Zahraničí

Texas: Aktuální změny zbraňové legislativy v souvislostech

Texaská zbraňová legislativa doznala k 1. září 2019 poměrně zásadních změn. Těm se zejména v souvislosti s několika útoky, ke kterým došlo v témž týdnu, povrchně věnovala i masmédia. Podívejme se tedy v detailu na změny místní legislativy a souvislosti, které stály za jejich přijetím.

Texaská zbraňová legislativa obecně

V České republice dlouhodobě přetrvává mýtus, že texaská legislativa patří k nejpermisivnějším v USA. Pokud bychom měli skládat žebříček míry restriktivnosti zbraňové legislativy, Texas by patřil spíše k legislativnímu středu.

K zásadnímu uvolňování restrikcí zde dochází až v posledních několika letech. Přijímání těchto změn je přitom zajímavé sledovat zejména ve srovnání s Kalifornií. Jsou to totiž dva nejlidnatnější státy USA s podobnou mírou vražednosti (srovnatelnou například s Litvou) a podobným sociodemografickým složením populace. Oba přijímají změny zbraňové legislativy do značné míry v souvislosti s útoky aktivních vrahů.

Zatímco Kalifornie, dlouhodobě nejrestriktivnější americký stát, přijímá další a další restrikce, Texas se pohybuje opačným směrem a postupně ruší zákazy, které omezují možnost zákonadbalých občanů být ozbrojeni a znemožňují efektivní obranu proti vražednému násilí.

USA - vražednost a skryté nošení 1

Dřívější zásadní změny texaské zbraňové legislativy

Nároková povolení ke skrytému nošení zbraně

Podrobně: Texaská legislativa skrytého nošení zbraně

Skryté nošení zbraně bylo v Texasu zakázáno od roku 1871. Zákaz byl zrušen až zavedením systému vydávání nárokových povolení v roce 1995. K zavedení této úpravy tedy došlo v Texasu ve stejném roce jako u nás. Češi ale mohli povolení nenárokově získat již od roku 1990, nárokově také za první republiky a dříve během Rakousko-Uherska.

Od roku 2015 smějí Texasané s povolením nosit krátké zbraně také viditelně (viditelné nošení legálně držených dlouhých zbraní zakázáno nikdy nebylo).

V současnosti má v Texasu povolení k nošení zbraně 4,88% obyvatel, resp. 6,57% dospělé populace, což je přibližně dvojnásobek oproti ČR. Na rozdíl od ČR ale v Texasu existuje legislativa upravující rozsáhlý seznam tzv. “bezzbraňových zón”, kde i osoba s povolením v případě porušení zákazu riskuje trestní stíhání. Právě bezzbraňovým zónam se věnují změny legislativy, které nabyly účinnosti 1. září.

Vyzbrojování některých zaměstnanců škol

Podrobně: Parkland: Vyšetřovací komise doporučila zrušit zákaz nošení zbraní pro zaměstnance škol

Texaské základní a střední školy jsou bezzbraňovými zónami, pachatelé masových vražd si přitom v naprosté většině případů cíleně vybírají bezzbraňové zóny ke spáchání útoku.

V souvislosti s tímto poznatkem a v návaznosti na útok ve Virginia Tech (Virginie) v roce 2007 Texas začal zavádět tzv. “školní ochránce” (school guardians), což jsou neustále ozbrojení nepedagogičtí civilní zaměstnanci vycvičení k ochraně školy.

V roce 2012, po útoku v Sandy Hook (Connecticut), Texas zavedl také program školních maršálů (school marshals). V tomto případě se jedná o civilní zaměstnance s primárně jinými úkoly, včetně pedagogů, kteří po získání zvláštního povolení a absolvování výcviku mohou být ve škole ozbrojeni. Pokud jsou v přímém styku s dětmi (zrovna vyučují), musí mít zbraň uzamčenou v trezoru.

Vedoucí programu atletiky a veterán Chris Hixon se pokusin pachatele zastavit. Rozběhl se proti němu chodbou, ale než se k němu stačil dostat, byl zastřelen. Foto: CBS News.
Vedoucí programu atletiky v Parklandu a veterán Chris Hixon se pokusil pachatele zastavit. Rozeběhl se proti němu chodbou, ale než se k němu stačil dostat, byl zastřelen. Hixon, byť vykonával funkci bezpečnostního pracovníka, musel být sám v souladu se zákony Floridy ve škole neozbrojen. Foto: CBS News.

Zrušení zákazu nošení zbraní na univerzitách

Podrobně: Texas: dva roky se zbraněmi na univerzitách

V roce 2016 došlo k uvolnění zákazu nošení zbraní na univerzitách. Zákaz byl přijat v 60. letech především v souvislosti se studentskými protesty proti válce ve Vietnamu a černošskými emancipačními protesty.

Povolení k nošení zbraně lze v Texasu získat od 21 let věku (policisté, vojáci a veteráni od 18), takže zrušení zákazu umožnilo nosit zbraně především starším studentům a vyučujícím.

Zákaz byl symbolicky zrušen k datu výročí útoku na univerzitě v Austinu, kde v roce 1966 vojenský veterán s odstřelovací puškou zavraždil 18 a zranil 31 osob. Na zásahu proti pachateli se tehdy podíleli také civilisté. Někteří proti pachateli umístěném ve věži univerzitní budovy opětovali střelbu z ulice z pušek, které měli legálně ve svých autech, zatímco jeden civilista se s vypůjčenou policejní puškou přidal ke třem policistům při postupu na věž, kterým byl útok zastaven.

 

Zákonné změny účinné od 1. září 2019

Zrušení zákazu nošení zbraní v kostelech a modlitebnách

Zákon 535 ruší dosud platný zákaz nošení zbraní v kostelech a modlitebnách v Texasu, ledaže je u vstupu do kostela vyvěšena předepsaná zákazová tabulka. Kostely se v posledních letech staly v celých USA terčem útoků aktivních vrahů.

K útoku na modlitebnu s nejvíce oběťmi došlo přímo v Texasu v roce 2017. Pachatele v Sutherlands Springs přitom zastavil ozbrojený civilista Stephen Willeford. Ten se na začátku útoku nacházel ve svém domě na konci ulice a proti nelegálně vyzbrojenému útočníkovi se polonahý a bosý vydal se svou legální AR 15. Byť měl útočník neprůstřelnou vestu, povedlo se mu jej zasáhnout do boku a do nohy a následně jej pronásledoval autem. Zatímco policie směřovala hlídkové vozy na místo prvního útoku, pachatel již směřoval k dalšímu kostelu (šlo tedy o stejný postup jako později v Christchurch či řadě jiných útoků). Pachatel ale postupně krvácel z utržených průstřelů a pronásledován Willefordem přistoupil k sebevraždě. Pokud by Willeford byl zrovna v kostele, pak ačkoliv má povolení k nošení zbraně a jinak ji pravidelně nosí, neměl by se pachateli jak postavit, protože by ji v důsledku zákazu musel zanechat doma.

K dalším známým ozbrojeným civilistům, kteří se postavili aktivním vrahům v modlitebnách, patří:

Stephen Willeford zastavil aktivního vraha při útoku v Sutherlands Springs, čímž mu překazil plán pokračovat v útoku v dalším kostele.

Znemožnění zákazu uložení zbraní v pronajatých prostorách

38% Texasanů bydlí v nájmu. Řada pronajímatelů zejména v městských oblastech přitom jako jednu z podmínek pronájmu klade zákaz uschovávání zbraní v bytě.

Zákon 741 nově zakazuje podobná omezení v rámci nájemních smluv. Díky tomu se možnost bránit se se zbraní stane dostupnější i pro osoby bydlící v nájmu.

Moci mít zbraň v bytě je jedna věc. Moci ji nosit ve společných prostorách je zase jiný problém. Proto zákon 302 zakazuje omezování nošení ve společných prostorách, a to nejen pro nájemce, ale také pro jejich hosty.

Znemožnění zákazu uložení zbraní ve veřejných pečovatelských domovech

Podobně jako v případě nájmů zákon 2363 zakazuje zavádění omezení pro držení zbraní ve veřejných pečovatelských domovech. Pečovatelský domov nově smí pouze stanovit podmínky pro bezpečné uložení zbraně. Tím se zásadním způsobem změní možnost držení zbraní – a případně také sebeobrany – pro seniorní či fyzicky postižené občany.

Ochrana legálních držitelů při nevědomém vstupu do bezzbraňové zóny

Vstup do bezzbraňové zóny se zbraní, bez ohledu na povolení k nošení zbraně, je v Texasu trestným činem se sazbou odnětí svobody až jeden rok. V případě nošení nelegálně držené zbraně je trest až 10 let odnětí svobody.

Komplikovanost legislativy bezzbraňových zón může činit značně obtížné rozpoznání toho, kde zákazy končí nebo začínají.

Podle zákona 121 se osoba legálně nosící zbraň může zbavit trestní odpovědnosti za porušení zákazu vstupu do bezzbraňové zóny, pokud do ní vstoupila nevědomky a okamžitě ji opustí po té, co je na existenci zákazu upozorněna.

Zrušení omezení počtu školních maršálů

Jak je vysvětleno výše, zavedení školních maršálů znamenalo zásadní změnu v systému zabezpečení texaských škol. Legislativa byla v roce 2012 přijímána s určitou mírou nedůvěry, a proto do ní bylo vloženo omezení maximálního počtu maršálů ve škole v poměru 1:200 žákům.

Původní změna legislativy směřovala na snížení omezení na 1:100. Také v souvislosti se závěry vyšetřovací komise v Parklandu nakonec bylo omezení počtu maršálů ve školách zákonem 1387 zcela zrušeno. Teoreticky tedy nyní – po absolvování zvláštního školení a získání příslušných povolení – budou moci být ozbrojeni všichni školní zaměstnanci. Takový výsledek je vzhledem k relativně nízkému počtu povolení ke skrytému nošení v populaci (jak je popsáno výše) nepravděpodobný, ale tuto možnost nově budou mít všichni.

Zákon 1143 navíc znemožňuje školám zakazovat uložení legálně držených zbraní v automobilech na školních parkovištích. Zaměstnanci, a případně i přítomní rodiče, kteří nezískají autorizaci v rámci programu školních maršálů, budou moci mít zbraně alespoň poblíž.

Mezi osoby, které zasáhly proti aktivním vrahům ve školách v USA po té, co museli nejprve zaběhnout pro svou zbraň na parkoviště, patří:

Další známí civilisté, kteří zastavili ozbrojené útočníky, jsou:

Při vědomí, že nejvražednější útok na školu v USA byl spáchán pomocí výbušnin (Bath, 1927), je zřejmé, že nejde o samospásné řešení. Při obecné 94% úspěšnosti proti aktivním vrahům ale ozbrojení civilisté ve školách představují zásadní změnu míry zabezpečení.

Yitzhak Dadon zastavil teroristu útočícího na žáky ve škole v Jeruzalémě. Teroristovi se přitom postavil ve chvíli, kdy na místo dorazivší policisté odmítli do budovy vstoupit a rozhodli se na ulici čekat na příjezd zásahové jednotky (stejně postupovali také policisté v Parklandu).

Možnost viditelného nošení zbraní bez povolení v případě přírodních katastrof

Zákon 1177 nově lidem v Texasu umožňuje v případě vyhlášeného stavu nouze a sedmi následujících dní nosit legálně držené zbraně – a to i pokud nemají povolení k nošení zbraně. Primárním cílem zákona je zabránit ponechávání zbraní v evakuovaných obydlích, kde se mohou stát snadným cílem zločinců. Lidé, kteří se evakuují, se nově mohou soustředit na praktičtější problémy, než zda-li své zbraně přepravují v souladu s omezeními kladenými na osoby bez povolení k nošení zbraně.

Vedlejší dopad bude pochopitelně bezpečnostní, pokud jde o možnost obrany v případě rabování či jiného kriminálního jednání. Tím, že se změna vztahuje pouze na viditelné nošení, půjde především o deterent v situaci, kdy může být policie mnohdy zcela ochromena.

Pokud by legální držitel zbraně chtěl ozbrojen využívat také veřejné nouzové přístřešky, musel by pro to získat svolení odpovědné osoby.

Pozn.: Podobnou úpravu umožňující viditelné nošení v případě vyhlášeného krizového stavu jsem navrhoval také v rámci expertní pracovní skupiny MV pro přípravu nové zbraňové legislativy. V nynějším návrhu nového zákona o zbraních toto nebylo zařazeno.

 

Nařízení vydaná guvernérem Texasu Gregem Abbottem

Kromě výše uvedených osmi zákonů vydal dalších osm nařízení guvernér Texasu Greg Abbott. Nařízení byla vydána 5. září po dvou útocích aktivních vrahů:

  • Pachatelem útoku v El Paso byl legálně ozbrojený 21 letý běloch cílící především na hispánce. Několik týdnů před útokem policii kontaktovala pachatelova matka s tím, že má starosti, protože se její syn vyzbrojuje. Policista s ní věc konzultoval telefonicky se závěrem, že v zákonné rovině je vše v pořádku. Matka neoznámila konkrétní obavu, pouze obecné přesvědčení, že syn není na vlastnění zbraní dostatečně vyspělý.
  • V obcích Odessa a  Midland útočil nelegálně ozbrojený 36 letý muž. Ten nejprve zaútočil na policisty v průběhu běžné dopravní kontroly a následně z automobilu útočil na náhodné oběti. O několik týdnů dříve jej sousedka nahlásila policii, protože jí vyhrožoval se zbraní v ruce, policie ale případ neřešila.

Guvernér tedy vydal 8 nařízení souvisejících především s prací bezpečnostních složek:

Vypracování standardů pro identifikaci potenciálně nebezpečných osob

Guvernér zadal ministerstvu vnitra vypracování standardního dotazníku, který budou používat všechny bezpečnostní složky ve státě pro identifikaci potenciálně nebezpečných osob v rámci Texas Suspicious Activity Reporting Network.

Zavádění postupů k identifikaci a práci s potenciálně nebezpečnými osobami se podrobně věnuje článek Masové vraždy – vražedná subkultura a intervence.

Vypracování pokynů pro nakládání s informacemi o potenciálně nebezpečných osobách

Vedle standardizovaného dotazníku, který bude představovat rámec pro komunikaci na ose občané – bezpečnostní složky, ministerstvo vnitra dostalo za úkol také vypracování pokynů pro standardizované předávání informací mezi jednotlivými bezpečnostními agenturami.

To je důležitější, než se na první pohled může zdát. Tomu, jak policie i FBI ignorovala desítky oznámení, že se pachatel připravuje spáchat útok na školu v Parklandu (Florida), se v detailu věnuje článek Souhrn faktů k masové vraždě v Parklandu na Floridě.

Zavedení standardizovaného tréninku v souvislosti s předchozími změnami

Zatímco na sestavení dotazníku a pokynů má ministerstvo vnitra 30 dní, Komise pro bezpečnostní sbory musí v návaznosti na to do 60 dní zavést standardizovaný trénink členů bezpečnostních složek.

Veřejná kampaň

Vzdělávání se má zaměřit nejen na policisty, ale také na širokou veřejnost. Cílem je, aby občané věděli, jakým způsobem bezpečnostní složky identifikují potenciálně nebezpečné osoby a jaké informace by tedy rodina, přátelé, spolupracovníci či sousedi měli ohlásit, pokud by v souvislosti s někým nabyli konkrétní obavy z možné přípravy útoku.

Kampaň zaměřená na školy

Zvláštní informační kampaň a školení bude zaměřena nejen na pracovníky škol, ale také na studenty a jejich rodiče.

Zavedení analytických týmů v každém okrese

Jak je v detailu popsáno v článku Vražedná subkultura a intervence, FBI za jeden z hlavních způsobů předcházení útoků aktivních vrahů ve školách považuje zavedení tzv. threat assessment týmů, tedy multidisciplinárních týmů zaměřených na identifikaci a práci s potenciálně nebezpečnými osobami.

V Texasu bude muset být takový tým nově v každém okrese. Jejich členy jsou zástupci bezpečnostních složek, odborníci na duševní zdraví a zástupci škol. V případě potřeby mají k dispozici také spolupráci odborníků z FBI.

Navýšení rozpočtu pro identifikaci potenciálně nebezpečných osob

Většina pachatelů masových vražd je motivována snahou dosáhnout mediální proslulosti. V souvislosti s tím často ještě před spácháním útoku publikují informace o sobě a motivaci online s cílem zajistit větší mediální zájem o svou osobu, což se stalo také před útokem v El Paso.

Proto bude navýšen rozpočet určený na zaměstnání osob, jejichž úkolem je hledat podobná prohlášení na webu a sociálních sítích s cílem identifikovat a překazit hrozící útoky.

Včasné hlášení odsouzení do centrálního systému

Podrobně: USA: rozšíření databáze NICS pro zbraňové prověrky

Od 1. ledna 2020 budou o granty ze státní pokladny moci žádat pouze ty okresy, které se zaváží předávat informace alespoň o 90% odsouzení do státní databáze během sedmi pracovních dní (o rok později během pěti). Legislativa USA je totiž velmi přísná, pokud jde o ukládání doživotních zákazů legálního držení zbraní. Například odsouzení za trestný čin, za nějž lze uložit více než jeden rok odnětí svobody, znamená doživotní zákaz.

V USA existují problémy s zadáváním relevantních informací do databází a s propojením databází zločinů s databázemi využíva nými pro prověrku osoby při prodeji zbraně. Prověrkou musí projít každý, kdo v Texasu zbraň kupuje od licencovaného obchodníka, nikoliv při soukromém prodeji; při vědomém prodeji osobě se zákazem držení zbraní hrozí kupujícímu i prodejci 10 let odnětí svobody.

K známým případům, v nichž si pachatelé pořídili zbraně, protože selhal systém prověrky kupujícího, patří následující masové vraždy (v podrobnostech v odkaze výše):

  • Útok na kostel v Charlestonu, kde bílý rasista zavraždil 9 a zranil 1 osobu.
  • Útok v Sutherlands Springs, zmíněný výše, kde militantní ateista zavraždil 27 a zranil 20 osob.
  • Útok na gay klub v Orlandu, kde homofobní islamistický homosexuál zavraždil 49 a zranil 53 osob, byť byl v rozhodné době vyšetřován FBI pro napojení na islamistické teroristické organizace.
  • Útok v kině v Lafayette, kde pachatel zavraždil 3 a zranil 9 osob.
  • Útok na základně Fort Hood, kde islamista zavraždil 14 a zranil 33 osob (vojáci na základnách v USA jsou standardně neozbrojeni), byť byl v rozhodné době vyšetřován pro podezření z přípravy teroristického útoku.
  • Útok v Garlandu, kde dva islamističtí teroristé stačili zranit jednoho bezpečnostního pracovníka a byli okamžitě rozstříleni přítomnou zásahovou jednotkou. Na místě útoku byl přítomen agent FBI, který pachatele v té chvíli sledoval právě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku (policisté ho omylem považovali za pomocníka útočníků a na chvíli ho dokonce zatkli).

Související:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *