Roman Kříž je předsedou Libertariánského institutu a jedenáctkou na kandidátce Svobodných ve volbách do Evropského parlamentu. V rozhovoru pro zbrojnice.com hovoří o vizi strany Svobodných pro budoucnost vztahu České republiky a Evropské unie. Jakožto jedna z předních osobností studentského hnutí v době sametové revoluce nachází také paralely mezi rokem 1989 a současností.
Svobodní a zbraně
Nacházíme se ve zvláštní situaci. Podle průzkumů si pouze 29% obyvatel země myslí, že výhody členství v EU převažují nad nevýhodami. Přesto, mimo KSČM a stranu Tomia Okamury, všechny „velké“ strany berou volební kampaň jako prounijní agitaci. Na mne například pravidelně vyskakuje na youtube reklama ODS, jejíž úvodní větu p. Fialy „k Evropské unii neexistuje alternativa“ ani nemohu „přeskočit“. Čím to je?
Na to se můžete dívat z mnoha hledisek, já bych vypíchnul asi dvě.
To první je ideová vyprázdněnost. Jedeme v eurosocialistickém vlaku, kde mnoho milionů lidí živí to, že vezmou peníze všem a dají je vybraným. A další desítky milionů lidí, kteří z toho systému těží. Postavte se proti…. Když to skoro všichni vlastně považují za normální. To, co sledujeme, je fatální selhání společenských elit, které (čest výjimkám) podlehly jakémusi groupthinku – řeší „problémy“ pouze technicistně, o řád níž, nežli by měly. Například z pohledu zbraní se řeší velikost zásobníků, délka zbraně a podobné technikálie, ale nikdo už vlastně nediskutuje o tom, co je vlastně státu po tom, jestli mám doma zbraň. A jak můžu nemít právo držet zbraň, zatímco stát ano. Jak můžu na stát delegovat právo, které sám nemám? Není to trochu divné, když zdrojem vší moci jsem já, tedy „lid“?
To druhé je marketing. Markeťáci vědí, že od nespokojenosti k reálným krokům ke změně je dlouhá cesta. Dva příklady – skoro všichni jsou nespokojeni s bankovními poplatky, denně jsme masírováni reklamou bank bez poplatků, které „můžete mít rádi“… a reálný úprk od „tradičních“ bank se moc nekoná. Jako za bolševika – skoro všechny to štve, ale dělat něco proti? Lidi prostě berou věci tak jak přicházejí. Jako když prší – je to protivné, ano. Zanadávají si. Ale vezmou deštník a jdou do práce. Takže se „tradiční“ banky i politici“ hlavně soustředí na to, neudělat žádný průšvih, své mají „jisté“.
Že to vede ke znechucení a apatii většiny lidí? Že si zaděláváme na fakt velký průšvih? Koho to zajímá v systému, který zásadně řeší pouze důsledky problémů, ne jejich příčiny? Mimochodem – všimněte si, že „alternativou“ zůstává prakticky jen ještě větší levičáctví a nacionalismus. A až se něco zadrhne, viník bude buďto cizák nebo boháč. Že viníkem je ve skutečnosti systém neomezeného bujení státu? Asi je to moc složité….
Ale já jsem ve věku, kdy pamatuji „… na věčné časy a nikdy jinak“. A vím, že „věčné časy“ mohou brzo skončit.
Můžete shrnout postoj Svobodných k občanským právům v oblasti civilního držení zbraní?
V našem politickém programu máme větu: „Každý způsobilý a zákona dbalý občan musí mít možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek i se zbraní v ruce.“ To asi vystihuje vše podstatné.
Jakým způsobem byste tento postoj chtěli prosazovat na unijní úrovni v případě volebního úspěchu?
Politicky je to prakticky zabité, víme, jak probíhala jednání ohledně zbraňové směrnice, jsem skeptický i ohledně žaloby k Soudnímu dvoru EU. A jako europoslanec nemáte legislativní iniciativu, můžete jen hlasovat proti výmyslům Komise a Rady.
Jediná cesta je zdola. Já vím, že je to fráze, ale asi není jiná cesta. Lidi nechtějí být bezmocní. Ani proti zločinům kriminálníků, ani proti zločinům vlády, ani proti případným vnějším agresorům, se kterými by se třeba naše elity „dohodly“.
Proto já osobně bych třeba strašně rád zesystematizoval systém Evropských občanských iniciativ. To je jediný nástroj, jak nějaké téma donést ke Komisi. To hlavní je ovšem možná osvěta. Máte sdělení, které propagujete a sbíráte pro něj podporu. A nejen v oblasti bezpečnosti (vnitřní i vnější) těch sdělení může být mraky. Když bude něco chtít dost milionů lidí, skutečně chtít, pak to bude. Na to je každá vláda slabá. I bolševika nakonec udolala nespokojenost většiny.
Paralely s nedávnou minulostí
Soudě podle aktivizace zbraňové veřejnosti bude v těchto volbách „zbraňová volba“ poměrně významná. V uplynulém období se svou činností naprosto výjimečně vyznamenala Dita Charanzová, velmi aktivní byli také například Tomáš Zdechovský, Jiří Ježek nebo Pavel Poc. Proč by „zbraňový volič“ měl podpořit Svobodné, když se mu nabízejí tato „osvědčená“ jména?
Protože podpora Svobodných znamená nikoliv jen marketingové stanovisko ke zbraním, ale usilování o minimalizaci agendy státu. Nejen v oblasti zbraní, ale i v oblasti dotací, kvót, regulací, dopravy, vzdělání… Kolik z těch „osvědčených jmen“ má jasnou představu toho, co by měla být státní agenda? A je jedno, zda se „stát“ bude nacházet v Praze, v Bruselu či v krajském městě. Já jsem autorem koncepce „libertariánské demokracie“ (viz zde či přímo na www.libertarianskademokracie.cz), ústavního omezení možností státu zasahovat do jiných než taxativně vymezených oblastí. Asi málo z uvedených lidí něco takového může říci.
Navíc, myslím, že mám trochu specifickou zkušenost z první parlamentní komise 17. listopadu, kde jsme byli s Václavem Bartuškou jako zástupci Celostátního studentského stávkového výboru. Ona ta komunistická politika, estébácké manipulace, dezinformace a boje o moc nejsou zase tak vzdálené od toho, co je dnes.
Pro schopnost prosazovat vlastní vliv je na unijní úrovni důležitá míra napojení na velké vlivové celky. Ostatně většina hlasování v parlamentu je jen třicetivteřinovou formalitou, o jejímž výsledku se rozhoduje mnohem dříve v zákulisí. Je to odporné, ale taková je realita unijní demokracie. Není to argument právě pro podpoření spíše kandidátů z mainstreamových stran, kteří mohou vykonávat vliv tam, kde se to počítá, tedy mimo plénum?
Myslíte jako volit ty „kluky, co spolu mluví“? Nejsou to zrovna ti, kteří to svým „vlivem“ dovedli tam, kde se zrovna nacházíme?
Víte, já neznám motivace voličů. Nikdo je pořádně nezná. Ale pro mě je to trochu jako řešit koncem 80. let, zda kdyby Jakeše vystřídal Štrougal, tak jestli by to nebylo lepší, než pustit k moci nezkušené disidenty a studenty.
Navíc – jak jsem už zmínil – já osobně bych třeba chtěl „vykonávat vliv“ (krásný obrat!) tam, kde se to počítá nejvíc – mezi lidmi.
Činnost v europarlamentu
Frakce Evropa svobody a přímé demokracie, jejímž členem jsou Svobodní, se zdá před současnými volbami výrazně posunovat směrem k nacionalistickému konzervatismu. Předpokládáte, že by Svobodní byli členy této frakce i po volbách?
Dnes se moc nedá hádat, co bude po volbách, ale obecně Svobodní usilují o co nejmenší ingerenci státu do společenských a ekonomických vztahů. Nacionalismus či násilné prosazování nějakých hodnot státem je tedy něco, co podporovat nechceme. Jakkoliv naopak jsme zastánci možnosti privátní diskriminace – tedy: „Váš dům, váš obchod, vaše restaurace? Vy stanovujete pravidla.“
Z hlediska cílů, které Svobodní mají, je tedy zřejmé, že budeme v té frakci, která bude pro co nejmenší agendu státu. Zda to bude EFDD? Uvidíme.
V uplynulém období jste měli v europarlamentu pouze jediné křeslo. Jsou i navzdory tomu nějaké výrazné výsledky přítomnosti Svobodných?
Kolega, který dělal statistiky, dospěl k závěru, že náš europoslanec uspěl ve 25% hlasování, kdy se mu podařilo buďto zastavit, nebo aspoň zmírnit největší zhůvěřilosti, o kterých se hlasovalo. A i když neuspěl, neexistuje jediné hlasování, za které bychom se měli stydět. A to podle mě není málo. Co může volič chtít víc než poslance, který hlasuje podle toho, co říká a co sliboval? Někoho, kdo vymění svůj hlas za podporu pro jiné hlasování?
Zbraňová směrnice
Jak by se měla Česká republika postavit k implementaci zbraňové směrnice s ohledem na hrozící miliardové unijní pokuty?
Já vím, že budu vypadat jako blázen, ale já bych se neohnul. Já si po Listopadu 89 řekl, že už se nikdy před žádným mocipánem ohýbat nebudu. Kdyby to záleželo na mě, tak po první koruně pokuty bych zastavil platby do EU, zastavil bych všechny projekty EU, včetně dotací a propagace EU za veřejné prostředky. Nebyly by propagační klipy v televizi a modrožluté cedulky přesvědčující lidi, že investice je placena z Operačního programu XY a ne z peněz lidí, kterým stát jejich vydělané peníze vezme. Desítky tisíc lidí by přestaly přerozdělovat a šly by pracovat na něčem smysluplném.
A měl bych velkou tendenci z ozbrojených občanů udělat regulérní složku obrany vlasti. Protože EU směrnici drze schovává pod problematiku jednotného trhu, který je v její kompetenci. Obrana naštěstí ještě ne.
Ale já o tom, bohužel, rozhodovat nebudu, rozhodovat budou ti vámi zmiňovaní „kluci, co spolu mluví“.
Zbraňová směrnice se má opětovně „otevírat“ v roce 2020. Jak důležité je to téma pro Svobodné?
Velmi. Budu citovat George Orwella: „Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“
Máte ambici prosadit své zástupce do některého z výborů, které jsou pro budoucí podobu směrnice klíčové?
Ano. Právě ve výborech je možné udělat maximum pro to, aby se zbraňová legislativa vrátila k předchozímu stavu. Ideální by bylo dokonce to, kdyby EU stanovila zásadu, že členské státy nesmí omezovat lidi, kteří se chtějí bránit. To totiž byla původní funkce EHS – bránit vládám členských států ve vymýšlení regulací a bariér.
Jaká další témata považujete za klíčová z hlediska individuálních práv a svobod občanů v nadcházejícím období evropského parlamentu? Jak se k nim chcete postavit?
Dotace, regulace a unifikace. Dlouhodobě se angažuji v boji proti dotacím, bezplatně zastupujeme několik podnikatelů, kteří zkrachovali díky dumpingu dotované konkurence, u Soudního dvora EU leží naše žaloba na Komisi na zrušení systému tzv. blokových výjimek.
Regulace, ze kterých plynou nesmysly typu zákaz žárovek, GDPR, omezení příkonu vysavačů, energetické štítky budov, solární panely na polích místo brambor a další tisíce drobných omezení a ústrků, by si zasloužily rovněž omezení.
A unifikace? Ničí konkurenci, zvyšuje náklady na vstup do odvětví. Bohatě by stačilo jedno pravidlo – pokud je něco povoleno k prodeji či provozování v jednom členském státě, může být provozováno č provozování kdekoliv. Konkurence zvyšuje kvalitu a snižuje ceny, tak proč EU postupuje přesně opačně?
Slogan reformovat nebo vystoupit
Sloganem Svobodných do voleb je „reformovat nebo vystoupit“. Jakou máte strategii pro nastolení svých požadavků, vezmeme-li v potaz, že se váš volební potenciál pohybuje pouze kolem 8%?
Máme jasně definované požadavky, které chceme dát na stůl. Pokud budou oslyšeny, budeme usilovat o přesun ČR z EU do Evropského sdružení volného obchodu. Já osobně se domnívám, že do konce příštího volebního období EU projde velkými změnami. Lidem totiž dnešní stav vadí. Uvidíme, jak podstatné ty změny budou.
Slogan říká „… nebo vystoupit.“ Jaký by v případě vystoupení tedy měl být vztah ČR k EU? Rychlá implementace směrnice místním parlamentem vyvolává dojem, že se ze Švýcarska stala spíše unijní provincie bez hlasovacích práv než nezávislý stát. Proč by ČR měla očekávat jiný výsledek, než jaký vidíme na příkladu Švýcarska?
Pozor, Švýcarsko je stále legislativně výrazně v jiném postavení nežli ČR dnes. A i když nějaký nesmysl schválí národní parlament, pořád na jeho poslance dosáhnete snadněji, nežli na ty unijní.
Přesunout rozhodování blíže k lidem, to je to, o co nám jde. Ideálně kdyby si o drtivé většině věcí rozhodovali lidé sami. A nesli za svá rozhodnutí odpovědnost, ať jsou dobrá či špatná.
Co byste vzkázal českým legálním držitelům zbraní, kteří se v souvislosti s evropským vývojem obávají dalších restrikcí a konfiskací zbraní?
Že se obávají právem. Salámová metoda, to je to, co je používáno. EU těží z toho, že lidé si zvyknou i na smrt.
Druhá část rozhovoru: Zbraně & Roman Kříž, předseda Libertariánského institutu a kandidát Svobodných do europarlamentu
Rozhovory zbrojnice.com
- ČR:
- Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
- Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
- Předseda Senátu J. Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
- Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem
- Zahraničí:
- Jim Smith: Legálně ozbrojené a řádně trénované obyvatelstvo pomáhá státu se zajištěním bezpečnosti a stability
- Tomasz W. Stępień: Ve Firearms United očekáváme, že EU půjde v roce 2020 tvrdě po legálních držitelích zbraní
- Vítor Teixeira: Aplikace salámové metody k postupnému odzbrojení Portugalců po roce 2006
- Hans Deutsch: Držení a nošení zbraně pro sebeobranu je v Německu tabu
- Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany
