Zahraničí

RIP Kate Nixon: Oběť útoku ve Virginia Beach byla neozbrojena, protože nechtěla porušit zákaz zbraní

31. května 2019 problémový zaměstnanec zaútočil na úředníky v radniční budově ve městě Virginia Beach. Zavraždil 13 osob a další 4 zranil. Manžel Kate Nixon, která toho dne zahynula, médiím přiblížil, že jeho žena v obavách z možného útoku zvažovala, zda-li ten den jít do práce se zbraní. Nakonec se ale rozhodla, že neporuší na místě panující zákaz.

Kate Nixon večer před útokem zvažovala, zda-li jít do práce se zbraní

Kate Nixon pracovala déle než deset let jako vedoucí na oddělení městských služeb. Když se po takové době svěřila manželovi, že má obavy ze dvou spolupracovníků, okamžitě mu bylo jasné, že to musí být vážné.

Jeden z problémových pracovníků byl “prostě divný” a jakožto inženýra pracujícího pro město jej musela několikrát nahlásit pro porušení pracovní kázně. Večer 30. května se ale její obavy týkaly hlavně dalšího zaměstnance, který měl o dva dny později dostat výpověď. Z důvodu zajištění bezpečnosti měli být k podání výpovědi přizváni také policisté.

Při vaření večeře Kate svému muži řekla, že si myslí, že právě ten druhý “příjde a všechny nás vystřílí.” Manžel měl okamžitě jasno a snažil se Kate přesvědčit, aby v dalších dnech do práce chodila ozbrojená. Ostatně byla majitelkou pistole a byla dobře trénovaná v jejím použití.

Kate se ale nakonec rozhodla, že neporuší pravidla zakazující vnášení zbraní do městských budov.

Již postřelená Kate Nixon na sebe strhla pozornost pachatele a umožnila tak utéct dalším zaměstnancům

Byl to právě první ze dvou zaměstnanců, z nichž měla Kate obavy, který následující den přišel do budovy se střelnou zbraní. Kolem 16. hodiny zahájil palbu do přítomných osob.

Ještě v 15:42 Kate volala manželovi a bavili se o tom, jak spolu půjdou sledovat softballové utkání dcery.

Vzápětí Kate volala manželovi znovu. V 16:06 mu oznámila, že byla postřelena, ať zavolá policii.

Podle výpovědi spolupracovnice Kate následně vyběhla z místnosti a z plných plic křičela, že se v budově nachází pachatel. Tím na sebe upoutala jeho pozornost, a zatímco se k ní vrátil, některým z dalších zaměstnanců se podařilo z budovy utéct.

Obětovala svůj život, aby pomohla ostatním (manžel Jason Nixon).

Zdroje: Virginian Pilot, Virginian Pilot

Virginia

Virginia zavedla nárokové vydávání povolení ke skrytému nošení zbraně v roce 1995, tedy ve stejné době jako Česká republika. V současnosti zde má povolení 6,29% dospělých občanů, tedy přibližně dovjnásobek oproti ČR.

Na rozdíl od některých jiných států USA, kde porušení zákazu nošení zbraně vytyčeného cedulkami s přeškrtnutými zbraněmi znamená spáchání trestného činu, ve Virginii zákazy takto vynucovány nejsou (ammoland).

Pokud by Kate byla “dopadena” při porušení zákazu vnášení zbraně do městské budovy, patrně by nemohla být z ničeho obviněna. Zaměstnavatel by ji mohl vyzvat k opuštění budovy, a teprve pokud by odmítla budovu opustit, páchala by trestný čin. Samozřejmě by to také mohlo mít dopad na její zaměstnání, což byla patrně její primární obava, kvůli které se rozhodla navzdory obavám nechat zbraň doma.

Tento případ ukazuje, že zákonadbalí občané jsou – zákonadbalí. Naproti tomu pachatel si vybírá oběť, místo, čas, způsob a nástroj spáchání. Nejenže zákaz vnášení zbraní nebude nikdy respektovat (stejně jako nerespektuje zákaz vraždit), ale taková místa si pachatelé cíleně vybírají s vědomím, že jejich oběti nemají šanci se jim ubránit.

Krokem popírajícím jakoukoliv logiku dva členové městské rady Virginia Beach v návaznosti na tento případ navrhli zavedení bezzbraňových zón do všech městských budov (zdroj).

Ozbrojení civilisté úspěšní v 94% zásahů, neozbrojení téměř bez šance

V článku FBI Report: lepší zbraň u sebe než policistu na telefonu jsem shrnoval poznatky ze studie FBI týkající se útoků aktivních střelců v letech 2016-17. Pro úspěšný zásah je nezbytná přítomnost na místě útoku, odhodlání a efektivní nástroj. Chybějící efektivní nástroj (kterým za určitých okolností může být i automobil, viz Mark Pinnavaia) sebevětší odhodlání nahradit nedokáže.

Úspěšné zásahy neozbrojených osob proti pachatelům aktivních vražd jsou naprosto výjimečné. K úspěšným hrdinům patří například Robert Caleb Engle, který je paradoxně držitelem povolení ke skrytému nošení, ale zbraň ve chvíli útoku nechal v automobilu na parkovišti. Dalším úspěšným zásahem je případ Johna Sawchuka, který měl neuvěřitelné štěstí – do pachatele doslova omylem vběhl na rohu chodby a následně jej přepral.

Zcela mimo ostatní případy je zásah neozbrojeného Oscara Stewarta, který zahnal pachatele útoku na synagogu v Poway, nicméně sám by následně patrně zahynul, nebýt přítomnosti další ozbrojené osoby.

V mezinárodním kontextu je známý případ útoku v Christchurch, kde pachatele srazil k zemi Naeem Rashid, avšak přitom sám zahynul. Při útoku v další mešitě v jiné části města (policie proti pachateli zasáhla až po 36 minutách) se pak Abdulu Azízovi podařilo zmocnit zbraně, kterou pachatel odhodil. Byť z ní nedokázal vystřelit, zastrašovací efekt to mělo dostatečný, aby pachatel z místa utekl.

Lze předpokládat, že řada neozbrojených civilistů se snažila bránit vrahům v 249 takových případech v USA v letech 2000-17, ale téměř nikomu se to nepovedlo. Naproti tomu v 33 případech, kdy v daném období byli na místě přítomni ozbrojení civilisté, byli v zásazích proti pachatelům úspěšní z 94%. Přítomnost ozbrojené osoby na místě útoku – bez ohledu na to, zda-li jde o policistu nebo civilistu – vždy vede k výrazně nižšímu počtu obětí.

Stejně tak v Evropě se zastavení útočníka neozbrojeným civilistou podařilo jen za zcela výjimečných okolností – když se útočník pohyboval v omezeném prostoru, neuměl ovládat svou nelegální útočnou pušku (všechny zbraně použité teroristy v Evropské unii byly nelegální) a zneškodnili ho američtí vojáci na dovolené (Thalys 2015).

Další případy zavražděných, kterým bylo znemožněno se bránit

Velmi známým případem zavražděné osoby, které legislativa znemožnila se bránit, byl šefredaktor Charlie Hebdo. Ten byl od roku 2013 na předním místě kill listu Al Kájdy. Už dříve nicméně redakce časopisu čelila útoku molotovovým koktejlem (2011), výhrůžkám bombovým útokem (2012) a Charb celé řadě méně vážných útoků na ulici, kdy jej náhodně poznali místní muslimové (jako například taxikář během jízdy v roce 2013). Charb byl sportovním střelcem a v souladu s francouzskou legislativou mohl své dvě sportovní pistole nosit nenabité v uzamčeném kufříku pouze na střelnici a zpět. Za těchto okolností požádal o povolení ke skrytému nošení pro sebeobranu. Povolení nedostal.

Další známou obětí je například armádní veterán Chris Hixon, který pracoval jako bezpečnostní pracovník ve škole v Parklandu. Právě v souvislosti s tímto případem a po analýze dalších školních útoků vyšetřovací komise doporučila zrušení zákazu nošení zbraní pro zaměstnance škol v USA.


Související:

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *