC 10, které byly na legální trh uváděny jakožto znehodnocené. Foto: Wikimedia.
Reaktivace zbraní zločinci před Slovenskem
První případy reaktivace znehodnocených zbraní byly zaznamenány v Západním Německu v 70. letech. Policie tehdy vyřazovala velké množství služebních pistolí, které nechala znehodnotit a nabídla je k volnému prodeji. Vzhledem k tomu, že se velmi rychle začaly objevovat jako funkční v kriminálních kruzích, tak Německo tento způsob vyřazování služebních zbraní zastavilo.
Znehodnocené zbraně se staly oblíbenými také v Británii v souvislosti s vlnou zákazů a vyvlastňování zbraní v 90. letech – pro řadu majitelů se jednalo o jedinou možnost, jak si své zbraně ponechat. V návaznosti na to vznikla řada kriminálních dílen uvádějících tyto zbraně zpátky do provozuschopného stavu, a Británie jako první stát v Evropě začala řešit otázku zfunkčnění znehodnocených zbraní jako zásadní bezpečnostní riziko.
Po roce 2005 začala znehodnocené zbraně, které často končily v podsvětí, na trh uvádět rakouská firma “Waffenturk“, která se také specializovala na úpravu původně československých vojenských zbraní (nejméně 2.900 zbraní). Fakticky tak šlo o první velkoobchod pro zločince.
Foto: Project Linx.
Slovenský problém
Po roce 2012 se mezi zločinci v západní a severní Evropě začaly objevovat reaktivované znehodnocené a expanzní zbraně pocházející ze Slovenska, přičemž šlo především o vz.58, vz. 61 a řadu pistolí (například Tokarev, Glock, atd.). Slovenské znehodnocení často spočívalo v přidání kovového špalíku do hlavně, který šlo odstranit jednoduchým odvrtáním, případně dokonce i pouhým vystřelením ostrého náboje. Pro koupi zbraně nebylo nutné splnit jakékoliv formality, respektive později pouze předložit občanský průkaz. Ceny byly lidové a oproti pašování skrz vnější hranice Schengenu rizika minimální. Slovenské zbraně tak doslova zaplavily černý trh.
Ojediněle se v kriminálních kruzích objevovaly také znehodnocené zbraně jiného původu. Například v roce 2013 byli ve Francii zavražděni tři lidé rumunskou puškou typu AK, která byla předtím znehodnocena v Německu. V roce 2014 pak byl ve Francii odsouzen k čtyřem letům vězení důchodce, který si přivydělával kupováním deaktivovaných zbraní ve Španělsku, které následně prodával zločincům již jako funkční (takto upravil nejméně 132 pistolí).
Prodeje ze Slovenska ale byly na úplně jiné úrovni. Nedostatečně znehodnocené zbraně prodávalo nejméně 15 obchodů. Jen jeden z nich, AFG Security, v době mezi lednem 2013 a listopadem 2014 odeslal více jak 4.000 balíků zbraní a komponentů do 24 zemí EU (740 balíků směřovalo do Francie; není jasné, kolik zbraní bylo v jednotlivých balících). Kromě pošty řada členů podsvětí jezdila na Slovensko osobně a znehodnocené zbraně kupovali po desítkách. Například jeden kupující se švédským pasem si takto koupil celkem 230 znehodnocených zbraní.
Nizozemský černý trh byl zaplaven do té míry, že ceny klesly na absurdně nízké částky, a například reaktivované vz.61 se nabízely v balících po deseti.
V následujících letech byla řada těchto zbraní použita při trestné činnosti napříč EU. Znehodnocenek bylo v podsvětí tolik, že se Cosa Nostra pokusila zbraně zakoupené ze Slovenska a následně reaktivované pašovat na černý trh do Egypta. Finské úřady zaznamenaly pašování slovenských reaktivovaných zbraní z Evropské unie směrem do Ruska.
Po teroristických útocích v Paříži jednak Slovensko upravilo pravidla pro prodej těchto zbraní, a dále došlo k přijetí výše uvedeného nařízení týkajícího se standardů znehodnocování.
Nabídka slovenského obchodu se zbraněmi v den sepsání tohoto článku. Pravidla se mění, teroristický supermarket zůstává (stránky mají také anglickou verzi).
Znehodnocenky vyřešeny, nastupují flobertky
Po přijetí výše uvedených změn legislativy měli slovenští prodejci, kteří si zřejmě udělali velké zásoby vyřazených armádních a policejních zbraní, na výběr, jak dál. Buď tyto zbraně mohli deaktivovat v souladu s novými pravidly (= extra náklad) a dále je prodávat jako nyní již pořádně deaktivované (= ztráta hodnoty), nebo mohli hledat jinou cestu. Tu našli v podobě konverze zbraní na střelbu náboji typu flobert.
Tyto nové “flobertky” rekonvertované zpět na plně funkční zbraně se již nyní začaly objevovat na černém trhu ve Francii a Nizozemí; podle Europolu budou v blízké budoucnosti představovat významné bezpečnostní riziko.
Člověk by si skoro myslel, že slovenské obchody se zbraněmi řídí Evropská komise, aby měla záminku pro další novelizaci zákazové směrnice…
Je libo obvinění z nedovoleného ozbrojování? Slovenské “flobertky” už jsou i v ČR. Cena oproti objednání přímo od zdroje více jak dvojnásobná.
V příštím díle se podíváme na zbraně pronikající na černý trh z toho legálního.
Zdroje:
- Nils Duquet & Kevin Goris, Firearms acquisition by terrorists in Europe. Research findings and policy recommendations of Project SAFTE
- Nicolas Florquin & Benjamin King, From legal to lethal: Converted firearms in Europe, Small Arms Survey, Graduate Institute of International and Development Studies, Geneva, 2018
Nelegální zbraně:
- 1. Nová zpráva SATFE a SAS
- 2. Pašované zbraně
- 3. Nedostatečné konverze
- 4. Původně legální zbraně
- 5. Upravené plynovky, flobertky a poplašňáky
- 6. Nelegální manufaktury
.jpg){kind=link}
,, snahu pár obchodníků se zbraněmi se obohatit využitím všech a jakýchkoliv možných legislativních skulin, bez ohledu na následky jejich jednání ´´. Zdôrazňujeme, že naša spoločnosť pri predaji zbraní postupuje v súlade so zákonom č.190/2003 Z.z. a s ním súvisiacimi predpismi, čomu nasvedčuje aj fakt, že k predaju zbraní a streliva sa venujeme už 14 rokov. Jednoducho povedané, predávame tovar tak, ako nám zákon dovoľuje, resp. ako nám nezakazuje. Je prirodzené, že v rámci našej podnikateľskej činnosti vymýšľame nápady, ako zarobiť, alebo sa vyhnúť stratám, o tom však podnikanie je. Zarážajúce je, prečo autor článku hovorí práve o ,,našich následkoch jednania´´. Znova zdôrazňujem, že pri predaji zbraní všetkých kategórií (vrátane expanzných, znehodnotených, či prerobených na flobert do 7.5J) sme postupovali a postupujeme v súlade s platnými príslušnými predpismi. Prečo by sme sa mali nad následkami nášho legálneho konania zamýšľať? Keď bola legislatíva toľké roky voľná a kritéria na znehodnocovanie zbraní tak málo prísna, nemali by sa teda zamýšľať nad svojim konaním príslušné orgány, najmä tie, ktoré spolupracujú na legislatíve a rozhodujú o nej, teda najmä vláda Slovenskej republiky, ktorá v roku 2002 predložila nový zákon o zbraniach do parlamentu, poslanci SNR ktorí uvedenú novelu o zbraniach schválili? Ale aj tak si myslíme, že najviac zamyslieť by sa mala osoba, ktorá znehodnotenú zbraň (či už absolútne znehodnotenú alebo prerobenú na inú formu zbrane kat. D) kupuje za účelom jej reaktivácie a sprístupnenia na čierny trh.
Ďalším bodom, ku ktorému by sme sa chceli vyjadriť, je používanie autorovho subjektívneho pojmu ,,nedostatočne znehodnotené zbrane´´. Každá krajina EÚ určite považuje svoje pravidlá pre znehodnocovanie zbraní, alebo ich úpravu na inú formu zbrane kat. D za dostatočnú a správnu. Autorovi musíme dať za pravdu, že niekoľko rokov boli naše kritériá menej prísne, resp. technicky jednoduchšie, ako v ČR. Avšak treba povedať aj to, že existuje množstvo prípadov českých expanzných zbraní, ktoré boli reaktivované. Prečo sa o tom nehovorí? Dôvod je jednoduchý, pretože vypátrať pôvod a následnú cestu českej expanznej zbrane je takmer nemožný, pretože českí obchodníci nemajú povinnosť viesť evidenciu predaných zbraní kat. D a zákazníkov je teda nemožné vypátrať. Takže síce naše znehodnotené alebo inak upravené zbrane sa možno dali ľahšie reaktivovať, ale v drvivej väčšine prípadov sa dá vypátrať prvý majiteľ tejto zbrane v prípade zaznamenania nelegálnej činnosti s konkrétnou zbraňou. Slovenské policajné zložky teda majú výhodu v tom, že môžu od roku 2003 sledovať pohyb zbraní kat. D prostredníctvom preventívneho kontrolovania Záznamových kníh o predaných zbraniach kat. D a prípadné podozrivé transakcie preventívne vyšetrovať.
Autor článku znova nepriamo tvrdí, že slovenské reaktivované expanzné zbrane boli použité pri teroristických útokoch v Paríži, aj keď už dávno vieme, že neboli použité. O tejto skutočnosti však aj slovenské média mlčia, pretože nie je senzačné to, že neboli použité, ale senzáciou je to, že použité boli, napriek tomu, že naše vlastné médiá očierňujú vlastnú republiku. Je zarážajúce, priam nepochopiteľné, že médiá nemajú záujem o objektívnu pravdu, ale iba senzáciu, ktorá je klamlivá a zavádzajúca. Autor článku si nedal ani tú námahu, aby poskytol priestor na vyjadrenie dotknutej strane, teda slovenským podnikateľom na úseku zbraní a streliva, vrátane AFG SECURITY-CORPORATION s.r.o. .
Ďalej je priam vtipné ako autor veľmi stručne popisuje slovenskú úpravu zbrane na expanznú : ,,přidání kovového špalíku do hlavně´´ alebo úpravu zbrane na flobert do 7.5J: ,,kovová vložka upravující hlaveň na náboje flobert´´. Autor buď netuší ako sa v zmysle platných právnych predpisov upravovali a upravujú zbrane, alebo je jeho cieľom úmyselne očierňovať slovenské obchodovanie so zbraňami. Český občan, ktorý si jeho článok prečíta, si o nás asi nemyslí nič dobré, pretože nás autor (mám na mysli všetkých obchodníkov so zbraňami) vykresľuje tak, že bolo len na našej úvahe ako zbraň znehodnotíme, alebo prerobíme, a to bez akýchkoľvek pravidiel. Autor však zabudol uviesť skutočnosť, že aj na Slovensku máme autorizované subjekty, tzv. skušobne zbraní, ktoré uskutočňujú kusové overenia zbraní, a ktoré správnosť vyhotovenia alebo úpravy zbraní kontrolujú.
Nakoniec svoj článok Vážený autor ukončuje screenshotom nášho inzerátu na samopal VZ 58, ktorý je prerobený na flobert s energiou strely do 7.5J, očividne so zámerom poukázať na to, že ,,ľahkoreaktivovateľné´´ zbrane stále máme v ponuke. Vážený autor článku, nepochybne odborník, asi ani len netuší o tom, že príklad, ktorý uviedol (flobert puška Largo 556) je od septembra 2013 Českým úradom pre skúšanie zbraní a streliva zaradená do kategórie D. Dá sa to overiť v tabuľke v tomto odkaze: http://www.cuzzs.cz/cs/rejstrik-rozhodnuti-kategorizace/
Českému odborníkovi na zbrane zjavne uniklo pozornosti, že aj v ČR sa predávajú zbrane flobert do 7.5J (upravené českými podnikateľskými subjektmi), ktoré sú prerobené z pôvodne ostrých zbraní (napr. Norinco JW 15, JW 25, CZ 451 / 455, rôzne prerobené revolvery dokonca bez deleného valca, atď.), keď už sa tak nadšene púšťa do faktu, že sme po predaji expanzných zbraní prešli na zbrane prerobené na flobert do 7.5J. A znova zdôrazňujem, že predaj takýchto zbraní nie je v ČR monitorovaný vo forme povinnosti českých obchodníkov viesť akékoľvek záznamy o predaji zbraní kat. D konkrétnym zákazníkom.
Na záver sa ešte vyjadríme k presúvaniu zodpovednosti za zneužívanie zbraní a za zločiny nimi spáchané po ich nezákonnom reaktivovaní na nás a k označovaniu nášho obchodu ako teroristický supermarket. Naša spoločnosť nakupovala a nakupuje zbrane od podnikateľských subjektov, ktoré majú príslušnú zbrojnú licenciu na výrobu, úpravy a znehodnocovanie zbraní, tieto subjekty, okrem toho, že zbraň upravia (prerobia), ju odovzdajú autorizovanej skušobni, ktorá je autorizovaná Úradom pre normalizáciu, metrológiu a skušobníctvo SR, ktorý je na to splnomocnený zákonom, za účelom vykonania skúšobnej streľby, kontroly prevedenia, ktorých výsledkom je tzv. protokol o novom kusovom overení zbrane s tlakovou skúškou. Teda až po absolvovaní tohto právnymi predpismi stanoveného postupu, ktorý všetci podnikatelia dodržiavame, sa upravená (prerobená) zbraň dostane k maloobchodnému zákazníkovi (spotrebiteľovi). Čiže celý postup predaja prerobenej zbrane je absolútne legálny a nemôžeme niesť zodpovednosť za to, že nejaký zákazník zbraň reaktivuje, alebo ju podsunie ďalej organizovaným skupinám, ktoré majú možnosť zbraň reaktivovať a následne ju posunúť na čierny trh.
“Autor článku znova nepriamo tvrdí, že slovenské reaktivované expanzné zbrane boli použité pri teroristických útokoch v Paríži, aj keď už dávno vieme, že neboli použité.”
Odkud tedy pocházely zbraně použité při teroristickém útoku v Hypercacher (vz.58, 2x Tokarev, vz.61 Škorpion, který měl závadu hned na začátku a nefungoval), když se podle Vás nejednalo o znehodnocenky ze Slovenska?
Všechny zdroje hovoří o Slovensku.
Niekomu vadí oficiálne podnikanie v rámci zákona? Redaktor by sa mal nad sebou zamyslieť!! Skutočný problém bude niekde inde, povedal by som na inom kontinente!!
Jestli spis nekomu nevadi ten spatne napsany zakon…
Tajne predelavat zbrane na “ostre”, ktere jdou snadno predelat – to je vec zakona.
Vyrabet dle zakona zbrane, ktere jsou volne prodejne a snadno predelatelne na “ostre” – to je vec moralky.
Nikdo nerika, ze ten, kdo na Slovensku takoveto zbrane dela, porusuje zakon.
Ten zakon, kterej je pres vsechny prusery porad tak blbe napsanej.
konverzie na flobertku vykonavaju aj ceske firmy, to nevadi? 🙂
Pane Josef, to máte, jako když se vyspíte se svou sestřenicí. Protizákonné to není, ale když pak budete běhat po návsi a křičet, že to je v pořádku, tak moc sympatií nevzbudíte.
vidieť, že to písal “odborník”….zlé na tom je že to myslel zjavne vážne a nie ako pokus o zlý vtip.
Skutecny problem je, ze Slovensko nedokazalo doposud prijmout takovy zakon o zbranich a provadeci predpisy, ktere by tenhle pruser jednou pro vzdy vyresily…
Toho se pak chopi nekdo, pro koho je zisk dulezitejsi nez cokoliv a pruser je na svete.
Otazkou je, jaka je motivace slovenskych politiku (a kterych), ze prislusny provadeci predpis ani nenavrhli, natoz aby ho prijali.
AFG nikdo nemuze narknout z nelegalni cinnosti. Ale vsichni mame pravo si myslet, ze moc dobre vedi, ze jejich konverze lidi kupuji proto, ze je lze snadno predelat zpet na ostre a ze toho AFG radne vyuziva k tomu, aby z toho mela patricny zisk.
Druhá strana mince
Síce keď sa vyspím so sesternicou tak to protizákonné nie je, ale asi z toho dôvodu, že celé stáročia šľachtici a králi bežne spávali s vlastnými sesternicami z dôvodu zachovania majetku a nakoľko zároveň tvorili aj zákony, tak nechceli zakázať to, čo sami robia. Ale ohľadne expanzov a flobertiek zo Slovenska: Veľmi sa mi páči článok, veľmi výstižne vyslovuje motiváciu a pohnútky Európske únie. Nikde som ale nečítal popis relatívne zložitého postupu prerobenia zbrane na Slovensku. Zbrane sú citlivá záležitosť, samozrejme štát sa snaží ich držať pod kontrolou a podľa môjho osobného názoru v máloktorom inom odvetví je toľko papierovačiek ako práve u zbraní. Ale nakoľko Slovensko je právnický štát, tak nadobúdanie, nákup, zmena kategórie – ďalej len prerábka a predaj zbraní je viazané zákonmi a vykonávaciami vyhláškami. Zbraň môže prerobiť len osoba, ktorá na živnostenský úrad vyberie živnosť na nákup, predaj a úpravu zbraní (štát), následne musí ísť na políciu a musí vybaviť zbrojnú licenciu na nákup, predaj a úpravu zbraní (štát), následne musí zaevidovať záznamové knihy na polícii (štát). Keď toto všetko má, tak môže nakúpiť polotovar na prerábku zbraní, čo musí evidovať v záznamovej knihe. Podotýkam, že každú firmu so zbrojnou licenciou pravidelne každé dva roky kontroluje polícia (štát). Keď osoba so zbrojnou licenciou chce zmeniť kategóriu zbrane, tak pred zmenou je povinný odoslať zbraň na Kriminalisticko-expertízny ústav polície (štát) či s tou zbraňou nebol spáchaný neobjasnený trestný čin (§ 35 písm. p). Samozrejme dôvod musí uviesť. Následne polícia mu vráti zbraň s tým, že môže zmeniť kategóriu (štát). Následne zbraň môže prerobiť fyzicky (podnikateľ). Po prerobení má povinnosť zbraň preskúšať u autorizovanej osoby – skúšobni zbraní a streliva, ktorá podľa nariadenia vlády SR 397/1999 preskúša zbraň, či technicky vyhovuje alebo nie. V prípade, že zbraň vyhovuje o skúške vydá protokol, že zbraň vyhovela a vygravíruje na zbraň medzinárodne platnú skúšobnú značku C.I.P. (C.I.P je značka, ktorú uznáva väčšina Európy, ale napr. aj Chile, aj Saudská Arábia). Následne skúšobňa pošle na Ministerstvo vnútra (štát) v každom mesiaci kompletný zoznam preskúšaných zbraní, kto, kedy a akú zbraň (typ, kaliber, výrobné číslo) predložil na preskúšanie a s akým výsledkom prebehlo preskúšanie. To robia preto, lebo v zákone majú takúto povinnosť (§ 38 – podotýkam, že v dôvodovej správe tohto paragrafu je odôvodnenie, že to musia robiť za účelom kontroly). Následne podnikateľ pošle na Okresné riaditeľstvo polície (štát) hlásenie, že uvedenú zbraň prerobil z akej kategórie na akú, z akého kalibru na akú a uvedie číslo skúšobného protokolu. Až následne môže predať, ale predaj je povinný evidovať v záznamovej knihe, čo ako som už spomínal policajti pravidelne kontrolujú. Samozrejme polícia má právo hocikedy vyžiadať hociktorú záznamovú knihu, kde sú údaje kupujúcich a to meno a číslo občianskeho preukazu. Zatiaľ som narátal 8 styčných bodov, keď štát priamo alebo nepriamo má vedomosť o prerábke každej konkrétnej zbrani a keď tomu prirátam aj skutočnosť, že zákon o zbraní a streliva a vykonávacie vyhlášky ďalej riadenia vytvára parlament, tak podľa mojej logiky by stačilo hocikde zasiahnuť, hocičo pozmeniť a prerábky by naďalej už nefungovali. Len jedna zaujímavosť: Úrad normalizácie, metrológie a skúšobníctva dňa 27.01.2016 organizovalo pracovné stretnutie, kde boli zástupcovia Úradu normalizácie, metrológie, zástupcovia obidvoch skúšobní (mimochodom jeden z nich je delegát C.I.P), zástupcovia Ministerstva vnútra, zástupcovia Kriminalisticko-expertízneho ústavu a podľa zápisu citujem: “Vyhláška ÚNMS SR č. 169/2015 Z. z. opravuje technický postup pri úprave zbraní kategórií A, B, C na expanznú zbraň kategórie D. Po sprísnení podmienok úpravy expanzných zbraní sa zvýšil počet klientov v autorizovaných osobách, ktorí požadujú úpravy flobertkových zbraní, pričom technický postup týchto úprav neurčuje žiadny právny predpis. Vzhľadom k tomu, že majitelia príslušnej zbrojnej licencie – “puškári” sa môžu po ustanovení presných technických postupov úpravy flobertkových zbraní zamerať na úpravy perkusných zbraní, prípadne nájsť iné postupy úprav, ktoré nie sú legislatívne upravené, tak je potrebné prijať náležité opatrenia. Spoločne bolo dohodnuté, že najúčinnejším opatrením by bol celoplošný zákaz akýchkoľvek úprav ostrých palných zbraní kategórie A, B, C s výnimkou úpravy na expanzné a znehodnotené zbrane. S uvedeným súvisí ponechanie platnosti vyhlášky ÚNMS SR č. 169/2015 Z. z. K celoplošnému zákazu úprav zbraní bude potrebné novelizovať zákon č. 190/2003 Z. z., ktorého gestorom je MV SR na základe § 11 zákona č. 575/2001 Z. z. Tento návrh podporili všetci účastníci stretnutia.” – koniec citátu. Podotýkam, že odvtedy (27.01.2016) uplynulo dva a pol roka. Do dnešného dňa sa nič nestalo a teraz práve Úrad normalizácie, metrológie pripravuje zmenu zákona, v čom ako som čítal na stránke Legis Telum má dôležitú úlohu aj skúšobňa. Viac o tejto novelizácii sa dá prečítať na stránke Legis Telum. Ďalej na vyššom uvedenom stretnutí sa dohodli, citujem: “ÚNMS SR prediskutoval so zástupcami MV SR a KEU PPZ aj problematiku trestnoprávnej zodpovednosti autorizovaných osôb – skúšobní. ÚNMS SR vysvetlilo, že postihom pre skúšobne v prípade porušenia podmienok autorizácie udelenej na základe zákona o zhode a NV č. 397/1999 je odobratie autorizácie a zodpovednosť nesie autorizovaná osoba ako celok a nie zamestnanec (zamestnanci) autorizovanej osoby.” – koniec citátu. Niekto zo zúčastnených musel vyššie uvedenú problematiku navrhnúť na prediskutovanie. Skrátka a zjednodušene, keď skúšobniam odoberú autorizáciu (obidve preskúšavajú flobertky a do dnešného dňa pracujú), tak nemôžu gravírovať C.I.P značku. Keď na Slovensku nebude autorizovaná osoba, tak Slovensko vypadne z medzinárodnej dohody C.I.P a značne to problematizuje zbraňový biznis – export a import.
Pre prípad, že niekto chce získať vyššie uvedený dokument, tak stačí napísať žiadosť na ÚNMS SR na základe zákona č. 211/2000 o slobodnom prístupe k informáciám. Ja som zápis získal od nich takýmto postupom.
Stojí na zamyslenie, že z etickej stránky akú zodpovednosť má ziskuchtivý podnikateľ – ktorý ináč z vlastného zisku platí všetky odvody a dane (štát) a nakoľko sú zodpovední za to štátne orgány. Mirek Černý vo svojej pesničke Sto let nakoniec položil otázku: Je to všechno jenom náhoda?
hehe, Rehak a Rehak upravuju Norinco choiappa z .22 LR na flobert a takisto dalsie zbrane. Tych ceskych firiem co takto podnikaju je viacero a uz zrejme v sulade s moralkou pisálka tohoto clanku. Ked chcete kydat, vyperte si aj svoje spinave pradlo v ramci CR, nepiste tak primitivne nacionalisticky a uvedomte si, ze tak postupuju firmy v ramci EU, aj u v ČR čo vas zrejme prekvapi…
Dobrý den,
děkuji za Vaši zpětnou vazbu. Váš postřeh k Řehák & Řehák je k věci. Máte předpokládám na mysli Norinco Little Badger .22 LR upravené na flobert? http://www.rehak-lov.com/m14-zbrane-bez-zp-kat-d/m17-flobertky/i5580-flobertka-chiappa-little-badger/
Asi máte pravdu, že případný terorista by takovou zbraň mohl upravit zpět na náboje .22 LR, přičemž by s ní například následně mohl ohrožovat krysy, a možná i jinou menší zvěř o velikosti například kočky. Což, domnívám se, představuje jinou úroveň rizika než nelegální zpětná úprava pušky vz.58 na plně automatickou zbraň ráže 7.62 nebo zpětná úprava pistolí 9mm Luger.
Pokud svým komentářem míříte na jiné zpětně upravitelné konverze flobert, tak je prosím konkretizujte. Děkuji.
staci sa tam pozriet do kategorie flobert, cz 455, Chiappa Little Badger, JW 20, JW 25, JW 2000, TT-33 – nevyznamne? Len krysy? A ked si ju kupi mentalne naruseny blbecek, vylezie niekam na strechu a bude ostrelovat namestie v prahe, bude to podla vas nevyznamne? Ako dlho bude trvat policii zneskodnenie? Uz sa predviedli v Brode, ze ano? Takze kolko mrtvych ludi je pre vas uz vyznamne? Mimochodom, videl som v CZ predavat flobert UZI, tiez asi nevyznamne, ale ako redaktor by ste si mal tieto veci overit sam a dohladat si informacie a ujasnit kolko obeti je uz vyznamnych na to, aby aj ceske firmy zarabajuce na tomto ksefte boli zmienene.
Je zaujimave, ze nikto uz potom nereagoval na konkretnu vec:
Vážený autor článku, nepochybne odborník, asi ani len netuší o tom, že príklad, ktorý uviedol (flobert puška Largo 556) je od septembra 2013 Českým úradom pre skúšanie zbraní a streliva zaradená do kategórie D. Dá sa to overiť v tabuľke v tomto odkaze: http://www.cuzzs.cz/cs/rejstrik-rozhodnuti-kategorizace/
A pokial si cenime skutovne dobru pracu tejto stranky, mozno by mala tiez priznat aj (male) pochybenie (kto nic nerobi, nic nepokazi, a ak tvrdi, ze je neomylny, tak robi prilis malo a jednostrannych cinnosti)
Otázka zařazování individuálních zbraní jako správně uvedený příklad Largo 556 ze strany CUZZS se již delší dobu řeší na ose Ministerstvo průmyslu – Ministrstvo vnitra – Policie ČR – CUZZS. Informace, které k tomu mám z interních zdrojů bohužel v této chvíli nemohu zveřejnit. Jakmile to půjde, vyjde k tomu zvláštní článek. Rozhodně bych nikomu v tuto chvíli nedoporučoval jejich koupi.