Švédsko, kde občané nesmějí pro sebeobranu mít ani pepřový sprej, letos zažívá další nárůst trestných činů páchaných s použitím granátů a trhavin. Vedle samotného počtu explozí roste také bezohlednost zločinců, kteří nijak nehledí na ohrožení nezúčastněných osob.
Policejní pyrotechnici mají plné ruce práce
Téměř 80 policistů zařazených na vyšetřování explozí a zneškodňování výbušnin má plné ruce práce. Není dne, kdy by nevyráželi se psy cvičenými na vyhledávání výbušnin a s pyrotechnickými roboty do akce.
Míra nebezpečí se přitom zvyšuje i pro policisty. Například na konci srpna nalezli v Linköping ukradený moped s náloží trhavin. Po evakuaci okolí skůtr převezli ke kontrolované detonaci. Trhavina v motorce se ale ukázala výrazně silnější, než čekali, v důsledku čehož exploze zcela zničila i blízký policejní sklad.
Stále to je ale relativně dobrý konec ve srovnání s explozí, ke které došlo na ulici nedaleko centra téhož města na začátku prázdnin. Výbuch byl tehdy slyšet napříč celým městem. Byl zapříčiněn náloží s 15-20 kg dynamitu, která výrazně poničila fasádu a okna přilehlého obytného domu (úvodní foto). Jen zázrakem v žádném z 250 poškozených bytů nikdo nezemřel – “jen” 20 osob utrpělo lehká zranění. Byť k výbuchu došlo již 7. června, obyvatelé 37 nejvíce zasažených bytů stále nevědí, kdy jim bude dovoleno se vrátit zpátky domů.
Zatímco švédská média spekulují, že cílem mohl být člen motorkářského gangu, švýcarský NZZ si všímá, že v budově bydlí několik policistů i státních zástupců.
Exploze od 90. let
Švédsko první vlnu explozí zažilo během války motorkářských gangů v 90. letech. Výbušniny se staly oblíbeným náčiním násilí páchaného mezi členy Hell’s Angels a Bandidos.
Nynější spirála explozivního násilí pro policii představuje mnohem tvrdší oříšek, protože spolu v zemi válčí mnohem více gangů. K provádění útoků si zločinci navíc najímají tzv. “mladíky”, kteří zpravidla nemají na samotné zločinecké organizace přímé napojení. I v případě odhalení pachatele tak policie často nedokáže rozkrýt širší pozadí útoku.
Nárůst počtu explozí
Zatímco v prvním pololetí 2018 došlo k “pouhým” 86 explozím, letos jich nastalo už 124. Pokud do celkového počtu zařadíme také pokusy o spáchání útoků pomocí trhavin, je nárůst ještě markantnější. Zatímco v roce 2013 pyrotechnici prováděli analýzu přibližně 100 výbušnin (odpálených i neodpálených), loni to bylo 255. Letos těchto analýz provedli jen za první pololetí téměř 200.
Pro srovnání, v ČR Policie v roce 2018 řešila 15 výbuchů včetně těch způsobených z nedbalosti (např. únik plynu v domě); ze statistiky není zřejmé, do jaké míry šlo o užití výbušnin a do jaké o užití běžně dostupných nástrojů jako například při masové vraždě ve Frenštátu pod Radhoštěm v roce 2013.
Výbušiny hlavně ze zahraničí
Analýzy letošních vzorků výbušnin často vedou k závěru o jejich zahraničním původu. S ohledem na členství v Schengenské úmluvě mají švédské úřady velmi omezené možnosti kontroly jejich dovozu.
K chvilkovému snížení explozivní aktivity došlo, když se Interpolu podařilo na konci roku 2018 v Polsku vyhmátnout 80 tun výbušnin původně určených na výrobu ohňostrojů. Část z těchto výbušnin, které by zabraly čtyři velké dopravní kontejnery, přitom byla určena k nelegálnímu vývozu do Švédska.
Pokles ale vydržel jen chvíli. Dřívější fyzické konfrontace mezi členy gangů nyní nahrazuje rozsáhlé používání výbušnin. Gangy se přitom často snaží co do síly výbuchů vzájemně překonat, a to bez ohledů na ohrožení veřejnosti. Ve Švédsku tak dnes vybuchují byty, obchody, noční kluby i automobily na ulici. Výjimkou už ale nejsou ani výbuchy policejních aut a země už zažila i výbuch v tramvaji.
Mezi oběťmi výbuchů z předchozích let je například 63 letý můž, který nevědomky zvedl nástražné zařízení umístěné na ulici, tříletý chlapec, do jehož pokoje dopadl granát, a čtyřletá dívka, která zemřela při explozi automobilu.
Zločinci začínají výbušniny preferovat i před nelegálními střelnými zbraněmi
Letos v létě došlo ve Švédsku během dvou dnů k zastřelení dvou žen na ulici. Případy vyvolaly také mezinárodní mediální pozornost, obzvlášť když oběť v Malmö byla zastřelena do hlavy, když nesla v náručí batole, a oběti ve Stockholmu byla teprve 18 letá dívka. Zatímco jedna byla ženou osoby s kriminální minulostí, v druhém případě šlo patrně o zbloudilou střelu z ulice, která oběť zasáhla v domě skrz okno.
V některých částech Švédska sice výrazně narůstá také počet kriminálních střeleb, v Malmö, známém centru zločinnosti, došlo na pozadí nárůstu explozí k překvapivému poklesu přestřelek. Zdá se, že výbušniny se pro zločince v zemi stávají preferovaným nástrojem. Přesto, s 45 vraždami spáchanými loni střelnými zbraněmi v souvislosti s jinou kriminální činností jde o desetinásobný nárůst oproti situaci na konci 90. let.
Zákonadbalí občané bez šance se legálně bránit
Zatímco počet explozí na ulicích roste, švédští občané u sebe nesmějí mít žádný nástroj s cílem užít jej pro sebeobranu. Nejen že jsou pro běžné občany nedostupná povolení k držení či nošení střelné zbraně pro sebeobranu, i jen držení pepřového spreje je trestáno až pěti lety odnětí svobody.
Vedle gangového násilí je Švédsko přitom známé také extrémně vysokým počtem znásilnění. S 69 hlášenými případy na 100.000 obyvatel jde přibližně o desetinásobek oproti ČR. Policie je ale natolik zaměstnaná řešením gangové kriminality, že na znásilnění jí už téměř nezbývá čas. V roce 2016 bylo zahájeno trestní stíhání jen v 11% případů, což je pokles o polovinu od roku 2014.
Zdroj: NZZ, Quillette, Quillette
Edit 11.9.2019: Doplněna česká statistika výbuchů, zdroj – Ministerstvo vnitra ČR.
Skandinávie:
Švédsko:
- Rozhovor – Pia Clerté: Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany
- Snahy policie o zabránění pašování nelegálních zbraní selhávají, ve Stockholmu meziročně o 60% více trestných činů se zbraní
- Návrh “implementace” doprovází snaha o plíživý zákaz moderních samonabíjecích pušek
- Ve Švédsku z práce raději v neprůstřelném oblečení
- Granátové tresty, testy a amnestie
Norsko:
- Zákaz a konfiskace samonabíjecích pušek
- Rozsáhlý zátah proti černému trhu se zbraněmi, mezi zatčenými policisté, vojáci a sběratelé
Policie je podobně jako v případě Británie hlavně zaměstnána stíháním “hejtkrajms” a na ostatní nezbývá čas. Je snadné dojít si pro starou babku, která se negativně vyjádří ohledně hořících aut před jejím barákem, než rozplést a dovézt před soud gang, který má ta auta na svědomí.