Zahraničí

Rozhovor – Tomasz W. Stępień: Ve Firearms United očekáváme, že EU půjde v roce 2020 tvrdě po legálních držitelích zbraní

Tomasz W. Stępień je prezidentem Firearms United Network (FUN), panevropského hnutí zaměřeného na zachování a podporu občanských práv v oblasti legálního civilního držení zbraní. FUN nabyl na významu především po roce 2015, kdy Evropská komise představila svůj návrh na omezení a zákazy dopadající na zákonadbalé občany jakožto reakci na teroristické útoky spáchané nelegálními zbraněmi. V exkluzivním interview pro zbrojnice.com Tomasz hovoří o potřebě rozšíření členské základny FUN a o blížící se další bitvě o budoucnost legálního držení zbraní v Unii.


You can also read this interview in English original:

Interview – Tomasz W. Stępień: In Firearms United we expect the EU to go hard after legal gun owners in 2020


Rozhovor s Tomaszem W. Stępień:

  1. Ve Firearms United očekáváme, že EU půjde v roce 2020 tvrdě po legálních držitelích zbraní
  2. Poláci stále věří komunistické indoktrinaci, že jen zločinci potřebují zbraně (2.4.2019)
  3. Zbraně & Tomasz W. Stępień, prezident Firearms United Network (3.4.2019)

Tomaszi, jseš Polák. Poláci jsou nejvíce odzbrojenou společností v Evropě. Jaktože nejvýznamnější panevropská organizace chránící práva držitelů zbraní vznikla zrovna v Polsku?

Myslím si, že taková organizace musela vzniknout ve východní Evropě. Jednoduše proto, že máme zkušenost s životem pod sovětským diktátem. Nezávislost jsme znovunabyli poměrně nedávno a jsme alergičtí na snahy, jakkoliv mírné, ji omezit. Průměrný Čech si pamatuje rok 1968. Maďaři mají stále v paměti rok 1956. Pro Poláky jsou stejně tak významná 80. léta a Solidarita. Neměli jsme luxus ochrany amerických základen. Takže máme úplně jiný pohled než kolegové ze západu. Neříkám, že jsou méně odhodlaní, to rozhodně ne. Ale pro nás je to mnohem více osobní.

A proč Polsko? K tomu nebyl žádný konkrétní důvod. Prostě správný člověk (Dariusz Dura) s tou správnou vizí na správném místě. A zbytek už je historie.

Jak těžké bylo zformovat FUN do fungující panevropské organizace? Jsou země, kde potřebujete zlepšit svou přítomnost?

To je pořád sakra těžké. Jak říká můj drahý finský kamarád: ‘Je to jako nahánět stádo koček’. Pocházíme z odlišných kultur, hovoříme různými jazyky, máme jiné historické zkušenosti a animozity. Máme odlišné právní systémy a různé zbraňové zákony. Přidej k tomu mix velmi silných osobností držitelů zbraní a máš dobrou přípravu na vznik bouře.

Naše přítomnost se musí zlepšit všude. Máme 15 milionů legálních držitelů zbraní napříč Evropou. Rád bych velkou část z nich dostal do FUN. A to z jednoduchého důvodu: jsme nejvíce efektivní organizací bránící právo držet a nosit zbraně v Evropě.  Podařilo se nám zředit zbraňovou směrnici zcela mimo naše nejdivočejší sny, a to s hodně malým rozpočtem. Jen si představ, co bychom mohli dokázat, kdybychom měli pořádné zdroje? Aktivisté v jednotlivých zemích, sledování místního vývoje, prostředky na lobování v Bruselu, schopnost dostat lidi na ulice v rámci pokojných demonstrací… Lidé se mi smějí, když říkám, že našim hlavním cílem je dosažení úplného odstranění zbraňové směrnice z unijní legislativy. Většinou to jsou ale ti stejní lidé, kteří se nám vysmívali, když jsme vyrazili proti Komisi při přijímání směrnice. Pro mne ale nic není nedosažitelné.

Ale zpátky k věci. Ano, jsou některé země, kde nejsme příliš silní. Nějaký severský ostrov. Velká země uprostřed Evropy, nějaké další místo s velkými horami. Je jich více. Ale jak jsem říkal, musíme se zlepšit ve všech směrech. Musíme zvýšit počet členů. Musíme zvýšit přítomnost a vliv na vlády. Musíme mít silnější možnost ovlivnit dění v Evropské komisi. Musíme zlepšit naše procesy a pak je dodržovat. To nám umožní postupy opakovat, což zase uvolní prostředky na jiné činnosti. Máme toho před sebou hodně, ale nikdo nás nezastaví, dokud se nepovede, co je potřeba.

Do jaké míry se liší názory členů z různých zemí? Pro Čechy je posvátné skryté nošení, zatímco Švýcaři si nenechají sáhnout na své milice. Jaké priority mají další národnosti?

Někteří mají. Finové neuhnou, pokud jde o jejich rezervisty. A tak dále. Já si ale myslím, že musíme pracovat na jednotném spojujícím sdělení. To sdělení je jednoduché:

Nepřijmeme kolektivní odpovědnost za činy vyšinutců a teroristů.

Pokud řídím auto a překročím povolenou rychlost, jsem to já, kdo dostane pokutu. Nikdo nejde po mém sousedovi, který byl zrovna na pracovní cestě 500 km daleko. Pokud nezajistím zbraň a poruším pravidla, pak jde o mou odpovědnost a měl bych být potrestán. Ale nikdo nemá právo jít po mnohamilionovém společenství zákonadbalých občanů kvůli selhání státu zajistit potřebnou úroveň bezpečnosti. Takže ještě jednou, pokud někdo poruší zákon, pak reakce musí být namířena proti tomuto konkrétnímu člověku, ne proti nevinným, kteří s tím neměli nic společného.

Co považuješ za největší úspěchy FUN během procesu přijímání zbraňové směrnice?

Byly dva:

  • Zředění směrnice. Vím, že spousta lidí je nešťastná z toho, jak vypadá finální znění. Ale prosím zkuste si vzpomenout, s čím jsme začínali. Původní verze návrhu směrnice říkala, že “držení jakýchkoliv předmětů vzhledem připomínajících plně automatické zbraně bude zakázáno”. To znamená hračky, airsoftové zbraně a jen Bůh ví co ještě.
  • Navýšil se počet členů Evropského parlamentu, které se povedlo přesvědčit. Poslední změna směrnice v roce 2008 prošla s přibližně 600 hlasy pro a 18 proti. Jen 18 proti! Povedlo se nám změnit rovnováhu na 450+ pro a 186 proti. Pro mne to je obrovský úspěch. Zcela jistě máme výsledky. A v budoucnosti můžeme dokázat mnohem více.

Nyní se vyrojily i další kroky EU, které jsou skrytě zacíleny proti držitelům zbraní, jako například návrh zákazu používání olova ve střelivu. Co děláte v tomto směru? Existují také další podobné iniciativy ohrožující držení zbraní?

Ano, velmi podrobně to sledujeme. Nemohu hovořit o podrobnostech, ale jsme připraveni, zejména pokud jde o olovo. Máme připraveny spolehlivé vědecké důkazy, které jsme připraveni použít, pokud by se někdo vydal tímto směrem.

Firearms United po dlouhou dobu fungoval v “skrytém režimu”. Nyní jste formální organizací, která přijímá individuální členy. Místo lokální odnože v České republice spolupracujete s LEXem. Spoléháte na tento způsob spolupráce s národními organizacemi, nebo cílíte na získání rozsáhlé členské základny přímo ve FUN?

Tato otázka má dva aspekty. V prvé řadě, FUN je spolkem spolků. Což znamená že jednotlivci nemohou být plnoprávnými členy s volebním právem. Toto právo mají jen právnické osoby. Síť vytváříme spoluprací s lokálními organizacemi, jako je například LEX. Je to mnohem efektivnější a umožňuje nám to lépe využívat dostupné zdroje. Ale vždy budu hlásat, aby se k nám připojovali také jednotlivci jakožto podporující členové. Aby nesli prapor. Abychom drželi pospolu. Protože koneckonců o tom to celé je. Zastupovat tu nejmenší možnou menšinu – jednotlivce.

Firearms United byla hodně viditelná během snahy Komise o odzbrojení zákonadbalých občanů. Co vám zabírá nejvíce práce v současnosti?

Rozhodně práce na implementaci směrnice do národních legislativ. A druhá největší výzva je nyní řádně vybudovat FUN.

Většina zemí EU směrnici dodnes neimplementovala, byť lhůta uběhla před půl rokem. Ale většina na tom pracuje. Jaké jsou hlavní pozitivní a negativní příklady národních implementací?

Pokud jde o negativní – tak to je rozhodně Francie, i když vlastně ani nemuseli skoro nic dělat, protože jejich úprava byla už dříve mnohem krutější. A taky Belgie, která směrnici prostě převzala, aniž by se pozastavovala nad dopady spočívajícími v pošlapání práv jednotlivců. Na druhé straně je pozitivní příklad Finska. To velmi chytře, a taky hodně díky práci našich místních kluků, použilo směrnici k zmírnění místních zákonů. Čímž ulehčili život pro tisíce místních držitelů zbraní.

Co očekáváte od přezkumu směrnice v roce 2020? Dita Charanzová prohlásila, že doufá, že Komise nebude sahat na legální držení zbraní. Sdílíš její optimismus?

Tak to teda ne. Zaprvé, vůbec nevěřím oné představě o ‘nové’ Komisi. Někteří lidé už byli nominovaní na pozice komisařů. Je možné, že bude zachován současný stav, okud řada nominací proběhne ještě před evropskými volbami. A pak jsem si docela jistý, že po nás půjdou v 2020. Komise byla hodně rozladěná naší (FUN) činností a schopností vzburcovat k činnosti zbraňovou komunitu. Pokud si vzpomínáš, tak Juncker nás nazval “nejagresivnější zbraňovou lobby, jakou kdy poznal”. A můžu Junckera ujistit, že se dokážeme v tomto směru překonat.

Pokud by se Komise výrazně změnila po evropských volbách, tak bych taky neočekával nic pozitivního. Přece jen se bavíme o zbraních. Je hodně jednoduché si takovými koblihami koupit většinu společnosti skrz útočení na držitele zbraní. Protože je jednoduché takové kroky připravit, většinou to je levné, dá se to prodat lidem, co o zbraních nic neví. A obvykle držitelé zbraní, protože to jsou zákonadbalí občané, je dodržují. Nicméně si myslím, že se blíží chvíle, a to brzy, kdy lidé začnou čím dál více zpochybňovat podobná pomatená rozhodnutí. My jsme v tomto směru začali v roce 2015, pokud jde o směrnici, a teď rozhodně nepřestaneme.

Rozhovor bude pokračovat druhou částí o civilním držení zbraní v Polsku.

 


Rozhovory zbrojnice.com

2 Replies to “Rozhovor – Tomasz W. Stępień: Ve Firearms United očekáváme, že EU půjde v roce 2020 tvrdě po legálních držitelích zbraní

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *