‘Psychopatova novela’ zákona o zbraních předložena do připomínkového řízení

Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN) předložilo dne 15.3.2024 do připomínkového řízení návrh novely současného zákona o zbraních. Ten má představovat reakci na vražedné útoky studenta Filosofické fakulty Univerzity Karlovy ve dnech 15. a 21.12.2023. Novela je výsledkem práce pracovní skupiny poslanců a Ministerstva vnitra vzniklé po kulatém stolu Poslanecké sněmovny dne 10.1.2024.

Širší pozadí

Dne 6.3.2024 Senát schválil nový zákon o zbraních, jehož příprava byla započata v roce 2018. Nový zákon zpřesňuje a zvyšuje bezpečnostní záruky v řadě směrů, které byly v průběhu jeho projednávání identifikovány jako nedostatečné. S ohledem na potřebu naprogramování zcela nového centrálního registru zbraní a zejména jeho provázání s připravovanými informačními systémy v oblasti zdravotnictví je však jeho účinnost odložena až k roku 2026.

Ve chvíli útoků studenta filosofické fakulty byl nový zákon o zbraních již v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, tedy po fázi možného předkládání dalších pozměňovacích návrhů. Na pozadí legislativního procesu přijímání nového zákona ministr vnitra přislíbil rychlou novelizaci současného zákona o zbraních jakožto reakci na druhou nejhorší masovou vraždu v moderních českých dějinách.

Předkládaná novela je výsledkem neveřejné činnosti pracovní komise vybraných poslanců a pracovníků Ministerstva vnitra.

Obsah

Obecně

S ohledem na okolnosti, které si vynutily vznik novely, ji budu dále pro snazší identifikaci označovat jako “psychopatovu novelu”.

Návrh novely obsahuje dvě změny:

• Povinnost podnikatele, který je držitelem zbrojní licence, oznámit policii převod zbraně nebo střeliva, které důvodně považuje za podezřelé. Neoznámení je trestáno jako přestupek.
• Rozšíření důvodů pro zajištění zbraní, a to především “pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“.

Obě ustanovení jsou již součástí nového zákona o zbraních, který nabyde účinnosti 1.1.2026. Jejich zavedení do současné právní úpravy skrze novelu “dojíždějícího” zákona tedy představuje především překlenutí lhůty před nabytím účinnosti nového zákona.

Podezřelé obchody

První ustanovení představuje doslovnou implementaci článku 13 odst. 2 zbraňové směrnice. V praxi již toto ustanovení bylo držiteli zbrojních licencí dlouhodobě plněno, byť doposud se jím rozumělo především oznamování podezřelých snah o koupi zbraní osobami bez zbrojního průkazu (za všechny viz tento případ). Znění návrhu je vytýkána především absence upřesnění toho, co se rozumí “podezřelým”.

Důvodová zpráva k tomu uvádí:

Z principu nelze takové podezřelé jednání přesně definovat, nicméně v souladu se zmíněnou výzvou uveřejněnou v aplikaci Centrálního registru zbraní lze uvést některé příklady jednání, jež by bylo možné za podezřelé ve výše uvedeném smyslu považovat. Mohlo by se jednat například o:

• • • vážně míněný pokus o zakoupení zbraně nebo střeliva, k jejichž držení není zákazník oprávněn,
    • nenávistné výroky nebo agresivní komunikace zákazníka,
    • nestandardní chování zákazníka, které by mohlo být známkou psychické poruchy nebo drogové závislosti,
    • abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu,
    • nákupu neobvyklého množství nadlimitních zásobníků, další nestandardní jednání.

Pre-crime

Druhá změna je ustanovením, které si do nového zákona o zbraních prosadila Bezpečnostní informační služba (přičemž původní požadavek BIS byl mnohem širší, ale v praxi neproveditelný). Ustanovení mělo být původně zaměřeno především na možnost adekvátní reakce OSZBM na zásadní informace zpravodajského charakteru, zejména v souvislosti s hrozbami typu mezinárodního terorismu.

Po prosincových útocích lze z části veřejného prostoru vnímat poptávku po interpretaci tohoto ustanovení, která se svým duchem vrací do 50. let minulého století, případně do 1984.

Co novela neobsahuje

Pozornosti čtenářů lze jednoznačně doporučit důvodovou zprávu. Ta především vysvětluje, proč návrh neobsahuje zavedení plošných psychotestů (problematice se podrobně věnoval článek Psychotesty a zdravotní způsobilost žadatelů a držitelů zbrojních průkazů. Doslovný přepis důvodové zprávy v tomto ohledu je na konci článku.

Návrh novely také neobsahuje restrikce civilního držení moderních sportovních pušek. Ty se dostaly do centra veřejné pozornosti, neboť byl pachatel prosincových útoků natočen, kterak s puškou ZEV typu AR 10 střílí z ochozu fakulty. Později vyšlo najevo, že s touto zbraní pachatel patrně žádnou z obětí nezavraždil (nejméně tři poranil). Přesto je zavedení restrikcí na tento typ zbraní centrem pozornosti některých médií a politiků. V čele tohoto tažení jsou především poslanec Petr Letocha (STAN) a senátor Václav Láska (SEN 21). V tomto směru lze očekávat předložení pozměňovacích návrhů v průběhu legislativního procesu.

Závěr

Ve vztahu k prvnímu návrhu lze za vhodné považovat převedení části důvodové zprávy přímo do zákonného znění jakožto příkladmého výčtu (zejména s ohledem na zavedení nového přestupku a zásadu nullum crimen sine lege certa).

Druhá změna představuje riziko zejména vzhledem k narůstajícím tendencím totalitárního výkladu legislativy, které můžeme sledovat od vrcholu migrační krize v roce 2015 (kdy často i umírněné vyjádření nesouhlasu bylo přinejmenším mediálně stavěno na roveň kriminálního extrémismu) a které dosáhlo vrcholu v době COVIDových restrikcí (uzávěrka okresů, zaklekávání kvůli rouškám, ad.).

Největší selhání je ale systémového charakteru: Přestože se jedná o “psychopatovu novelu”, je předkládána při naprosté absenci relevantních dat a informací k pachateli prosincových útoků, okolnostem jeho získání zbrojního průkazu a relevantním okolnostem spáchání útoku.

Je absurdním a zásadním systémovým selháním, že stát připustil vznik situace, kdy jsou legislativci a zákonodárci nuceni k přijímání “nějaké” novely, aniž by k tomu měli alespoň základní podkladová data (k tomu podrobně v dalším článku).

Důvodová zpráva k otázce plošných psychotestů

V rámci přípravy předkládaného návrhu byla s odbornou veřejností, zejména pak zástupci příslušných odborných společností (Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J.E. Purkyně, Asociace klinických psychologů ČR), důkladně diskutována rovněž vhodnost zavedení povinných či v nějakém rozsahu plošných psychologických vyšetření žadatelů o vydání zbrojních průkazů, resp. držitelů zbrojních průkazů. Tyto návrhy byly mj. debatovány v podobě

– kompletního plošného prověření psychického stavu všech žadatelů a držitelů zbrojních průkazů,

– stanovení požadavku na psychologické vyšetření alespoň vždy u „prvožadatelů“ o vydání zbrojního průkazu,

– zavedení požadavku na psychologické vyšetření u žadatelů o vydání zbrojního průkazů, kteří spadají do určité věkové kategorie („německý model“),

– zavedení systému, kdy každý žadatel o vydání zbrojního průkazu musí vyplnit písemný dotazník, na jehož základě se pak určí osoby, u nichž je vhodné absolvování detailního psychologického vyšetření („holandský model“),

– stanovení požadavku na absolvování psychologického vyšetření v případě, že držitel zbrojního průkazu žádá o vydání povolení či výjimky pro definované zbraně zneužitelné ke spáchání hromadného útoku.

Na základě jednoznačného vyjádření zástupců odborné veřejnosti nebylo ale k zakotvení žádné z výše uvedených variant plošně vyžadovaných psychologických vyšetření držitelů zbraní přikročeno. Tato vyšetření byly hodnocena jako nedostatečně účinná a ve vztahu k existujícím kapacitám klinické péče o psychické zdraví v České republice jako spíše kontraproduktivní.

Na druhé straně je třeba uvést, že vymezení psychických nemocí a poruch, které vylučují nebo omezují možnost vydání zbrojního průkazu, které je obsaženo ve stávající vyhlášce č. 493/2002 Sb. bylo odborníky z řad psychiatrů a klinických psychologů shledáno plně vyhovujícím. V tomto ohledu bude proto na základě proběhlých jednání vynaloženo maximální úsilí k zajištění, že tato pravidla budou v rámci posuzování zdravotní způsobilosti žadatelů o vydání zbrojních průkazů a držitelů zbrojních průkazů důsledně uplatňována. Rovněž bude do budoucna zajištěno, aby došlo v režimu zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, k důslednému sdílení údaje o držení zbrojního průkazu pacientem. Díky tomu by měl kterýkoli z poskytovatelů zdravotních služeb být schopen v případě zjištění, že pacient trpí nemocí nebo poruchou, které držení zbrojního průkazu vylučují nebo omezují, přikročit k oznámení takové skutečnosti jeho posuzujícímu lékaři, resp. v případech předvídaných již v současnosti v § 20a platného zákona o zbraních.