Předložená “zbraňová” novela Listiny je potřebná, vhodná a přichází v pravý čas

„Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“ Není žádným tajemstvím, že jsem jakožto zastánce občanských práv v oblasti civilního držení zbraní nikdy nepatřil k velkým příznivcům vykastrovaného (viz podtržení) návrhu novely Listiny předloženého skupinou senátorů v čele s Martinem Červíčkem. Ostatně jsem věnoval podrobný článek porovnání návrhu se současným zněním obdobného ustanovení v Mexiku, pro jehož běžné občany je legální držení zbraně navzdory ústavnímu zakotvení prakticky nemožné.

Zahřívací kolo skončilo a nyní už nemá smysl vést debatu o tom, co by mohlo být a jak. Na stole je tento jeden konkrétní návrh a zbývají již pouze dvě možnosti. Buď bude, nebo nebude. Lepšího se nedočkáme. Nastal čas semknout šiky a hlasitě podpořit novelu Listiny, v současné době vedenou jako sněmovní tisk č. 895/0.

Ustanovení bez jakékoliv záruky nejsou Listině cizí

Listina základních práv a svobod by měla obsahovat především ústavní záruky. Tedy vymezení hranice, kterou stát nesmí překročit, ať už prostřednictví výkonné moci nebo běžné legislativy. Je zřejmé, že přímý odkaz na vymezení této hranice v běžné legislativě daný účel neplní.

Toto lze dobře poukázat na již existujícím obdobně konstruovaném ustanovení v § 40 odst. 3 Listiny: “Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.” Toto právo dále výslovně upravuje článek 14 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v zákonné rovině viz § 33 odst. 2 trestního řádu.

Takto stanovené ústavní právo na bezplatnou obhajobu Ústavní soud vyložil tak, že pro přiznání bezplatné obhajoby

• nepostačuje nedostatek pohotových finančních prostředků (I.ÚS 624/06),
• je nutné zkoumat majetkovou potencialitu (II.ÚS 464/14) a pravděpodobnost budoucí solventnosti (III.ÚS 783/15, III.ÚS 1607/16), tedy nikoliv, zda-li si může obviněný obhájce dovolit ve chvíli, kdy jej potřebuje, ale zda-li by si jej jednou možná dovolit mohl, a
• soudy musí teoretizovat, zda-li by obviněný mohl opatřit si za rozumných podmínek peníze od blízkých osob (III.ÚS 1248/15, I.ÚS 925/16).

Listina tedy na jednu stranu stanoví právo na bezplatnou obhajobu, na druhou stranu si ale jejím poskytnutím dle výkladu Ústavního soudu může být jista pouze naprosto nemajetná osoba velmi vysokého věku nacházející se v dlouhodobém kómatu v terminálním stádiu neléčitelného onemocnění, která nepobírá důchod a nemá příbuzné.

Pozitivní stránka zjevné ústavněprávní bezzubosti návrhu

Zjevná bezzubost co do ústavní závaznosti návrhu novely Listiny může být její největší výhodou. Svobodomyslná část veřejnosti angažovaná v odboji za zachování občanských práv v oblasti civilního držení zbraní čelí dlouholeté opotřebovávací válce (poslední situační hlášení zde).

V takové situaci mohou někteří upnout svá očekávání k chiméře ústavní záruky, která by přinesla konečné vítězství a návrat do bezstarostného normálu. Jenže žádná taková definitivní pojistka neexistuje. Znění novely se to naštěstí ani nesnaží předstírat.

Stanoví pouze hodnotové vymezení a jasně říká, že je jen a pouze na zákonodárci, jak a zda-li vůbec to bude v rámci běžné legislativy respektovat. Eurounijní rovinu pak už nebrzdí vůbec.

Nikdo tedy nemůže mít pochyb, že by přijetím novely nastal moment, který by nám snad mohl poskytnout oddych či ulehčit situaci. V praktické právní rovině by se přijetím nic nezměnilo.

Právě naopak, každý by se měl seznámit s perverzním soudním výkladem ústavního práva na bezplatnou obhajobu. Při vědomí podobnosti formulace “zbraňového” ustanovení by pak měl být o to více ostražitý, aby zákonná zbraňová úprava navzdory zanesení do Listiny nedošla podobně dekadentního konce.

Navrhovaná novela Listiny představuje jasné kulturní vymezení

Prakticko-právní bezzubost navrhovaného ustanovení ale ještě neznamená, že by její přijetí nemělo význam. Možná by tomu tak bylo v raných devadesátých letech, kdy obecně panovala atmosféra, v níž se o právech a svobodách nepochybovalo. A o čem se nepochybuje, není potřeba všude jednotlivě a doslovně rozvádět.

Hluboký nádech svobody ale skončil. Namísto rychlého zlomení vazu jako za první republiky nyní skomírá pomalým a postupným rdoušením. Od svobody projevu po nedotknutelnost obydlí je to omlouváno tisícem a jedním důvodem. Stále bližší Unie. Terorismus. Virus. Klima. Historické křivdy. A tak dále a tak podobně.

Zvláštní kategorii tohoto skomírání svobody představuje militantní defétismus projevující se v přesvědčení, že cestu k lepším zítřkům představuje znemožnění účinné obrany skrz odzbrojení. A protože odzbrojení se neprovede samo od sebe, je nutné ho prosadit. A to případně i ozbrojenci v uniformách.

Nestojíme o evropský standard

Zbraňová směrnice v tomto ohledu neudávala směr, byla pouze symptomem. Ve Švédsku nelze mít jakýkoliv nástroj pro účely sebeobrany, 17letá dívka byla odsouzena za držení pepřového spreje. V Dánsku šli dál, tam jiné děvče stíhali za to, že se pepřovým sprejem ubránila znásilnění. I v Británii je zločinem mít u sebe jakýkoliv předmět pro účel sebeobrany, po 30 letech zákazů zbraní proti vlně zločinu zvažují nasazení armády v ulicích. V Německu se doporučuje nebránit se násilníkům a policie také prosazuje zákaz pepřových sprejů.

Pokud představa obrany pepřovým sprejem ve většině Evropské unie vyvolává kontroverzi, obrana chladnou či střelnou zbraní je naprosté tabu, kdy už jen samotná snaha vést o tom veřejnou debatu může vést ke konfiskaci legálně držených zbraní.

V řadě zemí přitom existují paralelní systémy povolení k nošení zbraně pro sebeobranu, které privilegují politiky, soudce a státní zástupce. Tento například v Německu dlouhodobě existující systém se nyní pokoušejí prosadit také portugalští politici, kteří přitom otevřeně hovoří o snaze “dosáhnout evropského standardu“.

A ano, jakkoliv se politbyro snaží tvrdit opak, k evropskému standardu patří i hluboké přesvědčení, že zákazy a omezení nožů mohou vést k snížení počtu teroristických útoků.

Navrhovaná novela Listiny představuje jasné vymezení se proti této kultuře vynucené bezbrannosti.

Kvílení odpůrců ukazuje, že návrh bude plnit svůj účel

Význam tohoto kulturního střetu na domácí frontě ukazuje rozsah, jakým se proti němu vyslovili otevření i doposud skrytí odpůrci občanských práv v oblasti civilního držení zbraní.

Již dlouho vědí, že v České republice zastávají výrazně minoritní názor. Stále ale mají pocit morální nadřazenosti, v němž je utužují soudruzi z Brusele a dalších míst “evropského standardu”. Pocit, který jim dodává sílu a odhodlání šířit názory, jako například že zbraněmi by se měly chránit peníze, ne lidé. Což je ostatně logické shrnutí konečného důsledku jejich pozice.

A proč je ten odpor tak hlasitý, když v prakticko-právní rovině novela vlastně nic nemění, a oni to dobře vědí?

Protože ve slušné společnosti se ústavní práva, byť by byla formulována sebevíc bezzubě, nerozporují.

Ve většině Evropské unie byla občanská práva v oblasti civilního držení zbraní a obrany proti násilí zatlačena do rohu. Zpochybňovat nutnost jejich potlačení je v řadě zemí považováno za extrém. Až na výjimky se legitimní debata vede jen o tom, jak daleko a jak rychle by tento extrém měl být potlačen.

U nás je to naopak. Převažující veřejné mínění ukazuje, že za extrém je v našem kulturním prostředí oproti většině Evropy považován právě tento odpor proti možnosti občanů se účinně bránit, což bez vhodného nástroje není možné.

Přijetí navrhované novely Listiny by tento stav formalizovalo. Současné kvílení proti právu a reálné legální možnosti občanů se bránit by bylo postaveno do pozice protiústavního extrémismu.

Prakticky, právně, kulturně a společensky.

Návrh novely Listiny, jakkoliv bezzubý, představuje nejsymboličtější vzepětí proti trendu omezování občanských práv a svobod za poslední dekádu.

Zbraně v České republice

Současnost

• Statistiky a trendy civilního držení zbraní v ČR:
  • Zbraňové statistiky 2019: Počet legálních držitelů se zvýšil o 0,5%, registrované zbraně překročily hranici 900.000
  • Nízké zastoupení žen se zbrojními průkazy ohrožuje dlouhodobé zachování civilního držení zbraní v České republice
  • Zbraně a zločinnost v ČR
  • Sběratelé
  • Sportovci
  • Myslivci
  • Profesionálové
  • Ozbrojená veřejnost
• Implementace zbraňové směrnice: Česká republika úspěšně implementovala většinu povinností
• Analytický seriál o praxi udělování výjimek k nabytí zakázané zbraně
• Nabývání a držení nově zakázaných zbraní v návrhu implementační novely (epravo.cz)
• Neurčité právní pojmy a správní uvážení v návrhu novely implementující směrnici o zbraních (epravo.cz)
• Fact check: české zbraně v rukou teroristů
• Komentář: EU a Nový Zéland ukazují, že zbraně opravdu představují svobodu
• Komentář: Vraždění v Ostravě a kazatelé bezmoci
• Komentář: Od domácích manufaktur na roušky k miliční armádě
• Měla by Policie ČR používat granátomety, kterými byly zmrzačeny desítky francouzských demonstrantů?

Historie

• Zřízení o ručnicích – česká zbraňová legislativa v roce 1524
• 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně
• Výročí 80 let od zahájení německo-československé války

Budoucí legislativa

• Situační hlášení k zavádění restrikcí na občanská práva v oblasti civilního držení zbraní 02-2020
• Jak vysokou pokutu může Evropská unie uložit ČR v případě odmítnutí implementační mininovely zákona o zbraních?
• Návrh nové zbraňové legislativy:
  • Návrh “hodnotového” úvodního ustanovení nového zákona o zbraních
  • Implementace, zásobníky, tlumiče a expanzní střely
  • Podmínky získání zbrojního oprávnění
  • Nabývání zbraní a nakládání s nimi
  • Plynovky, poplašňáky a další nezbraně
  • Ústavní změna: Co (ne)čekat od mexického doplnění Listiny o právo na obranu se zbraní “za podmínek, které stanoví zákon”
  • Zvýšení bezpečnostních aspektů v návrhu nového zákona o zbraních (epravo)
• Fact check: směrnice nikomu zbraně nebere
• Tlumiče hluku výstřelu jsou jedinou efektivní ochranou sluchu
• Forenzní balistika jako důkazně defektní věda

Praktické

• Jak získat zbrojní průkaz (zbraně.cz)
• Kam na střelnici (zbraně.cz)
• Jak zachovat možnost účinně se bránit pro příští generace (gunlex.cz)

Rozhovory

• Poslankyně Černochová: Obhajoba legální držby zbraní by neměla přestávat být principiální záležitostí ochrany svobody
• Europoslankyně Charanzová: Nerozumím, jak se Evropská komise vyhnula odpovědnosti za selhání při nevydání pravidel pro znehodnocování zbraní
• Předseda Senátu Kubera: Změna Ústavy zakotvující civilní držení zbraní v současnosti nemá šanci projít
• Poslanec Jiří Mašek: Návrh nového zákona o zbraních optimálně vyvažuje práva občanů a bezpečnostní zájmy státu
• Senátor Václav Láska: Ústavním zakotvením civilního držení zbraní bychom deklarovali jeho význam pro českou společnost
• Senátorka Chalánková: Jsem připravena předložit zbraňovou ústavní novelu
• Milena Bačkovská: Chceme zákon o zbraních dostat do 21. století
• Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem
• Ivo Hofman, spoluzakladatel výrobce zbraní Proarms Armory