Pia Eckstein, novinářka německého deníku ZVW, následujícím způsobem shrnula, co považuje za nějvětší problém současné německé legislativy (ZVW, 2.3.2019):
Od [změny zákona v roce 2009] inspektoři okresní policie [Rems-Murr] provedli kontroly 1.800 držitelů zbraní. Podle radního Richarda Sigela tak v podstatě kontrola proběhla u každého držitele alespoň jednou. Kontroloři domů přijdou bez předchozího ohlášení, což je novinka od července 2009. Držitel zbraní musí inspektora vpustit domů, ukázat zbraně a střelivo a prokázat správné zabezpečení. Inspektoři ověří sériová čísla zbraní s daty v národní databázi a nahlédnou také do přehledu střeleb. Kdo nesplňuje podmínku “nezbytnosti”, už nemůže dále držet zbraně. Tedy pokud například držitel loveckého zbrojního průkazu nebyl v posledních letech na lovu, musí odevzdat své pistole, pušky a brokovnice.
Největším problémem je ale to, že inspektoři jsou omezeni jen na kontrolu sejfu. Nemohou prohledat celý dům. Nezjistí tak, zda-li má například držitel nelegální revolver pod polštářem nebo další střelivo schované v matraci. Stejně tak nezjistí, co je v domě souseda. “Přitom nejvíce zločinů a hloupostí, nebo jak to chcete nazývat, se děje s nelegálními zbraněmi”, říká radní Richard Sigel.
Na konci prosince 2018 bylo v okrese 1.643 držitelů zbraní. V březnu 2009 jich bylo 3.489.
Inspekční chytáky
Oblíbenou hříčkou německých inspektorů je přijít do domu v době, kdy vědí, že se zde nenachází držitel zbraní. Přítomné příbuzné požádají o otevření sejfu za účelem kontroly zbraní.
Pokud příbuzný, například manželka, sejf otevře (zná kombinaci zámku nebo umístění klíče), pak jde o porušení zákona o zbraních, které je okamžitě trestáno konfiskací zbraní a střeliva.
Zavedení kontrol bez ohlášení
Domácí kontroly bez předchozího ohlášení Německo zavedlo v reakci na masovou vraždu spáchanou v roce 2009 ve Winnendenu. Při ní 15letý pachatel zavraždil 7 osob a další 2 zranil.
Otec pachatele měl celkem 15 zbraní. 14 uschovával v sejfu, jednu nabitou pistoli měl ale přístupnou v domě. Tu pachatel použil ke spáchání školního útoku.
Význam bezpečného uložení zbraní pro snížení pravděpodobnosti páchání školních masových vražd je podrobně rozveden v článku USA: Fakta o školních útocích v Americe & co udělat pro zvýšení bezpečnosti škol: “Z hlediska civilního držení zbraní se v souvislosti se školními útoky zdá být nejvýznamnější zabezpečené uložení zbraní – a to nejen v domácnostech s dětmi (či mladými dospělými), ale také v domácnostech, do kterých mají přístup potomci příbuzných.”
Německo:
- Rozhovor – Hans Deutsch: Držení a nošení zbraně pro sebeobranu je v Německu tabu
- Policejní odbory požadují zákaz „zabijáckých“ pepřových sprejů
- Islamisté vedení „v hledáčku“ mají zbrojní průkazy
- Zbraně se teroristům zdály příliš drahé, dali přednost autoškole
- Zavádění bezzbraňových zón (Waffenverbotsgebiet)
Tak mě napadá, jak je to u nás? Situace: oba manželé mají zbroják a zbraně mají ve společném trezoru: je to problém?
U zbraní kategorie B musí mít ten druhý na každou povolení, kategórie C je bez problému.
Povolení musí mít, chce-li ji nosit. Samotný přístup do trezoru (a ke dvěma zbraním, jež v něm být nemusí ze zákona a být by rozhodně neměly ze zdravého rozumu) ale žádný zákon rodině nijak neomezuje.
Dále pak stojí za zmínku, že podle našeho (na rozdíl od mnoha jiných, opravdu velmi dobrého!) zákona o nutné obraně v případě, kdy by skutečně bylo zapotřebí zbraň použít, tak může učinit _naprosto kdokoli_, zcela bez ohledu na to, zda sám má nebo nemá povolení, ZP, cokoli.
Vizte prosím detailní rozbor např. v Ecce na straně 145: http://ocs.cz/EHA/order.html
That all said, problémy jsou pravděpodobné vždy, protože soudci u nás již tradičně mívají vlastní představy o právu, a nenechávají se platnou právní úpravou příliš mást 🙁 (Ecce str. 148, a mnoho jiných zdrojů, např. https://karasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=446321) Ale jak říkají za vodou, pořád lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti.
Hm, nějak mi tu zmizel příspěvek, nevím, zda z nějakého důvodu čeká dlouho na schválení (ale jiný jinde mezitím prošel), nebo zda se skutečně ztratil. Uvidíme, zda se časem objeví nebo ne 🙂
Podstatné je ale to, že pro samotný přístup do tresoru žádný zákon povolení a dokonce ani ZP naprosto nevyžaduje (pro nošení je bohužel zcela jednoznačně ze zákona nutné obojí).
(A vida, už je tam. Tak se omlouvám za netrpělivost :))
Obávám se, že níže citovaná ustanovení ZoZ hovoří opačně:
1. Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E nesmí převést vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechat takové osobě,
2. Pro účely tohoto zákona se rozumí přenecháním zbraně nebo střeliva poskytnutí možnosti jiné osobě se zbraní nebo střelivem fakticky nakládat.
Mně z toho plyne, že bez předchozího povolení držet si ani manželé (milenci, registrovaní partneři, rodiče s dětmi či jiní spolubydlící) nesmějí navzájem poskytnout možnost nakládat se zbraněmi kategorie B (tedy ani umožnit přístup do trezoru).
Ne, to je zjevný nesmysl. Zvažte fakt, že až dvě Béčka mohou být volně v domě bez trezoru; podle té Vaší interpretace by pak manželka bez ZP musela tábořit před domem a vůbec by nesměla dovnitř, a musel byste si vařit a uklízet sám 🙂
Ty paragrafy zcela zjevně znamenají „půjčit“ (akorát to psal blbec, jako ostatně většinu zákonů, snad jen s čestnou výjimkou NO). Nikoli „nezabránit v jakémkoli přístupu k“.
Souhlasím s tvrzením, že je to zjevný nesmysl. Nicméně je to tak napsáno, takže ouvej.
Z toho také plyne, že pokud je manželka v domě sama, nelze nechat zbraně volně ležet. 🙁
Uvařit a uklidit mu může, pokud on je doma a na zbraně dohlédne.
Skutečně mám za to, že takto „poskytnutí možnosti“ interpretovat nelze. Vždyť někdo, kdo má jen dvě zbraně, vůbec žádný tresor mít ani nemusí!
Podle mého názoru manželka je inherentně důvěryhodná; v jejím případě tedy lze zbraň nechat kdekoli (z jiného pohledu, lze jí nechat přístup do tresoru), a litera zákona je zcela spolehlivě naplněna tím, že jí k tomu řekneme „a nesmíš na to sahat, leda by šlo u NO/KN, v takovém případě samozřejmě bez problémů.“
Každopádně jsem poprosil kolegu právníka, aby si to tady přečtl, tak uvidíme, až na to bude mít čas, co nám k tomu řekne 🙂
Rád bych připojil opožděný komentář k původnímu tématu. Rem-Murr Kreis je v Bavorsku a já jsem si dost jistý, že v Bavorsku nesmí probíhat neohlášená kontrola zbraní. To, co paní novinářka líčí, není pravda. Odkud to vím? Z vlastní zkušenosti. Kontrola legálně držených zbraní v Bavorsku má (pořád ještě) jasně definovaná pravidla a patří mezi ně i to, že majitel je předem písemně na kontrolu a její datum upozorněn. Je to logické a k dobru obou stran. Možná by zmíněná novinářka měla používat zdravý selský rozum. Kdyby to fungovalo podle ní, tak by si libovolný exot mohl vytipovat držitele zbraní, padělal by si nějaký průkaz, vtrhnul k držiteli do bytu a sebral mu jeho legálně držené zbraně..!
Jiná věc je samozřejmě, pokud má policie důvodné podezření (například když dostane od někoho tip), že příslušný držitel má kromě leegálních zbraní také nějaké nelegální. Ale to je úplně jiná situace.
Prosím nevěřte všemu, co se v německých médiích napíše.