Rakousko v poslední době čelí vysokému nárůstu násilných trestných činů páchaných za pomocí nožů. Zatímco v roce 2008 policisté zaznamenali 272 násilných trestných činů s noži, loni to již bylo 1060. Třetinu z nich páchají žadatelé o azyl a jiné osoby pocházející ze států mimo EU (v Rakousku často z Balkánu). Přestože se o tom dostupné zdroje nezmiňují, lze předpokládat, že i za velkou částí “rakouských” pachatelů se skrývají také naturalizovaní cizinci… anebo se snad Rakušané během posledních deseti let stali mimořádně násilnickými?
Rakouští novináři i politici již nicméně naskočili na vlak populismu a shodně slibují – jsme jen pár nových paragrafů daleko od zásadního zlepšení bezpečnosti!
Inspirace zahraničním
Na pozadí nárůstu násilné trestné činnosti některá rakouská média začínají volat po zákazech nožů, jaké existují v jiných státech. Například v článku v Der Standard z 29. listopadu 2018 autor přibližuje úpravu v dalších státech s následujícími poznámkami:
- Německo – zákaz vystřelovacích nožů s čepelí delší než 8cm, zákaz držení nožů na koberce, zákaz multitoolů a švýcarských nožů otevíratelných jednoručně (k tomu blíže v článku: Německo: zavádění bezzbraňových zón)
- Belgie – povinnost prokázání legitimního důvodu pro nošení nože
- Finsko – zákaz nošení nožů mimo “přírodní oblasti”
- Británie – úplný zákaz nošení nožů, úplný zákaz nožů z umělé hmoty a keramiky
Z nějakého zvláštního důvodu nicméně ve srovnání chybí přímí sousedé, jako například Česká republika.
Nože v Rakousku
Rakouská legislativa je co se nožů týče výrazně liberálnější než jinde (mimo Českou republiku). Současně je mírně matoucí.
Na rozdíl od české úpravy v Rakousku rozlišují nože, které jsou zbraněmi ve smyslu zákona o zbraních (a ty dále na povolené a zakázané), a nože, které jsou nástroji běžné potřeby a nikoliv zbraní:
- nože – zbraně povolené – prakticky všechny (držet i nosit)
- nože – zbraně zakázané – ty, které jsou maskovány jako jiné předměty (nelze z nich poznat, že jde o nůž), např. vycházková hůl se skrytou čepelí
- nože – nástroje běžné potřeby – například kuchyňský nůž, a to i pokud je nošen.
Rozdíl mezi první a třetí kategorií je přitom poměrně zajímavý, neboť Rakousko v návaznosti na nárůst zločinu s noži zakázalo držení zbraní (včetně nožů) azylantům. Zde podotýkám, že nejsem expertem na rakouskou úpravu, ale z článku Der Standard se zdá, že zákaz by na kuchyňský nůž za pasem azylanta zřejmě nedosáhl.
Waffenverbotszonen
Zatímco v obecné rovině zatím inspiraci zahraničím pouze probírají média, v červenci rakouský parlament schválil možnost zavádění “bezzbraňových zón” podobajících se německému vzoru. Ty smí municipality vymezit na místech, kde z předchozích zkušeností plyne zvýšená míra nebezpečí. Zóny musí být jasně označeny a mohou vzniknout maximálně na tři měsíce – s možností opakovaného prodloužení.
Bezzbraňové zóny se na rozdíl od Německa nevztahují na osoby s povolením k nošení zbraně (která mají v Rakousku téměř výhradně jen myslivci – a na dlouhé zbraně, takže v praktické rovině rozdíl oproti Německu v tomto není).
V rámci bezzbraňových zón policisté smějí libovolně (bez zvláštního důvodu) zastavovat a prošacovávat občany a kontrolovat auta. Najdou-li u nich zakázaný předmět, pak jim mohou uložit pokutu € 500, od příštího března dokonce € 2.300.
Zda-li inspirace Německem dojde i do té míry, že policisté budou ženám přijíždějícím nočním vlakem zabavovat pepřové spreje, zatímco zločince a dealery v okolí nádraží bude nechávat na pokoji, se teprve ukáže.
Situace v Rakousku
Situace v Rakousku zatím nepostoupila na úroveň Británie, kde bezbranní policisté volají občany na pomoc při zásazích proti nebezpečným pachatelům. Otázka liberalizace vydávání povolení ke skrytému nošení zbraně dokonce byla předmětem (byť upozaděným) prezidentské volební kampaně (Norbert Hofer, který prohrál, je znám tím, že je vždy ozbrojen – v Rakousku podobně jako v Německu pro politiky a extrémně bohaté osoby narozdíl od zbytku občanstva není problém povolení získat).
I přesto, nebo možná právě proto, by si místní novináři a politici měli uvědomit, že více zákonů nemůže pomoci tam, kde současné nejsou dodržovány. Stejně jako je policie efektivnější při vybírání pokut za špatné parkování než při boji s drogovým zločinem, tak i další omezování držení nožů by dopadlo především na ty, kteří hrozbu vůbec nepředstavují.
Německé statistiky o záchytech nebezpečných předmětů vymazlené příhraničními kontrolami aut projíždějících Čechů by o tom mohly vyprávět…
Související:
- Rakousko: implementace má zavést zákaz zbraní pro azylanty
- Rakousko: vězenští dozorci dostanou šanci nosit zbraně mimo službu
- Rakousko: neznámý muž si „vypůjčil“ služební zbraň na policejní stanici
- Británie: další zbraňové zákazy
- Německo: policejní statistiky nereflektují realitu
- Švédsko: granátové tresty, testy a amnestie