Norská menšinová vláda v parlamentu získala podporu pro nový zákon, podle nějž budou v zemi zakázány samonabíjecí pušky. Zákon je primárně uváděn jako reakce na útok norského pachatele v roce 2011. Zbraně budou zakázány od roku 2021 a zákaz se bude vztahovat i na již dříve legálně nabyté zbraně, které budou konfiskovány bez náhrady.
Teroristický útok v roce 2011
Po té, co norský pachatel neuspěl ve své snaze ilegálně nakoupit zbraně v Praze, tak si v Norsku legálně pořídil pistoli Glock 34 a samonabíjecí pušku Ruger Mini 14. Norské zákony pro koupi Glocku vyžadovaly pravidelný trénink ve sportovním střeleckém klubu, kterému se vrah chtěl původně vyhnout, proto předchozí snaha opatřit si zbraně nelegálně. Prahu si vybral proto, že se z BBC dozvěděl, že v České republice kvete černý obchod se zbraněmi.
22. června 2011 nejprve odpálil v centru města bombu; nálož sice neexplodovala způsobem, jakým chtěl, přesto si vyžádala 8 mrtvých a 209 zraněných. Následně pachatel zamířil na ostrov Utoya, kde se konal tábor socialistické mládežnické organizace, kde zahájil palbu do přítomných osob, většinou dětí a mladistvých, přičemž 68 osob zavraždil a 110 zranil.
Místní policisté, kteří na pobřeží dorazili až 30 minut po začátku střelby, se pachatele zastavit nepokusili, a čekali na příjezd zásahové jednotky. Zásahová jednotka zase neměla k dispozici helikoptéru, takže na vzdálené místo jela relativně dlouho autem. Po příjezdu se zásahová jednotka téměř utopila, když jejich nafukovacímu člunu nejprve přestal fungovat motor a následně začal nabírat vodu; na ostrov se zásahovka dostala až s využitím civilní lodi. Pachatel se vzdal okamžitě při prvním kontaktu s policisty.
Zákaz a konfiskace samonabíjecích pušek
Zákaz se má vztahovat na samonabíjecí pušky vyrobené úpravou z plně automatických (v souladu se zákazovou směrnicí) a dále také na samonabíjecí pušky, které byly původně navrženy pro policejní a vojenské využití. Reálně ale bude zákaz dopadat na mnohem více zbraní – má postihnout také Ruger Mini 14, který nespadá ani do jedné z uvedených kategorií. Zákon má obsahovat velmi úzce vymezenou výjimku pro sběratele a sportovní střelce. Vzhledem k tomu, že v Norsku není možné vlastnit zbraně pro sebeobranu, tak zákaz dopadne především na lovce a na sportovní střelce, kteří nesplní podmínky nově stanovené výjimky.
Podle norské ministryně spravedlnosti, veřejné bezpečnosti a imigrace Sylvi Listhaug má zákaz dopadnout i na již vlastněné zbraně. Jejich vlastníci budou mít čas do roku 2021, aby své nyní legálně držené zbraně buďto permanentně znehodnotili, anebo prodali do zahraničí. V případě, že tak neudělají, jim budou zbraně v roce 2021 konfiskovány bez náhrady.
Omezení počtu vlastněných zbraní
Podle Petra Frolicha, člena parlamentní komise pro spravedlnost, bude nová právní úprava dále obsahovat také omezení maximálního počtu zbraní, které může vlastnit jednotlivec. Cílem je snížit počet zbraní v zemi – v současnost 1.3 milionu na 5.2 milionu občanů.
Zdroje: The State, Guardian, Stortinget
K redakční politice zbrojnice.com patří nepoužívání jmen a fotografií hromadných vrahů, kteří své běsnění často konají právě s cílem dosáhnout jakési pochybné slávy.
Velmi si vážím Vaší redakční politiky. Kdyby se dodržovala všude, ubylo by mrtvých.
(K redakční politice zbrojnice.com patří nepoužívání jmen a fotografií hromadných vrahů, kteří své běsnění často konají právě s cílem dosáhnout jakési pochybné slávy.)