Uteč, schovej se, bojuj. Tak zní základní poučka pro bezbranné civilisty v případě útoku aktivního vraha. V souvislosti s teroristickým útokem v Moskvě dne 22. března 2024 nyní vychází najevo, že velká část obětí zahynula nikoliv na následky střelby a podřezávání hrdel, nýbrž v důsledku teroristy cíleně založeného požáru. Teroristé na místě rozlévali a zapalovali hořlaviny, a to především v koncertním sále.
Záchranáři ve výpovědích hovoří o udušených obětech, které byly nalezeny na toaletách, chodbách a schodištích. Vedle toho existují pochybnosti, zda-li je oficiálně uváděný počet 144 zavražděných opravdový. Množí se spekulace, že pod troskami mohlo být až několik stovek mrtvých (úřady v určitou chvíli přestaly veřejně přístupné seznamy aktualizovat).
Žhářské útoky patří k statisticky nejvražednějším, byť většinou nepoutají takovou mediální pozornost, jako útoky páchané palnou zbraní. K příkladům patří na našem území Měděnec – 26 zavražděných či nedávný Bohumín – 11 zavražděných, v USA Happy Land – 87 zavražděných, v Jižní Koreji Daegu – 192 zavražděných.
Kombinace útoku střelnými zbraněmi a výbušninami jsou zejména v teroristickém kontextu poměrně časté. Oproti tomu kombinace střelných zbraní a cíleného žhářství (nikoliv požáru jako sekundárního důsledku užití výbušnin) doposud nepatřily k obvyklému způsobu útoků (nejznámější takový teroristický útok zastavil ozbrojený civilista Charl van Wyk).
Ve světle moskevského útoku se jeví jako vhodné kriticky přezkoumat část poučky “schovej se”, zejména s ohledem na to, že typicky doporučované zabarikádování obvykle vede také k znemožnění únikové cesty v případě požáru.
Taky se o to více jeví jako správná poučka pro ozbrojené civilisty: zabij si svého vraha, respektive v politicky korektní variantě “bojuj, bojuj, bojuj!“
