Dne 10.1.2024 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konal pod záštitou Ministra vnitra Víta Rakušana kulatý stůl k problematice zbraňové legislativy. Celé téměř tří hodinové jednání lze shlédnout na záznamu na webu sněmovny, v tomto článku se budu věnovat nejzásadnějším výstupům jednání. [To nejdůležitější na konci.] Následující považuji za nejklíčovější momenty jednání:
- Poslanec Pavel Růžička (ANO) uvedl, že pachatel útoku ve FF UK uvnitř budovy vraždil pistolemi Glock a Škorpion. Tato informace je zásadní zejména při zasazení do kontextu několikatýdenního mediálního tažení proti moderním sportovním puškám.
- Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se postavil za schválení nového zákona o zbraních v předloženém znění, vláda tedy nenavrhne jeho vrácení zpět do druhého čtení za účelem dalších kreativních úprav. Případné změny by byly činěny v rámci navazující doprovodné legislativy (se zaměřením jak na současný zákon, tak i nový, který bude účinný od roku 2026).
- Zástupci jak psychologické tak i psychiatrické odborné veřejnosti se jednoznačně postavili proti zavádění plošných testů zájemců o zbrojní průkaz, a to s ohledem na nízkou účinnost “formulářového” či i osobního krátkého vyšetření a současnou neschopnost systému psychologické a psychiatrické péče provádět podrobná vyšetření hromadně (v individuální hloubce jako tomu je nyní) .
Kulatý stůl na pozadí mediální štvanice
Než se dostanu k samotnému textu, musím sklonit poklonu jak poslanci Petru Letochovi (STAN), který setkání vedl, tak i ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), který ho zaštiťoval.
Mediální štvanice “za nějaké restrikce” a “proti zlým zbraním” v posledních dnech nabývala až absurdních rozměrů. Příkladem budiž rozhovor Českého rozhlasu s vedoucí oddělení zbraní ministerstva vnitra Milenou Bačkovskou a rozhovor České televize s vedoucím služby PČR pro zbraně a bezpečnostní materiál Milanem Prchalem. Spíš než médiu veřejné služby odpovídající objektivitu a vyváženost přístup obou moderátorů připomíná křížový výslech vedený politrukem na osobě s nesprávným kádrovým profilem (o jejímž osudu je nadto předem rozhodnuto).
Na pozadí této masírky se dalo od kulatého stolu očekát vše možné, jen ne věcná a střízlivá debatu snažící se o hledání logických řešení. Je nezpochybnitelnou zásluhou výše zmíněných pořadatelů, že po celou dobu udávali kulatému stolu racionální směr, který ve veřejné (mediální) debatě posledních týdnů namnoze chyběl.
Zásadní vystoupení poslanců z hlediska civilního držení zbraní
Pokud odhlédneme od rámce a zaměříme se na obsah, tak si nejvíce pozornosti zasluhují následující vystoupení poslanců:
- Pavel Růžička (ANO). Jedním z témat kulatého stolu, jak byly představeny v úvodu, mělo být také možné zavedení restrikcí na moderní sportovní pušky, a to v souvislosti s médii vytvářenou poptávkou po jejich zákazu. Řada médií tuto pušku, kterou pachatel útoku na FF UK použil při střelbě z ochozu budovy, přičemž zranil tři osoby, spojují s počtem obětí obecně. Poslanec Růžička ve svém vystoupení uvedl, že “největší zlo” nebylo v budově fakulty spácháno s moderní sportovní puškou, nýbrž s pistolí Glock, a patrně také s pistolí Škorpion. Tuto informaci poslanec dostal od jedné z obětí, která útok přežila. Za publikaci této informace se na P. Růžičku bezprostředně snesla kritika, nicméně z hlediska veřejného zájmu a racionalizace debaty po útoku na FF UK lze toto považovat za klíčové.
- Jana Černochová (ODS) pronesla úvod svého příspěvku, který byl v současném mediálním klimatu velmi odvážný:
Vy, co mne znáte, tak víte, že obhajoba legální držby zbraní je pro mne principiální záležitost, je to pro mne záležitost ochrany svobody. Svobody mít možnost se se zbraní účinně bránit v případě napadení, svobody s legálně drženou zbraní sportovat, regulovat zvěř lovem, a vlastně de facto zvyšovat obranyschopnost České republiky jako takové. Což jako ministryně obrany budu hájit a je logické, že ten můj postoj se nezměnil. (…)
My jsme se proti směrnici EU logicky stavěli, protože jsme věděli, že pak by se nelegální zbraně daly pořídit na každém nádraží, nejenom v Bruselu.
[Pozn. TG: Jde o narážku na útok v Charlie Hebdo. Pachatelé si nelegální plně automatické pušky a RPG koupili za € 5.000 od náhodného dealera v parku před vlakovým nádražím v Bruselu. Tomu, jak francouzská policie v rámci správního uvážení odmítla vydat povolení k nošení zbraně pro sebeobranu šéfredaktorovi Charlie Hebdo, jsem se věnoval ve zvláštním článku.]
- Radek Koten (SPD) velmi sveřepě obhajoval své četné pozměňovací návrhy. Ať už šlo o kreativní (univerzální možnost nevydání zbrojního průkazu cizincům), snahu o zvrácení některých nových restrikcí (zbraně flobert), nebo vyloženě technické opravy zjevných chyb textu (návrh zákona zavádí delší nespolehlivost pro osoby akceptující odklon v trestním řízení než v případě trestního odsouzení). Nyní je již více než zřejmé, že tyto návrhy nemají ve sněmovně valnou šanci na úspěch, přesto poslanec Koten nehodil flintu do žita a velmi srdečně je obhajoval.
- Pavel Kašnik (ODS) poukázal na skutečnost, že ojedinělý incident aktivního útočníka, jakkoliv tragický, se nemůže stát základním východiskem pro debatu o zbraňové legislativě, za což se stal terčem kritiky.
[Pozn. TG: Jde přitom o velmi racionální poznámku. Například při neustálém omílání otázek souvisejících s počtem zbraní zcela zapadá skutečnost, že základní problém v rukou takovéhoto typu pachatele představuje zbraň č. 1, ostatní jsou podružné. Kauzalistické zaměření na “osm zbraní“, “zlou velkou černou pušku” nebo “vždyť nebyl sportovec” naprosto hloupě odklání pozornost od jádra věci, kterým je primární nebezpečnost tohoto typu pachatele bez ohledu ne kterékoliv z těchto kritérií.]
Duševní vyšetření lze dělat buďto pořádně nebo plošně, nelze mít oboje současně
Většina debaty se týkala otázek souvisejících s psychologickým a psychiatrickým sítem pro držitele zbrojních průkazů. Odbornou veřejnost zde zastupovali klinický psycholog Mgr. Václav Šnorek a psychiatr MUDr. et PhDr. David Vaněk. Zásadní poznatky si dovolím pro větší přehlednost shrnout níže v bodech souhrnně, pro detaily shlédněte videozáznam sněmovny.
- Aby bylo vyšetření opravdu efektivní, tak by u mladých a u starých držitelů zbrojních průkazů muselo být opakováno co dva roky. Dotazníkové šetření je přitom neefektivní, muselo by se jednat o velmi časově náročná vyšetření.
- Psychologický systém v zemi není absolutně schopen provádět masový screening v potřebné kvalitě, nejlepší řešení představuje optimalizace současného systému, tj. správné/lepší nastavení kritérií a informačních toků k identifikaci osob pro podrobné vyšetření.
- Obvodní lékaři mají v rámci elektronického systému přehled o lécích vystavovaných pacientovi jinými lékaři, psychiatricky medikovaní pacienti jsou tedy obvodními lékaři identifikovatelní, i pokud k nim nemají žádné jiné informace.
- Specialisté mají povinnost předávat lékařské zprávy obvodním lékařům, a psychiatři to činí.
- V případě nejzávažnějších psychiatrických onemocnění pacienti zpravidla pobírají invalidní důchod a je nemožné, aby toto obvodní lékař nevěděl.
- V souvislosti s povinnými hlášeními je reálná obava, že by držitelé ZP přestali odbornou pomoc vyhledávat.
Jediná věc horší než psychotický držitel zbrojního průkazu je neléčený psychotický držitel zbrojního průkazu.
- Příklad z praxe: Když se zavedlo odebírání řidičského průkazu za alkoholismus, ordinace psychiatrů se co do alkoholiků na několik let vyprázdnily. Namísto léčených řidičů alkoholiků tedy narostl počet opilých řidičů.
- Mgr. Šnorek jako soudní znalec vyšetřoval celou řadu vrahů, přičemž většina jich neměla žádný klinický nález, typicky jde o poruchy osobnosti.
- Dr. Vaněk přednesl návrh na provedení analýzy pachatelů vražedných útoků za posledních 15 let k identifikování rizikových kritérií jakožto východiska pro stanovení klinických vyšetření.
- Zatímco u profesionálních řidičů je šetření zaměřeno primárně na výkonové parametry, pro držitele zbraní nelze takto plošně nastavit dostatečné metriky pro efektivní dotazníkový screening (odpověď na dotaz poslankyně Kláry Kocmanové).
Další poznatky
- Řada příspěvků byla cílena na zlepšení komunikace a sdílení informací o zdravotním stavu mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb a případně i policií.
- CRZ by mělo být v budoucnu přímo propojeno s kmenovým registrem pacientů, takže by lékaři nemuseli proklikávat vícero databází, ale měli by všechny údaje na jednom místě.
- Pachatel útoku na FF UK nejenže měl čistý trestní i přestupkový rejstřík, ale jakožto pracovník Letiště Václava Havla prošel také prověrkou Úřadu pro civilní letectví.
- Policie má při kontrole spolehlivosti přístup i k operativním údajům policie v databázi ETŘ, kde jsou mj. poznatky o užívání drog nekriminálního a nepřestupkového charakteru (pro účely § 23 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o zbraních).
Pozměňovací návrhy poslance Hellera a dalších
Pokud jde o přímý dopad a praktické hledisko, to úplně nejzásadnější představuje téma, které v rámci kulatého stolu nebylo probráno.
Nejzásadnější proto, že jeho výsledek ještě nyní není jasný, a bude se o něm rozhodovat v následujících dnech. Jde o pozměňovacích návrhy, které svým jménem za skupinu poslanců předkládal poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL). Konkrétně se jedná o následující pozměňovací návrhy:
- PN 3780, který navrací do textu zákona úvodní ustanovení ve znění “Právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.” Jde o větu, která byla do zákona vložena v rámci implementace evropské zbraňové směrnice. Vyhovění směrnice totiž na řadě míst vyžaduje zavedení nejednoznačných a interpretaci otevřených řešení. Úvodní věta tak představuje základní interpretační pravidlo. Nadto navazuje na znění Listiny základních práv a svobod. Co do konkrétní textace je inspirována obdobným zněním právní úpravy platné ve Švýcarsku. Toto ustanovení bylo součástí původního návrhu zákona, avšak legislativní rada vlády si vymínila jeho vypuštění, primárně s argumentem, že “pak můžeme i do stavebního zákona psát, že lidé mají právo stavět.”
- PN 3782, který řeší zásadní bezpečnostní problém návrhu zákona o zbraních. Dle současné textace by na střelnicích měly být opisovány podrobné údaje o zbraních, což by při absenci papírových dokladů (které zákon vypouští) znamenalo povinnost manipulace se zbraněmi již na recepci. I při sebevětším důrazu na kázeň a bezpečné zacházení to nutně povede k nehodám, dříve či později jistě i smrtelným. Není tedy ani tak otázka, zda-li zákon bude v tomto směru změněn, jako spíše kdy. A není lepší moment než nyní.
I mnohé z dalších pozměňovacích návrhů mají racionální základ a za jiných okolností by si zasloužily podrobný rozbor. Avšak kostky jsou vrženy. Můžeme se vztekat, můžeme nesouhlasit s tím, že o osudu většiny pozměňovacích návrhů fakticky rozhodl masový vrah, ale na výsledku to nic nezmění.
Osud výše uvedených dvou pozměňovacích návrhů je ještě otevřený. Bude se o něm rozhodovat mj. na jednání výboru pro bezpečnost 11. ledna 2024. Pokud tento text čtete včas, okamžitě se obraťte emailem na své zástupce ve výboru pro bezpečnost se žádostí o schválení pozměňovacích návrhů poslance Hellera.
Pokud ho čtete pozdě, obraťte se emaily a dopisy na své zástupce v samotné Poslanecké sněmovně. Třetí čtení a hlasování o pozměňovacích návrzích se očekává v druhé půlce ledna 2024.
