Domácí

Podrobně: Psychotesty a zdravotní způsobilost žadatelů a držitelů zbrojních průkazů

Masmediální prostor v posledních týdnech zaplnila poměrně abstraktní debata ohledně otázky ověřování zdravotní a duševní způsobilosti žadatelů a držitelů zbrojních průkazů. Tento článek shrnuje aktuální právní úpravu, praxi a také základní východiska pro možné rozhodování o budoucích změnách.


Úvodní foto: Nemocnice Slaný, kde ozbrojený civilista (hlídač) střelou z legálně nošené pistole zastavil nepříčetného útočníka s nožem (2020).


Výchozí informační vakuum

Otázka zavedení povinných psychotestů žadatelů a držitelů zbrojních průkazů byla otevřena v souvislosti s vražednými útoky studenta Filosofické fakulty Univerzity Karlovy ve dnech 15. a 21. 12. 2023, který patrně pistolí Glock (a zřejmě také Škorpion) zavraždil 17 a zranil 22 osob, a puškou ZEV typu AR-10 další tři osoby zranil.

Policie České republiky zatím v souvislosti s útokem pachatele uvolňuje informace extrémně selektivním způsobem. Přestože probíhá veřejná, politická a zejména masmediální debata ohledně omezování občanských práv v oblasti civilního držení zbraní, s případem související informace v klíčových ohledech této debaty zatím nebyly uvolněny. Vyjádření, proč tomu tak je (ve světle postupného uvolňování jiných informací), jsou nepřesvědčivá.

Ohledně duševního stavu pachatele tak doposud žádné potvrzené “záchytné body” pro veřejnou debatu neexistují. Nevíme tak ani, zdali tento konkrétní pachatel získal lékařské osvědčení bez či po absolvování psychologického a psychiatrického vyšetření (k tomu podrobně níže). Server iDnes.cz publikoval neurčitou informaci o tom, že se pachatel měl údajně dříve léčit s psychickými problémy. Lubomír Zaorálek bez bližších podrobností uvedl, že psychické problémy pachatele byly mezi jeho spolužáky známy.

Pro srovnání: v případech školních útočníků v USA byly psychické problémy přítomny přibližně v 50% případů, avšak úrovně nepříčetnosti dosáhly pouze v jednom (1) případě z 46. V 81% případů amerických školních útoků nejméně jedna další osoba znala v předstihu pachatelův plán vraždit.

Předpojatý přístup masmédií

Stále tedy nelze vyloučit možnost, že pachatel byl klinicky v pořádku. Stejně tomu bylo v případu, tzv. lesního vraha, na jehož podobnost s útočníkem z filosofické fakulty jsem upozorňoval již 20.12.2023. Lesní vrah byl v navazujícím trestním řízení velmi podrobně vyšetřován, s následujícím závěrem: “Nebyla zjištěna závažnější duševní porucha a rozpoznávací i ovládací schopnosti byly vzhledem ke stíhané trestné činnosti zachovány.” Jednalo se přitom o bývalého policistu, který prošel podrobnými profesními psychotesty. Zvláštním psycho vyšetřením prošel před vražděním také učitel, který útočil v roce 2013 v Raškovicích.

Navzdory tomu lze v masmediálním diskurzu vysledovat velmi silné volání po zavedení plošných psychotestů. To je zjevně předpojaté ve dvou směrech. Dochází k potlačování vyjádření odborníků proti zavádění takového systému. Například problematika plošných psychotestů zabrala největší časový prostor kulatého stolu PSP 10.1.2024, a experti zastupující psychologickou i psychiatrickou odbornou veřejnost se jednoznačně vyslovili proti jejich zavedení. Média tuto část kulatého stolu v naprosté většině ignorovala.

Naopak, o co méně prostoru je dáváno odborníkům na téma přednášejícím racionální důvody proti zavádění plošných psychotestů, o to více jej dostávají “osobnosti” z druhé strany názorového spektra. Ať už jde o sociologa Ivana Gabala, filosofa Daniela Kroupu nebo zámeckého pána Matěje Stropnického.

Největším argumentačním faulem této debaty však není protěžování “osobností” při současném upozaďování názorů odborníků. Tím je především tvrzení, že nynější legislativa duševní stav žadatelů a držitelů zbrojních průkazů neřeší. A tomu se bude věnovat následující část článku.

Současná legislativa

Zdravotní způsobilost, včetně duševní, řeší zákon č. 119/2002 Sb, o zbraních (“ZoZ“) v § 20 a násl. a prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 493/2002 Sb (“vyhláška“). Právní úprava je postavena na následujících základních zásadách:

  • Zdravotní způsobilost potvrzuje všeobecný praktický lékař jakožto osoba, která má o zdravotním stavu žadatele nejlepší a ucelený přehled (§ 20 odst. 1 ZoZ).
    • Obvodní lékaři mají v rámci elektronického systému přehled o lécích vystavovaných pacientovi jinými lékaři, psychiatricky medikovaní pacienti jsou tedy obvodními lékaři identifikovatelní, i pokud k nim nemají žádné jiné informace.
    • Psychiatři mají povinnost zasílat zprávy o zdravotním stavu pacientů přímo praktickým lékařům.
  • Pokud je to potřebné pro vyloučení podezření na nemoc omezující nebo vylučující způsobilost k držení zbrojního průkazu, je praktický lékař povinen vyžádat si odborné vyšetření specialistou (§ 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky).
  • Pokud je žadatel v soustavné péči jiného lékaře nebo klinického psychologa pro nemoc, která omezuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, je praktický lékař povinen vyžádat si odborné vyšetření specialistou (§ 2 odst. 2 písm. d) vyhlášky).
  • V rámci odborného vyšetření se používají zjištěné výsledky o zdravotním stavu žadatele (§ 2 odst. 4 vyhlášky) a také dokumentace posuzujícího lékaře (§ 2 odst. 5 vyhlášky).

Zdravotní způsobilost je vyloučena v případě žadatelů, kteří trpí nemocemi stanovenými v přílohách vyhlášky (§ 5 písm. a) vyhlášky) nebo v případě, že žadatel není dle závěrů odborných vyšetření zdravotně způsobilý (§ 5 písm. b) vyhlášky).

Každý lékař, který nabyde důvodné podezření na změnu zdravotního stavu pacienta – držitele zbrojního průkazu, která by mohla mít vliv na jeho způsobilost držet zbraně, je povinen toto oznámit policii (§ 20a odst. 1 ZoZ).

Dle § 20a odst. 3 ZoZ má policie oprávnění v případě zjištění podezření na změnu zdravotního stavu vyzvat držitele zbrojního průkazu k výkonu mimořádné zdravotní prohlídky. V souladu s § 20a odst. 1 ZoZ je v případě policií sděleného podezření na změnu duševního stavu praktický lékař povinen si vyžádat také odborné vyšetření. S těmito ustanoveními souvisí také oprávnění policie zbraně zadržet či zajistit dle § 56 a § 57 ZoZ (a to i předběžně).

Návrh nového zákona o zbraních

Návrh nového zákona o zbraních (“NZoZ“, Eklep č. ALBSCJRBT5UB, sněmovní tisk 465) v základu přebírá současnou úpravu zdravotní způsobilosti, kterou v několika směrech precizuje a zpřísňuje:

  • Dochází ke zkrácení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti na pět let z nynějších deseti (§ 15 odst. 2 NZoZ).
  • Policie získává oprávnění v odůvodněných případech určit konkrétního poskytovatele zdravotních služeb, který má rozhodovat o zdravotní způsobilosti (§ 15 odst. 5 NZoZ).
  • Lékaři budou mít přístup do centrálního registru zbraní (§ 17 odst. 2 NZoZ). V praxi se jim bude informace o tom, zdali je pacient držitelem zbrojního průkazu, zobrazovat přímo v kmenovém registru pacientů.
  • V konkrétně stanovených případech budou mít žadatelé povinnost vedle posudku lékaře dokládat také znalecký posudek (jedná se především o osoby, které byly dříve  v souvislosti se svým duševním stavem a násilným jednáním nedobrovolně hospitalizovány nebo umístěny do detence; § 16 NZoZ).

Současná praxe

Tuto část článku je nezbytné uvést s výhradou, že neexistují žádná statisticky relevantní data, ze kterých by bylo možno vycházet. Níže uvedená čísla tedy nelze považovat za nic jiného, než expertní odhad vycházející z dlouholetého sledování praxe, velmi dlouhé řady anekdotických informací, a konzultace s dalšími experty v oblasti.

Pro určení odhadu přibližného počtu vyšetření klinických psychologů a psychiatrů před vydáním potvrzení o zdravotní způsobilosti praktickým lékařem je potřeba tato rozdělit podle jejich důvodu. Dále budu v textu psychologická i psychiatrická vyšetření jednotně označovat jako “psycho vyšetření”; přitom budu počet odvozovat o počtu posuzovaných osob, nikoliv jednotlivých vyšetření (tj. psychologické a psychiatrické vyšetření jednoho žadatele bude vedeno jako jedno vyšetření, byť jde v praxi o dvě navazující vyšetření).

Úspěšná vyšetření prvožadatelů

V souladu s výše uvedenými zákonnými podmínkami, a po konzultaci odhadů s dalšími experty, lze odhadovat, že psycho vyšetřeními před vydáním zbrojního průkazu prochází přibližně 5 – 15% prvožadatelů.

Exaktní počty prvožadatelů neznám – běžně dostupná statistika zachycuje pouze “přírůstek”. Jen samotný přírůstek by vedl k velmi široké mezi od nízkého odhadu 142 v roce 2018 až po 1.200 vyšetření v silně růstovém roce 2016. Medián posledních let by se blížil spíše 300 vyšetřením ročně.

Vedle toho lze odhadovat, že ročně dochází k “obměně” přibližně 10.000 – 20.000 držitelů zbrojních průkazů. Tedy jde o počet osob ukončujících držení (úmrtí, stáří, jiné důvody) nahrazených stejným počtem prvodržitelů. Přitom platí, že ne všichni, kdo projdou psycho vyšetřením, projdou následnou zkouškou odborné způsobilosti.

Pokud budeme vycházet z průměrů a středových hodnot, pak by se jednalo o přibližně 1.800 úspěšných vyšetření prvožadatelů ročně.

Úspěšná vyšetření opakovaných žadatelů

V případě opakovaných žadatelů je ještě obtížnější činit jakékoliv odhady. Při současné délce zbrojního průkazu, a vycházeje z čísla 15.000 úspěšných prvožadatelů, ZP obnovuje přibližně 20.000 dlouhodobých držitelů ročně (podle NZoZ po r. 2026 přibližně 55.000 osob ročně při pětiletém intervalu). Praktičtí lékaři zde psycho vyšetření vyžadují spíše výjimečně. Dovolím si odhadnout na 1%. V současnosti by tak těmito vyšetřeními procházelo přibližně 200  “průkaz obnovujících” držitelů ročně.

Úspěšná mimořádná vyšetření pro podezření na změnu zdravotního stavu

Mimořádná vyšetření mohou vzejít především buďto z iniciativy praktického lékaře nebo policie. Nejčastější budou v praxi následující tři skupiny případů:

  • Informace o změně zdravotního stavu vyplyne ze zdravotní dokumentace obecně (praktický lékař se dozví o změně duševního stavu svého pacienta, ať už sám nebo od specialisty).
  • Informace o změně zdravotního stavu vyplyne z informací od příbuzných a známých (adresovaných policii nebo lékaři).
  • Informace o změně zdravotního stavu vyplyne z šetření policie (například v souvislosti s jednáním, které původně nabere jako oznámení o přestupku, ale následně začne prověřovat především ve vztahu k duševnímu stavu).

Odhadovat počty v této kategorii je značně nevděčný úkol. Sám znám dvě osoby, které takto musely vyšetření podstoupit (úspěšně); naprostá většina držitelů zbrojních průkazů naopak ve svém okolí o nikom podobné patrně neslyšela (ostatně se tím málokdo chlubí).

Protože jde o situace výjimečné, tento odhad podhodnotím na jedno promile držitelů ročně, tedy přibližně 300 osob.

Nerealizovaná a neúspěšná vyšetření

Poslední, z hlediska odhadování naprosto nevděčnou kategorii představuje odhadování nerealizovaných a neúspěšných vyšetření. Současná právní úprava je založena na tom, že žadatel musí doložit zdravotní způsobilost ve chvíli podání žádosti o zbrojní průkaz. Snaha o neúspěšné získání potvrzení o zdravotní způsobilosti tak zůstává soukromou záležitostí mezi praktickým lékařem a jeho pacientem.

  • V prvé řadě přesné stanovení katalogu nemocí vylučujících zdravotní způsobilost v příloze vyhlášky vede k tomu, že této kategorii odpovídající osoby vůbec neusilují o získání zbrojního průkazu.
    • Pokud by přesto někdo o to stál, praktický lékař to takovému pacientovi vymluví. S vysvětlením, že nemá vůbec smysl zdravotní způsobilost prověřovat.
  • V případě, kdy nejde přímo o ve zdravotní dokumentaci stanovený klinický stav vylučující zdravotní způsobilost a dojde k vydání negativního posudku, tím cesta zájemce o zbrojní průkaz končí ještě před podáním žádosti.
  • Opakovaná nebo průběžná mimořádná vyšetření, u nichž je vysoká pravděpodobnost nevydání osvědčení o zdravotní způsobilosti, spíše neproběhnou. Držitel obvykle dá přednost polo-dobrovolnému odevzdání zbrojního průkazu při současném prodeji zbraní.
    • Z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti přichází o zbrojní průkaz přibližně 130 osob ročně. Zde jde ale v naprosté většině o nemoci spojené s vysokým věkem. Nikoliv duševní stavy zakládající obavy z nebezpečnosti držitele pro společnost.

Při respektování výše uvedených východisek, zejména skutečnosti, že síto především odrazuje, o to méně pak vyřazuje, si dovolím odhadnout počet zájemců neúspěšně procházejících psycho vyšetřeními na ca 400 ročně.

Průběh současného obvyklého psycho vyšetření

Výše uvedený, naprosto nematematický, pouze expertní a velmi obecný odhad dochází k počtu přibližně 2.700 cílených psycho vyšetření zájemců, žadatelů a držitelů zbrojních průkazů ročně. Oproti tomu plošné testování při periodickém obnovování by vyžadovalo přibližně 70.000 psycho vyšetření. Každoroční, po kterém také volají některé “osobnosti”, by představovalo 320.000 psycho vyšetření.

Níže pro zajímavost rozvedu zkušenosti čtenáře zbrojnice.com s průběhem psycho vyšetření v roce 2023. Policie si vyžádala mimořádné vyšetření pro podezření na změnu zdravotního stavu poté, co u čtenáře vyloučila třetí osobou oznámené podezření z přestupku (šikanózní udání). Lékař trval na odborném vyšetření.

Čtenář nejprve podstoupil půldenní vyšetření u klinického psychologa. To sestávalo z úvodního pohovoru, následného kreslení a vyhodnocování obrázků, IQ testu a 500-otázkového osobnostního testu. Vše zakončil vyhodnocovací pohovor, jehož výsledkem byl požadavek psychologa na opakování této půldenní seance. Po opakovaném vyšetření došlo k vystavení dobrozdání pro psychiatra a praktika.

Nalezení psychiatra se ukázalo být velkým problémem, čtenář uspěl až ve čtvrté ambulanci. Čekací časy se běžně počítají na měsíce, avšak čtenář měl štěstí a po troše přemlouvání (zbraně potřeboval co nejrychleji zpět) jej psychiatr vzal přednostně. Nicméně i tak po prvním pohovoru psychiatr odeslal čtenáře do poradny pro alkoholismus.

V té po setkání vystavili dobrozdání dokládající, že čtenář není alkoholikem. Následoval další pohovor s psychiatrem, po kterém bylo vystaveno dobrozdání pro praktického lékaře.

Nakonec praktický lékař vystavil dobrozdání pro policii, a ta čtenáři vydala zpět zadržené zbraně.

Pokud někdo poukazuje na plošné testování v některých zahraničních úpravách, tak by měl kromě A dodat i to příslovečné B, tedy že se jedná o formální formulářové testování při absenci propracovaného cíleného individualizovaného psycho vyšetřování, jak jej máme zavedeno u nás.

Odborné výhrady proti plošným psychotestům

V této části pouze uvádím své poznámky z Kulatého stolu Poslanecké sněmovny ze dne 10.1.2024 shrnující základní poznatky odborníků k případnému zavádění plošných psychotestů. Přestože jsem tomu věnoval samostatný článek, tak z důvodu faktického embarga masmédií na tyto informace je zde publikuji opětovně.

Nejsem odborníkem na psychologii a psychiatrii a za případné nepřesnosti se předem omlouvám. Pokud máte opravdový zájem o téma, zhlédněte záznam na webu sněmovny.

  • K účinnosti:
    • Dotazníkové šetření je neefektivní, muselo by se jednat o velmi časově náročná vyšetření.
      • Zatímco u profesionálních řidičů je šetření zaměřeno primárně na výkonové parametry, pro držitele zbraní nelze takto plošně nastavit dostatečné metriky pro efektivní dotazníkový screening.
    • U mladých a u starých držitelů zbrojních průkazů by muselo být opakováno co dva roky.
    • Psychologický systém v zemi není absolutně schopen provádět masový screening v potřebné kvalitě, nejlepší řešení představuje optimalizace současného systému, tj. správné/lepší nastavení kritérií a informačních toků k identifikaci osob pro podrobné vyšetření.
  • K informacím praktických lékařů:
    • Obvodní lékaři mají v rámci elektronického systému přehled o lécích vystavovaných pacientovi jinými lékaři, psychiatricky medikovaní pacienti jsou tedy obvodními lékaři identifikovatelní, i pokud k nim nemají žádné jiné informace.
    • Specialisté mají povinnost předávat lékařské zprávy obvodním lékařům, a psychiatři to činí.
    • V případě nejzávažnějších psychiatrických onemocnění pacienti zpravidla pobírají invalidní důchod a je nemožné, aby toto obvodní lékař nevěděl.
    • Duševně nemocné osoby nejsou typickými pachateli násilných trestných činů. Osobnostní poruchy typické pro pachatele násilných trestných činů není na místě zaměňovat s duševními nemocemi. Většina vrahů nemá žádný klinický nález.
  • Negativní dopady plošných screeningů:
    • V souvislosti s povinnými hlášeními je reálná obava, že by držitelé ZP přestali odbornou pomoc vyhledávat.

Jediná věc horší než psychotický držitel zbrojního průkazu je neléčený psychotický držitel zbrojního průkazu.

    • Příklad z praxe: Když se zavedlo odebírání řidičského průkazu za alkoholismus, ordinace psychiatrů se co do alkoholiků na několik let vyprázdnily. Namísto léčených řidičů alkoholiků tedy narostl počet opilých řidičů.

Možné nedostatky současného systému

Současný systém založený na podrobných hloubkových vyšetřeních osob, u nichž pro to byly identifikovány konkrétní důvody, jistě není dokonalý. Namísto řešení jeho nedostatků se ale zdá, že zde existuje poptávka spíše po vylití vaničky i s dítětem.

Současný systém lze přitom efektivně vylepšit, a to zejména v následujících směrech (při zohlednění změn v NZoZ):

  • Účinné sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče navzájem a také poskytovateli zdravotní péče a policií. Snahy o zlepšení (digitalizaci) v tomto směru běžely již před útokem studenta FF UK.
  • Řešení situací, kdy o posudek žádá praktika pacient bez podrobné a uspokojující zdravotní dokumentace (a s tím související “doctor shopping”).
  • Celková dostupnost psychologické a psychiatrické péče.
  • Standardizace psycho vyšetření žadatelů a držitelů zbrojních průkazů.

Závěr

Český systém požadavků na zdravotní způsobilost a případně i přezkum duševního stavu žadatele o zbrojní průkaz je nastaven velmi robustně směrem k individuálnímu přezkumu osob, u nichž pro to byly indikovány konkrétní důvody. Tvrzení, že duševní stav žadatelů v Česku není přezkoumáván, je flagrantně v rozporu s právní úpravou a praxí.

Formální formulářový plošný přezkum, jak je prováděn v některých jiných státech, v Česku prováděn není. Dle odborníků je tento způsob přezkumu extrémně nespolehlivý. Změna tímto směrem by tedy mohla zásadním způsobem oslabit současné bezpečnostní záruky zákona o zbraních. Pro zavedení plošného přezkumu v současné šíři a hloubce přitom neexistují potřebné kapacity klinické psychologie a psychiatrie.

Na okraj je ještě závěrem vhodné doplnit, že ani v médiích tolik opěvované příklady Velké Británie a Německa nemají plošné psycho testování. V Británii např. pro shotgun certificate zdravotní způsobilost není v našem rozsahu přezkoumávána (stejně jako není požadována zkouška odborné způsobilosti). V Německu po několika útocích mladých mužů zavedli psycho přezkum pouze pro prvožadatele mladší 25 let.

3 Replies to “Podrobně: Psychotesty a zdravotní způsobilost žadatelů a držitelů zbrojních průkazů

  1. Pokud dotyčný vrah neměl psychiatrický záznam (dosud nepotvrzeno), nabízí se nepříjemná otázka, na kterou už nikdo spolehlivě neodpoví:
    “Kdyby se podrobil cílenému psychovyšetření, mohl by být shledán nezpůsobilým?”

    1. Inu, bez nejmenší pochyby platí, že „by mohl být“; nicméně zároveň je na základě zkušeností s i v článku zmíněnými různými lesními vrahy apod. prakticky jisté (enormně pravděpodobné), že „by nebyl“ (shledán nezpůsobilým).

      Psychotesty jsou dokonalý nesmysl a jejich jediný smysl je čistě jen buzerační — zkomplikovat získání (a udržování) ZP natolik, aby si to co nejvíce slušných zákona dbalých* lidí rozmyslelo a neozbrojovali se. Žádný jiný účel z principu věci mít nemohou a nikdy také nikdo aspoň marginálně soudný ani na sekundu nepředpokládal, že by snad mít mohly.
      ___
      * Ti ostatní se ozbrojí bez ZP, samozřejmě.

  2. Ono je asi dobré dodat, proč jsou psychotesty v tomto případě zbytečné – tedy uvažujme případ člověka, který je rapl a kterého by i klinický psycholog jako rapla označil.

    Vtip je v tom, že tyto případy jsou pokrtyté. A to tak, že policie před připuštěním člověka ke zkoušce prověřuje kromě trestního rejstříku taky tzv. spolehlivost. Tj. zda člověk neměl přestupky, nejsou záznamy o jeho násilném chování a problémy s návykovými látkami.
    Prakticky řečeno .. i třeba rvačka v hospodě, konflikty se sousedy nebo přestupky typu rychlost v dopravě mohou takového člověka vyloučit.
    Tj. tímto způsobem se už dnes vylučují lidé, kteří se jako raplové už chovají. A to ještě k tomu zdravotní způsobilost, která zahrnuje i oblasti psychiky.

    A bylo by zajímavé se zamyslet, zda by psychotesty dopadly stejně. Možná ano, spíš ne. Stávající systém filtruje velmi dobře a hlavně na základě měřitelných dat. Je to přezkoumatelné. Není to založené na pocitu nějaká praštěné Džamily, že by měla bojovat proti zbraním a přes ni by nikdo neprošel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *