Zahraničí

Norsko: Rozsáhlý zátah proti černému trhu se zbraněmi, mezi zatčenými policisté, vojáci a sběratelé

Norská policie v rámci rozsáhlé razie uzavřela šetření černého trhu se zbraněmi probíhající od roku 2015. Zásah vedl k obvinění 67 osob, z nichž řada jsou vojáci či policisté, další velkou skupinu představují sběratelé zbraní.

Rozsáhlé vyšetřování v jižní části Norska

Do vyšetřování bylo od roku 2015 postupně zapojeno mnoho policistů z okresů nacházejících se v jižní části země, včetně Osla a dalších měst. Šetření postupně narostlo do šíře, která si vyžádala zvláštní financování z prostředků určených na boj s nejzávažnějšími formami zločinu.

Velké množství zbraní bylo zajištěno u osob, které jsou formálně sběrateli zbraní. Jednalo se především o zbraně, které nebyly v souladu se zákonem registrovány, přičemž většinou je sběratelé nabývali od pozůstalých nebo původních vlastníků bez potřebných povolení a registrace.

Kromě sběratelů v síti vyšetřovatelů uvízla také řada policistů a vojáků. Vyšetřovatelé mají za to, že jejich kriminální jednání bylo umožněno nedostatečným vymezením standardních postupů pro zacházení se zbraněmi.

Policie odhalila, že zbraně armádou vykazované jako úředně zničené běžně končily na černém trhu. Podobně někteří obchodníci prodávali funkční zbraně, které předtím formálně vykázali jako deaktivované.

Šéf tohoto zvláštního vyšetřování Skule Worpvik uvedl: “Dostupnost nelegálních zbraní je obrovská, což je znepokojující vezmeme-li v potaz, jaká zranění tyto zbraně mohou způsobit, pokud padnou do špatných rukou. Proto jsme zahájili cílená vyšetřování napříč policejními okrsky abychom měli zbraně v Norsku více pod kontrolou.

Čtyři okruhy šetření

Vyšetřování se v průběhu specializovalo do čtyř hlavních okruhů:

  • Prodej nelegálních zbraní.
  • Pronikání armádních zbraní na černý trh.
  • Podvodné vykazování zbraní za znehodnocené.
  • Nelegální sbírky v rukou sběratelů zbraní.

Policie zajistila celkem 2.361 zbraní, z toho 1.815 bylo nelegálních. Mezi zajištěnými zbraněmi bylo také 122 původně armádních zbraní, které byly v registru vedeny jako zničené. Celkem byla vznesena obvinění proti 67 osobám, dalších 19 je nadále vyšetřováno a 16 případů bylo předáno k dokončení do jiných okresů.

Podle policie byla řada zajištěných zbraní zjevně určena k prodeji do zahraničí.

Zdroje: yle.fi, norská policie

Komentář zbrojnice.com

Podobně jako jinde se i v Norsku ukazuje, že pokud je zavádění zbraňových restrikcí obyvateli vnímáno jako nelegitimní, pak vede k nárůstu černého trhu. To má za následek dvojí dopad na bezpečnost ve společnosti: zákonadbalí občané mají restrikcemi ztíženo či znemožněno se účinně bránit před zločinci, zatímco pro zločince se stávají nelegální zbraně dostupnějšími.

Tento konkrétní případ ještě ukazuje také třetí negativní dopad na bezpečnost. Šíře šetření si vyžádala rozsáhlé financování z prostředků původně určených na boj s nejzávažnějšími formami zločinu. Síly, které policie napínala v boji s malum prohibitum, tedy jednáním, které je trestné jen proto, že je zakázáno, jí jistě chyběly na boj s malum in se, tedy jednáními, která jsou trestná pro svou samotnou podstatu (např. znásilnění, loupež nebo vražda). Dlouhodobé následky takového zaměření policejní činnosti můžeme sledovat například v Británii nebo Mexiku.


Skandinávie:

Švédsko

Finsko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *